P. C. Roberts: To bylo Trumpovo vyhlášení války

Trumpova inaugurační řeč byla vyhlášením války americkému vládnoucímu establishmentu. Celému – bez výjimky.

Trump řekl jasně a srozumitelně, že nepřátelé Ameriky jsou zrovna zde, všude; globalisté, neoliberálové, neokonzervativci, unilaterálové, zvyklí nakládat Ameriku na všechny záležitosti a problémy světa a uvrhávat ji tak do nekonečných a nákladných válek. Že jsou zde všude politici, sloužící vládnoucímu establishmentu mnohem víc než americkým lidem. A že celý ten baldachýn nad trůnem soukromých zájmů uvrhl Ameriku prostých lidí do bídy, zatímco bohatí bohatli ještě víc.

Když se takovýmto způsobem odvážil vyslovit pravdu, vyhlásil Trump válku daleko nebezpečnější pro něj samotného, než kdyby vyhlásil válku Rusku či Číně. Zájmové skupiny, označené Trumpem nepřáteli Ameriky, jsou totiž dobře zakopány a navíc zvyklé i na to mít vždy vrch. A jejich mocenské sítě jsou stále na místě. Ačkoliv existuje republikánská převaha jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu, zodpovídá se větší část všech členů Kongresu těm vládnoucím zájmovým skupinám, které jim poskytují peníze na jejich politické kampaně – a nezodpovídá se tedy americkým lidem a prezidentovi. A vojensko-bezpečnostní komplex, korporace vyvážející svůj průmysl do zemí s levnou pracovní silou, Wall Street a banky se v žádném případě nechystají před Trumpem kapitulovat. A k ničemu podobnému se nechystají ani prostitující se americká média, vlastněná právě těmi zájmovými skupinami, jejichž moc Trump ohrožuje.

Trump dal nekompromisně najevo, že stojí za každým Američanem, černým, hnědým a bílým. Je nepochybné, že toto jeho přihlášení se ke všem Američanům bude zpochybňováno mnohými lidmi na levici, kteří jej stále budou nazývat rasistou. Zrovna tak, jak to v okamžicích, kdy toto píší, činí za odměnu 50 dolarů na hodinu protestující v amerických ulicích.

A koho ještě že má Trump proti sobě?

Černošští a hispánští vůdcové dávají přednost tomu,aby jejich komunity byly chápány jako oběti  bílé nadřazenosti, protože jen taková role jim dává existenční smysl a pozvedává je jak k moci, tak k penězům. Zlým okem se proto obracejí na Trumpovu snahu brát pod svá křídla všechny Američany bez ohledu na barvu jejich kůže, což je sice prospěšné a dobré pro prosté černochy a hispánce, ale není to výhodné pro jejich vůdce.

Majitelé akcií globálních společností bohatnou z faktu, že své továrny vyvezli do coziny – a Trump prohlašuje, že ty továrny přivede zpět domů. Jestliže se tak ovšem skutečně stane, (cizinecké) zisky těchto vlastníků akcii zmizí, ale hospodářské zajištění amerických občanů, kteří v továrnách vrácených do Americky naleznou zaměstnání, se pozvedne.

A co Evropané? Mnoho jich vděčí za svoji prestiž a příjmy organizaci NATO, kterou Trump do budoucna zpochybňuje. Ti Trumpovi tleskat samozřejmě též nebudou.

Seznam všech,  kterým Trump vyhlásil válku, je zkrátka až příliš dlouhý. Což navozuje následující otázku:

Proč 70letý a velmi dobře prosperující miliardář obětuje poslední roky svého života nadlidské a stresující snaze vrátit vládu  v zemi zpět do rukou amerických lidí?

Vždyť tím nepochybně činí ze sebe cíl vražedného útoku. CIA se totiž své role státu ve státě nehodlá vzdát – a prostě odejít.

Ať jsou naše postavení a pohnutky jakékoli, měli bychom mu být vděčni – a jestliže je upřímný, musíme mu pomoci. A jestliže bude skutečně zavražděn, budeme se muset chopit zbraní my.

Jestliže naopak uspěje, zaslouží si označení Trump Veliký.

Zdroj: Paul Craig Roberts

Vybral a přeložil Lubomír Man