P. C. Roberts: Vraťte nám Studenou válku!

Tzv. Tuchačevského spiknutí je opředeno mnoha mýty, jak ukazují na základě zkoumání archivních materiálů ruští historici Martyrosjan, Jurij Žukov, Starikov či E. Prudnikovová. Martyrosjan udává, že našel dokumenty ukazující, že již v roce 1935 měl Stalin na základě kontaktů francouzské a sovětské tajné služby díky tajnému protokolu po podepsání smluv mezi ČSR a SSSR za spoluúčasti Francie.Mimochodem na podkladě podobného protokolu naše služba pomáhala sovětům při pašováni vojensklých poradců do Španělska jak udává ve své knize gen. Moravec. Tímto kanálem dostali sověti varování od gen. štábu Francie o spolupráci Tuchačevského a spol. s německou generalitou. V protokolu ze samotného procesu je uvedeno, že informace byla získána rozšifrováním zprávy japonského vojenského přidělence v Polsku. Jinak dnes je názor takový, že spiknutí proběhlo a přítomna byla snaha o koordinaci s Němci, kteří měli svrhnout Hitlera a Rusové Stalina, tím by byl vytvořen základ mírové spolupráce. To by zničilo investice západních elit do Německa ke získaní zdrojů SSSR a proto Chamberlain nepodpořil nemecké generály což bylo rozhodující. Původně měl být zásah do velitelské struktury Rudé armády omezen na cca 400 lidí. Díky tomu, že se stal součástí boje o moc mezi frakcemi ve straně byly dopady větší – viz J. Žukov a jeho odhalení o akci trockistů „Klubko „. Zároveň byl rozsah represí živen i rivalitou uvnitř armády a jeho dopady se promítly do předválečné přípravy Rudé armády i prvních měsíců války, byť jinak než je udáváno, ale to je na větší sdělení.

peter. napsal
Starý doktor:
Odkazujem na postoj Švajčiarska k možnému napadnutia hitlerovským Nemeckom.Je popísaný v mojom odkaze vyššie.To aj Poliaci si mohli vybrať medzi národnou cťou a ušetrením životov poľských vojakov.Alebo Stalin pod Moskvou.
Beneš a jeho vláda porušili ústavu ČSR,čím sa dopustili sa velezrady.

Ať byl postoj Švýcarska jakýkoliv jeho napadení nebylo v plánech Hitlera. On je potřeboval klidné neboť v jeho bankovním sektoru probíhala spolupráce finančních elit západu a nacistického Německa jak před válkou tak během ní a to výhradně přes banku pro rozvoj ( Kdo financoval Hitlera – dokument BBC 1998 české titulky – https://www.youtube.com/watch?v=J8BdpBRHdHs, Hitlerovi američtí obchodní partneři – https://www.youtube.com/watch?v=8RBWytKbiDw). Co se týče Polska to se stalo obětí svých snah o naplnění snu o „Velkém Polsku“ a to ve spojení Bekovského Polska v Německem, to jim přineslo Těšínsko, a po té se západem. Je otázkou jak by reagovali kdyby věděli, že západní mocnosti sice vyhlásí Německu válku,ale takou tu podivnou, tedy plnou keců a nikoliv činů. Zvláště pokud by věděli, že koncem rozhovorů o vojenské spolupráci Anglie, Francie a SSSR,které díky nekompetentní delegaci nebyly dovedeny do zdárného konce, všechny strany již věděly, že Polsko bude napadeno, což západ poněkud opomenul Polákům sdělit ( Mohl Stalin zastavit Hitlera – https://www.youtube.com/watch?v=Bx-FFQqMk3U). Ona „podivná válka“ západu s Německem ukazuje, že bychom opravdu byli sami. Také je třeba si z vojenského hlediska uvědomit, že po anšlusu Rakouska se prodloužila naše hranice s Německem a mohl být využit tento nástupní prostor. Ano v roce 1938 německá generalita byla blízko tomu aby svrhla Hitlera, to co je od toho odvrátilo byl negativní postoj chamberlainské Anglie, tedy přímo premiera (CD Hitlerovi bodygadi, na You tube 2 díly chybí –
https://www.youtube.com/playlist?list=PLBv8fbtaHc_jnOX9Vmi0aCV0_5JT7-OGw). Rozhodnutí Beneše bude vždy vyvolávat kontroverze. Při jeho hodnocení bychom měli uvažovat poněkud šírším záběru a opravdu být schovívavější.

В России готовится госпереворот 2.10.2016
https://www.youtube.com/watch?v=8gZ76e5jY-c

Sio napsal
Demogracie se neumí ubránit. Viz Francie atd. Ani Británii by se to nepovedlo, pokud by Němci neválčili se SSSR

Já bych spíše řekl nechtěla se bránit neb záměr ekonomicko-politických elit byl získat po pádu Trockého tak vzdálené přírodní a lidské zdroje SSSR s tím, že dojde k oslabení moci Německa dotovaného finančně a i technologicky a vedeného směrem na východ. Západ pak vystoupí jako zachránce i arbitr a určí se za to své „výpalné“. Prvý krokem bylo obsazení demilitarizovaného Porýní. Jak píše Irving v knize Luftwafe (deník jednoho z otců luftwafe maršála Milcha) francoužští komisaři dohlížející na to aby riechswer se neobnovil byli tak pedantičtí že vlastně donutili Němce při obnově vojenské moci spolupracovat se SSSR. Tedy Francie zcela jistě věděla že Nemecko v době obsazení Porýni je slabé. Pochodující prapory wermachtu měly dokonce rozkaz se stáhnout v případě že se objeví franncozské vojsko. Milch uvádí, že jim spolkli to, že letadla přelétala z letriště na letiště a pomocí nového nátěru byla budován pocit velké síly luftwafe. Francie ustoupila svému odvěkému rivalovi díky tlaku londýnské City a amerických ekonomických elit, které měly nainvestováno. Mimochodem v r. 1935, kdy bylo jasné co je to za režim (po požáru Reichstagu, norimberskýc zákonech i vyvraždění SA), uzavřela Velká Britane ochodní smlouvu s Německem a nalila do jeho ekonomiky 3 miliardy liber. Pokud by západ zasáhl byla by to asi konec Hitlera. On totiž toto vítěztví potřeboval jak z hlediska domácí politky, prvá skutečná odveta za Versailes upevnila výrazně jeho pozice, tak zahraniční. Pochopil že cesta na východ je otevřena ….
Mimochodem s ohledem na nejen tyto skutečnosti bych byl k Benešovi schovívavější. Myslím, že chápal co je asi narýsováno a snažil se nás z toho vyvést s co nejmenšími ztrátami. Při hodnocené jeho kroků je dobré mít na paměti časový rámec i tehdy dostupné informace