(předpona re má význam: zpět, vzad, opět, znovu)
Prý peníze dělají zase peníze. No, jak kdy a jak pro koho.
Mám stokorunu. Koupím si za ni jedno pivo a cigarety. Ta stokoruna mi žádné peníze nepřinesla. (Přinesla akorát peníze do státního rozpočtu.) Mám tisícovku. V restauraci si dám oběd, pak si třeba koupím lístek do kina či divadla a jenom tak tak mi to vyjde ještě na zakoupení jízdenky domů. Ani tisícikoruna mi nevydělala žádné peníze. Mám deset tisíc měsíčně. Zaplatím nájem, vodu, teplo, plyn, elektriku, dovolím si nějaké skrovné jídlo a možná zbude něco i na benzin do auta. Ani těch deset tisíc mi nevydělalo žádné peníze.
Mám měsíčně sto tisíc. Všechno výše uvedené si mohu bezproblémově snadno a lehce koupit a zaplatit a přesto mi ještě zůstává nevyužitých takových 70 tisíc. Co s těmi nadbytečnými penězi mám (můžu) udělat? Zde se naskýtá několik možností. Nechám si je doma v šuplíku jako jakousi rezervu či jistotu na příští měsíc. Nebo je mohu uložit v bance na úrok, což ovšem nemá smysl, neb úroky jsou nizoučké a smaže je inflace, ta dokonce během roku dokáže snížit i onu uloženou částku. Ukládat si do banky na úrok tudíž fakt nemá smysl. Další možnost je koupit si náušnici s rubínem či dokonce zlatý kroužek do nosu, či prsten s briliantem, či dokonce nějakou mazanici od postmoderního výtvarníka. Ale ani při těchto případech mi těch sto tisíc nevydělalo ani korunku! Takže můžeme suše konstatovat, že človíčkovi s měsíčním příjmem do sto tisíc jeho penízky nikdy nebudou dělat další penízky.
V naší republice jsou ovšem i lidé, kteří mají měsíčně příjem vyšší než sto tisíc, někteří dokonce i milion. Kolik je takových obyvatel, to statistiky neuvádějí. Domnívám se, že by jich mohlo být takových deset tisíc. Ne nadarmo se říká „horních deset tisíc“. Možná je jich i více, ale i tak by v žádném případě netvořili více než jedno procento obyvatel, spíše bych jejich počty uváděl v promilech. Tahle „elita“ národa se skutečně fakticky vůbec nezajímá o placení nějakého nájemného, benzinu, potravin… to je prostě pod jejich rozlišovacími schopnostmi. No a teprve těmto (nad)občanům peníze dělají peníze. Je to přitom velice jednoduché, to by dokázal každý človíček i silně mdlého ducha, ba i úplný idiot. Stačí se podívat do historie.
Takže když budu mít milion, mám spoustu možností. Mohu koupit akcie nějaké továrny či jakéhosi podniku. To se mrknu do novin zabývajících se ekonomikou a zjistím, který podnik dosahuje nejvyšších zisků, tedy podnik, který dobře prosperuje, no a nakoupím akcie toho podniku. Když jsem si koupil akcie, tak jsem se stal samozřejmě vlastníkem určité části podniku a mám nárok na přiměřený díl zisku. Ta část mého zisku je v přímé závislosti na množství mých akcií. Na Vánoce dostanu na účet odpovídající část zisku, tedy tzv. dividendy. Je to naprosto spravedlivá záležitost, vždyť přece každý si takové akcie může koupit, že? Máme přece svobodu a demokracii. Mělo by se ovšem dodat, že koupit si takové akcie je pro 90 procent obyvatel naprosto nedostupná záležitost, neboť holt nemají k dispozici milión a více.
V době tzv. reálného socialismu nějaké akcie neexistovaly, ale přesto podobný systém také fungoval. To se koncem roku ve státem vlastněném či družstevním podniku provedla účetní uzávěrka a zjistilo se, jaký zisk podnik vytvořil a ten se formou prémií rozdělil mezi zaměstnance, byl to takový třináctý či až čtrnáctý plat. V socialistické federativní republice Jugoslávie kupodivu akcie existovaly. Ovšem ty akcie vlastnili pouze zaměstnanci onoho podniku, takže to vlastně bylo stejné jako u nás, akorát se tomu jinak (zápaďácky) říkalo. Zaměstnanecké akcie jsou samozřejmě (dle mne) naprosto rozumný způsob rozdělování zisku. Všichni zaměstnanci mají pak nepochybně zájem na tom, aby podnik prosperoval, aby byl ziskový, neboť čím větší zisk, tím více si zaměstnanci mohou koncem roku přilepšit k platu.
Ovšem já jako majitel koupených akcií nějakého naprosto mi vzdáleného podniku, o kterém nemusím ani vědět, co ten podnik vyrábí či provozuje, mám zájem diametrálně odlišný. Mne zajímá pouze výše zisku bez ohledu na cokoliv jiného. Proto si také my akcionáři zvolíme, určíme, vybereme schopné manažery, kteří to dovedou. Tedy sníží mzdy zaměstnanců na nejnižší možnou míru, zvýší jejich pracovní výkon, méně výkonné zaměstnance propustí, osekají všechny dřívější totalitní a komunistické vymoženosti a podobně. Čím nižší náklady a mzdy zaměstnanců, tím vyšší bude můj zisk. Jako akcionář-majitel akcií mám tedy eminentní zájem, aby v podniku byly co nejnižší mzdy a co nejvyšší pracovní vypětí a pracovní výkon, aby výnos z akcií (dividendy) byl co nejvyšší.
Takže zisk si v době totality a zločinného komunismu rozdělili mezi sebou ti, kteří ho vytvořili. V naší době svobodného, demokratického a humanitárního kapitalismu si zisk přisvojují ti velmi majetní, ti, kteří ho nevytvořili. Jde o bezpracný zisk, který je činí ještě více a více bohatými. Těm skutečně peníze dělají peníze, ovšem na úkor pracujících. Navíc, což je ale ovšem vrcholně sprosté, jsou dividendy nezdaněné či daněné pouze minimálně. Majitelé akcií či nějakých cenných papírů, tedy příjemci bezpracného zisku, mají příjmy z akcií zdaněny nulovou sazbou (anonymní akcie, akcie na doručitele) či naprosto mizivou nepatrnou částkou. Malí drobní akcionáři u nás daní dividendy 15 procenty, ovšem velcí daní v tzv. daňových rájích, tedy nedaní vůbec. Příjmy z akcií jsou skoro nedotknutelné nějakým zdaněním, jsou nezdanitelné. Pěkně si to zařídili, zákony pro sebe výhodné odhlasovali. Vždyť v minulosti také šlechta (a církev) přece daně neplatila, ta daně vybírala!
Nedávno proběhla docela obsáhlá debata v našich sdělovadlech o majetkovém přiznání obyvatel. Když takový úředník finančního úřadu pozve k vysvětlení nějakého milionáře s tím, aby podal vysvětlení k následujícímu:
„Loni jste přiznal 30 milionů, vše je v pořádku, vše řádně zdaněno, letos máte o dvacet milionů více, ale nezdaněných, vysvětlení prosím.“
„Já hraju na burze a vyhrál jsem, podrobnosti nesdělím, to je obchodní tajemství, a dle § xy se tyhle výhry nemusí danit.“
„Tak jo, zapíšeme, výhry v burzovních spekulacích dle zákona nelze danit.“
Marx definoval burzu jako spolek finančníků kapitalistů, kde se všichni vzájemně okrádají. Přinášejí tedy burziáni něco prospěšného pro společnost? Ani ň, ani trošku, ani to nejmenší, prostě nic.
Mzdy pracujících jsou pěkně zdaněny. Kdybychom odváděli na daních státu pouze tolik, co odváděli nevolníci v dobách feudalismu a roboty (desátek vrchnosti a další desátek církvi, tedy dvacetiprocentní zdanění), tož to by bylo něco, to je pro nás ale naprosto nedosažitelný sen.
Takový člověk-rentiér, který získal velký majetek v restitucích, si nakoupil akcie, podílové listy a cenné papíry a má vystaráno, jeho ručičky už nikdy pracovat nemusí. Může si zazpívat kdysi oblíbenou písničku: „Ručičky nebojte se, vy makat nebudete.“ Fakt se už nemusí ani v nejmenším obávat, že by se snad někdy zapojil do nějakého pracovního procesu.
Čína sice přejala také tyto západní metody akciových společností, ale přece jen je trošku modifikovala, akcie důležitého tzv. strategického podniku musí vlastnit nejméně z 51 procent stát. Přejala to jako funkční nutné zlo. Určitě později, až se zvýší ekonomická prosperita celého státu, nebude problémem vyvlastnit akcionáře, samozřejmě za náhradu. Ale také může uzákonit, že bezpracný zisk je trestným činem. Samozřejmě žádný majetek se bohatým nebude zabavovat, ať si ho užívají nadále, pouze se zamezí, ba přímo zakáže, aby ho využívali, zneužívali k bezpracným příjmům. Takové opatření bude naprosto dostačující.
Bezpracný zisk totiž byl v době tzv. reálného socialismu trestným činem. Proto bylo nutné socialismus zlikvidovat, což se západním kapitalistům, aniž by v to nějak moc doufali, skutečně podařilo. No, a když už vcelku snadno a bez nějakých velkých problémů ukončili socialismus v Sovětském svazu a v jeho satelitech, bylo také nutné skončit i s jinými, na SSSR nezávislými, socialismy. Jen proto ty země, které měly v názvu socialistická, musely být zničeny až tak do mrtě, aby se už nikdy nevzpamatovaly, neboť to by se přece mohly pokusit znovu zavést sekulární socialistický systém. Byly to tyto země: Jugoslávie, Libye, Irák, Sýrie, tedy Socialistická federativní republika Jugoslávie, Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje. Irácká republika byla ovládána socialistickou stranou Baas a v Syrské arabské republice podnes vládne socialistická strana Baas. Tyto země byly zařazeny do tzv. „osy zla“. Egyptská republika, kde plukovník Gamál Abd an-Násir (1954–1970) zavedl socialistický způsob vlády, se velice prozřetelně vzdala slůvka socialistická, už jej v oficiálních prohlášeních neuvádí. Že by proto nebyl Egypt humanitárně bombardován? Už jenom ten pojem „socialistická“ provokoval a stačil na zařazení do osy zla. Z hlediska západních akcionářů bylo bombardování a rozbití Jugoslávie jediným možným řešením. Měli obavy, že by onen docela funkční ekonomický systém mohly napodobit i jiné evropské státy, čemuž je nutné všemi možnými prostředky zabránit. Takže poslední pozůstatek socialismu v Evropě byl také zlikvidován. Bylo ovšem nutné použít bomby!
Proto byl také socialismus u nás prohlášen za zločinný a zavrženíhodný. Tomuto hledisku akcionářů, burziánů a rentiérů se nedivím. Ano, pro ně bylo nastolení socialismu tragédií, už totiž nemohli beztrestně krást a přivlastňovat si výsledky práce miliónů pracujících na svůj účet. Tyhle zločinné komunistické totalitní nedemokratické nesvobodné režimy prostě z moci úřední a za souhlasu 90 procent obyvatelstva zakázaly bezpracný zisk, ba označili jej za trestný čin. Zrušení rentiéři a ti akcionáři měli po ptákách a byli velice velmi naštvaní, a museli dokonce, což bylo pro ně přímo šílené, pracovat! Musíme tedy počítat s tím, že dnešní restituenti, rentiéři a akcionáři nedovolí návrat nějaké formy socialismu, to raději rozpoutají všezničující válku. Když to nebude naše, tak raději ať to není ničí!
Zbavit se gangsterských parazitů byl odjakživa problém, který se nějak moc nedařil vyřešit. Odstavit parazity od možností loupit bylo málem nemožné, vždyť všechny vlády, zákony, soudy, vojsko, policie apod. byly na jejich straně. Přece ale jenom nějaké úspěšné pokusy už proběhy. Už kdysi móóóc dávno třeba takoví Albigenští, husité, luteráni v Německu přece jenom jakýsi způsob likvidace parazitů nalézali, bohužel, nebyli dlouhodobě úspěšní. Úspěšná byla až Pařížská komuna z roku 1871. Komunardi se k moci dostali při svobodných volbách, tedy naprosto nenásilně. Komuny vznikly také ve všech větších městech, jako je Lyon, Toulouse, Marseille. Do svého vládnutí zavedli socialistické prvky jako např. zavedení volených a sesaditelných úředníků, zavedení sociálních opatření ve prospěch pracujících, bezplatné školství, řešení bytové politiky, spoluúčast dělníků při vedení podniku, vyhlášení rovnoprávnosti žen apod. Pařížská komuna trvala pouhých 72 dnů, tedy dva a půl měsíce a byla utopena v krvi. Karel Marx uvádí dva takové hlavní důvody neúspěchu. Komunardi nějak opomněli znárodnit státní banku a také nevěnovali větší pozornost vojenskému zabezpečení, sice měli tzv. Národní gardu, ale ta nemohla odolat spojenému útoku vojsk versailleské vlády a pruské armády. Byl zaveden teror proti komunardům, jehož výsledkem bylo 30 000 mrtvých. Poslední část komunardů byla popravena u zdi hřbitova Père Lachaise. Další tisíce lidí byly odsouzeny na galeje a nucené práce v koloniích. Detailní rozbor této první úspěšné protiburžoasní revoluce podal Karel Marx v knize Občanská válka ve Francii. Podle jeho slov komunardi „šturmovali nebe“. Zajisté pravičákům se Marxův rozbor nebude vůbec zamlouvat.
Ale první dlouhodobě úspěšný pokus zařídil až Lenin. Že se to zase tak úplně dokonale nezdařilo, za to holt Lenin nemůže, cestu a metody ovšem ukázal, stačí jenom pokračovat v jeho programu. Lenin má samozřejmě pořád co říci, patří mu budoucnost. Velká říjnová socialistická revoluce sice proběhla až 7. listopadu, ale to na její světodějné roli nic nemění. Bolševici se ujali vlády také nenásilně, normální parlamentní cestou. Velice k smíchu mi připadají ony konspirační teorie o tom, že bolševickou revoluci financoval německý císař Vilém, bratranec ruského cara. Na to stačí poukázat na fakt, že bolševici jako jedno z prvních opatření znárodnili banky (Lenin holt pečlivě četl Marxe a neudělal chybu jako komunardi), takže nějaké finance od Viléma vůbec nepotřebovali. Navíc jim přece zůstal i carský poklad – vagóny zlata. Sice nějakou nepatrnou část si přivlastnili naši legionáři a založili z toho lupu v Praze Legionářskou banku, ale to přece nehrálo nějakou důležitou roli, to byla úplně podružná záležitost. A to, že švýcarští sociální demokraté zařídili a financovali Leninovi cestu ze Švýcarska do Ruska, to je pravda, tedy v podstatě mu koupili jízdenku na vlak. Že by tenhle lístek na vlak byl to nejdůležitější na vzniku revoluce?
Bolševici zrušili šlechtu a církev jako třídu, ty byly zrušeny plošně, majetek zabaven bez náhrady ve prospěch státu. Bylo učiněno nějaké příkoří? No zajisté bylo, ovšem příkoří, které činila šlechta (a církev) po staletí vůči obyvatelstvu, bylo v zásadě odčiněno. Lenin učinil naprosto správné a logické rozhodnutí – nebudeme se pitvat v nějakých podrobnostech, zda ten či onen šlechtic byl mírný a docela slušný, každopádně přišel k majetku z vykořisťování poddaných. Nebo mu to bohatství spadlo do klína jenom tak z nebe?
Samotné naše kníže veřejně v rozhovoru s novinářem přiznalo, že jeho předkové byli lapkové. To znamená, že předkové kradli, loupili a vraždili. No a co? Zanechali mi bohatství? Zanechali. A moje bohatství je nedotknutelné, neboť soukromé vlastnictví je přece posvátné, ba přímo svaté. Zeptala se někdy naše demokratická vláda třeba církve, jakým způsobem přišla ke svému majetku? Zeptaly se naše demokratické vlády, jakým způsobem přišli předkové (nejenom) knížete ke svému majetku? Samozřejmě historikové vše detailně zdokumentovali, takže důkazy jsou běžně k dispozici, ale je zákonem zakázáno brát tato fakta na vědomí. Zjišťovat by to přece měly orgány v trestním řízení, no ne? Jenomže nemohou, ty vraždy, loupeže a podvody jsou už dávno a dávno promlčeny, takže se tím dle zákona ani zabývat nesmí. Nikdo tedy nebude zkoumat, jak kdo k bohatství přišel, tak to máme zákonem pěkně ošetřeno. Všichni ti restituenti, co získali bohatství dědictvím, jsou potomci lupičů, zlodějů a podvodníků. Skutečně platí, že za každým větším majetkem se skrývá zločin, to je fakt známý už od dob antických.
(Taková malá poznámka k restitucím: Je třeba někdy někde zaregistrována žádost potomků či příbuzných upálené čarodějnice o restituci majetku zabaveného církví?)
Mohu oprávněně konstatovat, že nastolení svobody a demokracie v roce 89 nás vrhlo o 150 let nazpět, do poloviny 19. století. Prvním krokem popřevratových vládců (hlavně Klause) bylo provést oligarchizaci společnosti, to znamená, že vše, co patří státu, se musí zprivatizovat. Přitom by bohatě dostačovalo do státních podniků vybrat schopné manažery a ponechat ve státním či družstevním vlastnictví. Do soukromých rukou se muselo předat i to nerostné bohatství, lesy i voda. A úplně všechno je nutné zpoplatnit, jak školství, zdravotnictví, tak i přístup na silnice a mosty. Bylo přitom lhostejné, kdo se stane oligarchou, zda bývalý člen komunistické strany, nebo lidovec, nějaký antikomunista s fašistickými názory či dokonce bývalý šlechtic, ba i kriminálník právě propuštěný z basy či po převratu omilostněný zloděj. S oligarchy se totiž daleko lépe domlouvá než se se státem, státu nelze vyhrožovat, nelze ho korumpovat, oligarchy ano. S nimi se pracuje na zbídačování obyvatelstva přímo pohádkově. No a vlády, které dopustili oligarchizaci, jsou vlastně z obliga, obyvatelstvo se přece nemůže bouřit, na to nemá právo, vždyť vláda za nic nemůže, to oligarchové. No a ti se jenom usmívají. Obyvatelstvo se ale ani nějak protestovat a bouřit nemůže, vždyť cílem a smyslem oligarchizace bylo rozdělit obyvatelstvo do kast, no a kasty se mezi sebou přece nebaví, nemají žádné společné zájmy. Takovou stávku v jednom podniku nikdo další ani ze solidarity nepodpoří, takže jakékoliv stávky jsou naprosto bezzubé a neškodné a ničeho nedosáhnou. Odbory jsou naprosto paralyzovány.
Jak zbohatnout tak, abych už nemusel pracovat? Co nám doporučuje naše demokracie? Podvody, krádeže, loupeže se vyplatí, neboť to jsou ty pravé skutečné euroamerické křesťanské hodnoty. No, a když už budeš mít těch miliónků povícero, nemusíš se ničeho obávat, vše se přece dá koupit, i soudci a vyšetřovatelé, volná ruka trhu určí cenu. Obrovské bezpracné zisky se nám běžným občanům představují jako náležitá odměna za riziko podnikání, a my tomu máme věřit! Takže parazitní rentiéři se nám dávají za vzor, ty máme napodobovat a jednat tak jak oni.
Pokud tedy peníze nadále budou dělat peníze oné mizivé hrstce parazitů, tak ti budou pořád bohatší a bohatší, a nemajetní budou stále chudnout a chudnout. V takto nastaveném systému je to naprosto logické a není třeba se tomu divit. V budoucnu peníze, které „vydělaly“ peníze musí nutně patřit státu, který je použije pro rozvoj celé společnosti. Prostě, investicemi může disponovat pouze stát, nikoliv soukromníci (oligarchové). Jinak se z tohoto dnešního srabu svět nedostane. Jak to zařídit? Na to přece máme ekonomy a demokraticky zvolené zákonodárce, aby to zařídili, třeba 90% zdaněním dividend. Stačí se přitom podívat do historie, nemusí dokonce ani vymýšlet žádné nové metody a způsoby, vždyť vše již bylo dávno prověřeno praxí a fungovalo to.
Všelijací ti restituenti a akcionáři jsou ovšem pouze malé rybičky ve finančním světě. Ono totiž existují (nad)lidé, kteří disponují mnohem více než milionem, tedy spíše miliardami, a ty nějaké akcie moc nezajímají. Miliardářům peníze dělají další peníze ještě mnoha jinými způsoby, více výnosnějšími. Nadarmo se neříká, že jsou to banksteři. Jsou to skuteční reální gangsteři, kteří jsou nedotknutelní. Zákony se jich netýkají, však si je taky v parlamentech prosadili. Jsou nám dáváni za vzor ctnostného jednání, odměňováni všelijakými vyznamenáními a cenami, prý jsou hodni úcty, neboť jsou to oni, kdo tak skvěle řídí státy a kontinenty, ba celý svět a to vše jenom k dobru a prospěchu obyvatel světa. Jsou to šéfové a manažeři Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, FED, centrální banky států… a samozřejmě jejich „neznámí“ majitelé.
Ti nerozhodují o osudech nějakého podniku jako akcionáři, tihle supernadlidé rozhodují o osudech států, ba i celých kontinentů. Když se jim zachce, zničí kteroukoliv zemi světa, a to bez bombardování, zemi totiž dokáží zadlužit až do takové míry, že se z toho už nikdy nedostane. Výsledek je v podstatě stejný, jako kdyby byla ona vyhlédnutá země plošně zbombardována do doby kamenné. Docela detailně popsal metody tohohle ničení států ekonom František Nevařil. Jeho knihy si lze stáhnout z webu nakladatelstvi tode.cz nebo na nakladatelství T+Ť.
Jakási naděje ale přece jenom existuje. Naše bílá euroamerická civilizace, která po dobu několika dlouhých staletí loupila po celém světě a barbarsky ho ničila mnohem hůř než Džingischánovy hordy, pomalu končí a bude nahrazena, doufejme, nějakým lidštějším systémem nebílých obyvatel světa. To, že Evropa nemá budoucnost, vyjádřil už před dvěma stoletími starý carský ruský generál slovy: „Evropa? Jó, to myslíte ten balkón Asie s výhledem na Atlantik?“
Za II. světové války bylo v zájmu světových finančních elit povražděno na 60 miliónů lidí. Při Norimberském tribunálu byli určeni viníci a byli potrestáni, i oběšením. Od konce oné války do dneška bylo ve světě povražděno mnohem více než jenom 60 miliónů a žádný tribunál se nekonal, nezasedal, nikdo nebyl odsouzen, všichni jsou nevinní. Poučili se z Norimberského tribunálu a už nikdy žádný tribunál k odsouzení zločinců nebude dovolen. A je to vyřešeno, všichni jsou mírotvůrci, i když vraždí ve velkém, navíc dostávají Nobelovy ceny míru. Divný svět, no ne?
V roce 1967 byl britským filosofem a veřejným činitelem Bertrandem Russelem a francouzským spisovatelem Jean-Paulem Sartrem založený tzv. Russelův tribunál, který veřejně projednával válečné zločiny páchané po celém světě. Podobný tribunál vznikl před několika lety v Indonésii a nedávno také v Itálii. Sdělovadla o tom samozřejmě mlčí, informovat o rozsáhlých zločinech proti lidskosti nemají zájem.
Takže co závěrem? Snad nějaké naprosto jasné a srozumitelné definice toho, co je demokracie a co totalita.
Demokracie je tehdy, když vládne pravice. Demokracie je pouze tehdy, pokud jsou prosazovány a prosazeny pravicové ideály a pravicové vidění světa, které je jedině správné. Vyhovuje to plně parazitům.
Totalita je tehdy, když vládne levice. Totalita je ve společnosti nastolena tehdy, jsou-li prosazovány a prosazeny levicové (socialistické) ideály a levicové vidění světa, které je samozřejmě dle pravice lživé a vadné. Vyhovuje to plně pracujícím. Na fašismu není nic levicového, ani špetka ba ani špetička, je to čisté ultrapravicové vidění světa.
Moje povídání mohu ukončit konstatováním, že nejvíce výnosný džob pro tyhle zločinné parazity jsou války. Sociolog Petr Hampl se o nich vyjádřil takto: „Ti lidé by klidně doporučili odpálení jaderné nálože v Praze, kdyby měli naději, že na tom vydělají.“ No a války lze rozpoutat nejsnadněji náboženskými a národnostními rozepřemi. Máme se na co těšit.
Taky dost dlouhé, vydržel jsem do půlky. Některým tvrzením by se dalo úspěšně oponovat, alespoˇm v té první půlce se o kapitalismu mluví jako o tom, co bylo v 19. století. Jsme už o dost dál a dnešní imperialismus je kvalitativně jiná záležitost.
Výborný článek, a o dnešním imperialismu se tam píše také, v té druhé polovině.
v dnešním turbulentním světě není držení akcií jistou a výhodnou finanční investicí. Pokud bohatí nepatří mezi světové bankstery ,ale obyčejné české oligarchy pouze mírně překračující svým vlivem území ČR, je pro ně výhodné legálně vstoupit do politiky a řídit tím správným směrem veřejné finance. Vždyť peníze na dotace, pro zdravotnictví, či z veřejných zakázek jsou vždy jisté a nejsou závislé na tržních mechanismech
Sio napsal Taky dost dlouhé, vydržel jsem do půlky. Některým tvrzením by se dalo úspěšně oponovat, alespoˇm v té první půlce se o kapitalismu mluví jako o tom, co bylo v 19. století. Jsme už o dost dál a dnešní imperialismus je kvalitativně jiná záležitost. Sio, je mi fakt líto každého, kdo má tak slabý „držák“, že i tato stručná historie se mu zdá být „taky dost dlouhá“. A co se týká té dnešní „kvality imperialismu“, tak ta z toho 19. století vychází. Pouze argumentace, určená pro blbé, je dnes „vědecká“. Neberte ty mé výhrady, prosím, příliš osobně, ale Jan… Číst vice »
Georgius z Raduně napsal Sio, je mi fakt líto každého, kdo má tak slabý „držák“, že i tato stručná historie se mu zdá být „taky dost dlouhá“. A co se týká té dnešní „kvality imperialismu“, tak ta z toho 19. století vychází. Pouze argumentace, určená pro blbé, je dnes „vědecká“. Neberte ty mé výhrady, prosím, příliš osobně, ale Jan Kadubec si zaslouží za tento článek jedničku s hvězdičkou. To otočení kola dějin zpět vystihl ve skvělé zkratce. Jsem jen upřímný, myslím, že to pan Kadubec umí ocenit. Neznám ho osobně, ale když řeknu (bez vulgárních urážek, samozřejmě) někomu to, co… Číst vice »
Donutil jste mě to dočíst. O imperialismu a o tom, o co dnes opravdu ve světě jde, ani slovo. Ale pokud jste se tím pobavil, fajn, pak to mělo pro vás přínos a snad vás to posune i dál, což vám ze srdce přeji. Protože jediný způsob, jak to změnit, je skutečné, opravdové vzdělávání lidí.
Skvělý článek!
Sio, Vaše neustálé volání po vypreparované vědecké exaktnosti naštěstí pan Kadubec už ze své povahy dlouhodobě odmítá – a to je například i pro mne jedině dobře. Vyhovět Vám, tak by to dopadlo jako s překladem cizojazyčné poezie do češtiny. Ten je jako žena. Když je mimořádně krásný, tak nikdy není věrný. Zlobte se na mne jak chcete – ale já mám krásu tak rád, že nad tou občasnou nevěrností rád přivřu oko.
Sio napsal Neznám ho osobně, ale když řeknu (bez vulgárních urážek, samozřejmě) někomu to, co si myslím, mělo by to být považováno za dar. Kolegové, prosím omluvte Sia. V našem kraji byl dnes mimořádně horký den. Pokud na Sia naléhala rodina, aby pracoval venku, nemohlo to zůstat bez odezvy. Já sám jsem strávil polovinu dne v chladném sklepě jedné hospody na srazu spolužáků a po návratu domů jsem usnul. Sio se upnul na generála Petrova tak silně, že už nedokáže vnímat prosté lidské sdělení a popis očividných souvislostí, které je třeba před lidmi tajit, aby si nedej Bože neuvědomili, jak… Číst vice »
Georgius z Raduně napsal Sio, Vaše neustálé volání po vypreparované vědecké exaktnosti naštěstí pan Kadubec už ze své povahy dlouhodobě odmítá – a to je například i pro mne jedině dobře. Vyhovět Vám, tak by to dopadlo jako s překladem cizojazyčné poezie do češtiny. Ten je jako žena. Když je mimořádně krásný, tak nikdy není věrný. Zlobte se na mne jak chcete – ale já mám krásu tak rád, že nad tou občasnou nevěrností rád přivřu oko. Milá zpráva je, že se pana Kadubce zastáváte, i když si myslím, že to nepotřebuje. Opravu se na vás nezlobím, nebylo to z… Číst vice »
mirror napsal Kolegové, prosím omluvte Sia. V našem kraji byl dnes mimořádně horký den. Pokud na Sia naléhala rodina, aby pracoval venku, nemohlo to zůstat bez odezvy. Já sám jsem strávil polovinu dne v chladném sklepě jedné hospody na srazu spolužáků a po návratu domů jsem usnul. Sio se upnul na generála Petrova tak silně, že už nedokáže vnímat prosté lidské sdělení a popis očividných souvislostí, které je třeba před lidmi tajit, aby si nedej Bože neuvědomili, jak se jim v kuse lže. Pan Kadubec samozřejmě provokuje. Podle toho, jak se kdo staví na zadní, se jednoduše pozná, o co… Číst vice »
Tak třeba tento odstavec: „Takže když budu mít milion, mám spoustu možností. Mohu koupit akcie nějaké továrny či jakéhosi podniku. To se mrknu do novin zabývajících se ekonomikou a zjistím, který podnik dosahuje nejvyšších zisků, tedy podnik, který dobře prosperuje, no a nakoupím akcie toho podniku. Když jsem si koupil akcie, tak jsem se stal samozřejmě vlastníkem určité části podniku a mám nárok na přiměřený díl zisku. Ta část mého zisku je v přímé závislosti na množství mých akcií. Na Vánoce dostanu na účet odpovídající část zisku, tedy tzv. dividendy. Je to naprosto spravedlivá záležitost, vždyť přece každý si takové… Číst vice »
Sio, také jsem v předtuše, že půjde za demokracie o kultovní strom, zasadil před převratem dvě třešně. Časem vyrostly tak vysoko, že nejdou obírat.
Porovnejte, co napsal Tejkl a co Kadubec. Oba texty jsou dost dlouhé. Tejkl odvádí pozornost k podružnostem a zamlčuje, co je hlavní. Kadubec má odvahu popsat skutečnost a co je pro nás/mne hlavní.
Napsal jsem, že to, co napsal Kadubec, je čitelnější. Podívejte se, co jsem napsal pod Tejklův článek. Možná jsem si měl potom dát chvíli pauzu, protože ty Tejklovy horrory mě znechutily a to jsem jen přescrolloval.
Jo a ty třešně doporučuji seříznout, ovocné stromy by víc jak 5 m mít nemusely. Ale ty naše mají cca 10 let a spousta plodů se dá otrhat ze země. Ty jsem samozřejmě nechal na košt a poctivě trhal ze žebříku. Už jste si přečetl „Obelhaný Stalin“ na leva-net, nebo tam máte strach jít, že vám to někdo neschválí, když je tam i to KOB a DOTU? Podle mě zajímavé čtení. Moje dříve apolitická maminka to má ted za nejlepší literaturu, zrovna jsem to tisknul, protože už nezvládá internet. Třeba „Maršál Žukov“ překlad od Miloše Hodače už má přečtenou a… Číst vice »
Tento citát překopíruji pro Miloše Hodače. Zrovna kurýruje jakousi letní chřipku,to mu udělá určitě radost. V této souvislosti mohu ještě dodat,že v jeho překladu vyšla před pár měsíci kniha
o Gromykovi a před 3 týdny kniha J.V.Stalin. Velmi poučené čtení…
@hudryper: Aha, tak proto ji ještě neměli. Asi před třemi týdny jsem se po ní sháněl na Andělu. Myslel jsem, že vušla už dřív. O Gromykovi to vím až od tebe. Tobyl tuším ministr zahraničí, pokud si to dobře pamatuji?
pod toto sa tiez podpisujem: Demokracie je tehdy, když vládne pravice. Demokracie je pouze tehdy, pokud jsou prosazovány a prosazeny pravicové ideály a pravicové vidění světa, které je jedině správné. Vyhovuje to plně parazitům. Totalita je tehdy, když vládne levice. Totalita je ve společnosti nastolena tehdy, jsou-li prosazovány a prosazeny levicové (socialistické) ideály a levicové vidění světa, které je samozřejmě dle pravice lživé a vadné. Vyhovuje to plně pracujícím. Na fašismu není nic levicového, ani špetka ba ani špetička, je to čisté ultrapravicové vidění světa. na rozdiel od obdobia klasickeho kapitalizmu (kde este fungoval normalny trhovy system), je dnesne vladnutie… Číst vice »
Vážený a bez urážky ctěný Sio! Skutečně: „Trochu jsme se nepochopili, nepožadoval jsem žádnou vědeckou exaktnost, spíše méně informace a víc kompaktní a čitelnější. Nemá to cenu rozebírat, musel bych to vzít po odstavcích a nezdá se mi, že by to odpovídalo důležitosti tématu a že by vás to zajímalo.“ V tom posledním předpokladu – zdání – se však svým způsobem mýlíte. Ještě před pár roky, když mladší syn studoval na katedře automatizace, jsem se například velmi zajímal, čím jsou dnes vysokoškolským studentům nahrazeny ty „banality. Klišé z učebnic občanské nauky za socíku a to ještě nepříliš přesné, co se… Číst vice »
@Georgius: V pořádku. když se nebojíte, rozvedu to. Ale zase jsem to myslel jinak. Neválčím tu proti sociálním nebo humanitním vědám, to spíše naopak, chtěl bych, aby se psalo sice o nich, ale zajímavěji. To vyžaduje rozsekat téma na menší a každému dát něco ze sebe. Uvedu pár příkladů. *** Tak třeba v názvu je použit zajímavý termím – „Refeudalizace společnosti“, dokonce s velkým „R“. Hledal jsem v textu, kde tedy autor vysvětluje, co tím míní. O feudalismu jen jedna, spíše pozitivní zmínka: „Kdybychom odváděli na daních státu pouze tolik, co odváděli nevolníci v dobách feudalismu a roboty (desátek vrchnosti… Číst vice »
Opravdu mne těší, Sio, že jsem Vás příliš neznechutil a dal jste konkrétní příklady svých výhrad. Refeudalizace společnosti není v článku skutečně objasněna. Ovšem spousta z nás, kteří jsme před důchodem pracovali v nyní soukromých firmách, si jistě dosadila své vlastní životní zážitky. V dobách mládí jsem jeden čas pracoval co vývojář elektronických měřících přístrojů v organizaci, která měla nad bránou hrdy nápis „Podnik socialistické práce“. Poněvadž jsem v roce 1969 veřejně nesouhlasil s politikou KSČ a vrátil jsem jim legitimaci, měl jsem nad sebou dohližitele, jemuž jsem musel dopředu hlásit své záměry. Abych snad ty nanoampéry a nanosekundy neučil… Číst vice »
Georgius z Raduně napsal Opravdu mne těší, Sio, že jsem Vás příliš neznechutil a dal jste konkrétní příklady svých výhrad. Refeudalizace společnosti není v článku skutečně objasněna. Ovšem spousta z nás, kteří jsme před důchodem pracovali v nyní soukromých firmách, si jistě dosadila své vlastní životní zážitky. V dobách mládí jsem jeden čas pracoval co vývojář elektronických měřících přístrojů v organizaci, která měla nad bránou hrdy nápis „Podnik socialistické práce“. Poněvadž jsem v roce 1969 veřejně nesouhlasil s politikou KSČ a vrátil jsem jim legitimaci, měl jsem nad sebou dohližitele, jemuž jsem musel dopředu hlásit své záměry. Abych snad ty… Číst vice »
Sio napsal „Takže zisk si v době totality a zločinného komunismu rozdělili mezi sebou ti, kteří ho vytvořili.“ Sio, vy vypadáte jako malý rozmazlený kluk. Za komunistů určovaly platy tabulky a přísná pravidla. Šéf nemohl pobrat část platu zaměstnancům a pomoci jen sobě. Poměr byl pod kontrolou, diference mezi podřízenými v rozsahu stovek a s přímým nadřízeným do tisícovky. Prémie byly zpravidla pravidelnou součástí platu a odměny nárazové, většinou nestály za řeč. Změřit přínos jednotlivce prakticky při složitější intelektuální práci nejde. Více Sio vymlátíte hubou nebo velikostí podprsenky (pokud jste ženská). Rozumný šéf tehdy a teď se svést nedal nebo… Číst vice »
mirror napsal Sio napsal „Takže zisk si v době totality a zločinného komunismu rozdělili mezi sebou ti, kteří ho vytvořili.“ pokračování … Cizí propaganda systematicky celých 40 let vyráběla u nás ukřivděné ignoranty. Podnik měl jednoho ředitele, ale možná 50 dalších bylo ukřivděno, že na ředitelské funkci neseděli oni. Přišel čas občanských fór a všichni ukřivdění, třeba i z pozice náměstků ředitele, to řediteli spočítali. Jeho hlavní vina bylo obvykle to, že byl komunista. Ukřivděných byla možná polovina národa. Někdo ztratil privilegia nebo majetek, někdo se učil ve škole špatně a nikde to nedotáhl. Za všechno mohli komunisté. Před časem… Číst vice »
Mirrore, nechápu, proč tak rozhořčeně. Sio si určitě ještě užije dostatek blaha kapitalismu, aby si názory poopravil. Pracoval jsem ve firmě, kde měli absolutní kontrolu nad všemi technickými kádry, kontrolovali jim každé ťuknutí do klávesnice počítače a nahrávali každý telefonický hovor. A i ty, na něž nic neměli, každých pět let preventivně vyměnili za jiné, jimž naslibovali hory doly – jen když budou iniciativní a opravdu výkonní. Co pět let „reorganizovali“ podnik, propouštěli podle zákona „nadbytečné“ a na přejmenované pozice přijímali nové naivky také řádně – prostřednictvím Úřadu práce.
ano, velka tema, jedna z najvacsich. pan Kadubec na to ide zo spravneho konca, porovnava bez ideologie, z hladiska zdravej sedliackej logiky. napriklad pracovna moralka vtedy a dnes: v SONP Kladno bolo pivo osmicka Budejovice 50 halierov a limonada zadarmo, co teda bolo nevyhnutne vzhladom na horucavu pri praci. niekedy sa v Budejoviciach pomylili a namiesto osmicky poslali desinu. vtedy sa zastavila cela vyroba, vsetci chlapi sedeli v kantine a chlastali kym sa sud nevyminal. nikto s tym nemohol pohnut, ani majstri, ani ROH, ani ZV KSC. a dnes? isiel som okolo, ked ked stavali tunel Sitina. prisla prietrz mracien,… Číst vice »
Sio mne nevzrušuje, to bylo na obranu autora článku. Já se posledních 20 let necítím individuálně okrádán, ale za svou profesi tvrdím, že máme třetinové platy za stejnou práci jako v Německu. Pět let po převratu se mi z nepochopitelných důvodů mstili, proto jsem si našel něco jiného.
Mirrore, to štěstí – nebýt individuálně okrádán – jsem po převratu příliš často neměl. Jelikož jsem se po okradení vždy pečlivě staral, aby se to zloději nevyplatilo, brzy jsem byl nezaměstnatelný nezaměstnaný, neboť podle obchodního zákoníku zcela legálně k placení donucení „podnikatelé“ se přede mnou varovali. Musel jsem často pracovat pouze samostatně pro známé a pak i mimo svůj obor. Ovšem vůbec toho nelituji. Pravdivé je tvrzení jedné mé kolegyně ještě z minulého režimu, jež praví: Když balvan dlouho na jednom místě leží – každý pes na něj chčije!
abx – opravdu velké téma. Jen si nejsem jistý, jestli ti po kolena v blátě a průtrži mračen pracující si krom vděčnosti za práci oprávněně nemysleli také něco velice vulgárního o současném režimu a o svých zaměstnavatelích.
@mirror: pakliže přistupujete k nálepkování, mohu vám sdělit, že vaše repliky mi připadají prostě blbé. Protože vy jste měl zrovna v něčem kliku a váš rozhled se dal porovnat s rozhledem závodního koně na Pardubické, tak se těžko můžeme domnívat, že nikdo kromě vás neviděl jinou realitu a že navíc viděli všichni stejnou, jako vy. Viděl jsem ty vaše „dobré vedoucí“, jak se otočili na podpadku, obrátili kabát a povýšili. Čest těm pár vyjímkám. Ale už jednoduchá úvaha, že se v takovém počtu nejpoctivější soudruzi změnili v ODSmany svědčí o tom, kdo ten režim vedl a že není si co… Číst vice »
No, možná to víc z nich, než byste věřil, šli oslavit tím, že zvolili Karla. Panu abx to aspoň došlo, což mě těší. pro ělníky byl minulý režim opravdu fajn. Tak proč je jen nevidíme na těch manifestacích, stávkách a nepoznáme to u voleb?
Sio napsal Tak proč je jen nevidíme na těch manifestacích, stávkách a nepoznáme to u voleb? Sio: U nás preto,že na tej Sitine makajú väčšinou cezpolní robotníci,prespávajú na ubytovniach a jediné čo ich zaujíma,je to aby ich nevyhodili z roboty a aby im vyplatili mzdu(čo vôbec nie je samozrejmosťou).Raz za dva týždne pricestujú k svojim rodinám a v pondelok už zase makajú v robote.Preto nechodia na demonštrácie.Aby ich nevyhodil majiteľ firmy z roboty.Chlapi po 50 – tke už tým mladším radšej ani nehovoria o samozrejmostiach ktoré im zabezpečoval socializmus,lebo im to tí mladší ani neuveria.Vy stále opakujete ako nejakú mantru… Číst vice »
Sio, odpověď na Vaši otázku: „Tak proč je jen nevidíme na těch manifestacích, stávkách a nepoznáme to u voleb?“ není pro mne obtížná. Poněvadž mají za sebou důmyslně připravenou a Klausem započatou etapu adaptace na kapitalismus a zatím mají životní úroveň přibližně na stejné výši jako dřív – i když musí velmi často skousnout člověka nedůstojné zacházení a makat „jako barevní“ – což dnes zní skutečně směšně. Velmi rychle pochopili, že jim vládne výkvět dřívějších gaunerů, kteří je dnes mohou elegantně demokraticky zlikvidovat podle platných zákonů a oni tedy jako dřív drží hubu a krok. Pěstují si tedy jako dřív… Číst vice »
Sio, kdyby jen to! Jsou jiní, kteří mají větší nároky na respektování své lidské důstojnosti, ale zejména ti jsou dnes zapisováni na černé i když v počítači vedené seznamy, aby mohli být existenčně plánovitě likvidováni bez ohledu na svoji vysokou a mnoha podnikatelům potřebnou kvalifikaci. Pokuste se u svého zaměstnavatele založit odborovou organizaci Vám podobných a hned bude vědět, o čem vlastně píšu a jak skutečně vypadá svoboda a demokracie.
Sio napsal @mirror: pakliže přistupujete k nálepkování, mohu vám sdělit, že vaše repliky mi připadají prostě blbé. Jsou možná pro vás blbé, ale nemohu jinak. Už přibližně 15 let se schází skupina lidí, kteří se zabývali automatizaci v hutích a zaváděním řídicích počítačů pro řízení technologických procesů. Nejstaršímu z nás je asi 80. Já patřím k mladším, a proto příliš nemluvím. Ve straně byli jednotlivci, ostatní byli nestraníci. Nikdo z nich nenadává na minulý režim, protože se neměl příležitost seberealizovat. Lituji jen, že necestovali na dovolenou do exotických zemí. Po převratu si to vynahradili. Ke své práci měli všechno, na… Číst vice »
@peter.: kladů bylo hodně. Důchod v 60, ženy dřív, daleko větší klid v životě, méně stresu, mnohem větší pocit, že stát nám patří (relativně), nároky zvládnutelné, na kvalifikaci žádné, atd… Ale jak se zdá, lidem to nestačilo, jinak by takový převrat prostě nepodpořili.
@Georgius: Nějak podobně to vidím i já. Mají toho pořád možnost víc ztratit, než získat. Navíc jsou dost dezorientovaní, co jim dnes vůbec levice nabízí?
Odborová organizace v IT u nás nepřichází v úvahu. Zaměstnavatel by to možná i povolil, ale zaměstnanci by nechtěli. Proč taky … musel by být důvod, což není.
@mirrore, huťě měly možná zvláštní podmínky, nevím. Mimochodem, přebíral jsem svůj první projekt po jistém specialistovi z Hutního projektu. V té době už beznadějně zastaralá koncepce. Normálně jsem místo něho udělal nový, náklady byly desetinové oproti řešení, které v tom projektu bylo. Byl totiž postaven na řídící jednotce – skříňi, která se používala na řízení NC, další skříň plná relátek. Použitý procesor řezový, z čipů MH3000. Stačilo to nahradit stavebnicí z 8080 a bylo to velikosti krabice od bot. Takže zase takové zázraky se tam neděly. Tím neříkám, že ten projektant byl hlupák, prostě mu o něco ujel vlak. Dnes… Číst vice »
Sio:
Ako by ste nevedeli,čo im sľuboval Havel vo svojom slávnom prejave.Už dlhé mesiace tu rozoberáme skutočnosť,že ľudia boli v tom 89 – to podvedení.Keby im vtedy niekto povedal čo ich čaká,tak by tú bandu hnali späť do kotolní len by tak hučalo.Viete to a aj tak napíšete,že ten prevrat podporili ľudia.
Sio napsal Prostě já jsem kolem sebe viděl nadšené a vysoce kvalifikované konstruktéry s ponižujícími platy, co si ovšem s nimi kdejaký ekonom mohl vytírat z… Od našeho absolventa jsem slyšel, že lidé ze dvou pracovišť vzdálených 70 km, jedno v Česku a druhé v Rakousku se liší o trojnásobek platu. Všichni dělají tutéž práci a přesto rozdílná odměna. O svém platu v cizině raději nemluvím. Za totáče jsem se cítil mnohem lépe odměňován než nyní a měl jsem pro rozdíly pochopení. Sio, napište si transparent a běžte korzovat na Hrad a žádejte za nás už konečně vyrovnání toho, o… Číst vice »
Sio napsal kladů bylo hodně. Důchod v 60, ženy dřív, daleko větší klid v životě, méně stresu, A okrem toho sídliská,fabriky,školy a škôlky,celé nové mestá(na severe Moravy),nemocnice,vyspelé poľnohospodárstvo a ešte ten štát vydržiaval početnú armádu a predsa po sebe nenechal dlžobu.A tento režim….ozaj na koľko miliard je dnes zadĺžená ČR? Možno by k tej dlžobe bolo potrebné pripočítať peniaza za rozpredané,rozkradnuté a do cudzích rúk odovzdané fabriky(lebo štát je zlý hospodár!!!!preto je potrebné všetko ziskové odovzdať do cudzích rúk).Kam sa podeli všetky tie prachy čo sme si požičali a ktoré štát obdržal z privatizácie? Načo majú ísť ľudia demonštrovať,keď vidia,že… Číst vice »
Peter, jsme sice na stejné straně barikády, ale tak úplně nesouhlasím s Vaším názorem: „Už dlhé mesiace tu rozoberáme skutočnosť, že ľudia boli v tom 89 – to podvedení. Keby im vtedy niekto povedal, čo ich čaká, tak by tú bandu hnali späť do kotolní len by tak hučalo.“ Povedal som – a hnali mne jako starou strukturu a kryptokomunistu. Dnešní realita je ještě horší, než jsem předvídal, a stále jsem pro některé exkolegy vším vinen já, poněvadž jsem věděl a nedokázal je přesvědčit. Připustíme-li, že n-rozměrný vesmír je nekonečný, pak v každém jeho rozměru blbost mnoha – a to… Číst vice »
@Mirrore, jediný kdo tady fňuká ohledně svého současného platu jste vy. Já jsem spokojen, je to mnohem lepší, než kdysi. Takže ten transparent a hajdy na Hrad!
@peter.: chtěl jsem vám udělat radost, tak jsem nějaká ta pozitiva vyjmenoval. Ale to, čím jste mi odpověděl, je váš kafemlýnek. Slyšel jsem to už mockrát. Prakticky ve všem s vámi souhlasím, proto mi leze na nervy, jak se vlamujete do otevřených dveří. Svědčí to o tom, že nevnímáte nebo nechcete vnímat, co píši, protože jsem psal o něčem jiném, zdá se, že to pochopil jen Georgius.
To jen dokazuje, že patříte k mzdově privilegované menšině. Velká většina ekonomicky akivních pracujících lidí se za standardních podmínek – v normálním pracovním čase (bez nadčasů a druhého pracovního poměru) – ani nepřibližuje fiktvní průměrné mzdě.
Georgius z Raduně napsal ještě horší, než jsem předvídal, a stále jsem pro některé exkolegy vším vinen já, p.Georgius z Raduneˇ: Vy najlepšie viete,že niet nič ľahšie pre technológov moci ako rozpútať v dave vášne tým,že sa poukáže na jediného vinníka,v tomto prípade.(r.1989) na komunistov.V prípade Ukrajiny na Rusov,v r.1948 na buržujov, v prípade terorizmu na islam a vždy to v dave podnieti chúťky na lynčovanie tzv.vinníkov..Už rok po novembri sa ľudia za svoje vtedajšie jednanie hanbili a nepriznávali sa ani k tomu,že chodili na námestia štrngať kľúčami.Koloval vtip,že pred nemocnicami stoja obrovské rady ľudí,ktorí si na chirurgii chcú nechať… Číst vice »
První nezapírám, je to moje vina, moc jsem se učil a pak vina přírody, která mi dost vzala ale také něco dala.
Druhé vím, je mi jasné, jaký je rozdíl mezi mediánem a průměrem a mezi Prahou a Ostravou. Ale i na našem malém městečku je nejméně stovka lidí, co jsou na tom finančně líp, takže žádný zazrak.
@peter.: Čemu nerozumíte na větě:
„Prakticky ve všem s vámi souhlasím“ ???
Sio, teď si vymýšlíte. Já jsem individuálně nad svým platem tady nikdy nenaříkal. Stěžují si jen, že všichni naši polistopadoví politici nás obyvatelé Česka nechají sprostě okrádat udržováním celkově nízkých platů ve srovnání se Západem. Já si vlastně stěžuji také za Vás. Vy platíte daň z přijmu. Firma, u které pracujete, daní v cizině. Vaše pohodlí života v ČR částečně hradí z daní českých firem jejich bídně placení zaměstnanci. Kdyby vám to docvaklo, pak budete mlčet.