Byl, nebyl kotel v Ukrajině v městě Debalcevo. Byl, nebo nebyl? Říká se, že propaganda je sestrou války. A během války je propaganda většinou šířena z obou stran konfliktu. Občas se ukáže, že jedna strana má přeci jenom k pravdě blíž. A tak se i stalo. Porošenko prohlásil podle českých médií asi něco v tomto smyslu: Debalcevo nebylo obklíčené, bylo pod kontrolou ukrajinské armády. Ta dala povstalcům do zubů, ukázala jim zač je toho loket a teď se z bojiště, kde v žádném případě nebyla v obklíčení, organizovaně stahuje. Nemůžu si pomoci, ale způsob oficiálního ukrajinského informování a nakonec i informování českých médií tzv. „hlavního proudu“ mi připomíná jednu legendární a velmi nadčasovou scénu Oskarem oceněného, českého filmu, podle stejnojmenné předlohy Františka Hrabala: Ostře sledované vlaky.
Otázkou je, jestli Porošenko někdy tento film viděl. Zdá se, že ukrajinská armáda dá ještě párkrát tímto způsobem takzvaným separatistům „do zubů“ a v Kyjevě zavlaje prapor Novorossie. Je to až komické, jak se historie v podobě frašky opakuje. Málokdo si uvědomuje, že právě v místech současných bojů na území jihovýchodní Ukrajiny probíhala jedna ze zásadních a zřejmě i rozhodujících bitev druhé světové války, Bitva v Kurském oblouku. Zdá se, že vojáci Novorossie nezapomněli taktiků svých předků z této významné bitvy. Vyčerpat protivníka a zahájit protiútok. I ty obkličovací taktiky jsou pořád stejné… Je docela zvláštní, že velení ukrajinské armády nezná významnou vojenskou historii vlastní země. Velí vůbec ukrajinské armádě nějaký skutečně ukrajinský generál? Pokud ano, tak nezná vojenskou historii 2. světové války z vlastního území a je odsouzen k zasloužené porážce. Za zmínku také stojí skutečnost, že právě jižní strana Kurského oblouku s širokými stepními prostory byla nejslabším místem pro ruskou obranu. Zde si Němci dělali největší naděje na průlom a možné obnovení přímého útoku na Moskvu. Je evidentní, že Rusko si dokáže s možným rozšířením NATO ke svým současným hranicím zcela konkrétně vyhodnotit bezpečnostní rizika, neboť si velmi dobře pamatuje vlastní historii a průběh všech invazních válečných konfliktů na svém území. Z toho také plyne, jak tato novodobá, opakující se historie skončí.
Aby se to dalo lépe pochopit, je potřeba se podívat zpět do historie. Napoleon se dostal až do Moskvy. Se svými vojsky vstoupil do hořícího města, které zapálili sami Rusové, kteří ustoupili do dostatečně velkého prostoru, který jim jejich země poskytovala. Napoleonovou osudnou chybou se stalo zásobování a týlové zabezpečení. Taktika vyčerpání a působení klimatických podmínek dostatečně zdecimovala Napoleonovu armádu. Hitler se z Napoleonova tažení dostatečně nepoučil. Když vojska Wehrmachtu vítali Ukrajinci ve vesnicích chlebem a solí v naději, že je osvobodí od Stalinovy nadvlády, tak Němci nevyužili této situace pro vybudování funkčního týlového zázemí. Ukrajinci vystřízlivěli z iluzí a vrátili se zpět k menšímu zlu… Rusové v obou konfliktech využili a do své taktiky zapracovali možnosti, které jim dalo jejich ohromné území a národní jednota v dobách okupace. V současné době se z ruského pohledu jeví členství Ukrajiny ve strukturách NATO jako příprava týlového zázemí, pro zmenšení vzdáleností při možném budoucím konfliktu. Vzdáleností, které se staly osudné pro Napoleona a Hitlera. A to Rusové vnímají a vzhledem ke své historii oprávněně jako bezpečnostní hrozbu. Mimochodem stačí si vzpomenout, jak reagovaly USA na kubánskou revoluci. Každý stát, který se považuje za mocnost, či velmoc, protože k tomu má dostatečné lidské a ekonomické zdroje, se snaží všemi prostředky svojí pozici uhájit a zajistit svojí bezpečnost. Nakonec poválečné uspořádání Evropy toho bylo viditelným důkazem.
Pokud by se konflikt na Ukrajině změnil ve válku paktu NATO (a především Evropy) s Ruskem, tak by po zisku lačnící ukrajinské skupiny týlovou práci pro útok na Rusko měnily na svůj vlastní zisk a tento konflikt by dopadl stejně, jako v minulosti. Co čeká Rusko v budoucnosti, pokud k tomuto konfliktu nedojde? Cílevědomá snaha Západu rozvrátit Rusko zevnitř. Morálně a hlavně ekonomicky. Západ k tomu má svůj speciální metr na vyměřování demokratických a morálních hodnot. Příkladem použití je Libye a Sýrie. Dva arabské státy, kde sice nebyla demokracie, ale sekulární režimy, které neumožňovaly náboženský a fanatický fundamentalismus, který je další dnešní hrozbou. Hrozbou uměle vytvořenou vývozem západní demokracie a hodnot do těchto zemí. Na základě toho, že se tamější vláda se rozhodla silou potlačit protesty. Protesty uměle vytvořené. Dnes na území těchto států nemají ani demokracii, ani sociální jistoty minulosti, ale pouze právo silnějšího, na základě počtu zbraní a munice dodané zbrojním průmyslem Západu, neboť skutečnou západní hodnotou je udržitelná míra byznysu, která světí použité prostředky. Tato logika západního metru měření spravedlnosti a použití síly byla v případě Ukrajiny otočena o sto osmdesát stupňů. A to hned dvakrát za sebou. V případě protestů a rabování úředních budov během Majdanu, kde byl za použití síly tím zlým Janukovyč. Když nastala stejná situace na východní Ukrajině, bylo použití síly a střelby do vlastního obyvatelstva označeno za legitimní a vzbouřenci označeni za teroristy. Takový je západní metr demokratických hodnot, ve službách vyšších zájmů humanity budoucího byznysu světových korporací. V dnešní současné době se zdá, že Západ šel tak dlouho na západ, až došel na východ. A naopak. Východ, šel tak dlouho na východ, až došel na západ. Tak mi připadá svět se svými pseudohodnotami 25 let po pádu oné železné opony. Možná to byla spíše opona železné propagandy, budovaná pečlivě z obou dvou stran.
Dříve se vyvážela revoluce pod hesly sociální spravedlnosti v podobě třídního boje. Dnes se vyváží demokracie pod hesly lidských práv. Pojem, či představa demokracie je nejdříve hypnoticky vsugerována a následně humanitárními masakry vnucena. Vnucena bez lásky, pravdy, upřímnosti a štědrosti. Vnucena nenasytnými obchodníky se smrtí. Jako občana České republiky mě mrzí, že jsme po 89. roce promarnili jedinečnou příležitost stát se neutrálním státem. Státem nezávislým na žádném vojenském paktu a mocnosti. Historie nás totiž učí, že každý spojenec, ať z východu, či západu, si s námi vždy v případě potřeby vytřel zadek. Ta neutralita by nás popravdě řečeno této hrozby neuchránila. Ale v případě, že nás opět v rámci přepisování světových dějin ve prospěch mocnějších zájmů někdo použije jako toaletní papír, tak by se v onom místě, kde slunce nesvítí, mohla alespoň trochu vzpříčit naše rovná páteř. Škoda, že tomu tak nebude.
Občas si tak říkám, že by Evropané mohli uspořádat nějakou finanční sbírku nazvanou třeba „Za světový mír“. Z vybraných peněz následně v USA založit nějakou, dle jejich vlastních not fungující neziskovku, se spoustou poboček. Potřebují to evidentně jak prase drbání… Když se to vezme do důsledku, tak se všemi těmi šmírovacími a represivními programy se blíží do stádia, kdy k nim bude potřeba v brzké době dovést trochu té správné západní demokracie. Evidentně ji sami rozdávali tak dlouho, až jim jí doma už moc nezbylo…
Zdroj: Karlovy ostrovy
Foto: zdroj
22 comments on “Pochodem v chod, směrem na východ…”
Bitka v Kurskom oblúku sa nekonala na území dnešného Donbasu.
https://www.youtube.com/watch?v=iPTbnXvN6Kg
Při vzpomínce na článek S kružítkem v atlasu si nemůžu nevzpomenout na zděšení mého kolegy nacionalistického neoliberála, když minulý týden zjistil vzdálenost Stalingradu a ropných polí u Baku a také fakt, že by museli překonat i Kavkaz a také byl vyveden z omylu, že Don a Dněpr nejsou Volha.
Na jednaniach o Ukrajine v Minsku sa odohral aj tento médiami utajovaný rozhovor, medzi Porošenko a Putinom, v dôsledku ktorého urazený Porošenko od zlosti na niekoľko hodín opustil rokovaciu miestnosť
„Putin sa pýtal Porošenka, či pozná historku o sliepkach kniežaťa Vladimíra, panovníka Kyjevskej Rusi, pričom Putin nečakal na odpoveď, ale spustil:
„Knieža Vladimír odišiel z Kyjeva na poľovačku do Novgorodu a keď sa vráti, zistil, že všetky jeho sliepky zmizli…
a prišlo sa na to, že mu tie sliepky ukradli Ukrajinci.“
Porošenko s vypúlenými očami na to:
„Vtedy ešte žiadny Ukrajinci v Kyjeve neboli“,
pokojný Putin mu s úsmevom odvetil:
„Tak a teraz na týchto historických základoch môžeme začať jednať o Ukrajine“
Dovolím si s Vámi nesouhlasit, či spíše polemizovat.
V článku se píše boje v jihovýchodní Ukrajině – možná jsem měl použít výraz východní Ukrajině. Tam samozřejmě patří i Donbas. Donbasu jako takového se týkala bitva u Kurského oblouku následně také. Ty vzdálenosti jsou opravdu rozhodující. Kursk jako takový leží někde uprostřed poměrně rozsáhlého území, které se označovalo, jako tzv. Kurský výběžek. Viz odkaz v článku. Samotná bitva probíhala poměrně na velmi rozsáhlém území. Směrem na sever a směrem na jih.
Za zmínku stojí, jak tuto bitvu dělí do etap v samotném Rusku viz. např. zde:
http://czech.ruvr.ru/2013_04_23/Kursky-oblouk-Historie/
Z čehož si dovolím citaci:
Kurskou bitvu obvykle rozdělují na 3 etapy:
Kurskou obrannou operaci (5-23. července)
Orlovskou útočnou operaci (12. července -18. srpna)
Belgorodsko-Charkovskou útočnou operaci (3-23. srpna).
Ještě je dobré podívat se na oblast dnešního Donbasu například město Doněck jak na tom bylo v době této události (zdroj ruská wiki):
http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=ru&u=http://ru.wikipedia.org/wiki/%25D0%2594%25D0%25BE%25D0%25BD%25D0%25B5%25D1%2586%25D0%25BA&prev=search
Jak se zde můžeme dočíst v kapitole historie, Doněck byl od 21.10.1941 do 8.9.1943 obsazen Němci.
Dokončení:
V prostoru na jihu od Kurského výběžku bylo německé uskupení armád jih, které měli výhodu v širokém stepním terénu. Jejich pozice byla i na současném Donbasu, který je sice hlouběji na jih. Charkov jako součást a teď už je to slovíčkaření, jestli se jedná pouze o východní, nebo jihovýchodní Ukrajinu bylo silně opevněným bodem německé armády jih (dnes ukrajinské). Právě v té třetí fázi Kurské bitvy Koněv obklíčil Charkov. Mimochodem při obkličovacím manévru se z prostoru nynějšího Donbasu nasunuly k Charkovu na protiútok tankové divize SS Das Reich a Totenkopf, které byly odraženy. Charkov byl obklíčen a Němcům zbyla jediná ústupová cesta, po které se z města „organizovaně stáhly“. Tam je vidět nejlépe dnešní taktika (jak přes kopírák) použitá (nejenom) u Debalceva (okolo 300 km od Charkova?). Tj. donutit nepřítele k „organizovanému ústupu“. Rozdíl mezi oběma válkami je samozřejmě znatelný. Tehdy byly počty vojáků na obou stranách počítány na miliony a těžká technika na tisíce kusů. Dnes jsou počty vojáků v řádu tisíců, možná desetitisíců a těžká technika v počtu desítek (stovek?) kusů. Taktika je ovšem naprosto stejná. A to z obou dvou stran.
Je poněkud otázkou, jestli přímo oblast Donbasu byla v bojích Kurského oblouku, což lze měřit měřítkem stovek kilometrů. Nicméně se tato oblast nalézala v daném měřítku relativně blízko a německé armádě sloužila v průběhu bitvy nějaký čas jako zázemí. Vezmeme-li v úvahu, že 23.8.1943 byla ukončena po osvobození Charkova Kurská bitva a za 16 dnů nato byl osvobozen Doněck, tak se dá říci, že je to minimálně důsledek bitvy u Kurského oblouku. Onu bitvu nelze vztahovat pouze do přímé blízkosti města Kursk…
V podstatě by to byla spíše otázka pro fundovaného historika.
Pár odkazů:
Něco málo na osvětlení průběhu a taktiky lze najít třeba zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1467
https://www.youtube.com/watch?v=dLZLkdcVa30
Zde se o taktice moc nedozvíte, je to spíše labutí píseň na Wehrmacht:
https://www.youtube.com/watch?v=LNhHfiOxdio
Kurský výbežok – úsek frontu vkliňujúci sa do územia obsadeného Nemcami.Siahal od mesta Belgorod na juhu(Rusko ešte aj dnes)až pod mesto Oriol na severe.(Oriol je v Rusku ešte aj dnes)Popis samotnej bitky je k nájdeniu na internete.Najväčšia tanková bitka prebehla 12.7.43 pri Prochorovke(Rusko).Bitka začala 5.7.1943 a skončila 15.7.1943.
Charkov(Ukrajina)bol oslobodený až 23.8.43 a Donbas až 22.9.43,ale to už bolo v rámci celkom inej bitky – bitky o Dneper.
Samotný Doneck(vtedy Stalino)bol oslobodený 8.9.1943
Zvláštní, že sami Rusové spojují osvobození Charkova s bitvou u Kurského oblouku, viz. výše uvedené odkazy. Rusové si evidentně svojí historii vykládají po svém…
Bitka v Kurskom oblúku skončila 15.7.1943.Po prehre pri Kursku sa Nemci stiahli k Charkovu a opevnili ho.Bližšie tu :
http://www.panzernet.net/php/index.php?topic=3565.0
No a zde to máte přímo od zdroje:
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%83%D1%80%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D0%B1%D0%B8%D1%82%D0%B2%D0%B0
(5.7. – 23.8. 1943)
Vzhledem k tom, že se jedná o historii ovlivňující sice svět, ale odehrávající se na rusko-ukrajinském území, tak je dobré vědět, jak daný národ svojí historii vidí.
Více méně oni několik operací řadí do jedné velké bitvy – ve své vlastní historii.
Takže.Vo vašom odkaze sa píše,že celé letno – jesenné ťaženie sovietskej armády bolo rozdelené do
1 – Kurskej operácie
2 – Orlovskej operácie
3 – Belgorodsko – Charkovskej operácie
Takto to bolo naplánované.Potom prišli ešte ďalšie a ďalšie operácie.Tá Kurská operácia skončila 15.7.43 a odohrala sa výlučne na ruskom území a nie na území juhovýchodnej ani východnej Ukrajiny ako to vy píšete vo svojom článku. Samotná bitka o Charkov niesla názov „operácia Rumjancev“.
A ešte pre vašu informovanosť.
Bitka o Kurský oblúk nebola súčasťou Kurskej operácie naplánovanej štábom Sov.armády pre letno – jesenné ťaženie.Táto bitka bola plánovaná nemeckou generalitou a niesla názov „operácia Citadela“.Účelom operácie mala byť likvidácia Kurského výbežku a vytvorenie si výhodného postavenia pre ofenzívu.
Víte nevím jestli má tato diskuze vůbec smysl. Ale zkusím to.
Tak za prvé v článku se nikde nepíše o tom, že bitva o Kurský oblouk byla plánovaná štábem sov. armády pro jejich následující tažení.
Vysvětlím Vám proč se odvolávám na ruské zdroje. V článku se píše o konfliktu na území východní (jihovýchodní) Ukrajiny. Konflikt je v podstatě mezi ruskojazyčným a ukrajinskojazyčným obyvatelstvem zřejmě na obou stranách a nějakým způsobem se v tomto konfliktu angažuje také Rusko. Minimálně diplomaticky. Pokud chci pochopit motivy tohoto konfliktu, tedy já osobně, tak se podívám do historie na tomto území. A přijde mi logické podívat se jak tuto historii, vnímá daný národ, svým pohledem. Každý národ vnímá vlastní historii vlastním pohledem. (Včetně Čechů.) Z tohoto důvodu jsou použity zdroje, jako ruská stránka Wikipedie, článek z Hlasu Ruska a filmový dokument z cyklu Velká vlastenecká válka (2010) díl přímo s názvem Kurský oblouk ke shlédnutí na You Tube.
Nevím jak čtete, ale třeba na prvním odkazu – článek k 70 výročí bitvy o Kurský oblouk na Hlasu Ruska zde:
http://czech.ruvr.ru/2013_04_23/Kursky-oblouk-Historie/
je hned v úvodním textu datum.
Pokud umím ještě číst a já doufám, že ano, tak zde dále čtu přesně toto:
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Kurskou bitvu obvykle rozdělují na 3 etapy:
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Kurskou obrannou operaci (5-23. července)
Orlovskou útočnou operaci (12. července -18. srpna)
Belgorodsko-Charkovskou útočnou operaci (3-23. srpna).
A důležitý (pokud umíte číst???) je i závěr. Cituji:
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
23. srpna, v den porážky německé armády v Kurské bitvě, si připomínáme v souladu s Federálním zákonem č.32 z 13. března 1995 Den vojenské slávy Ruska.
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
U stránky ruské wikipedie zde:
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%83%D1%80%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D0%B1%D0%B8%D1%82%D0%B2%D0%B0
Pokud si to dáte třeba na Google překladač (udělám to za Vás) máte hned na začátku toto:
Bitva u Kurska (5. července – 23 srpna 1943, také známý jako bitva u Kurska) v měřítku,…..
Dále si dovolím tyto citace z překladače:
Bitva je nejdůležitější součástí strategického plánu pro letní podzimní kampaně 1943, v závislosti na sovětské a ruské historiografie zahrnuje: Kursk strategické obranné operace (5-23 červenec), Orel (12. července – 18 srpna) a Belgorod, Charkov (3 – 23 srpna ) strategické útočné operace. Bitva trvala 49 dnů. Německý útok strana bitvy s názvem „Operation Citadel.“
V důsledku útoku plánu „Kutuzova“ byl poražen Orel skupinu německých vojsk a obsadil ho eliminovat Orłowski strategickou oporu. V důsledku toho operace „Rumyantsev“ přestal existovat Belgorod-Charkov sdružení Němců a byl vyřazen tento důležitý předmostí [9]. Radikální změna v průběhu Velké vlastenecké války, která začala u Stalingradu, byla dokončena v bitvě u Kurska, a bitva o Dněpr, a v následném…….
A máme to zde znova:
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
23.srpna je Den vojenské slávy Ruska – Day of Defeat sovětských vojsk fašistické vojsk v bitvě u Kurska
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Mimochodem vysvětlete mi proč se v Rusku slaví 23. Srpen jako den vojenské slávy na počest poražení německých vojsk u Kurska.
Dovolím si poznamenat, že s Juliánským kalendářem zrušeným v Rusku r. 1918 to opravdu nemá nic společného :-) :-) :-)
Mimochodem i na české Wikipedii:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_v_Kursk%C3%A9m_oblouku
se můžete dočíst:
V průběhu srpna pak provedla Rudá armáda generální protiútok v Kurském a Orelském oblouku i Doněcké oblasti, který vrhl obě německé skupiny armád zpět. Rudá armáda získala zpět všechno území, ztracené během německé ofenzívy, a 5. srpna současně dobyla dva nejdůležitější opěrné body Wehrmachtu, Orel a Bělgorod …
Na závěr:
Mnou použité ruské zdroje ruského výkladu dané historie uvádějí:
Datum: 5. července – 23 srpna 1943, a jako následnou součást bitvy v rámci zvolené strategie (protivníka vyčerpat a následné ofenzívy – útoku) i osvobození města Charkov.
V Rusku se slaví 23. Srpen jako den vojenské slávy na počest poražení německých vojsk u Kurska
V některých zdrojích se můžeme setkat s datem 22.8.1943, kdy Hitler ukončil akce Mansteina, což byl pravděpodobně konec německé operace Citadela.
Pokud umíte číst, tak možná pochopíte, že Rusové vnímají pod jednou bitvou několik vlastních vojenských operací. Historici v jiných zemích si to možná kouskují po jednotlivých dějstvích, eventuelně se na to mohou dívat z pohledu Wehrmachtu.
Vy vo svojom článku píšete o Debaľceve,Novorusku a cit.“Málokto si uvedomuje,že práve v miestach súčasných bojov,na území juhovýchodnej Ukrajiny,prebiehala jedna zo zásadných a zrejme aj rozhodujúcich bitek druhej svetovej vojny,bitka o Kurský oblúk.“kon.cit.
Kurský oblúk bol výbežok línie frontu,na území Ruska,vklinený do územia obsadeného Nemcami.K bitke o tento výbežok prišlo rozhodnutím Mansteina a jeho plán sa menoval „Operácia citadela“.Nemci prehrali.to je všetko.Boje o Kurský oblúk sa viedli na území Ruska a nie Ukrajiny.A už vôbec nie „v miestach súčasných bojov,na území juhovýchodnej Ukrajiny“,ako to vy píšete vo svojom článku.Prosím,nájdite si to na internete,o bitke o Kurský oblúk je tam všetko.
A pokiaľ viete čítať vy,tak si ešte raz prečítajte po sebe čo ste napísal a zistite si aký je rozdiel medzi bitkou o Kurský oblúk,čo to je ten Kurský oblúk,na akom území sa tento oblúk nachádzal a kto túto bitku naplánoval ako Operáciu Citadela ktorá mimochodom nemala so strategickým plánom sov.armády na letno – jesenné ťaženie nič spoločného už len preto,že ju naplánovali Nemci.
Víte já číst umím a nad tím co přečtu také přemýšlím. Na rozdíl od jiných.
Máte pravdu v tom, že na internetu máte materiálu dost. Na rozdíl od Vás jsem i doložil zdroje a citace, nikoliv jeden poloobskurní web. V bojích o Charkov, tedy pokud jak vy říkáte čtete, šly právě ty dvě německé SS divize do protiútoku z prostoru jihovýchodně od Charkova. Těžko říci jestli i z prostoru dnešního Debalceva (vzdáleného vzdušnou čarou okolo 250km) směrem na jihovýchod. Mimochodem boje na Ukrajině nejsou jenom v Debalcevu.
Můžete své tvrzení podložit nějakým zdrojem? A pokud se tady bavíme o historii Ruska a Ukrajiny, tak ideálně z jejich zdrojů, aby tam byl patrný jejich vlastní pohled, pro pochopení způsobu myšlení daných národů?
Předpokládám, že v rámci Vámi doporučeného čtení jsme si ujasnili alespoň to datum ukončení bitvy o Kurský oblouk – 23.8.1943 dle výše uvedených zdrojů a Vámi zmiňované schopnosti číst, osvobozením města Charkov. Nakonec máte to i na konci toho dokumentu na You Tube.
Jen pro připomínku:
Zde:
https://www.youtube.com/watch?v=dLZLkdcVa30
od přibližně 43 minuty, pokud vás čtení unavuje.
Ta bitva o Kurský oblouk samozřejmě vznikla na základě německé ofenzívy Citadela, která byla na druhé straně předpokládána a proběhla na ní také obranná příprava.
Človeče!Ako to mám napísať aby ste pochopili,že ak úsek frontu nazývaný Kurský oblúk sa nachádza na území Ruska,tak boje o tento konkrétny úsek frontu nemohli prebiehať na území juhovýchodnej Ukrajiny na tej časti Novoruska,kde v súčasnosti prebiehajú boje, tak ako to píšete vo svojom článku!Veď keď už aj bazírujete na tom Charkove,tak ani ten sa nenachádza na území kde v súčasnosti prebiehajú boje!Všimnite si,v akom časovom slede prebiehalo oslobodzovanie Novoruska,kedy bol oslobodený Doneck,Lugansk, Mariupoľ a skúste si zopakovať :“Na území Novoruska,kde sa dnes bojuje,prebiehala rozhodujúca bitka o Kurský oblúk“.A zdroje si hľadajte sám,lebo už nemám chuť venovať svoj čas niekomu kto vypotí takú hlúposť a ešte dokáže na nej aj trvať.Takže sa vrátim na začiatok a stále tvrdím,že bitka o Kurský oblúk sa neodohrala na území juhovýchodnej Ukrajiny kde v súčasnosti prebiehajú boje, ale na území Ruska.
Mám pro Vás stejnou odpověď…
Vy vidíte čáru na mapě, kde je nakreslený Kurský výběžek. Ano, ten vidíte v Rusku. Ale pokud si opravdu přečtete uvedené zdroje, tak tam se pod pojmem bitva o Kurský oblouk mluví a uvádí území, které je rovněž v dnešní jihovýchodní Ukrajině, protože boje (a jednotlivé operace) v protiofenzívě, kterou Rusové zařazují, jako etapu bitvy o K. oblouk se rozšířily mimo čáru, kterou Vy vidíte na mapě a na které si bazírujete. Prostě boje se nedržely nakreslené čáry z výchozí situace.
Budeme tvrdit, že válka nemohla skončit v Berlíně, protože vypukla a začala v prvopočátku probíhat v Polsku???
Asi opravdu tato diskuze nemá smysl.
Ako tam preboha mohli prebiehať boje,keď to územie bolo obsadené až do septembra Nemcami!!!