Pokračování globální finanční krize

Březen 10, 2012

Vláda se chystá prodávat propadlé domy z hypotéční krize. Nevíme, jaká sleva na současném trhu bude, ale můžete hádat, že to bude 20 %, nebo i více. Tato akce způsobí, že ceny domů budou mít klesající trend v závislosti na tom, zda domy jsou na prodej nebo k pronájmu. Tento prodej ovšem bude určen pouze pro velké zákazníky, jako jsou hedgeové fondy a jiné fondy s obrovským množstvím kapitálu. Očekává se, že domy se budou prodávat většinou v blocích od 5 do 10 tisíc a minimální nabídka bude 1 miliarda dolarů. Tak funguje korporátní fašismus.

Dalo by se to nazvat největším přesunem bohatství. Fannie Mae a Freddie Mac mohou prodat 250 tisíc domů a mít v záloze dalších 250 tisíc. Umíte si představit nějaký jiný postup, který by měl takový dopad na ceny domů?


V aukčním procesu budou velkými vítězi peníze bankovního centra v New Yorku, hedgeové fondy a další megainvestoři. Velkou roli bude hrát i management a marketingové firmy, které v současné době spravují státem vlastněné nemovitosti. Majitelé a manažeři těchto firem jsou bývalí vysoce postavení vládní úředníci. Cílem je pronajmout či prodat tyto propadlé nemovitosti a vytvořit cash flow, který poteče do realitních investičních fondů. V tomto okamžiku pak může veřejnost participovat v podobě drobných investorů.


Mezi našimi přáteli je stále ještě několik letců, kteří létali americkými bombardéry za druhé světové války. Zmiňujeme to proto, že psát o Evropě a světové finanční a ekonomická situaci, je jako být v jednom z těch bombardérů a čekat ze které strany vybuchne šrapnel z flaků na zemi.


Celá Evropa je v napětí a vidíme stále váhání v Řecku, Portugalsku a nově i ve Španělsku kde nový předseda vlády Mariano Rajoya stojí osamoceně proti diktátu Evropské komise, když odmítá dodržovat úsporné požadavky. Říká, že bude ignorovat požadavek EU na schodek 4,4 % HDP pro rok 2012, a stanovil si svůj vlastní cíl 5,8 % (v roce 2011 to bylo 8,5 %). Rajoya řekl, že dnes není rok 1930. Španělsko není připraveno být poníženo německou kancléřkou. "Jsme v bodě, kdy odmítám být předmětem prudkého vměšování. Pamatujte si, že Španělsko se potýká s nejhorší depresí od roku 1640."


Můžeme si připomenout jedno novinářské odhalení podvodu před deseti lety, když Goldman Sachs vyprovokoval Řecko a Itálii, aby se falešně kvalifikovaly pro členství v eurozóně. Všichni ostatní se přitom dívali jinam. Nyní jsme zjistili, že to je důvod, proč obě země jsou ve vážných dluhových problémech. Nezapomínejme, že toto vše se dělo v tajnosti, ale evropští zasvěcenci chtěli export a mohutnou eurozónu, která by byla základem pro světovládu. Goldman přejmenoval úvěr 793 milionů dolarů na derivátovou transakci. Nyní Goldman Sachs vystavil pro řeckou vládu účet na 6,8 miliard dolarů. Goldman a tehdejší řečtí politici prodali řecký lid. Letos má Goldman 12 % svých příjmů z Řecka. Ještě horší bylo to, že řecké orgány tehdy zatajily tu transakci Eurostatu. Jednoduše řečeno tu dohodu vytvořili zločinci na obou stranách. Doufejme, jak Samaras slíbil při svém zvolení, že bude vše vyšetřovat zpět až k roku 1974, aby zjistil, kdo porušil zákony. To by samozřejmě obsáhlo i období v polovině osmdesátých let, kdy byl otec George Papandrea prezidentem a plenil zemi v miliardových sumách.


Teď když toto píšeme, stojíme ještě před rozhodnutím o přijetí dluhových výměnných operací soukromými investory. Předpokládá se, že tato dluhová operace bude neutrální, protože jejím cílem je přesunout a omezit splácení dluhu, ovšem do úvahy není vzato to, že za žádných okolností ho Řecko nikdy nemůže dokázat splatit.


Chápeme, že řecký dluh je jen almužna z celosvětového trhu státních dluhopisů ve výši 40 bilionů dolarů, ale přesto to bude mít vzhledem ke ztrátám a potřebě ručení vliv na hodnotu dluhopisů vydaných v Evropě. Horší ovšem je, že ECB nám říká, že mohou měnit pravidla, kdykoliv se jim zachce. ECB uvedla, že neručí za žádné ztráty z těchto dluhopisů. Zajímalo by nás, co se stane 20. března, kdy bude splatná částka 18,4 miliardy dolarů řeckého dluhu, budou ho Řekové vůbec schopni splatit? Odprodej těchto a dalších dluhů zemí PIIGS nebude snadný, když ECB odmítla nést ztráty. Je to pro trhy velice křehká situace. V pozadí čeká pět dalších zemí ve vážných potížích. Pokud Řecko nezaplatí, Irsko a Portugalsko budou rychle následovat. Dále jsou tu 4 biliony dolarů na záchranu Španělska a Itálie. Předpokládáme, že tyto prostředky poskytne FED, takže inflace bude prudce stoupat, ledaže se by se evropská ekonomika zhroutila.


Uprostřed tohoto všeho je finanční nervové centrum – ECB, která během uplynulých 10 týdnů nasypala 1,4 bilionů dolarů do 800 bank, ovšem díky FEDu a americkým daňovým poplatníkům. Záruky pro tyto 1 % úročené 3leté půjčky představuje ovšem hromada bezcenných dluhových nástrojů. Lze jít i tak daleko a nazvat to lživými úvěry.


To, co Evropané svým socialistickým uvažováním udělali, je, že vrhli Evropu, Velkou Británii a USA do kotle, který by mohl uvařit celý finanční systém. Málokdo vnímá drtivý charakter finančních a ekonomických otřesů těchto let a cenu, kterou to Evropu stálo a bude i nadále Evropu stát. Evropa a její kralující bankéři počítají, že v případě, že tuto pohromu nenapraví a neuniknou jí, namočí do ní všechny ostatní. ECB i FED mají už i tak otřesné bilance, ale ty by se mohly ještě zhoršit. Vše se sesype, pokud euro padne, protože pak by mohla padnout libra, americký dolar a mnoho dalších měn. Uvědomte si, že 60 % většiny státních rezerv je v amerických dolarech. Pokud dolar klesne, budou negativně ovlivněny i tyto rezervy. Po infuzi 1,4 bilionu dolarů od FEDu se bankéři cítí opět samolibě a spokojeně. My říkáme: nepodléhejte sebeuspokojení. Tato hra není zdaleka u konce.


Řecké požadavky bankám, aby se přidaly k přehodnocení dluh, dopadly na Société Générale, druhou největší francouzskou bankou, na UniCredit Union a na Assicurazioni Generali. Řecko očekává, že držitelé dluhopisů nabídku přijmou, ale pokud by to selhalo, státní sektor nezafinancuje hospodářský program Řecka a pak bude muset Řecko restrukturalizovat svůj dluh. Jedná se o stejné bankéře, kteří zrovna půjčili miliardy, aby se nedostali do krachu. Pravděpodobně jsou stejní věřitelé, kteří mají oživovat evropský růst. Vědí, že by se to nemělo stát, když evropský dluh je nesplatitelný.


Zatímco koráb eurozóny, vedený nevolenými Bilderbergiány, směřuje k případné katastrofě, musíme se ptát sami sebe, jak k těmto věcem vůbec došlo? Vedou ho totiž titíž lidé z této branže, kteří způsobili tyto problémy. Všichni jsou to odchovanci Goldman Sachs, který byl zodpovědný za prošvindlování rozpočtů v Řecku a Itálii, když jim bylo dovoleno podvodně vstoupit do eurozóny. Světovláda finančníků byla důležitější.

 


Převzato z Global Research


Překlad: aram, onlooker

 

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments