Polemika na téma „influenceři“

Tak nám tady vyrostla generace, které médiální šmokové říkají „influencers“, přičemž ve slovníku k tomu najdem český výraz „ovlivňovač“, což by možná šlo přeložit i slovem lobbista. Čili někdo, kdo sice rukama ani hlavou zodpovědně nepracuje, ale o to více mluví v duchu toho soukupovského citátu, že něco by mělo být nějak lepší a proto že je tedy třeba, aby se s tím cosi udělalo. Zkrátka, je tu nová generace lepších lidí, vyučených do politicky kecacího povolání jménem „mělobyse“, jinak že prý bude zle.

Lidí, kteří sice nic hmotného nedělají a proto zdánlivě nic nekazí, jenže ani nic nevytváří, krom otravy životního informačního prostředí vždy po jejich odchodu. Vzpomínám, jak v mém mládí naši předci lidem s dnes mediálním titulem „influenceři“, říkávali rozumbrada nebo kecálek a například v hospodě u Mauriců měli pro ně pěkné a jadrné jméno – kibic. A taky si vzpomínám, že tam na zdi visívala tabulka „Kibici, drž tlamajznu, ať tě přes ní nemajznu“. No ale, to však byly staré časy na tu dnes postmoderní dobu, že.

Ostatně, není nám to podezřelé, když americké slovíčko „influenza“ slovník překládá jako chřipkové onemocnění? Anebo … že by si zanícení agitátoři a samozvaní navrhovací legislátoři těch inkasně neziskových aktivit snad dokonce taky přáli ještě nějakou (i větší) epidemii, než jsou jenom spalničky a chřipka, ale i zejména ta líná, parazitická a čím dál tím víc otravná a drzá – lidská blbost? Má to snad být tah na manipulační cestu strachu k ještě větší poslušnosti a menší svobodě slova? K manipulaci s občanským davem zároveň za jeho povinně společenské, daňové peníze?

Ano, pravda. Každá doba má své rodinné, příbuzenské i sociální ovlivňovače. Ovlivňovače mínění nejen soukromého, ale i toho veřejného. V církvích na to vymysleli hodnosti od kaplanů až po patriarchy a papeže, v sektách jsou to guru-kazatelé, ve firmách, v politických stranách a ziskových neziskovkách mají externí „školitele“, vnitřní taje-mníky a „funkcionáře“.

A jak to dneska máme my v občanském civilu? Ideje se školí v kostelích i mešitách, sekty mají „sály radostných shromáždění“, no a politické firmy s dříve agitačními středisky dneska mají „aspen-instituty“ a „tlamocvičné“ fakulty, produkující ovlivňovače s VŠ diplomy bez vědomostí z matematiky a sedící ve speciálních „think-tancích“. Jak se zdá, ona je skutečně velmi „produktivní“ ta dnešní ekonomika žvanivých služeb, že?

Ale abychom to shrnuli: Kibicové jménem „mělobyse“ vždycky existovali a mohlo by nám to být jedno. Jedno, kdyby nejen byli vědecky vzdělaní a prakticky zkušení, ale kdyby nám i radili odborně a konstruktivně. Měli by však též být schopni v duchu těch svých řečí sami stvořit hmotné dílo, které by tu po nich jednou zůstalo. Jaké? Inu, alespoň jediná stavba nebo konkrétní a přesný reálný projekt včetně dokumentace konstrukcí a nákladových propočtů a rozpočtů. A nikoliv jen planě ředitelské mluvení s nastavenou rukou na společenské peníze za své pouhé „influencování“.

Když totiž vidím pracovat vnuka s jeho stavebnicí, tak si vždycky říkám: I malý a vskutku tvůrčí ČIN pouhého dítětě je víc, než plané řeči kibiců. A uvítal bych i konkrétní odpověď na konkrétní otázku k lobbismu, např. v tom oboru na OM nejfrekventovanějším – v ekologii: Často je u Hnutí Duha argumentováno principem předběžné opatrnosti. No dobrá, ale je tu otázka: Zmýlím se, když řeknu, že jsem zatím nikde od nich nečetl projekt, kterým by někde někdo nějakou tu konkrétní opatrnou prevenci v něčem exaktně a matematicky vyřešil a pro rozpočet státu na tu stavbu finančně nákladově vyčíslil? Ona totiž žádná předběžná opatrnost nikdy není zadarmo.

A ještě malý dodatek s trochu choulostivou otázkou: Jak například mají ředitelé z Hnutí Duha a jejich odborní influenceři a influen-dcerky matematicky vyčíslen argument okamžité nutnosti zavedení elektromobilů, jestliže v poslední přednášce No.1 Petera Staněka v Myjavě (čas 0.03.30 hod.) pan profesor tvrdí, že je spočítáno, že (1): „Elektromobily … majú 2,3 krát horšiu ekologickú stopu, ako auta so spalovacím motorom, lebo musíte počítať aj náklady a zdroje vyrobenia elektrickej energie“… ?

– – –

(1) Elektrifikace, energetika a (nejen) přenosové sítě – část 1. prof. Peter Staněk, 25.01.2019, Myjava

Přejít do diskuze k článku 2 komentáře