Po poslechu zpráv někdy vzniká dojem, že v postsovětských satelitech vidí „totalitární Rusko“ snad i ve spánku. Pak se probudí a začnou psát o svých snových děsech do svých blogů.
Čerstvým příkladem toho, jak se vládcové zemí s Ruskem sousedících trápí po nocích, je rodák z Kurska, bacilem „svidomizmu“ nakažený Pavel Klimkin, ministr zahraničí Ukrajiny. Podívejte se, co tento pacient napsal do twitteru poté, co se ruská Rada federace rozhodla schválit zákon o oslavách Dne přijetí Krymu do sestavy Ruského impéria: „Včerejším výpadem ve věci Krymu Rusko demonstrovalo svoji slabost vrčením na deklarace řady civilizovaných zemí. Smutný tah: – trochu se pohrabat v historii, aby našli ospravedlnění dnešních zločinů. Ruská Federace hledá argumenty v minulosti, zatímco civilizovaný svět – v mezinárodním právu“
I kdybychom Klimkinovi odpustili jeho nevzdělanost, neschopnost formulovat normální věty a zkontrolovat po sobě napsané, opravení termínu „náprava“ na „prokázání“, přesto patologický soumrak vědomí šéfa ukrajinského zamini zůstane.
„Civilizovaný svět“, nad kterým Klimkin slintá, žije, obecně vzato, v mnohém podle precedenčního anglosaského práva. To znamená, že nejenže hledá argumenty v minulosti, ale podle těchto argumentů rozhoduje v přítomnosti. Kdyby ukrajinský ministr nebyl imbecil, nejspíš by pochopil, že napsal blbost, a vůbec by skromně pomlčel v naději, že v něm uvidí akceschopného člověka.
Dalším jasným příkladem soumraku vědomí, ve který noří lidi „svidomosť“, žije v Lotyšsku. Tento politický činitel, poslanec Sejmu Alexandr Kirštejns, přičemž i přestože se v opojení místním svidomizmem „polotyštil“, po přidání „-s“, si stejně křestní jméno ponechal moskalské. Ostuda, Alexandrsi, vždyť každému rižskému patriotovi je známo, že císaře dávné Makedonie zvali Alexandrs, ale pekelnické Rusko evropskému monarchovi ukradlo poslední písmeno.
Takže, tento pacient napsal v twitteru následující: „Teprve až se Rusko rozpadne na malé země podle etnického složení, skončí válečné konflikty, a v Evropě zavládne mír na mnoho let.“
A znovu vidíme neschopnost vyhodnotit po sobě napsané, naprosto stejnou jako u Klimkina. Kdyby byl Kirštejns při smyslech, vzpomněl by si na Německou historii, díky které Lotyši vůbec obdrželi písmo, a pochopil by, že rozpad na malé země nevede ke snížení počtu konfliktů, ale k řeži ve formátu „každý sám za sebe“. Já vím, že právě toto Kirštejns a další přejí Rusku, ale nelze být přece natolik tupý, abych nedokázal podepřít svoje přání aspoň nějakou historickou analogií.
Naši spoluobčané, například, okamžitě našli Kirštejnsovi odpověď, když upozornili na shodu jeho prohlášení s programem Třetí říše.
„To už tady bylo. Proto, v důsledku, budeme skrývat svoji lebku v brazilských lesích a považovat se za oběť diktatury,“ vysmál se Kirštejnsovi jízlivý novinář Armen Gasparjan.
Je samozřejmě hřích vysmívat se nemocným lidem, ale neduh Klimkinův, jakož i rozumová nedostatečnost poslance Sejmu Lotyšska jsou zkrátka nebezpečné svému okolí. Přitom nikoli pro nás, ale pro spoluobčany samých „svidomých“ činitelů, kteří se podobných nesmyslů hodně naposlouchají, a pak začínají věřit tomu, že lze „dotáhnout k Moskvě“. Snad, politováníhodní, možná. Ale vypadat to bude přibližně tak:
Zdroj: Livejournal.com
Překlad: st.hroch 180803
