Domů » Potvrzeno. Ministerstvo životního prostředí posvětilo plány krajů skládkovat a pálit většinu komunálních odpadů i v roce 2025 Evropě navzdory

Potvrzeno. Ministerstvo životního prostředí posvětilo plány krajů skládkovat a pálit většinu komunálních odpadů i v roce 2025 Evropě navzdory

by Stan
6 komentáře

Tisková zpráva Hnutí DUHA

úterý 29. listopadu 2016

Dvě třetiny komunálních odpadů z ČR končí zbytečně na skládkách a ve spalovnách [1]. Nová analýza Hnutí DUHA zjistila, že ministerstvo životního prostředí krajům schválilo plány nakládání s odpady, podle kterých má i v roce 2025 na skládkách a ve spalovnách končit většina komunálních odpadů. Závazek vysoké recyklace z programového prohlášení vlády by tím byl definitivně pohřben.

Analýza ukázala, že kraje zcela ignorují prognózu vládou schváleného Plánu odpadového hospodářství, jež předpokládá zvýšení recyklace komunálních odpadů ze současné třetiny na polovinu v roce 2020 a o pět let později již na bezmála 60 % [2]. Kraje však v roce 2025 plánují skládkovat a pálit víc než 52 % komunálních odpadů.

Zpracování krajských plánů z 80 % financoval z rozhodnutí ministra Richarda Brabce Státní fond životního prostředí [3]. Oficiální krajské plány odpadového hospodářství jsou důležitými dokumenty, podle kterých se mají například rozdělovat dotace z evropských fondů.

Přitom i ministři životního prostředí členských států EU se shodují na tom, že v roce 2025 by měly státy Evropské unie, včetně ČR, recyklovat většinu svých odpadů. Za nesplnění cílů daných novými evropskými směrnicemi by přitom hrozily členským státům Unie vysoké sankce.

Analýza Hnutí DUHA odhalila, že kraje uvádějí ve svých odpadových plánech tyto nutné kapacity:

  • Praha: ke stávající spalovně Malešice s kapacitou 330 tis. tun údajně potřebuje kapacity na zpracování dalších 200 tis. tun odpadů ročně – dva nové kotle do spalovny. Celkem tedy 530 tis. tun [4].
  • Středočeský kraj udává, že potřebuje vybudovat překládací stanice pro netříděný odpad s kapacitou 420 tis. tun a spalovnu s kapacitou 370–400 tis. tun. Počítáme s kapacitou jen 370 tis. tun [5].
  • Jihočeský kraj údajně potřebuje vybudovat malé spalovny s kapacitami do 35 tis. tun v několika jihočeských městech. Celková požadovaná kapacita činí 142 tis. tun [6].
  • V Plzeňském kraji údajně nebude dostačovat ani načerno budovaná spalovna Chotíkov s kapacitou 95 tis. tun. Kraj bude navíc potřebovat kapacity na zpracování dalších 50 tis. tun odpadů, celkem tedy 145 tis. tun [7].
  • Karlovarský kraj uvádí, že potřebuje kapacity na úpravu odpadů ve výši 60 tis. tun [8].
  • Ústecký kraj požaduje kapacity na úpravu odpadů ve výši 150 tis. tun [9].
  • Liberecký kraj údajně ke stávající spalovně Liberec s kapacitou 96 tis. tun potřebuje zajistit další kapacity ve výši 40,7 tis. tun, celkem tedy 136,7 tis. tun [10].
  • Královéhradecký kraj uvádí, že potřebuje kapacity na úpravu odpadů ve výši 130 tis. tun [11].
  • Pardubický kraj údajně potřebuje kapacity na úpravu odpadů ve výši 120     tis. tun [12].
  • Kraj Vysočina chce vybudovat překládací stanice s kapacitou 90 až 120 tis. tun. Počítáme s kapacitou jen 90 tis. tun [13].
  • Jihomoravský kraj plánuje rozšířit stávající kapacitu spalovny Brno z dosavadních 240 tis. tun o jeden kotel. Celkem tedy počítáme 360 tis. tun [14].
  • Olomoucký raj údajně potřebuje vybudovat překládací stanice s kapacitou 135 až 175 tis. tun [15]. Počítáme tedy s kapacitou jen 135 tis. tun.
  • Zlínský kraj požaduje kapacity na úpravu odpadů ve výši 130 tis. tun [16].
  • Moravskoslezský kraj by chtěl vybudovat kapacity na úpravu odpadů ve výši 350 tis. tun [17].

Podle předpokladů MŽP obsažených ve schváleném Plánu odpadového hospodářství by se v ČR v roce 2024 nemělo vytvořit celkem více než 5,5 milionů tun komunálních odpadů [18]. Výše uvedené potřeby krajů pro zpracování netříděných odpadů přitom dosahují celkové výše 2,85 milionů tun, tedy asi 52 % veškeré produkce komunálních odpadů.

Také aktuální návrh nového zákona o odpadech, který MŽP brzy předloží vládě, by nezajistil v roce 2020 recyklaci ani poloviny komunálních odpadů. Příloha č. 10 zákona říká, kdy získají obce recyklační slevu ze zvýšeného skládkovacího poplatku. Obce získají recyklační slevu i v případě, že budou v roce 2020 recyklovat pouhých 35 % všech komunálních odpadů [19].

Novou analýzu ne/potřebných kapacit spaloven s energetickým využitím představí Hnutí DUHA na novinářské snídani v úterý 6. prosince v Praze.

Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA, řekl: „Dvě třetiny komunálních odpadů z ČR končí zbytečně na skládkách a ve spalovnách. Nová analýza Hnutí DUHA zjistila, že ještě v roce 2025 se má skládkovat a pálit víc než 52 % odpadů. Ministerstvo životního prostředí totiž krajům schválilo odpadové plány, podle kterých má i za deset let skončit na skládkách a ve spalovnách většina komunálních odpadů, ačkoli evropské cíle počítají s šedesátiprocentní recyklací.

Ministr životního prostředí Richard Brabec ještě může splnit vládní programové prohlášení a předložit zákon o odpadech, který omezí skládkování a zvýší recyklaci na úroveň úspěšných evropských zemí. K tomu je potřeba doplnit do zákona skutečnou recyklační slevu – inkasovatelnou obcemi až v případě nadpoloviční recyklace v roce 2020 a 60% v roce 2025. Zároveň je však třeba z návrhu zákona vypustit kritérium výhřevnosti u zákazu skládkování. Toto kritérium by vzhledem k nízkým recyklačním cílům krajů a chybějící koordinaci plánů na zpracování zbytkového odpadu vedlo k přesměrován odpadů ze skládek do spaloven a hrozilo potlačením recyklace.“

Poznámky:

[1] MŽP uvádí ve Zprávě o životním prostředí v ČR 2015, že jsme v roce 2015 recyklovali 35 % komunálních odpadů.
[2] tabulka 23 str. 61 POH ČR, viz http://www.mzp.cz/cz/poh_cr_prislusne_dokumenty
[3] http://www.sfzp.cz/soubor-ke-stazeni/53/16004-vyzva_1_poh.pdf
[4] Směrná část POH, kap. 4.1.2.2, str. 102.
[5] Směrná část POH, kap. 2.3.4, str. 30.
[6] Směrná část POH, kap. 4.4.5, str. 19.
[7] Směrná část POH, kap. 4.1.2.2, str. 116.
[8] Směrná část POH, kap. 1.5 odst. 4, str. 15.
[9] POH, kap. 3.3, str. 128.
[10] Směrná část POH, kap. 4.1.2.2, str. 103.
[11] Směrná část POH, kap. 4.1.2.2, str. 97.
[12] Směrná část POH, kap. 4.1.2.2, str. 97.
[13] Směrná část POH, kap. 1.3.3.3., str. 39. Viz http://www.kr-vysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4071583
[14] Směrná část POH, kap. 4.1.3.e, str. 15.
[15] Směrná část POH, kap. 5.3.2. str. 24
[16] Návrh POH, str. 48.
[17] Směrná část POH, kap. 4.4.5.5, tab. 16, str. 33.
[18] tabulka 22 str. 61 POH ČR, viz http://www.mzp.cz/cz/poh_cr_prislusne_dokumenty
[19] Příloha č 10 návrhu zákona o odpadech, tabulka č.2

Může se vám také líbit

6 komentáře

Gatta 1. 12. 2016 - 8:13

Re idiotronic:
Odborná jistě, administrativně komlexně propracovaná, ale i přes to všechno to jsou jen omezeně vypovídající čísla. Zvlášte v „komunálu“.
Samozřejmě prvotní separace je správná a zásadní – ale problém je vždy s kvalitou a čistotou. Ne každý je je znalý co do papíru (skla, plastů) ano a co ne, a hlavně ne každý je odpovědný a klidně kamkoliv hodí i pošlýho psa.
Tedy potom pro další možné skutečné využití nastupuje pás. Zde se vše prostě ručně přebírá … práce pro lidi s rychlýma rukama, ostřížím zrakem, vzděláním v oboru materiálů druhotných surovin … zaměstnání v hluku a špíně s nebezpečím infekce všeho druhu … a to za hodně podprůměrnou mzdu. Těžko po nich chtít zázraky.

Známé heslo odpadářů je: „Nic není odpad – vše je jen nevyužitá druhotná surovina“.
Svým způsobem pravda, ale ne celá, jak by rádi viděli ekologové. Jsou obory, kde se to podařilo dořešit (stavební recyklát, sklo, bio, částečně PET), ale často je to velmi drahá a velmi nekvalitní surovina.
Kolik se vyseparuje v zemích, kde je mnohem levnější pracovní síla a nižší nároky pracovních předpisů? Kolik hodnotných druhotných surovin by tam mohli vytvořit … Proč se třídí především ve vyspělých zemích ? Protože je to ekologický luxus (a potřeba) a my na to máme prostředky.

Problém vidím už ve výrobě, kdy nejen každý obal, ale prakticky každé zboží je vlastně budoucí odpad. A podle toho by mělo být ekologicky ZDANĚNO s ohedem na nákladnost jeho následné likvidace a míru a způsob jeho PROVEDITELNÉ recyklace. Prvním oborem tomto systému již částečně funguje jsou elektrospotřebiče.
Je jasné, že takový velký průběžný systém s následným přerozdělováním financí by měl řadu nevýhod a problémů a přitahoval by především politiky, kteří by rádi tyto prostředky použili na úplně jiné věci.

idiotronic 30. 11. 2016 - 19:43

Gatta napsal
Konečná recyklovaná granulovaná PET surovina se vozí do Číny, kde nám z toho zase něco pěkného a užitečného vyrobí …

  
Citovat

idiotronic
 

Dobrovolné příspěvky na provoz webu

Číslo účtu 2900618307/2010
Reklama

Další články

České vlastenecké obci
Pryč s odpudivou propagandou, mír nemá alternativu V době dřívější i v současnosti jsme zavalováni polopravdivými až výslovně lživými informacemi, šířenými slovem i písmem mainstreamovými médii. V tomto směru zvlášť významnou úlohu hraje ČT. Místo vyváženého objektivního zpravodajství se setkáváme…
pavel rejf • 29. listopadu 2016
P. C. Roberts: Válka Západu proti pravdě
Západní válka proti teroru byla vždy též válkou proti pravdě. Už po dobu 15 let, a to od 11. září 2001, ukazovala ta válka prstem na vymyšlené zbraně hromadného ničení, včetně chemických zbraní Saddáma Husajna, na jeho údajné napojení na…
Paul Craig Roberts • 29. listopadu 2016
Retro: Absurdistán
19. listopadu 2009 Včera večer běžel na ČT 2 krátký pořad ze série Ta naše povaha česká nazvaný Absurdistán, dvacet let poté. Je polistopadová politika doménou gentlemanů? Aktéry pořadu byli oslovení prostí občané i novináři. Všichni si bez rozdílu přizvukovali,…
Petr Skalka • 29. listopadu 2016

Souhlas, ale při svých výpravách jsem našel označené PET obaly -tvarované folie- ,které byly ve skutečnosti
PVC (falešně značeny,made in PRC).
Nevím, proč se mi zkopírovalo navíc ještě kus evangelia svatého Matouše či co.
Asi se shodneme, že likvidace obalů je odborná činnost.

Gatta 30. 11. 2016 - 14:53

Re idiotronic – třeba u PETek se dají oddělit, po semletí hmoty na granule, víčka (PE) od PET podle relativní hmotnosti, ale PETky jsou v podstatě vyjímečná, skoro čistá surovina. Vím že před nějakými roky měli při zpracování problémy (vyhazovaly se) s těmi s plastovými návleky s potisky (nově zavedených místo dříve papírových). Předpokládám, že se to už nějak podařilo vyřešit.
Konečná recyklovaná granulovaná PET surovina se vozí do Číny, kde nám z toho zase něco pěkného a užitečného vyrobí …

idiotronic 30. 11. 2016 - 14:28

Gatta napsal
– zkusit roztřídit i už vyseparovaný plast na jednotlivé druhy – tedy PP, PE HDPE, PVC, PS … … … aby to bylo skutečně použitelné pro něco jiného, než pro spálení.

Na základě fyzické kontroly tříděných plastů bych doplnil ještě LDPE, PETP,POM,PMMA,PC,PAN,ABS a další kopolymery. Tyto plasty jsem skutečně
vybral, abych měl vzorky pro výuku.

Gatta 30. 11. 2016 - 7:54

Tak tahle věta mě opravdu pobavila … z článku:
„Analýza ukázala, že kraje zcela ignorují prognózu vládou schváleného Plánu odpadového hospodářství, jež předpokládá zvýšení recyklace komunálních odpadů ze současné třetiny na polovinu v roce 2020 a o pět let později již na bezmála 60 %.“

Doporučil bych autorům takových smělých cílů několik námětů:
– podívat se v obchodě na pás s vyskládaným zbožím běžného denního nákupu a zkusit si spočítat to množství obalů, jejož „koupení“ se zákazník nemůže vyhnout.
– zkusit se podívat do síklistní kontejnerové popelnice a zamyslet se jak by to nejlépe roztřídit na dále použitelné recykláty.
– zkusit roztřídit i už vyseparovaný plast na jednotlivé druhy – tedy PP, PE HDPE, PVC, PS … … … aby to bylo skutečně použitelné pro něco jiného, než pro spálení.
– zkusit se zeptat v papírnách na jejich potřebu množství a kvalitu papíru z recyklace.
– zamyslet se, proč obal má mnohdy větší výrobní cenu a přináší větší ekologickou zátěž než vlastní zboží.

no, to by snad pro začátek stačilo …

Zanechat komentář