Pravda, láska, demokracie anebo lež, nenávist, mezinárodní terorismus, fašismus a totalita?

Po tragédii malajského letadla nad místem bojů na Ukrajině západní média roní unisono krokodýlí slzy, obviňují z incidentu tu Rusy, onde vzbouřence proti kyjevskému režimu, i když nic nebylo prokázáno a nic není vyloučeno – ani to že v tom mohou mít prsty CIA (nebylo by to v historii poprvé), kyjevský režim, anebo že šlo o technické selhání, omyl někoho, kdo měl prst na spoušti protileteckého systému a pod.. Obvinění padají, jednostranná hysterie v médiích běží na plné obrátky i když na pozadí celkového vývoje na Ukrajině, resp. v širším měřítku ve světě – v barevných „revolucích“,  válkách za „mír, demokracii, humanitu, trvalou svobodu“ umírají denně stovky a tisíce lidí, ještě větší množství se stává běženci, vyděděnci bez jakýchkoliv práv a jistot.

Strana humanity, pravdy a lásky, za kterou leží v x zemích současného světa statisíce bezejmenných hrobů, porušení mezinárodně garantované suverenity zemí, mnohé konspirace a porušení mezinárodního práva, se již chystá k „pomoci“ další zemi formou vyhlášení „bezletové“ zóny (vyjma „obranných“ letů samozvaného „ochránce“ civilistů). K takovéto variantě „ochránce slabých“ přistupuje většinou tehdy, když se jeho politické záměry na daném území nedaří naplnit a vývoj nejde očekávaným směrem. Jistou ironií osudu je, že v Libyi tito „ochránci slabých, demokracii požadujících“ reformátorů zasahovali ve prospěch samozvaných „revolučních“ rebelů, kteří nakonec nastolili v zemi vládu násilí bez práva s šariátními praktikami, proti které bledne i režim svrženého diktátora Kaddáfího, a na Ukrajině naopak by nejraději zasáhli zcela naopak – tj. proti rebelům, kteří se dostali k moci po referendech, kteří jsou oponenty fašistické diktatury, kterou světoví „misionáři“ a bojovníci za mír a demokracii pomohli zavést v Kyjevě.

Největší ironií pak je, že ti, kteří pomohli skrze zinscenovaný politický převrat v Kyjevě rozpoutat na Ukrajině řetězec nekonečného násilí, se teď pohoršují nad dílčím důsledkem tohoto násilí v podobě tragédie malajského letadla, že ti, kterým nevadilo upalování a týrání policistů na Majdanu, ti, kterým nevadil parlamentní podvod, násilí v Kyjevu při obsazování úřadů, přeobsazování ústavního soudu a vlády, ani vraždění neozbrojených politických odpůrců v Oděse, jsou dnes rozhořčeni násilím samozvaných reprezentantů jihovýchodu Ukrajiny, kteří násilím zabrali úřady a zmocnili se moci po referendech na jihovýchodě země. Nevadí jim, že se díky podpoře Západu dostala k moci na západě Ukrajiny fašistická junta s jasnými genocidními záměry – tato je naopak západními ochránci práv menšin v tomto ještě podporována, nevadí jim, že teroristé začali provádět „antiteroristickou“ operaci na jihovýchodě Ukrajiny. Perličkou na dortu je, že jeden z důvodů, proč došlo na Ukrajině k  tomuto násilnému vývoji – zájmy západních nadnárodních firem posichrované smlouvami s kyjevskou mocí a ultimativními podmínkami věřitelské  „pomoci“ MMF k ovládnutí jihovýchodu Ukrajiny – se díky následnému vývoji dostávají do konfliktu se zájmy nadnárodních firem na území Ruska kvůli sankcím, které odcházející kopající hegemon mezinárodního dění účelově vyhlašuje vůči černému hráči v této šachové partii, resp. že se zájmy amerických nadnárodních firem na Ukrajině, které by potenciálně mohly těžit z ovládnutí Ukrajiny, dostávají do konfliktu se zájmy neamerických nadnárodních firem v Evropě, které by mohly profitovat z plynovodu South Stream, ze spolupráce s Ruskem etc..