Leden 19, 2013
Po ukončení protestu Occupy Wall Street je v USA těžké rozpoznat, jestli nový zákon, týkající se protestů, signalizuje konec svobody slova nebo je to jen zarachocení v celém soustrojí. Nový zákon omezující protesty prošel s velkou většinou Sněmovnou reprezentantů a byl podepsán i presidentem Obamou. Na první pohled se nic příliš nemění. Ale představitelé hnutí Occupy prohlašují, že zákon je zaměřen nejen proti nim, ale že omezuje i svobodu slova. Kde je pravda?
Zákon 347, neškodně pojmenovaný jako Federální zákon o zlepšení ve věci vymezených budov a ploch, prošel hlasováním v poměru pro a proti 399 : 3. Z toho vyplývá, že nikomu v Kongresu nevadil a podpis presidenta prošel bez povšimnutí. Stručně řečeno, zákon "vylepšuje" veřejná prostranství tím, že nežádoucí protestující odsunuje jinam. Velkou změnou totiž je to, že původní zákon vyhlašoval, že federálním přestupkem je "zlovolně a vědomě" vstupovat do vymezených prostor, podle nového znění úřadům stačí, že jste to učinili "vědomě", což je komentováno jako malá změna, která nestojí za povšimnutí.
Nový zákon především usnadňuje kriminalizaci protestujících. Nežádoucí protest je federální přečin a je možno ho trestat až 10 lety vězení všude tam, kde něco bude střežit americká tajná služba. Problematický je také výklad toho, co znamená "neřádné nebo rušivé chování" nebo jaký druh chování bude "narušovat nebo ztěžovat výkon vládního nebo úředního konání".
Od doby přijetí původního zákona v roce 1971 obrovsky narostl počet konání a osob, kterým je zaručena ochrana ze strany tajné služby. Dnes to může zahrnovat sportovní utkání, závody, koncerty nebo olympijské hry, ačkoliv to nemá nic společného s konáním vlády nebo ochranou veřejných prostranství.
A to je skutečným problémem této změny zákona. Místo aby definovala chráněné místo, zákaz stanovuje ochranu osob a prostor. Osoby, které věří, že svým jednáním mohou vyvolat protesty, se mohou nyní před protestujícími chránit, protože ti nesmí být nikde v blízkosti těch, proti kterým protestují.
Pokud uvážíme, že podle tohoto zákona bylo uvězněno více než 6 700 osob, účastnících se protestů Occupy, není zákon tak nicotný, čemuž máte podle vlády uvěřit. Je to součást snahy vystrnadit protestující z dohledu. Připomeňme si, že svoboda politického projevu je chráněna Prvním dodatkem k Ústavě USA. Demonstranty nebylo možno omezovat s ohledem na to, co chtějí říci. Dodatek umožňoval i konání proslovů na tak zvaných tradičních místech. To předpokládalo právo přístupu na ulice, chodníky a veřejné parky za účelem zapojení se do politické diskuse a protestu. Ačkoliv vláda mohla vždy vyhlásit rozumná omezení demonstrací pro zajištění veřejného pořádku, bylo tady omezení: Nesmí být zneužito s cílem potlačit nepříjemné názory nebo nežádoucí řečníky. Soudy schvalovaly omezení, aby nebyl ohrožen veřejný pořádek, ale omezení vůči osobám nebo prezentovaným tématům soudy neschvalovaly.
Změny podle nového zákona jsou závažné, protože umožňují, aby vládnoucí moc vyhostila kritiky do vzdálených míst, daleko od veřejnosti nebo medií. Děje se tak pod záminkou bezpečnosti vládních úředníků, ale skutečnou motivací je zneviditelnění oponentů.
Cíl vyhnání protestujících do neznáma má dvě možnosti: Udržet protestující v uzavřené bublině, která je obklopí a zneviditelní, nebo uzavření protestujících v policejně střežených "protestních kurnících", o kterých jeden federální soudce prohlásil, že jsou to "dočasné internační tábory". Zakázané zóny přitom nemají žádné přirozeně definované meze. Mohou být tak rozsáhlé, jak je uzná policejní sbor za potřebné pro zajištění bezpečnosti tajnou službou chráněných osob nebo akcí.
Už byl zaznamenán případ, kdy protestující s transparentem byl postupně vytlačován od místa, kde byl jeho protest viditelný s argumentací, že stále ještě je v chráněném prostoru.
Je svůdné schvalovat posílání demonstrantů do "exilu" se zdůvodněním, že v současném období terorismu je to ústupek pro zajištění bezpečnosti. Bude se říkat, že demonstranti nejsou umlčeni, ale pouze je jen znemožněno protestovat tam, kde se jim zlíbí. Tím ovšem klesá šance zviditelnit jejich protest v porovnání s tím, proti čemu protestují. A to je závažný problém.
Bez ohledu na to, co prezentují, přítomnost demonstrujících nese v sobě významný korektiv vůči věci, ke které se protest váže, a je jasné, že protest nelze efektivně uplatnit jinde. Umožnění protestu na stejném místě vůči prezentované věci zvýrazňuje záměr protestujících. Zviditelňuje to existenci disentu, co je právě to, co by ti, kteří chtějí mít okolo vládních činitelů sanitární kordon, rádi potlačili.
Stručně řečeno, občanské protesty narušují hezkou vlasteneckou iluzi. Média tak tímto "photoshopem" událost bez protestujících upraví a vytvoří tak vlastenecky pozměněnou realitu. Je zřejmé, že nepatrné změny zákona, které mají zvýšit bezpečnost, se dají nahlížet i jinak. Zaměňují nesouhlas na nebezpečí a tak znovu zavádějí zvyky z doby Studené války, což umožňuje duch ohrožení po září 2001.
Redakčně kráceno, překlad onlooker
Zdroj: Slate
Pozn.překl.: K problému lze připomenout situaci ze 17. 11. 2012, kdy jedna demonstrace (hlavní) probíhala pod sochou sv. Václava a na schodech Musea probíhala demonstrace druhá, svolaná známým taxikářem Ponertem. Obě demonstrace používaly ozvučení a vznikalo značné rušení. Je pak na zvážení, jak zabránit vzájemnému rušení a současně umožnění prezentace odlišného názoru.
