Příběh o socialismu a koňské hlavě

Je jasné, že kapitalismus a před ním existující ještě starší společenské řády lidských civilizací se vždy vnitřně rozdělovaly sociálně, přestože existence těch systémů byla založena na vědomé a okolnostmi vynucené vzájemné pracovní a později i obchodní spolupráci všech vrstev dospělých jedinců. Co tedy lidi vede k sociální nespokojenosti a proč je to společensky rozděluje? Dříve to prý byl různý stupeň chudoby a urozenosti, přičemž někteří sociální pokrokáři proti tomu jako příčinu a důvod stavěli různý stupeň rozumnosti čili IQ, jinak též kvocient inteligence.

Mně se však zdá, že mnohem větší zdroj problémů tkví v něčem jiném. Podle mne je to v míře rozšíření sobectví a hamounství, kterému se falešně říká svoboda. Zkrátka, je to dnes ideologie civilizace a jejího většinového přesvědčení, že být nepoctivě bezohledným a chamtivým je přirozené a tedy normální, tedy že v tom punktu je y skryta prvořadá příčina nejen malých soukromých lidských nesnází, ale i velkých válek. Příčina, která není – a asi ani do budoucna nebude – jen v nedostatku IQ, ale zejména v naprosté absenci většinového EQ, tedy v míře empatie, schopnosti soucitu a pochopení nejen sebe, ale i situace a myšlení těch druhých okolo.

A tak se pak ani nelze divit, že společnosti většinově vychovaných individualistů si aktivně a samy do čela stále znova klidně a vědomě vybírají a volí psychopaty a pak se hloupě diví, že v tom výsledném marastu se necítí být šťastní a že ani ekonomikám jejich států se také vlastně vůbec nic dlouhodobě nedaří. Člověk by si tedy řekl, že hloupí psychopati ve vládách nevzdělaných a ještě hloupějších a zbytečně nešťastných národů budou i nadále úspěšně mocensky vegetovat, dokud jim to řízení států jejich ideologové a propagandisti nadále budou úspěšně mediálně chválit. A obzvlášť, když je ti mocní za to dobře zaplatí.

No a co si počnou národy s hloupě vychovanými a nevzdělanými rodiči a dětmi? Ty pak dál budou muset jen marně živořit a reptat, rady si nevědouce, kam z konopí ven … Inu což. Přísloví nám praví, že jak si kdo ustele, tak si lehne. Anebo také, že žíznivého koně s klapkami na očích lze sice k řece přivést, ale napít se, to už musí ten kůň sám. Kůň totiž vůbec neví, že když vůz tahá jen on sám, tak se nadře dvakrát tolik, než kdyby byl vedle něj v postraňku ještě další parťák, který by byl v tahu poctivý a při práci mu pomohl. Jenže pozor, to by pak už nebyl koňský potah kapitalistický, ale kolektivně spolupracující potah socialistický!

A poučení?

Poznání, že socialismus je schopná pochopit i koňská hlava, když se jí to prakticky ukáže. Zajímavé přitom je, že ani tohle mnohým dnešním lidským hlavám často nestačí a ony si neuvědomují, že jedním prstem se nikdy nic bez lepidla nedá uchopit. Když ale máš prsty dva, tak že už to jde a když použiješ celou ruku, tak z ní můžeš udělat i pěst.

Related posts

Faucigate: Od „Mr. Science“ k pátému dodatku

Teroristický útok v Monaku: Podezřelá nalezena mrtvá pod Kyjevem, případ odhaluje konflikt mezi bezpečnostními složkami

Začal ÚS s realizací „plánu B“?

13 komentáře

PPK 3. 6. 2022 - 18:29
Vážený pane Gatto, ze zkušenosti víme, že pouhá představa, že "vše je věcí míry", platí POUZE tehdy, jestliže metoda, čili způsob provádění jakékoliv akce je správný z principu řízení přípravy a provádění té akce. Pokud tomu tak není, tak dospějeme do fáze nesprávného zobecnění vůbec všech metod řízení ve stylu "když něco nejde zvládnout silou, tak totéž zkusíme ještě větší silou".  Příklad s učitelem (podle Vámi odkázaného "Roumen" obrázku) je tedy jen naivně pochopenou a demagogickou fabulací příběhu chování (a zejména způsobu uvažování) zřejmého charakterového učitele psychopata. Je umělým zkonstruováním virtuální story znalostního vyučování, typického záměrně vymyšlenou vadnou metodou práce učitele (a nikoliv žáka). Je fabulací příběhu, účelově vymyšleného jen ke skrytě falešnému důkazu záměru, který má čistě ideologicky (a navzdory logice!) "dokázat", že studenti se mají znalostně sami všechno předem naučit doma a on - učitel - je pak ve škole bude pouze milostivě a vrchnostensky hodnotit, přičemž výsledky jejich práce si ani řádně (a povinně sám) nevyslechne nebo nepřečte, ale rovnou všem studentům dá stejné hodnocení, aby jim dokázal údajnou vadu údajného - a záměrně (učitelem!) vytvořeného - výkladu pojmu rovnostářství..  Skutečně kvalitní učitel totiž nemá být hrdý pouze na to, že umí být v hodnocení studentů vždy zásadně spravedlivý. To je v práci učitele sakra málo! Učitel by měl být především skrytě(!) hrdý na to, že umí všem potřebným znalostem naučit i studenty duševně a fyzicky nejméně nadané. Že je umí naučit dokonce i tak složitým znalostním principům, které by oni běžně povrchním samo-studiem vůbec nepochopili a přesto se jim jednoho dne v budoucnu právě tyhle principy stanou naprosto běžnou denní a pracovní rutinou.  Příklad s vojenskou výukou je proto správný opět jen někde a jen někdy. Dokazuje totiž, že metoda "převahy počtu jednotně útočících divizí" válku sice občas vyhrává, ale je účinná (a tedy logicky a zkušenostně pravdivá) jen tehdy, když jsou k tomu příznivé podmínky, které právě existovat mohou, nebo ale také vůbec existovat nemusí. 
Gatta 3. 6. 2022 - 10:28
Zdravím - článku neoponuji, ale ... Viz odkaz. Celkem si to na normální US univerzitě i umím představit ... https://www.rouming.cz/roumingShow.php?file=prej_se_to_fakt_stalo.jpg
 Ono vše je věcí míry !!! Jak jsem kdysi kdesi pochytil (pamatuji si obvykle myšlenky - zdroje už méně). "Rovnostářská společnost vede ke stagnaci a úpadku. Příliš velké sociální rozdíly vedou k rozpadu společnosti." Ještě vzpomínám ja knihu D.Trampa (nejde o člověka, ale o myšlenku), kde kritizoval americké školství s jeho preferováním individuálního úspěchu. Naopak kladně hodnotil vojenské šloly, které vychoválaly ke kolektivní součinnosti skupin. Vojenské družstvo aby přežilo, tak totiž nemůže být složeno ze samych primadon.
Alva 3. 6. 2022 - 12:20
To jsem už kdysi četla a rozumím tomu. Ve společnosti, ve které všichni celý život existujeme je to pochopitelné a souhlasit musí snad každý. Ale ve skutečnosti to mohlo být způsobeno tisíciletým přístupem celé lidské populace ke své existenci. Kdyby od doby, kdy přežití jednotlivého člověka záleželo na zmocnění se větší části uloveného mamuta, než dokázal ten druhý, byla "doktrína" vedena jinak, pravděpodobně by ten popsaný případ byl nepochopen, tedy odmítnut a nejspíš by něco takového nikoho nenapadlo. A jak píše Irena v prvním příspěvku, když se bolševici pokusili stav společnosti změnit (a to ne skokově, revolucí či válkou, ale vysvětlováním, tedy edukací, což by byl běh na dlouhou trať), bylo to pro ni tak nepochopitelné, že nejen unisono odmítla, ale do dnešních dob je bolševismus něco odporného, nenormálního a zatraceníhodného, aniž by se nad tím drtivá většina aspoň zamyslela.
Alva 3. 6. 2022 - 12:24
PS: Pravdivost citátu o rovnostářské společnosti nelze dokázat, protože žádnou takovou neznáme, tedy nemlžeme tvrdit, jen předpokládat. Ale má filozof pravdu?
Gatta 3. 6. 2022 - 15:03
Možná by někdo, kdo se tomu věnuje mohl uvést i nějaký ten příklad. Jinak je to klasická kongiktivní past: "Co nevidím - neexistuje". No, za socíku jsem dělal jsem ve fabrice, kde plat největšího flákače a odpovědného znalého parťáka činil rozdíl asi 20%. U běžných pracovníků pochopitelně byl rozdíl ještě menší. Jak to přispívalo k chuti se pracovně překonávat, si asi umíte představit. A to tehdy nebyla žádná vyjímka.
idiotronic 4. 6. 2022 - 21:27
No, za socíku jsem dělal ve fabrice..., kde peníze za vykonanou práci byly uvedeny na úkolovém lístku, včetně času na přípravu (minuty práce v rámci platové třídy).Pracovník ovšem nedostal tyto peníze, byl z nich živ i parťák, který se staral o evidenci docházky a průběh montáže jednotlivých sestav. Všechny prachy se sesypaly do jednoho pytle a rozdělovaly podle dosažené kvalifikační třídy a odpracovaných hodin mezi pracovníky čety. Plnění normy, které jsme na dílně zjišťovali (chystalo se opatření ZEÚMS) se pohybovalo u jistého druhu práce od 90 do 250%. To bylo měření jen pro interní informaci dílny. Každý si tedy mohl ověřit, kolik mezd vyprodukoval...ale dostal to, co parťák zapsal na konci zúčtovacího období.Jmenovalo se to kolektivní úkol. Pozor, jako první operace bylo uvedeno ,,měření součástek před montáží".Šlo o poměrně velké peníze. To zbylo ještě někdy z elektronkové éry ale ověřit, jestli paměť 41256 má skutečně všech čtvrt milionu paměťových buněk funkčních je iluze. A tak celá komplikovaná úkolová soustava měla jeden úkol- udržet rovnováhu mezd a zboží. Lidi z řad dělníků rozčilovaly vysoké režijní náklady (několikanásobek dělnických mezd ) a považovali tyto peníze ze vyhozené z okna .
Aleš 5. 6. 2022 - 4:42
A dneska to funguje tak, že jako kvalifikovaný pracovník organizační složky státu, parťák menší skupinky s vysokou hmotnou zodpovědností, který od března do konce listopadu dře v lese od rána do večera, přes týden pryč od rodiny, buzerován manýry manažerů libujících si v metodách brutálního korporátního fašismu, beru plat, který mě od minimální mzdy, kterou u nás mají uklízečky, dělí cca 2000... Na úžasné fungující motivační metody reálného socialismu, které jste v pracovním procesu zažili jen vy, tedy vzpomínám se slzou v oku. Z vlastních zkušeností můžu srovnat podle hodnocení pocitu spravedlnosti jen školství, kde jsem do škol chodil v obou systémech. A také dodnes vzpomínám na ten minulý jako na SPRAVEDLIVĚJŠÍ. Jedna věc je TUPÉ ŽVANĚNÍ O EFEKTIVITĚ a MOTIVACI. V tom jsou dnešní politrukové, manažeři a jejich papoušci experti. Ale když přijde na věc, tak úplně VŠUDE je stejný bbordel.
Irena 3. 6. 2022 - 5:45
Ono, tohle je bolest těch takzvaných "pravičáků", co mají pořád starost o to, aby náhodou někdo netěžil z jejich práce, tj. aby se nějaký zatracený levičácký nemakačenko na ní nepřiživoval. A přitom se na jejich práci přiživují nejvíce právě ti "úspěšní", které obdivují a kteří je mačkají jak citrón. Druhou věcí je, že vše, co se přežene ad absurdum je schválně nazváno levičáctvím, neomarxismem a tak podobně, jako třeba prosazování LGBT nebo Black Lives Matter. Je třeba, aby se lidé víc naučili o řízení a přestali považovat za náhodu, nebo za něco rozumějícího se samo sebou to, co je fakticky prosazováno řízením, aniž by si toho všimli, nebo tomu přikládali důležitost, dokud se neprojeví zničující důsledky a to už bývá pozdě. V dnešní koncepci společnosti je cílem hrabat pod sebe a vyšplhat se po hřbetech ostatních co nejvýše. Stalin a bolševici si za cíl vytkli, aby se zlepšovala životní úroveň všem a zdroje se přerozdělovali ve společnosti spravedlivě a pokud je jich již dostatek, tak ne aby se produkce házela do moře, aby zase klesla cena na „všemocném trhu“, jako kdysi nadúroda melounů v USA (jestli si dobře vzpomínám), ale aby lidé mohli pracovat kratší dobu. A také to realizovali, odrazilo se to i na západním světě, který musel jít v jejich stopách, pokud nechtěl, aby se jeho „dobytek“ vzbouřil. Chruščovovi a spol., kteří se opět zmocnili řízení po Stalinovi, trvalo dlouhá desetiletí, než umělými řídícími zásahy nabourali to, co bolševici vybudovali tak, aby lidé uvěřili, že je něco natolik špatně, že se to musí změnit, a potom už jim jen stačilo je popostrčit tam, kam se vůbec dostat nechtěli: „Chtěli jsme jen to nejlepší a dopadlo to jako vždycky…“ A proto například program letošní Eurovize není náhoda, ani nic rozumějícího se samo sebou, ale výsledek strukturního i bezstrukturního řízení s dopady, které opět řada lidí podcení:  https://kob-forum.eu/2022/05/22/symbolika-a-cerna-mse-pod-rouskou-show-ve-finale-eurovize-2022/
Alva 3. 6. 2022 - 11:56
Divné v lidské společnosti je, že si vždycky spolehlivě vybere to horší z nabídky. Mohla by to být otázka pro psychology, proč lidi láká víc zničit "konkurenta" než spolupracovat, aby profitovali všichni, ale zvládli by to, když sami celý život žijí v té "konkurenční atmosféře"?
Irena 3. 6. 2022 - 12:19
Já myslím, že odpověď je například v kolektivizaci. Když se podíváte na nejmladšího z rodu Hamrů, tak i tam bylo vidět, jak se jeden za Boha nechtěl přidat a když se potom přidal a zjistil, jak se mu ulevilo s prací, že už nemusí makat od slunka do slunka a žije dokonce líp, tak když za ním přišli v roce 1968, tak je poslal tam, kam slunce nesvítí. Není to snadné, společnost musí vyhlásit spravedlivou koncepci a dotahovat se k ní. Komunisté všem vykládali, jak nám ze Západu chtějí podtrhnout stoličku. A lidé se tomu šklebili, že proč by to jako dělali. Tak dnes mají před očima z nedávných dějin, jak nám ji podtrhli, co z toho měli, a do jakého svrabu nás to uvrhlo... Ovšem opět to vidí jen někteří, jiní zůstanou nepoučitelní.
idiotronic 4. 6. 2022 - 22:31
Zmiňujete chybějící stránky dějepisu. Roztroušené se najdou. Mám na mysli embargo na železnou rudu, germanium, přístroje pro fotolitografii a současně cesty, kterými se sem uvedené komodity dostaly, kdy někdo z druhé strany se postaral o díru v železné oponě. Ale máme problém. Zatímco Elvis Presley zoufale usiloval o spolupráci s CIA , až formálně dostal nějakou evidenci, o Jamesu Bondovi existuje série filmů, u nás jsme si nic takového nedovolili, protože k těmto lidem se nechceme znát. Všichni pracovníci podniků zahraničního obchodu byli v kontaktu se státní bezpečností. Stát byl největší vlastník.Ale k jeho agentům nemáme důvěru.Ta ovšem nařídit nejde.
Bety 5. 6. 2022 - 16:53
Na to je jen jedna odpověď - socialistická propaganda nebyla ani zdaleka tak propracovaná jako ta západní, navíc zřejmě neuměla pracovat s fantazií a čirými výmysly. Jen ty Bondovy dívky, například, kdo by se na ně rád nepodíval. Kdysi jsem četla, že představitele Bonda zkoušeli tak, že pokud přešel místností plnou sekretářek bez toho, aby se všechny otočily, nebyl angažován. Na takovéhle finesy a spoustu dalších u nás ani nepomysleli, tak se nedivte. Žádná romantika, žádné ostře nabité kolty = nezájem.
Irena 6. 6. 2022 - 5:19
Je to o informacích a znalostech. Lidé jsou vlastně tabula rasa, čím jim tu hlavu naplníte, podle toho se chovají. Proto jsou tak důležitá média, proto jim jako kost v krku trčí "dezinformační" weby, které jim tu idylku narušují. Hodně lidí říká, že lidé mají fakticky od přírody sklon ke špatným charakterovým vlastnostem. Já si to nemyslím. Kdyby to tak bylo, mohli jsme tu toho Šíleného Maxe mít dávno a byl by stabilní. Lidé dělají jednu velkou chybu, podle sebe soudím tebe a většina si tedy nedokáže představit, jaké kurvy mohou mezi lidmi být a co jsou schopny udělat pro to, aby si uchovaly svou nadřazenost, viz koronavirus. Staří komunisté to věděli, protože ti museli tvrdě bojovat, každá další generace jim to věřila méně a méně. Protože proč by to někdo dělal, že? A tak od Chruščova začali ten náš systém pomalu a jistě potápět. Je to o školství a informacích, pokud je lidí budou mít, vždy budou mít sklon k tomu, aby se věci dělaly tak, že to bude prospěšné většině... Školství by mělo jako na základním kamenu stát na studiu řízení jako takového, psychologie a logiky. Aby vám potom někdo nemohl říci: Já se o politiku nezajímám. A potom pláče, jaký kotel si má pořídit, aby v zimě nemrzl...
Add Comment