Projev Vladimira Putina na summitu G20 v Římě

Do italské metropole nedorazil ruský prezident Vladimir Putin, stejně jako jeho čínský kolega, ani lídři z Mexika, Japonska či Saúdské Arábie. Kvůli souběhu s klimatickou konferencí COP26, která začíná v neděli ve Skotsku, se ale k Římu upírá mimořádně velká pozornost.

Prezident Putin vystoupil ze své rezidence v Novoogarevu u Moskvy prostřednictvím videokonference na prvním a druhém pracovním zasedání vedoucích delegací, pozvaných zemí a mezinárodních organizací skupiny G20 ve dnech 30. – 31. října 2021.

Tématem prvního dne byla Světová ekonomika a globální zdraví. Program se zaměřil na oživení světové ekonomiky, digitální transformaci a cíle udržitelného rozvoje, překonání dopadů pandemie koronaviru, posílení zdravotnických systémů a všeobecné očkování.

Nyní tedy kompletní text (kromě zdravic) Putinových vystoupení, jak je zveřejnila tisková služba Kremlu:

Dovolím si vyjádřit se k tématům, která dnes Itálie předložila k diskusi: globální ekonomika, globální zdraví.

Musím rovnou říci, že je to do značné míry v souladu s tím, co všichni děláme, a postoj Ruska – jak jsem pochopil z předchozích vystoupení – je do značné míry v souladu s tím, co zde bylo řečeno kolegy.

Jak víte, v loňském roce se hospodářské orgány skupiny G20 a mnoha dalších zemí rozhodly na pozadí hluboké pandemické krize výrazně zvýšit rozpočtové deficity, což výrazně přispělo k nastartování globálního hospodářského oživení. Takováto mimořádná opatření, doprovázená nákupy cenných papírů centrálními bankami, však musí mít samozřejmě omezené trvání. To už bylo v podstatě řečeno.

Příkladem může být Rusko, které v roce 2020 kvůli rozsáhlým opatřením na podporu obyvatelstva, malých a středních podniků a systému zdravotní péče zvýšilo rozpočtový deficit na čtyři procenta HDP, což nám mimo jiné umožnilo dosáhnout oživení na trhu práce. A v letošním roce jsme normalizovali naši makroekonomickou politiku, takže letošní rozpočet bude přebytkový. Nejenže jsme toho dosáhli, ale také jsme zpřísnili naši měnovou politiku.

V případě zemí G20 jako celku je situace poněkud odlišná. Zatímco v letech 2017-2019 činil rozpočtový schodek v průměru 3,8 % [HDP], v roce 2020 se v souvislosti s pandemií zvýšil na 11,2 % [HDP] a v letošním roce se sice snížil, ale stále zůstává na poměrně vysoké úrovni 8,7 %. Řekl bych, že na Spojené státy bude v letech 2020-2021 připadat 40 % rozpočtového deficitu všech zemí G20. Zmiňuji to proto, že všichni dobře víme, že na nich závisí celá světová ekonomika.

Nadměrné stimuly vedly také k všeobecné nestabilitě, k růstu cen finančních aktiv a komodit na některých trzích – energií, potravin apod. Základní příčinou těchto jevů jsou opět vážné rozpočtové deficity ve vyspělých ekonomikách, to je základní příčina. Jejich přetrvávání vytváří riziko vysoké globální inflace ve střednědobém horizontu, což nejen zvyšuje rizika nižší podnikatelské aktivity, ale také udržuje a prohlubuje nerovnosti, o nichž byla rovněž řeč.

Proto je důležité nenechat stagflační spirálu roztočit, ale spíše normalizovat fiskální a měnovou politiku, zkvalitnit řízení poptávky v ekonomice a stanovit ekonomické priority především k překonání problémů nerovnosti a zvýšení blahobytu občanů.

Vždy jsme vítali úsilí skupiny G20 o podporu nejchudších zemí: Bez řešení těchto otázek je udržitelnost světové ekonomiky samozřejmě nemožná. Mimochodem, samotné vyspělé země, včetně mnoha zemí G20, se v poslední době potýkají s nerovností a chudobou. Je důležité tento problém aktivně řešit prostřednictvím opatření hospodářské a fiskální politiky.

Chtěl bych upozornit, že navzdory rozhodnutím G20, nemají všechny země, které to potřebují, stále přístup k vakcínám a dalším životně důležitým zdrojům. Domnívám se, že je to částečně způsobeno nekalou konkurencí, protekcionismem a neochotou některých zemí, včetně zemí G20, vzájemně uznávat vakcíny a certifikáty k vakcínám.

Světová zdravotnická organizace by měla urychlit proces předběžné kvalifikace nových vakcín a léků, tj. hodnocení jejich kvality, bezpečnosti a účinnosti. Jsem přesvědčen, že čím dříve se toto vše podaří, tím snadněji bude možné obnovit celosvětovou obchodní činnost, včetně nejvíce postiženého cestovního ruchu.

Navrhujeme pověřit ministerstva zdravotnictví zemí G20, aby co nejdříve začala pracovat na vzájemném uznávání národních očkovacích průkazů.

Podle odborníků bude koronavirus představovat hrozbu ještě dlouho – myslím, že to opět řeknou zástupci WHO – a vzhledem k tomu, že virus stále mutuje, je třeba vyvinout mechanismy pro systematickou a rychlou aktualizaci vakcín.

Připomínám, že Rusko, jako první země na světě, zaregistrovalo vakcínu proti COVID-19, Sputnik V. K dnešnímu dni byl schválen v 70 zemích s celkovým počtem obyvatel přesahujícím čtyři miliardy a vykazuje vysokou bezpečnost a účinnost. Kromě dvousložkové vakcíny Sputnik V byla v Rusku vyvinuta a aktivně používána jednosložková vakcína Sputnik Lite, kterou lze mimo jiné použít ke zlepšení účinnosti jiných vakcín. Pracujeme na tom s kolegy z evropských zemí a nabízíme to našim partnerům.

Ambiciózní cíle boje proti koronavirům vyžadují zlepšení kvality a dostupnosti lékařské péče ve všech zemích, a tedy i posílení mezinárodní spolupráce v oblasti zdravotní péče. Vzhledem k současné situaci je úloha Světové zdravotnické organizace stále důležitější a její práce si jistě zaslouží plnou podporu. Kroky, které by zasahovaly do výsadních práv WHO, jež pracuje pod záštitou OSN, jsou nepřijatelné. V tomto smyslu plně souhlasím s francouzským prezidentem Macronem.

Kromě pandemie krize na regionálních energetických trzích znovu ukázaly, jak zásadní význam má pro moderní svět stabilní a spolehlivé fungování energetického sektoru – i o tom bych rád řekl několik slov. Dodávky cenově dostupné energie spotřebitelům jsou nesmírně důležité, jak právě zmínili moji kolegové. Chtěl bych k tomu dodat, že udržitelnost globálních trhů s energií přímo závisí na odpovědném jednání všech účastníků – výrobců i spotřebitelů – založeném na zohlednění dlouhodobých zájmů každé strany.

Rusko je pro důkladnou a pragmatickou diskusi na toto téma, která by se řídila výhradně ekonomickými hledisky.

Záruka trvalého a dlouhodobého celosvětového hospodářského oživení a zlepšení životní úrovně a blahobytu lidí závisí na zajištění podmínek pro spravedlivou a nediskriminační spolupráci mezi všemi zeměmi a národy. To je podle našeho názoru klíčovým úkolem skupiny G20 jako fóra předních světových ekonomik.

Zdroj: Kremlin.ru

Tématem druhé části jednání bylo „Změna klimatu a životní prostředí“

Otázky změny klimatu, o nichž dnes diskutujeme, jsou skutečně nesmírně důležité a týkají se všech. Rusko, stejně jako ostatní země, je zažívá na sobě, a proto se potýkáme s desertifikací, erozí půdy a obzvláště nás trápí tání věčně zmrzlé půdy, která tvoří značnou část našeho území.

Chtěl bych také poznamenat, že průměrná roční teplota v Rusku roste rychleji než celosvětový průměr, a to více než 2,5krát. Za 10 let se zvýšila téměř o půl stupně. Jak víte, v Arktidě je tempo oteplování ještě vyšší.

Naše země se samozřejmě aktivně a proaktivně podílí na mezinárodním úsilí o záchranu klimatu. Plníme všechny své závazky vyplývající z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Pařížské dohody. Důsledně provádíme politiku snižování čistých emisí skleníkových plynů a podnikáme kroky ke zlepšení energetické účinnosti hospodářství, modernizaci odvětví elektrické energie a snížení souvisejících emisí plynů z těžby ropy.

Nízkouhlíková energetika se v Rusku rozvíjí dobrým tempem. Podíl energie z prakticky bezuhlíkových zdrojů, mezi něž, jak známo, patří jaderné elektrárny, vodní elektrárny, větrné a solární elektrárny, dnes přesahuje 40 %. Pokud vezmeme v úvahu zemní plyn, který je mezi uhlovodíky palivem s nejnižšími emisemi uhlíku, činí tento podíl 86 %. Jedná se o jeden z nejlepších ukazatelů na světě.

Mezinárodní odborníci řadí Rusko mezi lídry v celosvětovém procesu dekarbonizace. Za posledních 20 let se uhlíková náročnost naší ekonomiky snížila v průměru o 2,7 % ročně, což je více než ve světě jako celku a dokonce více než v zemích G7.

Nedávno jsme se rozhodli zavést nový program na zlepšení energetické účinnosti hospodářství do roku 2035. Tento program bude důležitým prvkem pro dosažení našeho cíle uhlíkové neutrality nejpozději do roku 2060. A tento závazek jsme veřejně oznámili.

A nechceme být jen uhlíkově neutrální, chceme zajistit, aby v příštích třech desetiletích byly čisté emise skleníkových plynů v Rusku nižší než například u našich sousedů a kolegů v Evropské unii. A to je pro nás velmi dosažitelný cíl.

Spoléháme na to, že všichni naši partneři vytvoří dlouhodobé plány a budou je realizovat jako priority v energetice založené na zásadách technologické neutrality a zohledňující uhlíkovou stopu různých typů výroby. Zejména bych rád zmínil, že podle vědeckých údajů je uhlíková stopa solární energie čtyřikrát vyšší než u jaderné energie.

Úsilí světového společenství se musí zaměřit především na podporu co nejefektivnějších projektů v oblasti životního prostředí. Podle našeho názoru by odborníci mohli sestavit žebříček takových projektů z hlediska jejich dopadu na snížení množství skleníkových plynů v atmosféře za každý investovaný dolar.

Nelze vyloučit, že projekty zařazené do tohoto žebříčku, které zahrnují opatření na ochranu například lesů v Rusku a Latinské Americe, budou účinnější než například investice do obnovitelných zdrojů energie v některých zemích.

Rád bych také zdůraznil, že podle našeho názoru pouhé snížení emisí k vyřešení problému globálního oteplování nestačí. Musíme zvýšit absorpci skleníkových plynů a v tomto ohledu má Rusko, stejně jako mnoho dalších zemí, obrovské možnosti: naše lesy, tundra, zemědělská půda, moře a bažiny mají absorpční potenciál.

Abychom tento potenciál plně využili, plánujeme výrazně zlepšit kvalitu lesního hospodaření, zvětšit zalesňované plochy, rozšířit oblasti nedotčené přírody a zavést nové zemědělské technologie.
Projekty v oblasti klimatu v Rusku otevírají také nové perspektivy mezinárodní spolupráce pro nadcházející desetiletí – a nepochybně významně přispějí k celosvětovému úsilí v oblasti klimatu.

Celkově se domníváme, že při provádění iniciativ v oblasti klimatu a životního prostředí je důležité, aby se skupina G20 ujala vedení při vytváření jednotných, spravedlivých a především transparentních pravidel pro regulaci klimatu. Tato pravidla by měla být založena na vzájemně uznávaných modelech pro započítávání a monitorování emisí a pohlcení skleníkových plynů.

A co je nejdůležitější, ke změně klimatu je třeba přistupovat komplexně, v úzkém spojení s kroky zaměřenými na hospodářský růst a, jak již kolegové poznamenali, na blahobyt lidí.

Zdroj: Kremlin.ru

Překlad: st.hroch 20211031