Protivná úmrtí?

Každé úmrtí je protivné, týká-li se to právě umírajícího. Ne každé protivné úmrtí je ovšem podivné. A podivnostmi se to, například v ruské diplomacii, jen hemží.

Po mimořádném a zplnomocněném velvyslanci RF v Turecku, Andreji Karlovovi, který byl exemplárně popraven jedenácti výstřely na sklonku prosince v turecké Ankaře, zastihla smrt 20. února 2017 ruského diplomata Vitalije Čurkina v New Yorku. Smrt ho sevřela ráno v 9 hodin 30 minut v sídle mise OSN, den před jeho narozeninami, které připadaly na 21. únor 2017. Dožil by se 65. let.

Poprava Karlova i smrt Čurkina z plného zdraví mi nepřipadají samy od sebe. Nevidím je jako nahodilosti. Ruský velvyslanec v klíčové blízkovýchodní zemi a stálý představitel Ruské federace při OSN, s právem rozhodovat v Radě bezpečnosti OSN. Klíčová místa. Dokonce si dovolím tvrdit, že Vitalij Čurkin patřil k „pětce“, rozhodující o osudech Ruska a světa. Putin, Lavrov Šojgu, Medveděv, Čurkin. Exekutivní pětice, která rozhodovala o mnohém. Velmi milostivě se píše o mrtvém Čurkinovi, že to byl maestro diplomacie, jediný ruský diplomat schopný se podívat veřejnosti do očí po sestřelu KAL 007 v září 1983, kdy sloužil ve Washingtonu, D.C. Srbové ho dokonce vyznamenali post mortem ihned, jak se o jeho smrti dozvěděli, za rezoluce o Srebrenici.

Zemřel opravdu  z plného zdraví, nebo byl zabit? Člověk jeho významu je zdravotně sledován více, než kosmonauti. Náhodná aortální výduť, vmetek v krevním řečišti či infarkt se nemanifestují z plného zdraví: jdeš a padneš mrtev. V budově OSN. Ano. Francouzský prezident, stařík Felix Faure se při milostném vzepětí v ložnici svalil na místě mrtev. Před více než sto lety a za stavu, kterému Francouzi  ostatně říkají la petite morte, malá smrt.  Smrt malá se může měnit ve velkou. Kdoví.

Tom Cruise by si natáhl kůži co rukavici  na ruku, potřel ji jedem, a potřásl nepříteli rukou. O smrti Čurkina se nic nedozvíme. Vstoupil do dějin, ovšem. Kdo si pamatuje vyhlášení bezletové zóny nad Libyjskou džamáhiríjí, ví, že Putin a Lavrov instruovali velvyslance RF v libyjském Tripolisu, aby Muamaru Kaddáfímu předal zprávu, že rezoluce OSN bude Ruskem vetována. Kaddáfí to s ulehčením přijal. Ve skutečnosti ovšem bývalý prezident Medveděv instruoval Čurkina, aby rezoluci nechal projít. Rezoluce prošla, následky známe. Prezident Medveděv si zřejmě myslel, že bezletová zóna bude pro tehdejší džamáhiríji bezpečnější. Ruští velvyslanci mají unifotmu s ratolestmi. Jsou vojáci. A jako voják Čurkin konal, a rozkaz, po němž „padly libyjské  dějiny“ splnil. Padl stát, prchá lid a odešel i on, jako člověk, který něco věděl a zřejmě… vadil. Ví Bůh…

Přejít do diskuze k článku 8 komentářů