Putin na Valdajském fóru: Nikdo nezůstane stranou při nadcházející bouři

Západ rozdmýchává konflikty, aby si udržel hegemonii

Od podněcování konfliktu na Ukrajině a provokací kolem Tchaj-wanu až po destabilizaci světových trhů s potravinami a energií – USA a jejich spojenci v posledních letech a zejména v posledních měsících stupňují napětí po celém světě.

Vládnutí světu je to, na co takzvaný Západ vsadil v této hře, která je jistě nebezpečná, krvavá a – řekl bych – špinavá. Popírá suverenitu zemí a národů, jejich identitu a jedinečnost a nebere ohled na jakékoli zájmy jiných států.

V takzvaném „světovém řádu založeném na pravidlech“ mají pravomoc pouze ti, kteří „pravidla“ vytvářejí, zatímco všichni ostatní se musí prostě podřídit. Západ nemá žádné konstruktivní myšlenky a pozitivní vývoj. Prostě nemá světu co nabídnout, kromě zachování své nadvlády.

Pravidla pro tebe, ale ne pro mě

Západ trvá na tom, že jeho kultura a světonázor by měly být univerzální. I když to neříká přímo, chová se, jako by tyto hodnoty museli bezpodmínečně přijmout všichni ostatní. Když však některé jiné země, zejména Čína, začaly těžit z globalizace, Západ okamžitě změnil nebo zcela zrušil mnohá pravidla, o nichž dlouho trval na tom, že jsou pevně daná a posvátná.

Jakmile se pro ně něco stane výhodným, mění pravidla okamžitě, za pochodu, v průběhu hry.

Volný obchod, ekonomická otevřenost, spravedlivá hospodářská soutěž a dokonce i vlastnická práva – na to všechno Západ najednou zcela zapomněl.

Kultura zrušení a zrušení kultury

Vládci Západu, přesvědčení o své neomylnosti, touží zničit nebo „zrušit“ ty, kteří se jim nelíbí. Tam, kde nacisté pálili knihy, nyní západní „strážci liberalismu a pokroku“ zakazují Dostojevského a Čajkovského.

Historie samozřejmě vše postaví na své místo…na jejich jména si za pár let nikdo ani nevzpomene, zatímco Dostojevskij, Čajkovskij a Puškin přetrvají.

Liberální demokracie se proměnila k nepoznání a jakýkoli alternativní názor prohlašuje za propagandu nebo hrozbu. Takzvaná „kultura zrušení“ (cancel culture) ničí vše, co je živé a tvůrčí a brání jakékoli svobodě myšlení jak v kultuře, tak v ekonomice nebo politice.

Rusko neusiluje o nadvládu

Rusko je nezávislou, originální civilizací a nikdy se nepovažovalo za nepřítele Západu. Od starověku ho se Západem spojují tradiční křesťanské a muslimské hodnoty, svoboda, vlastenectví a bohatá kultura. Existuje však jiný Západ: agresivní, kosmopolitní, neokolonialistický, který působí jako nástroj neoliberálních elit. Jeho diktát Rusko nikdy nepřijme. I přesto však Rusko nehází rukavici elitám tohoto Západu, ale jednoduše hájí své právo na existenci a svobodný rozvoj. Zároveň sami neusilujeme o to, abychom se stali nějakým novým hegemonem.

Hegemonie Západu končí

Konflikty, které z této vřavy vznikají, ohrožují celé lidstvo a jejich konstruktivní řešení je podle ruského vůdce hlavní výzvou do budoucna.

Stojíme na historickém mezníku, před pravděpodobně nejnebezpečnějším, nejnepředvídatelnějším a zároveň nejdůležitějším desetiletím od konce Druhé světové války. Západ není schopen sám řídit svět. Ale zoufale se o to pokouší a většina národů světa si to už nechce nechat líbit.

Nikdo nezůstane stranou při nadcházející bouři, která získala globální charakter. Lidstvo má dvě možnosti. Buď bude nadále hromadit břemeno problémů, které nás všechny nevyhnutelně rozdrtí, nebo se pokusíme společně najít řešení, sice nedokonalá, ale funkční, schopná učinit náš svět bezpečnějším a stabilnějším.

Jak by měl vypadat multipolární svět

Ve skutečně demokratickém multipolárním světě by každá společnost, kultura a civilizace měla mít právo zvolit si vlastní cestu a společensko-politický systém.

Především věříme, že nový světový řád by měl být založen na právu a spravedlnosti, měl by být svobodný, autentický a spravedlivý… Budoucí světový řád se formuje před našima očima. A v tomto světovém řádu musíme naslouchat všem, brát v úvahu každý názor, každý národ, společnost, kulturu, každý systém světonázorů, idejí a náboženských přesvědčení, nikomu nevnucovat jedinou pravdu a pouze na tomto základě, s pochopením naší odpovědnosti za osud našich národů a planety, budovat symfonii lidské civilizace.

Pokud mají toto právo USA a Evropa, měli by ho mít i všichni ostatní. Má ho i Rusko, a nikdo a nikdy nebude našemu lidu nadiktovat, jakou společnost máme budovat a na jakých principech. Největší hrozbou pro politický, ekonomický a ideologický monopol Západu je, že ve světě mohou vzniknout alternativní společenské modely, které by byly efektivnější a přitažlivější.