Retro: Hospodářská krize, snižování daní a asijská konkurence

6. dubna 2009

Jiří Pehe napsal zajímavou úvahu s názvem „Jsme na cestě k post-materialismu?“, která jen jinými slovy popisuje pocity mnoha autorů, z nichž některým jsme dali prostor i na našem serveru. Tento text mě inspiroval k úvaze o několika překonaných neoliberálních mantrách.

Nízké daně jsou již několik let považovány za lék na všechny hospodářské neduhy. Daně jsou označovány za státem organizovanou loupež, neoliberálové tvrdí, že občané utratí své peníze efektivněji než stát. Otázkou je, jestli naopak snižování daní a odbourávání sociálního státu nebylo jednou z příčin současného průšvihu. Lidičky dole přestali mít „sociální polštář či síť“ a vybuzeni reklamou se začali masivně zadlužovat. Patřičnou část výtěžku ze zvýšené produktivity práce neodčerpal stát a nenabídl za ni lepší infrastrukturu, vzdělání, zdravotní péči a penze, ale kapitalisté, kteří s ním částečně (a ještě navíc blbě) spekulovali, napůjčovali ho právě na vybuzení poptávky po svých výrobcích a extenzivně z něj vybudovali nové výrobní kapacity, které přímo vytvořily současnou krizi z nadvýroby, protože o nic jiného se ve své podstatě nejedná.

Nízké daně a snižování nákladů na zaměstnávání pracovníků jsou zdůvodňovány tím, že Evropa ztrácí globální konkurenceschopnost. Není to však jen záminka pro to, aby všechny zisky ze zvýšené produktivity zmizely v kapsách kapitalistů a bankéřů? Nevzniká tím trvalá nerovnováha mezi stále se zvyšující nabídkou a stagnující poptávkou?  Nemá to za následek vážné poruchy ve fungování celého systému, které se řeší účetními triky a podvody a netržním naléváním výnosů z daní do kolabujícího systému?

Kdyby totiž platila ona mantra o ztrátě globální konkurenceschopnosti, musela by být největší nezaměstnanost v zemích s nejvyššími mzdovými náklady. Prostým pohledem do statistik zjistíte, že naopak tyto země jsou na čele v klíčových ukazatelích ekonomického rozvoje, a naopak nejnižší mzdové náklady zpravidla znamenají i vyšší nezaměstnanost a celkově špatně fungující ekonomiku.

Evropa opravdu čím dál obtížněji čelí asijské konkurenci. Není to však kvůli vyšším mzdám a sociálním standardům. Je to způsobeno tím, že není ochotná se důsledně sjednotit, chránit si své sociální standardy a důsledně požadovat, aby se k nim Asie začala přibližovat. Jestliže akceptujeme, že je masově využívána práce dětí a nespravedlivě uvězněných, jestliže akceptujeme nižší standardy v ochraně životního prostředí, jestliže nehlídáme důsledně kvalitu zboží a dodržování hygienických a jiných limitů, tak si to svým způsobem zasloužíme. Chtít konkurovat tím, že se snížíme na jejich úroveň, je sebevražda. My musíme naopak udělat naše standardy přitažlivými pro občany v oněch asijských zemích. A pokud to nebude možné, tak musíme své trhy před takovým zbožím začít chránit.

Klíčovou chybou vlád i podnikatelů je, že se současnou hospodářskou krizi snaží řešit ekonomickými prostředky. Na této úrovni je však, obávám se, krize již neřešitelná. Potřebujeme řešení na bázi společenské a mravní. Potřebujeme, jak správně píše Jiří Pehe, změnu paradigmatu. Bojí se však dodat, že to pravděpodobně nepůjde bez (demokraticky přijatých a schválených) omezení typu zákazu reklamy, milionářské daně, možná i zavedení drastické daně dědické, důsledné demonopolizace a dekartelizace výroby a obchodu, vysokého zdanění dálkové přepravy zboží atd.  Nepůjde to bez návratu k jediné formě kapitalismu, která dlouhodobě prosperovala a zvítězila nad komunismem, tedy k té sociálně-tržní. Nepůjde to bez toho, aby si státy stanovily své priority a podpořily náročné projekty řešení globálních problémů, jako jsou nové formy výroby energie, náročná opatření na ochranu životního prostředí, rozsáhlé programy veřejných prací apod.

Jednoduše řečeno, pokud jsme šli ode zdi ke zdi, a přestali se zabývat otázkou distribuce vytvořeného bohatství s tím, že důležitá je jen jeho tvorba a „neviditelná ruka trhu“ si s tím poradí lépe, zadělali jsme si tím na velký průšvih, protože rostoucí rozdíly ve společnosti vedou k  sociálnímu napětí, a ohrožují základy, na nichž je naše společnost konstituována.

Všechna tato opatření ovšem nejsou možná bez výměny elit, protože jdou proti jejich krátkodobým zájmům. Z dlouhodobého hlediska nastal bohužel ten paradox, že jediným důsledným obhájcem kapitalismu a demokracie je levice. Když to necháme na pravici (a myslím tím pravici Bushova, Sarkozyho, Berlusconiho či Topolánkova typu), zcela jistě tu za pár let nebudeme mít ani demokracii, ani kapitalismus.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
10 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
J. Hruška
J. Hruška
21. 7. 2016 13:28

Jojo. Lidi se dali přesvědčit, že když odhodí zdravý rozum, bude jim neviditelná ruka trhu honit ocasy. Teď zjišťují, že jim místo toho ukradla hodinky a peněženku.

J. Hruška
J. Hruška
21. 7. 2016 14:17

Ale vážně: Hlavní příčinou krize kapitalizmu jsou „nezaměstnané peníze“. Tedy peníze (či jiná aktiva) které nejsou investovány, ale jsou použity ke spekulacím či leží v trezorech. Úroky, které mají předstírat, že jde taky o kapitál vysávají z reálné ekonomiky. Je příznačné, že v době krize jsou sanovány banky.
Jak je správně napsáno v článku, jediná forma kapitalizmu, která tomu odolávala byl sociální stát. Peníze, které nebyly ihned investovány byly odsávány pomocí progresivních daní. Jeho odpůrci tvrdí, že jimi stát plýtval. Ve skutečnosti i kdyby je splachoval do záchodu, zachraňoval tím ekonomiku před krizí.

Sio
Sio
21. 7. 2016 14:41

J. Hruška napsal Ale vážně: Hlavní příčinou krize kapitalizmu jsou „nezaměstnané peníze“. Tedy peníze (či jiná aktiva) které nejsou investovány, ale jsou použity ke spekulacím či leží v trezorech. Úroky, které mají předstírat, že jde taky o kapitál vysávají z reálné ekonomiky. Je příznačné, že v době krize jsou sanovány banky. Jak je správně napsáno v článku, jediná forma kapitalizmu, která tomu odolávala byl sociální stát. Peníze, které nebyly ihned investovány byly odsávány pomocí progresivních daní. Jeho odpůrci tvrdí, že jimi stát plýtval. Ve skutečnosti i kdyby je splachoval do záchodu, zachraňoval tím ekonomiku před krizí. Nejen peníze, ale i… Číst vice »

r.m.
r.m.
21. 7. 2016 15:34

Za větami v článku stačí vyměnit otazníky za tečky. Víme kde jsme, víme kdo to spískal…a stejně je nám to ho*no platný. Presstitutky v maenstreamu vypláchly průměrnému člověku mozek z hlavy až si sám zvolil původce svého vlastního průseru.
Dokud se výplach nezmění všechno pojede jakoby samo od sebe dál a dál.

Velekněz Ratata
Velekněz Ratata
21. 7. 2016 16:19

Sio: Ano, jen dodám, že kapitál je (také) vztah, čili třeba investované peníze slouží i k ovládání lidí (a jiných zdrojů), samozřejmě aby se přitom produkoval ten zisk. J. Hruška ale měl asi na mysli, že ten dneska zisk čím dál víc nese i kapitál, který není investovaný do „reálné“ ekonomiky, ale točí se ve spekulacích (a přitom v reálné ekonomice dělá boro – nevyhnutelně – pokud ta je ve finančním ocenění už jen zlomkem hodnoty spekulací, prostě musí nastávat situace, kdy se kácí les a padají třísky). Je to ale zisk a je to investice ? No to zas… Číst vice »

Sio
Sio
21. 7. 2016 17:55

Velekněz Ratata napsal Sio: Ano, jen dodám, že kapitál je (také) vztah, čili třeba investované peníze slouží i k ovládání lidí (a jiných zdrojů), samozřejmě aby sepřitom produkoval ten zisk. J. Hruška ale měl asi na mysli, že ten dneska zisk čím dál víc nese i kapitál, který není investovaný do „reálné“ ekonomiky, ale točí se ve spekulacích (a přitom v reálné ekonomice dělá boro – nevyhnutelně – pokud ta je ve finančním ocenění už jen zlomkem hodnoty spekulací, prostě musí nastávat situace, kdy se kácí les a padají třísky).Je to ale zisk a je to investice ?No to zas… Číst vice »

Gatta
Gatta
22. 7. 2016 6:32

Vždy mě zaujme, když je něco označeno jako „post- ……“ – co se tím asi tak myslí?

Patrně se ještě neví, co to bude… , nebo se to ví ale nechce se to říct.
Ale každopádně je jisté, že „už to není co to bývalo“.

Admirál
Admirál
22. 7. 2016 8:15

Gatta napsal

Vždy mě zaujme, když je něco označeno jako„post- ……“ – co se tím asi tak myslí?

Patrně se ještě neví, co to bude… , nebo se to ví ale nechce se to říct.
Ale každopádně je jisté, že „už to není co to bývalo“.

„Vždy mě zaujme, když je něco označeno jako„post- ……“ – co se tím asi tak myslí?“

To bude mít 100% něco společného s poštou.

Gatta
Gatta
22. 7. 2016 8:29

Re Admirál:

Jak tak sleduji tanečky okolo České pošty, tak se pomalu dostáváme do doby „post-poštovní“.

RSokol
RSokol
22. 7. 2016 8:39

@Sio Já myslím, že USA dneska zbývá jedině válka proti Rusku. Důvody jsou dva: 1) Rusko nabízí možnost vést případnou válku ještě alespoň trochu na nějaké úrovni, která přinese oživení pro jejich vojenskoprůmyslový komplex. Technologická převaha je totiž graduálně připravila a připravuje o možnost uvolnění přetlaku kdekoli jinde. K čemu je jim, že nějaký pičmunda zmáčkne spoušť na joysticku a oni budou moci vyrobit další hellfire? Produkce munice je fajn, takže zhusta podporují, aby se střílelo, ale je z toho prd. Kolik zisku pro ně bude z náhrady za jeden jediný tank, co vylítne do luftu někde před Moskvou? Tolik… Číst vice »