7. 9. 2015
Jako každého příslušníka našeho národa, i mne velmi trápily otázky naší vzájemné občanské či rádoby národní nesourodosti, neporozumění, nechápavosti, nespolupráce, nesnášenlivosti, hašteřivosti všech proti všem, vstřícné loajality k cizákům, kolaborace s nepřáteli, udavačství, závisti, nenávisti, přetvářky a mnohé jiné otázky.
Posléze jsem našel řešení ve spisech soudruha Stalina. Připomínám, zejména těm mladším čtenářům, že soudruh Stalin býval u nás v určité době velice oblíben, a potom v určité době zase velice neoblíben. Řečeno jeho vlastními slovy, „každý historický jev je podřízen zákonu změny, má svou historii, svůj počátek a konec“. Tak i soudruh Stalin, nebo kdokoliv jiný, dokonce i vy sami milí čtenáři, jste pouze historickými jevy, které jsou podřízeny zákonu změny. A máte také svoji historii, svůj počátek i konec. Budiž vám země lehkou.
Soudruh Stalin ohledně definice národa uvádí: „Národ je historicky vzniklé pevné společenství lidí, spojených společnou řečí, územím, hospodářským životem a psychickým založením, projevujícím se ve společné kultuře. Přitom je samozřejmé, že národ, jako každý historický jev, je podřízen zákonu změny, má svou historii, svůj počátek a konec. Přitom je nutno zdůraznit, že ani jeden z uvedených znaků sám o sobě nestačí k definování národa. Nejen to: chybí-li tu třebas jeden z těchto znaků, přestává být národ národem.“ (J. V. Stalin – Marxismus a národnostní otázka, Spisy, Svazek 2, Svoboda 1949)
Abychom mohli správně posoudit otázku, zda existuje náš národ, nebo kterýkoliv jiný národ, musíme objektivně zhodnotit všechny výše uvedené Stalinovy znaky národa, a to pěkně jeden po druhém. Jestliže bude chybět jeden z nich, znamená to, že náš národ není již národem. Mnozí občané se potom třeba přestanou hloupě divit. A přestanou se trápit, když si uvědomí, že neexistují.
- Národ je historicky vzniklé pevné společenství lidí. Ano, můžeme říci, že náš národ je historicky vzniklé společenství lidí, ale v žádném případě to není společenství pevné. Proto tento znak jako národ nesplňujeme, a proto nejsme národem.
- Národ je společenství lidí spojených společnou řečí. Ano, můžeme říci, že máme víceméně společnou mateřskou a úřední spisovnou řeč, ale v žádném případě si nijak nerozumíme, neboť ani dva příslušníci našeho národa se spolu nedomluví a nedokážou domluvit. Proto tento znak jako národ nesplňujeme, a proto nejsme národem.
- Národ je společenství lidí spojených územím. Ano, můžeme říci, že jsme společenstvím lidí spojených územím, ale toto území nám nepatří. Za pobyt na vlastním území, nelze například platit daně z vlastních pozemků. Ty se platí pouze vlastníku cizímu (např. jako výkupné). O území daného národa nemůže rozhodovat někdo jiný. Jedině, že by se jednalo o hrobové místo. O tom zakopaný nebožtík také nerozhoduje. Proto tento znak jako národ nesplňujeme, a proto nejsme národem.
- Národ je společenství lidí spojených hospodářským životem. Ano, můžeme říci, že jsme spojeni hospodářským životem, ale toto hospodářství není v žádném případě naše. Je to hospodářství závislé na cizích zemích a korporacích. Nepracujeme na národu roli dědičné, pro cizí zahraniční vrchnosti. Proto tento znak jako národ nesplňujeme, a proto nejsme národem.
- Národ je společenství lidí spojených psychickým založením. Ano, můžeme říci, že jsme spojeni psychickým založením, ale toto založení není v žádném případě naše původní. Jedná se o cizorodé psychické založení, které zničilo naše původní psychické založení, a které je nám propagandou a reklamou vnucováno médii, povětšinou vlastněnými, řízenými nebo ovlivněnými zahraničními vlastníky. Proto tento znak jako národ nesplňujeme, a proto nejsme národem.
- Národ je společenství lidí projevujícím se ve společné kultuře. Ano, můžeme říci, že jsme společenstvím lidí projevujícím se ve společné kultuře, ale naše původní kulturu byla zcela zničena a překryta umělou kulturou cizí (dnes multikulturní globální). Proto tento znak jako národ nesplňujeme, a proto nejsme národem.
Z předcházející analýzy vyplývá, že nesplňujeme ani jeden ze znaků definice národa. Proto tedy nejsme národem. A není žádného důvodu, abychom se jako národ snad nějak trápili, když jako národ neexistujeme. Jako všechno, co existuje, jako celý Vesmír, tak i náš národ měl „svou historii, svůj počátek a konec“. Zachovejme si na něj živou vzpomínku a odpočívejme v Pánu. Bohu díky!
K bodu 3:
Však oni tu ti Lobkowiczové věčně nebudou a náš Říp si na zádech neodtáhnou.
A co se týče pana Waschka – když se chystá do hrobu, je to jeho volba.. Ale my ostatní jsme
tady a nikam se nechystáme.
Ale klidně ho mohou prodat – nebo třeba i darovat. Dnes nejde za nikoho „dát ruku do ohně“.
Podvodníci také prodali Karlštejn a oni nejsou lepší. Zaprvé každý vidí,
co je ta šlechta zač, zadruhé si nikdo symbol Čech nárokovat nemůže, i kdyby ho prodali stokrát. Neplatilo by to stejně jako u toho Karlštejna.
I když máte pravdu, za naši vládu bych nedala ani nehet, stejně jako za tu šlechtu, ze které byla většina jednu dobu celá pryč. Ale myslím, že
ta fascinace šlechtou je už minulost.
Ani jsem si nevšimla, že kníže, co je lidu blíže, už povýšil a filtruje dezinformace na „pravdě boží“.
Konečně to dostala pod správu kvalifikovaná instituce. :-)
„ i mne velmi trápily otázky naší vzájemné občanské či rádoby národní nesourodosti, neporozumění, nechápavosti, nespolupráce, nesnášenlivosti, hašteřivosti všech proti všem, vstřícné loajality k cizákům, kolaborace s nepřáteli, udavačství, závisti, nenávisti, přetvářky a mnohé jiné otázky.“ Být semknutým národem není dáno jen tak bezplatně, lidé v něm musí cítit svou svobodu právě ve spojitosti s národní organizací,svým státem. A tento stav nelze získat a udržet bez boje,v němž jsou velké ztráty jednotlivců, kteří ví za co bojují a kteří nezradí.Osobně jsem zažil pár týdnů,v nichž se Češi chovali jako národ. Bylo to v srpnu 1968,zejména v Praze a několika větších městech.V… Číst vice »
Víte, já bych to s tím českým národem tak černě neviděla. Každý národ je složen z jedinců všeho druhu. Nám je už třicet let namlouváno, že jsme malí, závistiví, neschopní, že nemáme být na co hrdí, že by bylo nejlépe, kdybychom se v té evropské bramboračce tak nějak rozplynuli. Je to nenápadný, ale trvalý tlak. Není to v českých dějinách poprvé, a teď nemám na mysli jen to dvacáté století. Jen tak zhruba první rok či dva po osmdesátém devátém nám naopak mazali med kolem huby pod heslem – když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Jenže my jsme také národ… Číst vice »
Když chcete v historii být alespoň něčím jistá,musíte ji osobně prožít.Váš pohled na šedesátá léta je zprostředkován normalizační propagandou.Žádné mazání medu kolem huby se nekonalo a ke skutečně závažné západní ingerence do obrodného procesu nedocházelo.Ruská media si je musela vymýšlet,respektive naaranžovat. Západní státy měly v té době hodně starostí
s revolucemi své mládeže doma./GB,Paříž,Německo,Itálie,Kalifornie a další/.
Nevšimla jste si,že se ve svém příspěvku nezabývám okolnostmi vlastenectví
Čechů v srpnových dnech,nýbrž samotným fenoménem spontánního národního vystoupení proti okupaci „bratrskými vojsky“ odsouhlasenou Washingtonem.
No nejsem nejmladší, tak vás mohu ujistit, že jsem šedesátky neprožila jako miminko. Navíc jsem měla dva bratry, starší o deset a čtrnáct let. V naší rodině se vedly při každé příležitosti diskuze mezi otcem a bratry o politice a mě to od malička zajímalo – to víte, nechtěla jsem, aby se na mne dívali jako na nezralého týnejdžra, jako to teď činíte vy. Že západní státy řeší své problémy na úkor jiných ( tady, jak jsem zmínila já, a pak i vy to bylo silné revoluční hnutí mládeže zaměřené mimo jiné proti válce) snad uznáte. Že kromě toho dlouhodobě… Číst vice »
Osmašedesátý jsem prožíval úplně stejně, Bety. S velmi rozpornými pocity. Nějak jsem si na tu dobu vzpomněl v souvislosti s hysterií kolem covidu. Nyní tu máme hysterii ukrajinskou a protiruskou, krátce po hadráku hysterii antikomunistickou. Proč někteří lidé mají tendenci vydávat hysterii za národní vzepětí? To je naprostá úchylnost, kterou mi hlava nebere!! Hysterii média dokážou vyvolat, živit a udržovat, kdykoliv si zamanou a to i kvůli naprostému nesmyslu. Správně jste poznamenala k tomu zapomnění na nacistické zločiny. Vše tohle mají v rukách média – když mají zájem, aby národ zapomněl, tak zapomene, když chtějí vyvolat nenávist a hysterii, tak… Číst vice »
Ano, to jste napsal dobře – výhodné podnikání s emocemi.
A když je použita hysterie se strachem, tak to v lidech uvízne a jde to snadno oživit. Víte, tenkrát také kolovaly „zaručené“
zprávy, že se bude zatýkat, že budou domovní prohlídky
a u koho najdou Reflektor, ten si to odskáče – to si pamatuji
kvůli tomu, že moje budoucí tchýně kvůli tomu hysterčila.
K Františku Kriegelovi: rodák z Haliče z židovské rodiny, vystudoval lékařství na pražské německé universitě, jako lékař činný v zahraničních válečných konfliktech
(Španělsko, Čína),v Československu aktivní v rámci politiky KSČ.
Kandidát na titul ,,největší Čech“. Co je vlastně potřeba, abyste mohli kandidovat na tento titul?
Tak mě napadlo, nestojí otázka spíš tak , jestli existují ty naše západní vzorové národy?
Nejen kvůli masové migraci, ale zrovna jsem si přečetla, jak dvě aktivistky polily rajčatovou polévkou van Goghův obraz Slunečnice v Národní londýnské galerii pod
heslem – stop oleji , nebo olejům – nějak nejsem schopná pochopit, jestli šlo o odsouzení umění, nebo olejomaleb, nebo olejů jako takových, a ani jedno mi nějak nepasuje na
něco, co by mělo mít aspoň trochu mozku.
Dneska jsou vlajky v Bruselu, usa, Kanadě, Česku a Kijevě staženy na půl žerdi, tedy spuštěny do poloviny stožáru:
Dne 15. října 1959 byla zlikvidována fašistická zrůda bandera :-)
Doufám, že to nemyslíte vážně ?
Podle některých příspěvků postižených nesebekrytickým naparováním, potvrzujících nechtěně teze s. Stalina, lze soudit, že je to s námi ještě horší. Navíc, když tací nepochopí, že jde o článek jehož obsah je ironický a sarkastický.
Myslím, že je zbytečné vysvětlovat nám neznámou řečí kdo jsme odkud jsme a kam jdeme, když nikdo z nás komentátorů se není schopen se naladit na tuto Vámi předkládanou řeč. Kdo tedy jsme ? Bod 2. Mrtvý národ neexistuje.
Závěr v prvním bodě je diskutabilní, autor nijak nespecifikuje, podle čeho soudí, že nejsme pevné společenství lidí. Přesnější by asi bylo napsat, že jsme společenství uměle rozeštvávané právě proto, aby se naše jednota nemohla projevit. Vyhodnocení druhého bodu je nesmyslné úplně, pracuju s lidma a lidi, kteří se spolu dokážou domluvit, ačkoliv jsou z různých míst naší země potkávám dnes a denně v daleko větším počtu než magory se kterými se domluvit nedá. Ty tvoří spíše výjimky. S ostatními body mi bohužel nezbývá než souhlasit. Nebylo by od věci provést seriózní vyhodnocení, jak jsou na tom dle těchto kritérií jiné… Číst vice »