7. 2. 2016
Kdysi obávaná bitevní loď armády pracujících – Komunistická strana – po prohrané bitvě, která vlastně ani bitvou nebyla, ale jen jakousi šarvátkou, již čtvrtstoletí nečinně kotví ve smrduté Kapitalistické zátoce, na rejdě zvané Poslanecká sněmovna. Posádka na pokyn z kapitánského můstku přetřela název lodi, ze stěžně již dávno stáhla bojovou zástavu se srpem a kladivem a namísto ní pověsila na ráhno dvojici třešní, aby tam, snad z piety, zůstala alespoň jakási bledá připomínka dřívější rudé. Prořídlá a stárnoucí posádka z posledních sil udržuje ještě jakous takous provozuschopnost lodi.
Kapitán nechal demontovat lodní kompas a ponechal si jen radar, kterým pilně pročesává okolí, aby včas zachytil, kde co letí a mohl včas uhnout. Na volné moře již nehodlá vyplout, proč také? Za klidné kotvení nemusí platit, naopak pobírá od majitelů rejdy pěknou gáži, dokonce i na většinu osazenstva lodního můstku se dostalo. Na volném moři je nebezpečno, hrozí nevyzpytatelné živly, může dojít i ke střetu s jinou válečnou lodí a výsledek takového střetu je nejistý. Vždyť není pomalu ani z čeho střílet! Před časem, ve zmatku během překotného spouštění bojové zástavy a přemalovávání názvu lodi, tehdejší osazenstvo lodního můstku zašmelilo i nejmohutnější kanon z hlavní dělové věže. Ten, pro svojí mohutnost a obrovskou ráži měl i svoje jméno, jmenoval se Rudé právo. Zadarmo ho nechali zprivatizovat tehdejšímu veliteli hlavní dělové věže, ten ho demontoval, přejmenoval a převezl, patrně za pěkný bakšiš, na nepřátelskou loď. A kterým směrem vůbec plout, když chybí kompas, a dokonce i sextant někdo ukradl?
Občas někomu z posádky povolí nervy z toho nicnedělání a vystřelí zoufalou ránu z malokaliberního děla na některé z postranních dělových věží. To se však nesmí, majitelé kotviště se potom zlobí, že nemají klid na svojí práci, která spočívá v pilném svinění Kapitalistické zátoky.
Páchnoucí krusta slizkého svinstva, jíž je pokryta Kapitalistická zátoka, ozdobená krajkou smrduté pěny, je rok od roku silnější a hrozí, že zanedlouho se loď nedokáže uvolnit z jejího sevření, ani kdyby z lodního můstku čirou náhodou zazněl povel k vyplutí. A jestli nevypluje teď, tak časem v žíravé tekutině Kapitalistické zátoky zkoroduje úplně a potupně půjde ke dnu. Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by tam nahoře, na kapitánském můstku, o nějakém povelu k vyplutí vůbec uvažovali.
V některých šedivých hlavách stárnoucí posádky se uhnízdila neodbytná vzpomínka na již téměř zapomenutou legendu – na křižník Potěmkin. Cítí, že nezbývá mnoho času, že je třeba jednat, tak jako kdysi na Potěmkinu – vymést lodní můstek od zpohodlnělých důstojníků, naházet je přes palubu, vztyčit rudou a vyplout na širé moře, od přístavu k přístavu. Jen v nových přístavech lze doplnit prořídlou posádku o nové plavčíky a nové kadety. Bude třeba vybojovat i nejednu bitvu, ale nešť, vždyť jejich loď byla postavena pro boj a nikoliv k zahnívání na rejdě. Nebyla postavena proto, aby dle potřeb majitelů rejdy dotvářela vhodně kouřovou clonu nazývající se demokracie, kterou potřebují, aby na ně nebylo vidět, když s velkým nasazením pokračují ve svinění zátoky. A třeba se při dunění bitvy probere i armáda pracujících, která již téměř ztratila naději – uvědomí si, že jejich bitevní loď opět vyplula, že není ještě vše ztraceno, že nastal čas jednat.
Stanův komentář: Uběhlo 7 let a křižník leží na dně zátoky.
Ne, tahle loď už nevypluje. Dožila se úctyhodného věku 100 let a zemřela tak nějak sama od sebe na sešlost stářím, podobně jako člověk. Úplně stejně rostla, nabírala sílu (bohužel také začala nabírat do posádky podivné zájemce o službu na ní), perlila vizemi a nápady až postupně začala přecházet do unylého stereotypu a později začala chátrat s různými neduhy, dřívější vitalita jí opouštěla, až jí opustila docela, takže většinovou veřejnost přestala zajímat. Vždyť všichni dobře víme, že většinovou společnost zajímají především jen ti mladí, krásní a úspěšní, čili vitální. (Někdy, když se to hodí, se ještě dodává, že také ti… Číst vice »
Každá doba má svoje symbolické atributy. Přicházejí… a odcházejí. Některé však kupodivu zůstávají, např. kapitalismus. Víte, co stojí peněz udržování všeobecného pocitu, že kapik pořád žije? Je to už jen dávno přežívající chcipak, který stejně jako jiné civilizační etapy ve své zdegenerované formě vyvolal protitlak. V nedávné době rudý protlak, jindy zase materiální církev s množinou papežů reformaci treba v podobě husitů. Přes vysoká oteplení v současném Vatikánu má tento už opět našlápnuto k nějaké formě potrhlosti až zvrhlosti. Stejně jako kapik, jehož aktuální podoba se vyznačuje vysokou mírou demence. Nacházíme se ve stádiu vrcholného parasitismu, který už není čím… Číst vice »
….hnije mi pomalu ve skleněném obalu…
https://youtu.be/NjX0evmkF4o
Slovenský Fico to už řekl na plná ústa: Pravda /skutecnost, realita/ se stala nepřítelem Zachudu.
Co nabízí dneska Zachud? Vlastní matrix, hnijící calamadu, botox do starých tlam, umělé cecky, ba i umělé leyno, fata morganu, napytelnik na bulevny a s ním í falšované protokoly z pitevny…
A koruna fseho?
Fialový bidet jako fíkový list pro – jest kto nibud doma?
… Nět… !!!
Žel, historické zplesnivění KSČM má logickou návaznost na příčiny zániku socialismu v ČSSR. Totálně zpackaná práce s mládeží, neschopnost vysvětlit historii a nadchnout pro myšlenku socialismu + rezignace na tvrdé postihy a výměnu selhávajících kádrů z řad svého vedení + přílišná vazba na SSSR a důvěra, že Gorbačovovo pojetí „perestrojky“ je správné + podcenění tendencí v lidské mentalitě, zejména při střídání generací… Strana, která tohle dopustila před rokem 1989, už pak žádné sebereflexe a obrody nebyla schopna ani po něm, i když témata doby se sama nabízela. Ale nikdo je jasně nezvedl, nepoužil, neukázal směr. Líto je mi Ransdorfa, Skály.… Číst vice »
A právě proto jsme tu my, abychom té většině, tomu davu ukázali, že žádný dav neexistuje, pokud si každý člověk začne uvědomovat, že musí začít u sebe a posilovat své lidské vědomí, lidskou duši. Pak se i karma (svědomí) každého člověka začne zbavovat těžkých nánosů davového chování a tupého následování a takoví lidé se stanou novými lidmi nové doby, bez politruků a vrchnosti, s vlastní schopností rozhodovat o svém životě s ohledem na životy jiných lidí. Takový je základ Zákona Jednoty…
Na téma vysvětlování něčeho většině je výborný třeba film Durak ( https://uloz.to/file/1ftAfKCNpWJa/hlupak-durak-2014-cz-titulky-mp4#!ZJRmLmR2AGp4LwqxLmH1ZwqyAQIuA2SXI3OBp1DkZx5zZwV3Lj== ). Samozřejmě i příběh o Kristu je víc, než poučný. A pokus o výchovu „nového člověka“ už tu taky byl. Netřeba proto znovu, po vzoru českého velikána, mapovat slepé uličky, ale vycházet z reality ( což, nejen, KSČM dosud neudělala a myslím, že už neudělá ). To, co popisujete je fikce typu Hare Krišna. Ostatně i renomé současných komunistů je vcelku srovnatelné s vyholenými prodejci knížek v oranžových hábitech… A jejich vysvětlování má podobnou odezvu. Samozřejmě, že se svědomím se dá trochu pracovat výchovou a dobrými vzory (… Číst vice »
Ideály rovnosti a bratrství mezi lidmi byly hlásány od počátku lidské společnosti.Okolnost, že výrazy jako soudruh, socialismus, sociální spravedlnost opustily veřejný prostor, neznamená, že pojmy zmizely ze světa. Ovšem po skončení normalizace (také slovo, kterému je lépe se vyhnout), kterou odstartoval příchod Prvního ukrajinského frontu roku 1968 do ČSSR už společnost neměla v sobě naději, se kterou tento rok začínala. Až zjistí, v čem je její naděje dnes, měla by o tom poučit svoji mládež. Na okraj: Všimněte si, že úsilí o dominanci ve smečce je vývojově zakotveno u řady zvířat. Někdy dochází k soubojům, ale vždy jsou tyto souboje… Číst vice »
Mýlíte se. Těch období, kdy byly hlásány „rovnost a bratrství mezi lidmi“ byla v dějinách jen hrstka a trvaly krátce.
Vaši iluzi o roku 1968 také nesdílím.
I příklady ze života zvířat často kulhají na obě nohy a nedají se na lidi použít.
Přesto Vám přeji mnoho sil a moudrosti v poučování mládeže.
Srozumitelně o tom, kdo může převzít moc v této zemi hovoří Petr Drulák
a o mezinárodní bezpečnostní situaci ČR mluví Jaroslav Štefec.
Záznam je aktuální od 4. minuty videa křestu knihy POZNÁMKY O ELITÁCH na
http://www.petrhampl.com
Několik dobrých rad je např. i zde:
https://cz24.news/pro-ty-co-se-probudili-teprve-nedavno/
S drobnými výhradami vůči některým detailům ve zmíněném článku mohu konstatovat, že se jedná o vcelku dobrou rukověť vědomého odbojníka.
tohle ( ksč ship ) byla pomocná kocábka hlavni lodě, na které generální kormidelník ( a to s celou flotilou ) úmyslně zajel do smrduté zátoky a tam pro jistotu prudce a násilně najel na korporátní skaliska – není co obrozovat, když mužstvo celé rudé flotily vidělo a osobně zažilo sebevraždu svého padlého náčelníka a rozhodně nemíní jít opětovně s kůži na trh – nechají to na kapitalistickém zlu, aby se znova znemožnilo a nebo se prostě definitivně zničilo samo ( samozřejmě i s nimi – i když oni už budou existovat na jiné úrovni energie a molekulárních vazeb, kde… Číst vice »
Nedávno jsem si četla v knize Planeta hmyzu. Kromě nejrůznějších zajímavostí jsem se poučila, jak mohou být vědci mimo mísu. Autorka např. oceňuje hovnivály, kteří zahrabáním svých kuliček hnojí půdu a zároveň jí vadí krávy, které to dělají ve velkém. Ony ty zatracené krávy vypouští klimatické plyny, hanba jim! Jako příkladná milovnice hmyzu zároveň doporučuje jeho konzumaci. Představte si, že už v roce 1885 doporučoval britský entomolog Holt hmyz jako způsob, jak by si britská pracující třída mohla vylepšit svůj mizerný jídelníček – „Nechme rolníky, aby jedli škůdce ze svých polí, a dřevorubci nechť k obědu pojídají tlusté larvy ze… Číst vice »
Dodatek – ještě je zajímavý autorčin názor, že k prosazení hmyzí stravy je velmi důležité,
aby se pro ni vymyslel přitažlivý, důvěru vzbuzující NÁZEV.
S tím hmyzožravectvím se už na obzoru rýsuje dost velký problém – není to halal.
Zdravím – tak jsem si to taky dohledal v překladu Mons. Dr. Josefa Hegera, ktrerý SZ překládal sám z nejstarších dostupných zdrojů a oproti Vulgatě je mnohem výrazově autentičtější a obsáhlejší (dílo Vatikánem nakonec schválené a nezcenzurované, ale také nepublikované). Všechna povolená a nepovelená zvířata, ptáci i vodní živočichové jsou tam přesnė vyjmenována – kobylky jsou také přesně vyjmenovane (ale žádní cvrčci mezi nimi nejsou!!!) jsou v kategorii „malí letouni“ a jsou čisté (patrně z nouze ctnost – a také proto, že se jednalo o jednoznačné býložravce !!! – tedy nepravděpodobný přenos chorob na člověka). Jinak hmyz patřil mezi mnohonožce… Číst vice »
Každý konzument mléčných výrobků si za peníze (pokud zaplatil) pronajímá část kravského zažívacího traktu a konzumuje mléčné bílkoviny, ke kterým by se jinak vůbec nedostal.
Ač k nevire, miluju mlíko. Zásadně nekupuji zachudni sajrajt z reklamy a mám celkem kliku, že tady v okolí funguje lidová práce v oblasti mléčných produktů. Nejraději mám produkty Mléčné dráhy. Balkán sejra, kozí sejra, bidet NATO jen vejra.
Zato pečivo stojí za h@vno. V chrámu debility nemá sobě rovno.
Ale platí stejná rovnice. Malý je chutnější, je na výběr…
to je nedostizna zbrojnice!
Plat, vole, mobilem!!!
Cesko má zas primát!
Až klekne volupsije s debilem
sedlák nedá nažrat ani reklamě na primariat
a to si pište
že to vypijem!!!!
Tahle loď měla a dosud pohříchu má stejného konstruktéra jako onen kapitalistický již viditelně prohnilý koráb. Kdo nezná KSB, ten to netuší. Marxismus byla alternativa k zahnívajícímu korábu kapitalismu již v 19. století zachvovávající základní konstrukční davo-elitářský prvek, kdy úzká elita řídí drtivě většinový bezvědomý dav. Trockističtí kormidelníci dokázali toho jediného, který se jim nepodvolil a marxismus používal pouze jako slovní masku lidského národního sociálního konceptu, nahradit a dovést „komunismus“, který však nikdy nikde komunismem nebyl, k pádu. Já znám KSB a dobře vím, že nejhorší je nechat se omámit ideologiemi a rezignovat na vlastní myšlení, rozhodování, odpovědnost a na… Číst vice »
Dovolím si ještě takový jeden takový drobný postřeh. Nejsa v politologii vzdělán tak hluboce, jako náš fialový vůdce…., proto možná postřeh hloupý. Připadá mi, že od nás a vlastně z celé Evropy, tedy z té, z níž je slepena EU, se odstěhovaly kamsi veškeré ideje. Mám zato, že se dříve politické strany formovaly kolem nějaké nosné ideje, která tvořila takovou základní osu. Dnešní ad hoc účelová seskupení se, z neznámých mně důvodů označují za politické strany, ačkoliv jejich zdrcnutí ve společenském roztoku způsobuje vždy jediné bažidlo (cosi, po čem se velmi baží) – moc a peníze. Tohle působí jako syřidlo… Číst vice »
Jak řídit socialistický stát tak, aby to řízení bylo dlouhodobě a všeobecně úspěšné, je asi otázka za milion. Z hlediska zaměstnaneckého lidu by zřejmě stát neměl ekonomicky chátrat a být sociálně spravedlivý. Z hlediska vlastníků moci, propagandy, institucí vzdělávání, výroby, obchodování a dobývání renty by však stát měl být důsledně kapitalistický, k majetkovým elitám blahovolný a na zaměstnanecký lid přísný a nesmlouvavý, ale vždy jen tak, aby si lid tu přísnost, nesmlouvavost a důslednost elit na první zamyšlení vůbec neuvědomil. Problémem a potenciálním zárodkem zkázy socialistických států primárně tedy nebyl lid, ale vždy jen a jen jejich elity, které se… Číst vice »
Ony v podstatě existují jen dvě strany. Na jedné jsou lidé charakterní, poctiví k sobě i k druhým a na druhé sobečtí paraziti neštítící se ničeho, co jim přinese prospěch. Tak to vždycky bylo, je a bude. Mezi tím je však masa živých mrtvých zombí a vypadá, že na tuhle společenskou protoplazmu má ta druhá strana stále větší a větší vliv.
Souhlasím.