Retro: Zas brečite, že svět je zly?

Informace v malem množstvi su fajne. Ve velkem su smrtelny jed! Znam lidi, keři si k čištěni zubu pusti snidaňu s Novu, u kafe čitaju dvoje noviny, v robotě furt čumi na informačni web nebo fejsbuček a zaroveň posluchaju radyjo, v metru čitaju časopis, doma knižku a večer zakonči sledovanim všech tři zpravodajskych relaci v televizi. Tuž temu se řika medyjalni sebevražda!

Osumdesat procent zprav, kere do sebe denně valite, su negatyvni (spočitejte si tento poměr třeba na tytulni strance vašich oblibenych novin, prubněte to fčil, 80% je negatyvnich – třeba aktualni prvni štyry tytulky iFčil: zemřel, ledovka, amnestyja, prohravame)! Ať je to Blesk, Mlada Fronta nebo Pravo, 80% tvpři negatyvni svinstva!). Nemožete se pak divit, že tyto negatyvni informace tež negatyvně pusobi na podvědomi, a proto ste pak nasrani, ani nevite z čeho.

Opravdu potřebujete vědět, kolik je mrtvych za posledni vikend? Kdo koho zabil v autě, v baru nebo kajsik v močale? Potřebujete vědět, kdo koho nařknul, urazil a o co se hadaju polityci? Potřebujete vědět, že kajsik na Sumatře bylo zemětřeseni a kajsik v Somalsku umřelo třicet malych synku na obezitu? Jestli se myslite, že ja, tuž se klidně take informace konzumujte třeba ke snidani. Pak se ale nedivte, že budete cely den vytočeni jak cyp. Take informace totiž pusobi na každeho člověka destruktyvně, je to negatyvni zaležitost, kera navic funguje podprahově, podvědomě. Pusobi taky divny, nepřijemny stav, blbu naladu, kdy si sami řikate, že nic nema cenu, všecko je zbytečne.

Jak z teho ven? Zaveďte medyjalni blokadu! Co to konketně znamena?

Teď hned fčil se zvedněte, vypněte počitač, radyjo, televizu. Vyhoďte všecky rozečtene časopisy, roztrhejte všecky noviny, založte do knihovny všecky rozečtene knižky. Zvedněte se a zrobte to fčil. Teď hned!

Mate hotove? Fajně! Fčil počitejte s tym, že dalšich 7 dni bude tvrdych, bo přijde cosik, co už jste dluho nepoznali. Ziskate čas! Naraz zjistite, že nevite, co mate robit! Ruky budu automatycky šatrat po vypinaču televize, prsty budu chtět na klavesnici ťukat nazev oblibeneho webu nebo fejsbučku. Nezapomeňte, že je to droga. Mate absťak. Vaše tělo si vyžaduje dalši davku.

Buďte tvrdi. Tato šokova terapie je nutna, bo informačni nemoc je zažrana hodně hluboko. Droga je svinstvo. Buďte tvrdi a disciplinovani. Medyjalni hnus vas nedostane, mate přece svoju hlavu a svuj mozek. Zapomeňte na web, noviny, časopisy, knihy, radyjo, televizu. Zakažte informacam minymalně na 7 dni, aby vas obtěžovaly. Věřte mi, nebude to lehke. Furt vas bude podvědomi nutit pustit se radyjo v autě, kliknut na oblibeny web, čumět v trafice na tytulky novin. Pokud nepodlehnete, uspěch se dostavi rychle – už druhy, třeti den. Budete šokovani, naraz budete citit, že ste ziskali volny čas. Nebudete vědět, co s nim robit. Přitom je zajimave, že o nic podstatneho nepřijdete! Podstatne zpravy vam totiž povi kolegove v praci nebo kamoši v hospodě.

Je to neuvěřitelne, ale časovy prostor, kery se před vama otevře, robi tak 4-6 hodin denně! Zni to šileně, že? Možna to šaloně zni, ale je to tak!

„Vitězové jsou jako orli. Netvoří hejna, najdete je po jednom vznášet se ve velkých výškách. Každý den máte možnost si vybrat, jestli jste ovce v milionovém stádu, nebo orel vznášející se vysoko na nebi.“ (James Lee Valentine)

Tuž jak? Vydrželi ste? Po sedmi dnech Medyjalni blokada konči. Sem si naprosto jisty, že pokud ste fakt sedum dnu opravdu vydrželi, pak tato protidrogova antyterapija na vas zanechala trvaly vliv. Už nikdy se nevratite do světa, kaj vas medyjalně ovladaju jini.

Fčil si už klidně možete naplanovat stravit 15 minut rano pročtenim svojich oblibenych webu. Ale pozor, patnact minut, ne vic! Pusťte se klidně televizu, ale pusťte si ju přesně na začatku pořadu, kery si předem vyberete a hlavně nezapomeňte okamžitě po skončeni vašeho pořadu tu televizu vypnut. Nedavejte jim šancu ani o sekundu vic, než je třeba! Nikdy nepouživejte televizu jako kulisu! Čert zeber ty jejich reklamy! Zrobte se čas na svoju oblibenu knižku. Zapomeňte na noviny a časopisy, su tam stejně enem kvanta nepotřebnych dat, navic su včerejši.

Tuž a co za to? K čemu to všecko je? Za odměnu dostavate cosik, čemu se řika medyjalni imunyta. Ziskavate zase zpatky schopnost sami ovladat svoje myšlenky a sustředit se na to, co je pro vas duležite. Nemusite přece opakovat přežvykane informace z medyji.

Robim to tak už deset roku. Nemam televizu, nemam radyjo, nečtu časopisy ani noviny. Nepotřebuju předžvykane informace dane dohromady nevzdělanyma dvacetiletyma synkama. Jestli se myslite, že v redakcach novin, televizi a radyji sedi vzdělani, chytři lidi s obrovskym rozhledem a nadhledem, zapomeňte na to. Neřikam, že tam sedi enem sami hlupaci, to ani zdaleka. Ale rozhodně jim nevěřim natolik, abysem jim dal možnost ovlivňovat muj život. Vyhlidněte si svoje autory, osobnosti, kerym věřite. Najděte si jejich weby, jejich blogy. Nazory lidi, keři cosik dokazali a cosik umi, su duležitějši, než cela ta medyjalni negatyvni špina a svinstvo, kere se na vas vyvali, enem co pustite televizu a radyjo.

Tuž jak? Ziskali jste 4 hodiny noveho času denně? Špica! Tak ho jaksik fajně využijeme, ni? Ideme na pivo?

„Každý chce být šťastný. Je důležité si uvědomit, že štěstí nekoupíte v hypermarketu, ani je nenajdete ležet na ulici. Štěstí se stejně jako všechny ostatní pozitivní a negativní emoce vytváří v mysli. Vy jste přičinou všeho, co se vám v životě děje.“ (James Lee Valentine)

Dalši kapitoly z knižky „Tajemstvi bohatych“ najdete piratsky tu.

Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz

Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty iFčil