Za bývalého režimu samozřejmě propaganda fungovala také a politici a příslušní redaktoři tehdejšího mainstreamu jistě nebyli žádní agitační čajíčci. Jenže, jeden rozdíl proti té dnešní propagandě tam tehdy byl. Byla to otázka lhaní. Samozřejmě, když bylo třeba, tak i oni občas nevhodnou pravdu zamlčeli stejně, jak to dělají i ti mediální šmokové dnes. Avšak vyloženě, bez ostychu a zcela očividně lhát, aby svým slovem škodili zejména obyčejným lidem tak, jako ti politici a redaktoři dnešní, to si oni téměř nikdy netroufli.
A důvod? Ten byl jednoduchý. Jejich živitelka jediná strana trvale a skutečně vládnoucí, totiž také trvale nesla za svá slova, za stav státu a za jeho prosperitu zodpovědnost. Na rozdíl od stran „demokratů“ dneška, kteří jdou vždy vládnout dočasně do příštích voleb a zodpovědnost za budoucnost už nemají. Holt si to ti dnešní „demokrati“ – na rozdíl od komunistů minulosti – zařídili mnohem výhodněji. No a co s tím? Asi nic, protože…
Protože, jak ukázaly zejména poslední dva roky, tak podivné a pro tento národ smutné na tom všem je poznání, jak mnoho dnešních lidí právě k jeho pochopení dosud ještě myšlenkově nedospělo. A snad ani nedospěje, pokud právě tenhle „malý“ rozdíl nepochopí, přičemž propaganda dneška se jistě o to pečlivě postará. Ostatně, nejen takový Fiala, Kubek či Moravec z ČT příliš dobře vědí, kolik za své správné mluvení v médiích potom vždy měsíčně najdou navíc – na kontě u své mateřské banky. Ale, přejme jim to, vždyť takovou maličkost, jako správně mluvit se správnými hosty například v televizi, to hned tak každý neumí.
20 komentáře
Josef Göbbels ve školících přednáškách na svém ministerstvu propagandy stanovil tyto tři základní zásady pro propagandistkou práci ve Třetí říši:
1. Nelhat
2. Zakrývat
3. Odvádět pozornost
Otevřeně lhát považoval totiž za riskantní, neprozíravé a vlastně nadbytečné. Jakmile se totiž v propagandistické práci lež tzv. prolátne, propagandu jako celek to neopravitelně znedůvěruhodní. A proč by měl propagandista, jako ten Moravec, jak píše "Gatta", tohle riskovat, když zakrývání a odvádění pozornosti udělá tutéž práci jako lež, ale jejích výhodou proti lží je, že je nelze tak lehce prokázat. Vždyť proč by měl propagandista o věci A (pro Říši nepříznivé) lhát, když stačí ji buď zakrýt čili zamlčet, anebo - což je ještě výhodnější - od ní odvést pozornost k věci B (pro Řiši příznivé), a tuto pak natolik rokošatit a ozdobit, aby pohltila veškerou schopnost veřejnosti vnímat cokoliv jiného. Tímto trikem zůstane nepříznivá věc A mimo pozornost veřejnosti a účelu propagandy je dosaženo. Tolik tedy Josef Goebbels, milionkrát prokletý za svou propagandu, která vymývala Němcům mozky a pomáhala je vést na jatka 2. světové války. Válečný zločinec, který, kdyby se nezprovodil ze světa vlastní rukou, skončil by na oprátce.
A teď si k němu postavme zpravodajce ČT a zeptejme se: Cožpak oni dělají něco jiného, než dělal Goebbels? Cožpak oni též - a co nejsvědoměji - neskrývají a neodvádějí pozornost? Cožpak z celého širokánského proudu informací a filmových či televizních obrazů nevybírají do svého vysílání výhradně, pouze a jedině ty informace a obrazy, které odpovídají jejich soukromému světonázoru - a všechny ostatní před námi göbbelsovsky zakrývají? Cožpak od nich - zase goebbelsovsky - neodvádějí pozornost k obrazům jejich soukromému světonázoru naopak vyhovujícím - a tímto dvojhmatem nás informují jednostranně a tím také lživě a vymývají nám mozek stejně zločinně, jak to činil kdysi Goebbels? Cožpak k nám z jejich dílny pronikl kdy aspoň zlomeček pohledu na ukrajinské události, jak je uvádějí oficiální vládní zdroje? Viděli jsme, jak do tamních policejních útvarů tlučou vzbouřenci železnými tyčemi, palicemi a roztočenými řetězy - a ta policie stojí a nechá se tlouct, aby tak zabránila vzplanutí občanské války? Viděli jsme tuhle na světě dosud nevídanou sebekázeň na našich ČT obrazovkách? Nikoliv, tam jsme viděli jen obrazy z táborů vzbouřenců, jak si připravují jídlo, jak se učí chvatům sebeobrany, jak zapalují sebeobranné valy pneumatik. Pohled z druhé strany barikády nám byl ze svévole zpravodajců ČT odepřen. Výběrově, s göbelsovským zakrytím a odvedením pozornosti jsme byli tedy obelháváni. Je to darebáctví a lidé, kteří si na nás takto dovolují a činí, nemohou být ničím jiným než darebáky. V lůně současné demokratické společnosti totiž živí mediální politiku, patřící Hitlerově diktatuře z první poloviny dvacátého století.
P.S. Všechno, co nám komunisti lhali o kapitalismu, byla pravda.