Rozhovor s Jakubem Olbertem

A sakra…
Šeberák byl od půlky ledna tohoto roku mojí pravidelnou každotýdenní štací, a to i v době okresních uzávěr. Jednou mi tam sdělili, že kdybych vydržel ještě o půl hodiny déle, tak jsem policajty zažil naostro. Působil jsem tam dost exoticky, protože v restauraci vešlo ve známost, že přijíždím až z Pelhřimova. /Padaly i vtipy na téma pelhřimovské krematorium./ Poprvé jsem tam strávil celých 7 hodin, což bylo dost náročné. Vždycky jsem byl limitován posledním možným odjezdem, a většinou jsem přicházel na otevíračku v 11,00 hod a odcházel po 15té hod.
Neuvěřitelně rychle to obyčejně uteklo i třeba v Pizzerii Kačerov. Okolnostem vděčím za tuto životní peripetii a nikdy toho nebudu litovat.
Šeberák se stal vlastně prvním souborem z řady videí – Genius loci. Poslední je právě aktuální Desítka a paralelně se nejspíše rozeběhnou dvě další samostatné linky.
Komáří louka s Donutilem byla na cestu na bicyklu fyzicky dost náročná a jízda s výpady k vodě v sobotu 10.7. rovněž.

https://www.youtube.com/watch?v=q8eINl5N0pE

Jakubu Olbertovi jsem často psával připomínky k organizačním záležitostem a politickému obsahu iniciativy Otevřeme Česko – Chcípl pes. Teď v létě nevím, kdy se na Šeberák zase dostanu, záleží na počasí.
Jedno je ale jisté. Zcela určitě se vyjádřím takříkajíc oficiálně k volebnímu programu zmíněného hnutí, přestože čas bere hopem dnešní obsah, který už zítra může mít jiné kontury.