Rusko nahradí Litvu v tranzitu draselných hnojiv z Běloruska

O tom, že po Rusku a Číně si „Baťka“ Lukašenko osvojil asymetrická opatření vůči nepřátelsky naladěným Pobalťanům, svědčí níže uvedený případ.

Bělorusko se rozhodlo investovat do rozvoje ruských přístavních zařízení pro tranzit umělých hnojiv. Analytici společnosti FBA „Ekonomika Segodňa“ analyzovali, jak náklady na dopravu ovlivní příjmy zástupců průmyslu.

Vysoká cena komodity umožňuje vyšší výdaje.

Obchod s draselnými hnojivy je již 15 let jedním z nejvýnosnějších, protože světové ceny tohoto produktu jsou na vysoké úrovni, uvedl zástupce generálního ředitele Centra pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy Vladimir Salnikov.

„Náklady na výrobu takového zboží v Ruské federaci jsou velmi nízké, protože ve skutečnosti rozpracovaná surovina skončila bůhvíproč ve zpracovatelském průmyslu, ačkoli její místo by mělo být v těžebním průmyslu,“ říká Salnikov.

Odborník upozorňuje, že činnost podniků zaměřených na tento produkt má v zemi minimální zdanění. Tam, kde ropné společnosti platí přibližně 50 %, platí podnik zabývající se draselnými hnojivy 10-15 %.

„Vytvoření nových překladišť produktů v Rusku Běloruskem bude pro náš stát ekonomicky výhodné, protože země a několik dalších hráčů tvoří globální trh s hnojivy, po kterých je poměrně vysoká poptávka“, tvrdí Salnikov. Podle tohoto experta„nevznikají v tomto odvětví velké náklady a doprava hraje jen malou roli. Náklady na logistiku se v tomto projektu sice zvýší, ale ne natolik, aby nás připravily o významnou část zisku“.

Rusko nahradí Litvu v tranzitu hnojiv z Běloruska

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že Rusko poskytlo zemi platformu pro vybudování infrastruktury pro zpracování draselných hnojiv.

Hlava státu upřesnila, že projekt je realizován prostřednictvím soukromých investic z Běloruska, a předpokládá, že práce na stavbě budou zahájeny do jednoho roku. Zároveň počítá s podporou Ruské federace při vydávání povolení, aby nedocházelo ke zpoždění.

Minsk doufá, že problém vyřeší odmítnutí Litvy povolit tranzit běloruských draselných hnojiv přes přístavy prostřednictvím ruských námořních přístavů. Prezident země však upozorňuje na nedostatek potřebných zařízení.

Objem ročních dodávek z Běloruska činí 12 milionů tun a pro zajištění normálního tranzitu se Bělorusko rozhodlo investovat do rozvoje ruských přístavních zařízení. Ruská federace se nyní stane hlavním překladištěm tohoto typu výrobků.

Omezení nemají vliv na hlavní trh

Evropské země a USA neuznaly výsledky voleb v Bělorusku a v srpnu 2021 zavedly nové sankce proti tamním úřadům. Většinou se jednalo o osobní omezení, která se týkala prezidenta, úředníků, bezpečnostních pracovníků a soudců.

Objevila se však i ekonomická omezení, jako například zákaz vývozu hlavní běloruské komodity, umělých hnojiv, do evropských zemí. Bělorusko má v této kategorii výrobků 20% podíl na světovém trhu.

EU však není hlavním trhem pro chemické výrobky z této země. Více než polovina nákupů připadá na Brazílii, Čínu a Indii, které se k západním sankcím nepřipojily.

Omezení se nedotkla ani vývozu nejoblíbenějšího hnojiva na světě, chloridu draselného. Podle Eurostatu činil prodej Západem sankcionovaných výrobků v roce 2020 140,5 miliardy eur.

Zdroj: Ekonomika Segodnja

Překlad: st.hroch 20200209