Pokud by se nějaký židobijec, inspirovaný třeba Protokoly sionských mudrců, snažil nalézt individuum, které symbolizuje těměř všechna antisemitská klišé, která po celé dějiny pronásledovala židovský národ, stěží by mohl najít dokonalejší postavu, než je Sheldon Adelson.
Zamysleme se nad tím. Adelson, který se rád vytahuje, „abyste věděli, já jsem ten nejbohatší Žid na světě,“ je magnát, který zbohatl na hazardních hrách, je údajně předmětem vyšetřování za úplatky úředníkům a byl obviněn z toho, že má rozsáhlou síť vazeb na organizovaný zločin, včetně zneužívání prostituce pro své obchodní zájmy. Otevřeně používá svůj majetek v hodnotě 22 miliard dolarů, aby rozvrátil naši demokracii jako představitel toho, o čem si myslí, že jsou ty nejlepší zájmy Izraele, jež definuje jako nekonečnovu válku židovského státu proti jeho odpůrcům a v níž Amerika hraje roli toho, kdo mu poskytuje bezvýhradnou podporu.
Pokud jde o Izrael, Adelson je tím nejkrajnějším jestřábem. Týdeníku Jewish Week řekl: „Dvoustátní řešení je úhelným kamenem pro zničení Izraele a židovského lidu.“ Ukončil svoji finanční podporu tehdejšímu izraelskému premiérovi Ehudu Olmertovi, když začal brát vážně mírová jednání. Dokonce našel nějaké, jeho vkusu odporující, mouchy i na AIPAC, a přestal jej financovat. Zůstává výrazným zastáncem izraelského premiéra Bibiho Netanjahua a zašel tak daleko, že financuje bezplatné izraelské noviny ve stylu Fox News, které fanaticky podporují jeho pravičáckou politiku a útočí na všechny, kdo s ním nesouhlasí.
Za svou proslulost v Americe vděčí Adelson svému nedávnému příspěvku ve výši zhruba 10 milionů dolarů, kterým on a jeho žena přispěli na presidentskou kampaň Newta Gingriche ve stylu „kamikadze“. Ačkoli Adelson s Gingrichem bezpochyby sdílejí některé názory na domácí politiku, včetně jeho jen málo skrývaného nenávistného rasismu proti muži, kterého mimo jiné nazývá „presidentem potravinových poukázek“, je to blízkovýchodní politika, kde jsou spolu v opravdovém vzájemném souladu.
Během současné kampaně Gingrich například označil Palestince za „vymyšlený“ národ, který „měl možnost jít na mnoho míst“, ale podle všeho raději zvolil život pod vojenskou okupací. Podpořil izraelské protiprávní zabírání palestinské půdy v Jeruzalémě i jinde – v protikladu s Netanjahuovými sliby, že tomu zamezí – a vykládá možný izraelský útok na Írán jako „akt sebeobrany“, přičemž naznačuje, že by Spojené státy měly udělat vše, co je v jejich silách, aby takovému útoku pomohly.
Wayne Barret v Daily Beast poukázal na tu zajímavou věc – tyto postoje představují takřka úplný obrat proti tomu, co Gingrich zastával před tím, než se začal koupat v Adelsonových penězích. Například v roce 2005 napsal článek, v němž naléhá na „palestinskou diasporu“, aby investovala do „půdy svých předků“, a šel dokonce až tak daleko, že navrhl, aby Kongres „založil program ekonomické pomoci pro Palestince, který by se vyrovnal pomoci, kterou vláda Spojených států poskytuje Izraeli.“ Gingrich dokonce řekl, že by americká vláda měla bránit „práva palestinského lidu na to, aby dostal spravedlivý příděl půdy“ a odsoudil „touhu některých Izraelců zneužívat bezpečnostních otázek jako výmluvy pro to, aby se mohli zmocnit další palestinské půdy.“
Prohlásil, že takové akce by měly být Washingtonem zablokovány, a to i za tu cenu, že to bude požadovat užití finančních i jiných pák, jež by přiměly izraelskou vládu k tomu, že se bude v otázce osad chovat rozumně. Pro naši důvěryhodnost na celém Blízkém a středním východě je životně důležité, abychom trvali na ukončení izraelské rozpínavosti. Je to také životně důležité vzhledem k našim humanitárním závazkům k palestinskému lidu, abychom chránili slabší stranu proti silnější mocnosti. A je životně důležité, aby svět poznal, že naše úhrnná podpora izraelské bezpečnosti se nerovná jednostranné podpoře pro další extrémní izraelské územní nároky.
Můžeme alespoň teoreticky připustit, že Gingrichův obrat ve věci Izraele a Palestiny o 180 stupňů nemá nic společného s desítkami milionů dolarů, které by Adelson mohl zpřístupnit, aby financoval jeho budoucnost. Sotva by však mohlo uniknout Newtově pozornosti, že bez Adelsonových milionů by měl naděláno v kalhotách, jak ukočírovat svoji kampaň poté, co prosáklo kolem Bain Capital.
Není to tak, že by vztah Adelson-Gingrich unikl pozornosti médií, či dokonce jenom odsouzení v jejich úvodnících. Prakticky veškerá pozornost se však zaměřuje na schopnosti zámožné osobnosti v krajině, vyklizené „Sjednocenými občany (Citizens United)“ pro jeho vlastní politickou agendu. Nikdo nezaznamenal – alespoň ne veřejně – že programem se stane to, kvůli čemu jsou Židé obviňování z „dvojaké loajality“, nebo z toho, že preferují Izrael před Spojenými státy, tedy že jsou „Izrael firsters“, jak se oni sami titulují. Jak je možné, že si samozvaný „nejbohatší Žid na světě“ může koupit zahraniční politiku potenciálního presidentského kandidáta velké strany ve prospěch trvalé izraelské agrese – a to včetně americké podpory dokonce i pro hrozící katastrofální „preventivní útok“ – a historicky šikanované židovské společenství se přitom nějakým způsobem vyhnulo obviňování?
Nevykládejte si to všechno špatně. Ačkoli nesympatizuji takřka se vším, čeho se Adelson a Gingrich snaží dosáhnout, jsem nepokrytě nadšený, že strašák antisemitských obvinění se už takřka vůbec nevyskytuje. Vzhledem k téměř úplné ztrátě těchto kdysi zcela tolerovaných amerických předsudků se však musíme ptát, proč tak velký počet organizací v americké židovské komunitě – společně s jejich neokonzervativními spojenci v médiích a politice – se tak úporně zabývá tímto problémem. Je to proto, že poté, co psychologicky tolik investovali do dnes zdiskreditovaného diskurzu a že jim schází schopnost chápat současnou realitu a věnovat se důležitějším problémům? Nebo přinejmenším někteří z nich, jak jsem naznačil ve svém minulém úvodníku, zjistili, že obvinění proti kritikům Izraele jsou tak politicky bezvýznamná, že dávají spíše přednost nafukování těchto hanebných obvinění, než by hájili východiska svých vlastních postojů?
Ano.
Článek vyšel 27. února 2012 v časopise The Nation
Překlad: Stan
Foto: zdroj