Možná je to jen můj předsudek vůči českým médiím, ale nevybavuji se, že bych v nich někde viděl tak kvalitní rozbor situace kolem Náhorního Karabachu (pokud to nevíte, protože u nás se řeší hlavně hašteření vlády s opozicí, tak Arménie s Ázerbajdžánem už jsou zase na horké nože), jako napsal pro RT prof. Paul Robinson (Renewed Azerbaijan/Armenia conflict a new threat to Russia’s delicate balancing act with key player Turkey). Nemám ani čas ani chuť to překládat, tak alespoň stručný výtah:
Kořen problémů lze hledat v tom, že po revoluci v roce 1917 dostala řada národů v tehdejším Rusku autonomii, ovšem zatímco některé dostaly vlastní sovětské republiky, jiné jen autonomní oblasti. Po rozpadu SSSR se plnohodnotné republiky vydaly cestou samostatnosti a sebeurčení, což chtěly i mnohé národy v autonomních oblastech bez vlastní republiky, ale to už byl problém, protože nové státy se nechtěly dělit. A to je i případ Náhorního Karabachu, Armény obývané enklávy v Ázerbajdžánu.
První válka o Náhorní Karabach tak vypukla hned po rozpadu SSSR v 90. letech 20. století (přesný rok jsem nenašel, situace prostě nějaký čas eskalovala, než explodovala). Tehdy vyhrála Arménie a Náhorní Karabach získal „nezávislost“ (nikdo ho neuznával a byl zcela závislý na Arménii). Ázerbajdžán se s porážkou ovšem nikdy nesmířil.
Pak byl 30 let relativní klid, až teď boje opět prudce eskalují (hlášeny jsou desítky mrtvých, Arménie mobilizuje). Co se změnilo? Ázerbajdžán zbohatl na fosilních palivech a přečíslil Arménii i v počtu obyvatelstva v poměru 10 mil. ku 3 mil. Plus se emancipuje i významný Ázerbajdžánský spojenec Turecko. Ázerbajdžán tudíž ucítil příležitost jak materiální tak morální přepsat dějiny.
Role Turecka je zcela zásadní, protože předurčuje i postoj Ruska. Rusko deklarovalo neutralitu a vyzvalo k deeskalaci, tedy de facto k zachování status quo, což je výhodné pro ruského spojence Arménii. Rusko má ovšem omezený manévrovací prostor, protože už vede s Tureckem nejméně dvě proxy války nižší intenzity v Sýrii a Libyi, zároveň ale potřebuje Turecko jako svého obchodního partnera, přitom ale nepotřebuje, ale Turecko oslabovalo jeho vliv na Kavkaze.
Klíč ke (de)eskalaci tak zřejmě drží Turecko, protože Rusko do otevřeného střetu s ním nyní nepůjde. Bude tedy zajímavé, za co Turecko s Ruskem uplatnění svého vlivu na Ázerbajdžán vyhandluje. Pokud nic handlovat nebude, znamená to, že Turecko se cítí stále silnější a otevřeně se hlásí k imperiální roli minimálně na lokální scéně. Což by mohl být pro Evropu, která s ním sousedí, dost problém.
Převzato z blogu Tribun
Kdesi jsem četl, že blbí Arméni tlačí na zrušení základen ještě z dob SSSR, takže Rusko nemá nejmenší zájem se v jejich prospěch angažovat.
K této záležitosti jsem se už docela obsáhle vyjádřil jinde. Arméni jsou idioti. Chovají se jako druhá Gruzie či poblatí. V roli dementa klidně až do vlastní nicoty. Doufám, že nevzniká omyl – nebojuje se na arménských hranicích , nýbrž uvnitř Azerbajdžánu na pomyslných hranicích arménské enklávy, jejíž existenci nikdo neuznal. OSN se kolem naplkala už dost. Osobně si nemyslím, že tento konflikt přeroste do širší války, protože takový Irán stojí spíše na straně Arménie, ač Az…. má obyvatelstvo převážně šíitské víry stejně jako Persie. Nikdo o válku nestojí kromě tureckého debila. Jeho zájem na naftě a plynu je jasný… Číst vice »
Rusko by zasáhlo pouze v případě napadení vlastní Arménie . Arméni první válku vyhráli a obsadili i další území Ázerbajdžánu , čímž ho rozdělili na 2 nesousedící území (Nachičevan). Gruzie ani Turecko nepovolí přelety ruských letadel na podporu arménů , Írán pravděpodobně taky – Azerů jsou tam mraky . Arméni zvolili proevropskou politiku . V Karabachu jsou sami a budou rádi když nepřijdou o všechna držená azerská území okolo Karabachu .
Irán má společný zájem s Rusy v Sýrii a v této oblasti také. Nepotřebuje potenciálně válečnou frontu na severu. Mám pocit, že Rusku umožňuje nějaké zásobování Arménie tak, aby se udržovala rovnováha.
Snaží se okopávat Rusko všude, kde se jen dá a všude, kde se najde dost mamlasů, aby jim na to skočili.