Tisková zpráva Hnutí DUHA
SKANDÁL: SOBOTKOVA VLÁDA – JAKO PRVNÍ V HISTORII ČR – CHCE SNÍŽIT CÍL PRO RECYKLACI KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ. PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PROJEDNÁ UŽ V PONDĚLÍ
DOSAVADNÍ CÍL BYL 50%, MINISTR BRABEC NAVRHUJE 35%. EVROPSKÁ KOMISE PLÁNUJE 70% UŽ ZA PATNÁCT LET
pátek 12. prosince 2014
Sobotkova vláda chce jako první v české historii snížit cíl pro recyklaci komunálních odpadů, a to dokonce o celou třetinu. V pondělí 15. prosince projedná Plán odpadového hospodářství, strategický dokument pro hospodaření státu s odpady na dalších deset let. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v něm navrhuje vládě, aby snížila cíl pro recyklaci komunálních odpadů z dosavadních 50 % na cca 35 % v roce 2024. Namísto recyklace se má výrazně zvýšit veřejností odmítané spalování odpadů, které znehodnocuje cenné suroviny a znečišťuje životní prostředí.
Česká republika přitom v recyklaci komunálních odpadů dlouhodobě kulhá za vyspělou Evropou, když v roce 2013 recyklovala pouhých 30 % komunálních odpadů [1], zatímco průměr v EU překročil 40 % a řada úspěšných západních států překračuje dokonce 60 % [2]. Doposud platný Plán odpadového hospodářství obsahuje recyklační cíl 50 % a žádný vládní politik si dosud netroufl jej zpochybnit [3] [4].
Evropská komise přitom navrhuje, aby členské státy do roku 2020 recyklovaly polovinu a do roku 2030 dokonce 70 % komunálních odpadů [5]. Návrhy Evropské komise vycházejí ze schváleného sedmého environmentálního akčního plánu EU [6], jehož cílem je „omezení energetického využití odpadu na nerecyklovatelné materiály, postupné ukončování skládkování recyklovatelných či jinak využitelných odpadů, zajištění kvalitní recyklace…“ Na konkrétním znění cílů Komise nyní usilovně pracuje a měly by být pro členské státy závazné od roku 2016.
Příklady úspěšných západních zemí i návrhy Evropské komise ukazují, že Česká republika může recyklovat dvakrát víc odpadů než nyní. Na skládkách a ve spalovnách u nás každoročně končí cenné recyklovatelné suroviny za tři miliardy korun. Namísto zvýšení recyklace však vláda usiluje o větší pálení odpadků. Směřuje k tomu letos přijatý odpadový zákon i aktuálně dokončený Operační program životní prostředí na léta 2014 – 2020 plánuje zvýšit evropskou podporu pro „energetické využití komunálních odpadů“.
Vládou schválený Plán odpadového hospodářství bude také základním podkladem pro přípravu krajských plánů odpadového hospodářství, které již budou určovat konkrétní regionální odpadové projekty. Bude-li národní cíl pro recyklaci stanoven tak nízko, budou pravděpodobně krajské odpadové plány dimenzovat na spalování recyklovatelných odpadů obrovské kapacity. Obce a domácnosti by to přišlo velmi draze.
Hrozba, že recyklovatelné komunální odpady budeme zbytečně prohánět komínem, se potvrzuje také v Aktualizované státní energetické koncepci, kterou má vláda projednat ještě do konce roku. Tento dokument počítá dokonce s tím, že v roce 2030 bude spalována bezmála polovina všech komunálních odpadů. Znamenalo by to, že se ani za patnáct let nedostaneme na hranici padesátiprocentní recyklace (nerecyklovatelnou a nespalitelnou část odpadů je totiž nutno uložit na skládky).
Ivo Kropáček, odpadový expert z Hnutí DUHA, řekl: „Vláda v pondělí složí zkoušku ze své ekologické a ekonomické gramotnosti i ze znalosti svého programového prohlášení Zavazuje se v něm, že sníží skládkování odpadů a naopak zvýší recyklaci. Jestliže premiér Sobotka sníží dosavadní cíl pro recyklaci komunálních odpadů, který dosud žádný vládní politik nezpochybnil, půjde o jeho bezprecedentní selhání. Stane se tak prvním českým předsedou vlády, který chce jít s odpady nelogickým, neekologickým, neekonomickým a neevropským směrem a dokonce proti vůli občanů, kteří si plýtvavé a špinavé spalovny nepřejí.“
14 komentáře
Podle mne je spíš skandální tohle než nějaká procenta likvidace odpadu.
http://www.advojka.cz/archiv/2014/25/eska2lator-2
Nebo i takoví jsou, jak v jiné diskusi zmiňoval pan Peter. Nějakou chemii či ekotoxikologii měli ještě jakž takž na úrovni. Ale jak bylo v případě jistého pracovníka opavské Ekotoxy, šlo čistě o zlý úmysl, nechat se zkorumpovat Bursíkovsko – Kalouskovsko – Bělobrádkovskou klikou. Za takovými pak budou defraudační kastráty v podobě přípravného výboru národního parku. Já pro národní park jsem. Ale zajisté to musí být pečlivě připravený návrh připravený jak vědeckou obcí, tak místními občany s reflektováním sociálního aspektu takového projektu.
Celé své studium jsem s tím válčil. A časem čím dál více. Generace lidí, co neumí vůbec nic, ale umí o tom kafrat, především anglicky. Však mně taky všichni bombadují, že si za svoji sociální situaci můžu sám, že jsem šel na takový neperspektivní obor. Jak biologie – zeměpis – ochrana žp, tak druhý obor lesnictví.
Jogíne ruku na srdce. Dokážete oddělovat PR nesmysly made in USA od reálných realizovatelných pozitivních nápadů v oblasti ochrany přírody, životního prostředí, lesnictví, zemědělství a příbuzných oborů? I na energetiku je čistě fyzika s chemií krátká a neobsáhne vše.
Kamarád, kterého jsem pár let neviděl, jež pracuje pro firmu Ekostavby, ač mají v názvu eko, bohužel působí velké poškozování prostředí na úseku hrazení bystřin, povodňových opatření (lobbyisty označovaných jako protipovodňových) a technických staveb v lesích a podél toků. A proti takovým nesmyslům stojící státní rozpočet mnoho peněz a pro přírodu s negativními důsledky tu hrdinové jako Martin bez m bojují. Proti zvůli mafií, o kterých jsem si myslel, že se lidem z om zajídají. Jak se mně i Martinovi zajídají diletanti v zelených hnutích, stejně tak se nám zajídají diletanti, kteří bez důkazů jen nadávají a uráží. A můžou se u toho zaklínat klidně Zemanem.
bbb: Pozitivní zprávy, co říkáte. Od roku 2002 se asi konečně něco změnilo i k lepšímu.
Nějak se mně to nezdá, také jsem tam byl před dávnými lety na exkurzi, záporný pocit jsem neměl. A později, snad do nynějša, bez většího hledání:
Článek např. z roku 2009 praví: “ Drápalová si od zrekonstruované spalovny slibuje větší efektivitu nakládání s odpady. „Nejen, že se zdvojnásobí kapacita spalovny. Vyrobí se ale také dvakrát více páry. Brněnské teplárny tak ušetří více peněz,“ uvedla Drápalová.
Přibude také turbína na výrobu elektrické energie a dotřiďovací linka.“
http://brno.idnes.cz/spalovna-v-brne-lisni-do-ledna-vyhasne-dxa-/brno-zpravy.aspx?c=A090820_1243647_brno_dmk
***
Z roku 2011:
http://www.brno.cz/brno-aktualne/co-se-deje-v-brne/nova-spalovna-z-odpadku-umi-vyrobit-teplo-i-svetlo/
„Podstatnou novinkou je, že spalovna přešla od dřívější pouhé výroby tepla pro centrální zásobování města Brna ke kombinované výrobě tepla i elektřiny, navíc s vysokým stupněm využití energie ze spalovaných odpadů.“
Aleši, musím souhlasit- protestoval jsem, když byla chemie pro biology osekána na repetitorium z gymplu, ale nebylo to nic platné. Naštěstí aspoň u experimentálních oborů katedry zkoušky z chemie požadují. Většina koncepcí zelených jsou nápady diletantů, hlavně díky PR přejímaného ze zahraničí. Ekonomické škody jsou značné a nejspíš úmyslné. Bohužel úpadek vzdělání v přírodovědných oborech je tak značný, že spousta lidí co se zajímá o přírodu nedokáže odlišit nesmysly od podstatných věcí. Výuka ve směru jazyky a okecávání má přednost. Ideálem je cesťák.
Musím s Vámi, ač nerad, souhlasit. Už exkurze v brněnské spalovně komunálního odpadu před více než 10 lety ve mne utvrdila tento fakt, že o skutečné úspory nikdo nestojí. Teplo ze spalovny bezúčelně uniká komíny do pryč. Nikdo v Brně včetně strany Zelených se ho nesnažil využít ku prospěchu lidem. I tříděný odpad až ze 60 km vzdáleného Prostějova se vozí do této spalovny, prý Pet lahve využívají na podpal. S panem Kropáčkem se sice osobně neznáme, ale nejspíše to bude nějaký kariérní sběratel funkcí s jednou významnou v Olomouckém kraji a podle toho vypadající skutečnou činností na poli slávy. Někdy přemýšlím, s kým je těžší se domluvit, zda ze cnemem anebo takovým Kropáčkem. Kropáček sice pravděpodobně může stát za jedním velkým podrazem, který jde i proti přírodě, (pokud to měl na svědomí, tak poškodil i samotnou Duhu), ale na rozdíl od cnema nikoho sprostě neuráží a je možné, že ze svých „duhových“ omylů někdy vyroste. A abych tu ukázal tu absurditu cnemova počínání, nahlas tu uvažuju, vystupuju z pohledu presumpce vinny vůči někomu, koho osobně neznám a tím ohrožuju i vlastní pověst. Termíny ekologisté či zelení (myšleno jako eufemismus slova ekologisté) jsou jen prázdné dehonestující nálepky. Taky mi připadá úchylné podporovat zemědělskou produkci spálenou v bioplynce. Na druhou stranu máme obrovské rezervy v energetickém využití odpadů z velkochovů zvířat, masných výroben a potravinářských výroben a čističek odpadních vod. Každá ČOV by mohla plyn dále využívat.
Na pokřivení situace mohli mít vliv i katastrofické scénáře školství. Chemie životního prostředí a podobné předměty často prolézali lidé na oborech jako ochrana přírody bez hlubších znalostí. Stejně si nemůžeme dělat iluze o povědomí biologickém či ekologickém u technických oborů.
No.Sporiť treba vo všetkom.A ak to nedokážeme sami,EU a nemecká ministerka nás naučí,ako usporiť jednu uhoľnú elektráreň.
http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/12985-trocha-bulvaru-sjednocena-evropa-rika-nesmite-prodavat-zarovky-a-sukat-pri-svetle-jeden-z-klipu-ukazuje-nactiletou-divku-.aspx
Myslím, že jste uhodil hřebíček přímo na hlavičku: O skutečné úspory nikdo nestojí! To je přece podstata, klesl by HDP a vlastníci kapitálu by měli nižší příjmy. A naši slavní ekologisti se stali pevnou součástí systému. Je to tak jednoduché, nemusí se nic učit, ničemu rozumět, stačí žvanit, hubou milovat přírodu a ono to sype.
cnemo: celofán je celulóza, ten se používal před 50 lety. Zkuste přiblížit folii z cigaret k plamenu zapalovače- taví se. Smysl by asi mělo zdanění obalů nebo pyrolýza směsi plastů a využití produktu, i když by vznikl přímo humus. A to se zatím nikdo nezamyslel nad syntetickými vlákny a složením textilu.
Kromě řešení následků – zde dopady odpadů, se doporučuje i sledovat, jak tyto následky omezit. Např. usilovat o zmenšení množství obalů na zboží. Ekonomie na to nějaké nástroje mívá.
Slovo PLAST je jen o málo přesnější, než slovo HMOTA. Snad si nerozhněvám jogína, když podotknu,že lahve jsou spíše z polyethylentereftalátu PETP , z polykarbonátů PC pak jen pro medicínu- snášejí sterilizaci. A tím je to jasné.
Každý kontejner musí rooztřídit školený pracovník ( takovou linku v Německu jsem viděl) . Ke každému materiálu a výrobku musí existovat podrobná studie o jeho recyklaci. Namísto toho zelení budují PENĚZOVODY, o nic jiného jim nejde. Vyjadřují se v procentech, nikoli v pojmech fyziky a chemie.
V tichosti se na nápojových lahvích PETP a jogurtových kelímcích z PP objevily povlaky z PVC, ačkoli ještě nedávno se uvažovalo o zákazu výroby PVC pro karcinogenitu monomeru a nebezpečné spaliny , nemalé prostředky se vložily
do vývoje bezchlorových kabelů.Bezchlorové kabely jsou tady a PVC v tichosti pronikíá
druhými dveřmi.
Alespooň některé termoplasty (termosety jsoou nerecykovatelné) by šly roozdrtit (např podchlazené dusíkem) a vyrobit z nich
pěnové izolační hmoty, tepelně naše budovy zaostávají. Ale to přináší úspory a o těch se smí mluvit jen v souvislosti se zdravotnictvím nebo s platy učitelů.
O skutečné úspoory NENI zájem.
Přitom počet obyvatel stagnuje, spotřeba taky, takže každé zlepšení v tomto směru
by bylo okamžitě vidět ve statistice. Jestliže není, znamená to, že aplikovaný výzkum – a odjinud řešení nepřijde- má jiné priority (pokud vůbec aplikovaný výzkum
existuje).
Existuje studie o chemické destrukci PE na automobilové palivo. Vznikla v rámci studentské vědecké a odborné činnosti středoškoláků.(též:Wichterle,Org.Chemie,1953 ) Ale ticho po pěšině přerušují
jen výbuchy ve Vrběticích, jejichž příčina zůstává tajemná..
BTW, ještě k těm cigaretám. Je to chyba, to průhledné je pravděpodobně celofán, který je biologicky odbouratelný a nemá mezi plasty (tak je při třídění chápeme) co dělat:)
🙂 Svatá ty prostoto, to opravdu trochu úchylka:)
Rozhodně nechci diskutovat o tom, jestli je 50% moc nebo málo, protože záleží na tom, jak se to našvindluje. Je to přesně stejná situace jako s tím obrovským množstvím levné obnovitelné energie v Dánsku. Chci jen připomenout, že se zvyšujícím se podílem recyklace rostou (asi) exponenciálně její náklady, ať již vyjádřeny energeticky či věcně. K odpadu můžeme přistupovat jako k „rudě“, z níž máme něco dostat. A to se jak známo musí vyplatit, ať ekonomicky či ekologicky. Recyklace nad určitou hodnotu musí být z principu věci již ekologicky kontraproduktivní.
Fascinuje mne, s jakými pojmy duhoví „odborníci“ pracují, to je samý požadavek EU, zkušenosti odjinud… Ani slovo o tom, že existuje nějaké optimum recyklace. Ani slovo, týkající se podstaty recyklace, její efektivity, mezí, jen čistá ideologie.
Duhoví a jiní ekoaktivisté dlouhodobě bojují (a úspěšně) proti spalovnám a jediným výsledkem je, že se prakticky všechen odpad skládkuje, a to navíc jako směsný. Naopak vůbec jim nevadí, že se prostřednictvím bioplynek a tzv. biosložek v palivu pálí potraviny. Takže chrání odpady před zločinným spálením a pro potraviny naopak preferují. Divné názory.
Ale tak jako tak vláda udělala chybu. Měla slíbit recyklaci 110% odpadů, všichni by byli spokojeni a co bude za 15-20 let stejně nikdo neví a většinu politiků to ani nezajímá. Skončí to stejně jako Kjótský protokol či podobné jiné podvody podobného typu. Všichni krásně „plní“, všechno se „ekologizuje“, „obnovitelně zdrojuje“, vada na kráse, mezi roky 2000-2008 se globálně vypustilo o 29% CO2 víc:)
Odpad pečlivě třídím, ze škatulky od cigaret vytrhávám silikonovaný papír a folii hodím do plastů. Jenže je mi jasné, že naprostá většina plastů se recyklovat nedá. Je to směska různých typů plastů, které se podstatně liší, na příklad polystyrenové škatulky, které jsou navíc většinou kopolymery s nejrůznějším složením, polyethylen v různém stupni zvětrání a navrch spousta nejrůznějších mrňavých kousků záhadných folií. Nejhorší jsou plastové folie kombinované s papírem nebo silikonovaný papír. Představa o 75% recyklovatelnosti je blbost vyprodukovaná diletantem od opravdu zeleného stolu. S tou směskou plastů se nedá dělat nic jiného než spálit po vytahání polykarbonátových lahví. Aby se daly plasty recyklovat, musela by být výroba omezena na několik málo typů.