Sláva hasičům

Žádná nehoda nebo živelní pohroma není tak velká, aby si s ní hasiči neporadili, nebo se o to alespoň nepokusili. Rychlí, obětaví, profesionálové každým coulem. Zachraňují životy i majetky. Už léta tvrdím, že jestli v tomhle státě na 100% něco funguje, tak jsou to hasiči. Nedovedu si představit, jak lépe by ještě mohli fungovat. Hasiči jsou jediná složka státu, která nemá jiný účel a jiné využití, než pomáhat lidem.

A přesto se najdou lidé, kteří na hasičích hledají mouchy, vyčítají jim pomalost a hází jim pod nohy klacky v podobě bezohledně zaparkovaných aut a sobecky ignorovaných požárních předpisů. No dobře, to jsou blbci a blbci se najdou vždy a všude, řeknete si. A budete mít pravdu. Ale zamyslete se trochu nad tím, koho v naší kultuře považujeme za hrdiny? Jsou to hasiči? Tak se podívejte, koho jako hrdiny zobrazují média a populární kultura: Vojáky, policisty, sportovce, podnikatele a občas lékaře. No schválně, kolik znáte filmů o hasičích? Já tři: Skleněné peklo, Okrsek 49 a pak české Hasiče. A teď jmenujte kriminálky, detektivky, válečné filmy nebo seriály z nemocničního prostředí… to jsou úplně jiné počty, že? Proč jsou nám jako hrdinové předkládáni chlapi, co na rozkaz zabíjejí nebo se zabíjet nechávají, zatímco skuteční hrdinové, kteří se vrhají do plamenů, aby životy zachraňovali, stojí bez většího zájmu stranou? Něco nelichotivého to o naší společnosti vypovídá, nemyslíte?

Jako společnost máme prostě zmatek v prioritách. Možná nám ten zmatek někdo v hlavě dělá záměrně, možná je to jen důsledek většinové intelektuální a morální nedostatečnosti a lenosti, ale na každý pád si myslím, že jako společnost hasičům dlužíme to, čeho takovým vojákům dopřáváme víc, než si zaslouží.

A proto chci alespoň sám za sebe teď a tady hasičům poděkovat a vzdát jim čest a slávu, a to tím spíš, že jsem jejich pomoc zatím zaplaťpánbůh nikdy nepotřeboval a pevně doufám, že ani nikdy potřebovat nebudu.