Jedy, EU, indičtí farmáři a my

Pink Bollworm 1200x600

Pesticidy a herbicidy jsou velice podobné bojovým chemickým látkám a jsou pro výrobce úžasně ziskové, protože jsou levné a zapadají do celkové koncepce potravinové závislosti všech lidí na několika koncernech. Tato koncepce je podporována všemi směry, včetně reklam.


V červenci 2019 schválil rakouský parlament první národní zákaz glykofosfátu v Evropě. Aby zákaz vstoupil v platnost, Evropská komise jej musela přezkoumat do 29. listopadu 2019. Vzhledem k tomu, že nebyla vznesena žádná formální námitka, očekávalo se, že rakouská vláda přijme schválené znění zákona, čímž by se zákaz stal účinným od 1. ledna 2020.

Dne 9. prosince 2019 však kariérní soudkyně, kancléřka Brigitte Bierlein, uvedla, že návrh zákona nemůže vstoupit v platnost, protože Evropská komise zaslala Vídni dopis kritizující způsob zavedení zákazu a „ponechala otevřenou možnost řízení pro porušení práva“. Bez podpisu kancléře se návrh nemohl stát zákonem, a tak je zase něco odloženo. Hnutí „WeMove“ poslalo EK mnoho zpráv a dokladů o škodlivosti glykofosfátů pro lidské zdraví a tedy k podpoře zákazu.

U nás doma se Kateřina Konečná /KSČM/ pokusila bubnovat na poplach a hledat cesty k jeho zákazu České republice a byla nařčena z politikaření a pokusu přetáhnout hlasy zelených do svojí KSČM strany. Nevidím důvodu, proč by něco takového mělo být pranýřováno.

Kateřina Konečná k tomuto tématu dodala: “To, co se děje poslední roky v Evropské komisi ohledně pokusu o reautorizaci glyfosátu, je nehorázné.“ (ZDE 

Není divu. Bayer-Monsanto se snaží zastavit proces zákazu prostřednictvím drahých lobbistů na všech úrovních. Nejde totiž jen o zemědělství a život na vesnicích. Jde i o města, která jsou postřikována Roundupem za plného provozu chodců a dopravy. Pořád si myslíme, že když něco umrtvuje rostliny nebo živočichy menší než jsme my sami, že se nás to netýká. Ale ono se nás to týká.

Pesticidy a herbicidy jsou velice podobné bojovým chemickým látkám a jsou pro výrobce úžasně ziskové, protože jsou levné a zapadají do celkové koncepce potravinové závislosti všech lidí na několika koncernech. Tato koncepce je podporována všemi směry, včetně reklam.

Od prvních reklam na přípravky „zabíjející 99,99 procent všech mikrobů“ až po „Nasycení 10 miliard lidí bude vyžadovat geneticky modifikované jídlo“. I tento titulek je reklama. Ty reklamy jsou totiž o něčem jiném. Je otázkou, jestli to má být moje pole, které má živit 10 miliard lidí a jestli má vůbec smysl se o to snažit. Již nyní nejsme schopni nasytit všechny a hladovějící jsou i v tzv. rozvinutých státech.

Jde o prosazení GMO jako projektu, jak zadlužit zemědělce a získat tak kontrolu nad jejich produkcí. V roztříštěnosti zemědělské politiky EU se to dá stěží sledovat, ale v takové Indii je to jiné kafe. Když v novém tisíciletí dostalo Monsanto přístup k veřejným institucím zabývajícím se zemědělským výzkumem, začalo vážně ovlivňovat agrární politiku Indie. Do roku 2014 bylo 95 % bavlny pěstované v Indii geneticky modifikované a geneticky nemodifikovaná semena téměř zmizela z trhu. Již v srpnu 2013 však článek v Hindu „Nip this in the bud“ uvedl, že ministerstvo zemědělství, indická rada pro výzkum zemědělství a ministerstvo vědy a technologie byly hluboce kompromitovány kvůli svým silným a aktivním vazbám na biotechnologický průmysl GMO.

Zatímco technologie geneticky modifikované bavlny (Bt) zpočátku řešila problémy s moly, jejichž larvy se živí bavlněnými tobolkami, začala se objevovat ohniska sekundárních škůdců, jež nejsou kontrolována toxiny Bt. Spotřeba insekticidů se opět zvýšila a v roce 2013 překonala úroveň roku 2002. Způsobilo to ekologické škody a vyvolalo ohniska dalších nových sekundárních škůdců s vyšší úrovní odolnosti vůči insekticidům. Ukázalo se také, že Bt bavlna prospívá hlavně větším zemědělcům a vysoké ceny osiva Bt bavlny jsou pro mnoho zemědělců velkým problémem, stejně jako monopolní cenové praktiky. O tom svědčí zcela jiná statistika, a to počty sebevražd malých farmářů. Neuvěřitelných vice než 250 000 sebevražd poznamenalo zemědělství jako nejrizikovější pracoviště a pořád je v průměru 20 000 případů ročně. (ZDE)

Není pochyb o tom, že jednostranné oslavování GMO není na místě, stejně tak jako potlačování výzkumů o jeho nevhodnosti. Například kniha Chaturvedi-Srinivas se sice zaměřuje na podporu neomezeného rozvoje GMO, ale přesto a na rozdíl od prohlášení uvedených v článcích v tisku, sama obsahuje body, které jsou v rozporu s příliš zjednodušeným nadšením podporovatelé GMO. V Indii proběhlo jedinečné čtyřměsíční vědecké šetření, nikoli aktivismus, které vedlo k odmítnutí komercializace Bt Brinjal v roce 2010.

Výnosy Bt bavlny nebyly pro všechny zemědělce vyšší než u bavlny bez Bt. Průměrné výnosy bavlny Bt na stejných pozemcích se v posledních letech snížily. Bioekonomické analýzy Bt bavlny ukazují, že hybridní osivo GM Bt bavlny je dražší kvůli nákladům na licenční poplatky a technologii. Rostliny vyžadují více hnojiva a vody. Indičtí zemědělci vysazují nevhodné odrůdy hybridní bavlny pro dlouhou sezónu při příliš nízkých hustotách výsadby kvůli vysokým nákladům na osivo. To přispívá ke stagnaci výnosů. Propagátoři bavlny Bt poukazují na zvýšení národní produkce, avšak skutečná měřítka toho, jak se daří zemědělcům, by měla být založena na výnosu a celkovém čistém příjmu na hektar. Rovněž by mělo být zváženo řádné účtování nákladů na ztráty ekosystému a biologické rozmanitosti.

Gutierrez1.jpeg

Trendy národního výnosu bavlny, růstu podílu Bt bavlny a celkové aplikace insekticidů na bavlnu podle cílových škůdců (Černopáska bavlníková (černá čára) vs. sající hmyz (tj. Hemiptera – červená čára)) (údaje Ministerstva zemědělství)

Gutierrez2

Bt bavlna nezvýšila výnosy, ale přispívala ke zvýšeným výrobním nákladům, to vše tváří v tvář stagnujícím výnosům, což vedlo k ekonomickým potížím.

Grafy ilustrují obraz selhávajícího a neudržitelného systému Bt bavlny na základě dystopického vztahu mezi těmi, kdo řídí a prodávají vstupy a drtivou většinou zemědělců, přesto někteří technokrati stále navrhují, aby se vývoj škodlivých organismů řešil ještě dalšími biotechnologickými opravami – návrh podobný technologickému psovi, který pronásleduje svůj vlastní ocas.

Nic není jednoduché, ale že kouření není zdravé, se dávno ví, a přesto se to dělá. Nejdřív musíme říci, že Roundup je jed a že již běží soudní jednání k obžalobě Bayer-Monsanto z kancerogenních účinků
tohoto jedu. Jenomže co vám bude platné právní vítězství, když už budete vy nebo vaši blízcí po smrti. A to nemluvím o dětech, nejen dětech indických farmářů dohnaných k smrti, ale našich dětech, ukládajících si do svých těl jedy, gram po gramu, bez šance, že si na něj zvyknou. Ne každý jed je v malých dávkách lék.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments