Slova nepadají do prázdna a skutky teprve ne

Pavel LetkoJestliže nepěstujeme přátelství mezi národy, ale naopak jednáme jen v zájmu korporací, nemůžeme si sami sebe vážit. Potom je otázkou, jak si nás mohou vážit druzí?


Žijeme v době, kdy svoboda vypadá jako bezbřehá. Svobodně lhát, svobodně manipulovat, svobodně porážet ty druhé, svobodně se ohánět ostrými lokty. Smyslem té naší svobody není nalezení pravdy, ale použití co nejprohnanější lži. Národ tak již nepojí nic, nejméně pravda. Každý mele jen ty své dějiny, a tak se budeme zbytečně divit až nás ten mlýn osudu semele všechny.

Česko jako mocenské centrum všehomíra

Mnozí se domnívají, že jsme pupkem světa a našim přátelům či protektorům neleží na srdci nic jiného než srdce Evropy, tedy i celého světa, a to jak známo všem, nejen od Šumavy k Tatrám, ale od pólu k pólu, leží v Praze, matičce všech měst co jich na celé zeměkouli jest. Proto je třeba celosvětově dávat pozor na Mnichov, kdy se jakousi drobnou nehodou stalo, že nás naší přátelé podvedli a o nás bez nás rozhodli o konci naší úžasné svobodné a demokratické státnosti. Ostatně není divu, že se naši přátelé spletli, protože koneckonců i ten Adolf Hitler to myslel dobře, lidem dal práci a svůj celoživotní boj zasvětil boji proti bolševismu a hledání volného prostoru pro západní rasu, která jediná si zaslouží výsluní tohoto světa, v němž mají nepřiměřenou domovinu hordy z východu, tedy Slované.

Sázka na kartu, kterou nedržíme v ruce

Během těch dvaceti le mezi dvěma světovými válkami jsme leželi mezi západem reprezentovaným především Británií a Francií na jedné straně a východem reprezentovaným Sovětským svazem. Naše svobodná média, tedy především noviny, tehdy stranily našim spojencům na západě. Vsadili jsme prostřednictvím Beneše na jednu kartu, a to kartu, kterou jsme v ruce nedrželi my, ale Británie. Nepěstovali jsme příliš přátelské vztahy s Němci, Německem, ani s Ruskem. Naše média, naše politika byla všechno, jen ne proněmecká nebo prosovětská.

Není divu, že jsme najednou byli sami. Nepoučili jsme se , budeme si to muset zopakovat, případně ztratit suverenitu navždy. Jako stát a nakonec i jako národ. Jak se říká, jak si kdo ustele, tak si lehne, jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá, boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Svému osudu, který si pomáháme tvořit jako jednotlivci, jako národ i jako stát, neujdeme. Bouráme pomníky symbolizující přátelství, nedivme se, že tím zasejeme nepřátelství. Pliveme po více jak miliardové Číně, nedivme se, že se do nás nezamilují na první pohled. Tak se stane, že se ocitneme jednou zase sami. Pak budou, tak jako vždy, trpět jak pachatelé, tak nevinní. Nechť se ovšem pachatelé zla a rozsévači nenávisti mezi národy nedomnívají, že ujdou soudu. Soudu lidskému, soudu historie, soudu nejvyššímu. Lhostejno jakým státním vyznamenáním budou vybaveni, lhostejno jakou zdánlivou mocí, lhostejno jakou nejapnou výmluvou. Nakonec sami uvidí zřetelně svou bídu a zapláčí nad spouští, kterou mají na svědomí.

Výchova k pýše, rozkolu a nenávisti

V našich školách se nevyučuje solidarita, humanismus, všelidské hodnoty, mírové soužití národů, nenapravuje se křivá výuka dějin, jenom to, co kulhalo na levou nohu, dnes kulhá na pravou, to co se ohýbalo vlevo, se dnes ohýbá vpravo. Nestavěly se pomníky americké armádě, dnes se bourají té Rudé. Za křivost tzv. reálného socialismu jsme platili všichni, za křivost reálného liberalismu, reálné demokracie, platíme zase všichni. Myslím tím samozřejmě běžné pracující. Nemyslím na koumáky, kteří v tom uměli chodit tehdy i dnes. Myslím na tělo i duši národa, nikoliv na parazity.

Budeme platit, protože tak to prostě v tomto životě chodí. Měli jsme a stále máme možnost dělat politiku, správu věcí veřejných vpravdě humanistickou, všelidskou a mezinárodní, anebo lokajskou. Zatím jsme si vždy vybrali tu lokajskou. Proto naše armáda působí po všech koutech světa, a místo aby bránila zájmy občanů České republiky doma, brání zájmy Spojených států a korporací, ať už v Afghánistánu, Iráku či aktuálně v Mali. Kdo je pak vinen smrtí našich vojáků? Snad Michal Kesudis, který chválil jejich vrahy? Snad oni sami pro mamon, pro dolar, pro svou obživu? Nebo spíše ti ctihodní mužové a ženy, poslanci a poslankyně českého parlamentu? Ti za pěkný plat sedí doma a odhlasují smrtelnou misi pro druhé v zájmu světového mamonu, v zájmu korporací.

Naši vojáci nepadli za vlast, ale za dolar. Odpovědnost za jejich smrt mají nepochybně nejen jejich přímí vrazi, ale mnohem spíše ti, co je tam vyslali. Poslanci a poslankyně Parlamentu České republiky. Nebo se snad někdo domnívá, že naše armáda buduje v Afghánistánu a Mali nějakou pěknou demokracii? Že to je pravý důvod jejich mise? Tak to je potom osel. Nic lepšího o takovém člověku nelze říci. Jako bychom neslyšeli Trumpovo „America first“. A nemylme se, že by to neplatilo směrem do budoucnosti i do minulosti, že to neplatilo pro Bushe či pro Clintona. A že to samé neplatí třeba pro Francouze. V Mali věru za české zájmy čeští vojáci nebojují, to je snad každému jasné.

Lokajství jako princip

Proč jsme tedy tak hloupí lokajové, kteří když už nehledí na všelidský zájem, nehledí alespoň na ten národní? Copak je v českém zájmu znepřátelit si mocnosti jako je Rusko či Čína? Copak je v zájmu Čechů plivat na to, co je Rusům svaté? To jsme tak zblblí, že už nedokážeme pochopit prostou pietu k padlým ve válce na život a na smrt a úctu k pomníkům, které symbolizují vítězství a osvobození z Hitlerovy hrůzovlády?

Že tomu nerozumí řeporyjský starosta Novotný, je celkem pochopitelné, léta strávená nořením se do hnoje bulváru na něm zanechala svou nepřehlédnutelnou stopu. Ale proč tomu nerozumí pan Hřib, Kolář, Šafr a další? Pro prachy? Pro slávu? Pro úspěch? Nebo se domnívají, že nenesou odpovědnost za své činy? Že život je jen taková hra, kdy mohou beztrestně druhým bořit bábovičky a pak se vždycky mohou jako děti vymluvit?

Ještě jim nedošlo, že nejsou na dětském pískovišti? Nedošlo jim, že do svých nejapných, hloupých, drzých a provokativních her tahají celý národ? Nedošlo jim, že slova a činy nepadají do prázdna? Že připravují osud nejen pro sebe, ale i pro druhé, kteří se o to neprosili? Pro druhé, kteří nepovažují ani za chytré, ani za slušné, ani za odvážné urazit lid Ruska, který si svých padlých hrdinů váží? Domnívají se, že někdo při smyslech může přijmout výmluvu na kontroverznost maršála Koněva? Jakoby nějaký maršál nebyl kontroverzní. Samotný pomník ovšem není symbolem kontroverze, ani okupace roku 1968, ani maďarských událostí 1956, ale osvobození 9. 5. 1945.

Podobně jsme nepostavili v Praze sochu Winstona Churchilla za jeho rasistický postoj k domorodým Afričanům či přístup ke kolonizovaným Indům. Alespoň doufám.

Co přinese válka proti mrtvým

Samozřejmě, že Hřib a spol. jsou jen symptomem nemoci. Symptomem nemoci, která ovšem může být smrtelná pro celé tělo národa. Symptomem nemoci, kterou nemají na svědomí předlistopadoví komunisté, ale postsametoví vítězové. Vychovali generaci udatně bojující proti mrtvým komunistům, aby posloužili současným obchodníkům. Tito „stateční“ válečníci pomáhají, podobně jako někdejší Vlajkaři, rozdmýchat oheň nepřátelství, který přesáhne je samé a nakonec je i pohltí. A nás jako laxní pozorovatele s nimi.

Smysl českých dějin se naplňuje

Pokud je tedy smyslem české státnosti vzorová servilita a účast na kdejakém svinstvu nemocných mocných, nedivme se, že světu jednou scházet nebudeme. Jestliže nepěstujeme přátelství mezi národy, ale naopak jednáme jen v zájmu cizích zločinců a korporací, nemůžeme si sami sebe vážit.

Potom je otázkou, jak si nás mohou vážit druzí?


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
9 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Gatta
Gatta
20. 5. 2020 7:28

Dobrý článek. Reagovat by bylo na dlouho. Tak jen pár myšlenek. Tak dlouho dělají (KDO vlastně ???) z lidí nesvéprávné, nesamostatné a neodpovědné juvenily úrovně mateřské mkolky, až se jim to povedlo do té míry, že i moní nepoznají svoji trapnou omezenost a chování úrovně žáků dřívějších pomocných škol.. Sice „elity“ nastavují společenskou ú roveň, ale v dnešní úpadkové situaci k té proměně z „pitomečků“ zpátky na dospělé a odpovědné jedince může a musí začít každý sám u sebe. Za přátele chce mít každý schopné, silné lidi, kteří jsou ochotni pomoci a o keré je možně se v nouzi opřít.… Číst vice »

Botičky od Diora
Botičky od Diora
Reply to  Gatta
22. 5. 2020 17:37

Moje evoluce vědomí, mírný pokrok v bdělosti, mě dotáhla k poznání, že války a krize nezpůsobuje Bůh, ale ti, co si hrají na bohy. Má omezená vůle je pro tento příspěvek chce nazývat bankstery. A ti ovlivňují politiky. Podle mého vědomí, pozorování, většina členů parlamentu a senátu se chová jako by jim někdo špatně napovídal (při jejich vzdělání tak blbí být nemohou). Lepšolidští politici nemají plány na třicet let, na tři roky, ba ani na tři dny! Jen se chtějí udržet v jakoby důležitosti a u koryta. Ale proč ze sebe dělají idioty, škodí prostolidem, když mají co jíst a… Číst vice »

karel rudolf
20. 5. 2020 20:37

Velmi pěkně charakterisovaná naše „svoboda“. Jenom bych doplnil, že Praha, pražáci a zbytek z toho nejhoršího lidského potenciálu co se do Prahy přemístil, tvoří to domělé mocenské, ale taky duchovní centrum Evropy (minimálně). Také si Českou republiku přejmenovali na Česko, což je vlastně Praha a zbytek státu. Vždyť Hřib (současný pražský primátor) vystupuje a jedná s premierem státu minimálně jako rovný s rovným,spíše však nadřazeně a nic se neděje. Pražský soudce soudí a odsoudí vládu (prý pravomocně) i když vůbec žádnou pravomoc k tomu nemá, tím by se mohl až po ústavní žalobě zabývat pouze ústavní soud, pražský starosta manipulují… Číst vice »

Gatta
Gatta
Reply to  karel rudolf
21. 5. 2020 7:54

Re karel rudolf – pokud màte dojem, že u nàs nefunfuje stàt a spravedlnost, tak zkuste jet na úsekověm měření o 10 víc a pak zaporkovat v modré zóně. A rázem poznáte rameno spravedlnosti. … to by mě být vtip, ale bohužel není. To co zde paneje je kompetenční a organizační nepřehled, pro který, podobně jako pro trchnický nepřehled, existjelidově používané slovo „bordel“. Kdo někdy četl historii starého Říma, tak nemohl nenarazit na táhnocí se „červenou nit“ sporů mezi patricii a plebejci. Spory vedené za republiky, tak i v raném císařství Řima,spory vedené různými prostředky a srůznými výsledky jsou většinou… Číst vice »

Lena
Lena
21. 5. 2020 7:12

Pěkný článek. Zase nás jako své rukojmí štvou proti nepříteli, aby si s ním nakonec padli kolem krku. Nejste-li 40 let proti Západu, jste prý prozápadní, nejste-li nyní 30 let proti Východu, jste prý provýchodní atd. Nikdy jako rukojmí nesmíte být svoji, více méně nezávislí, soběstační a svobodní (vše ovšem jen realativně, úplně to není možné). Nesmíte být přátelé se všemi, jenom se spojenci. Lidské digitální mašiny smí jednat jenom buď – nebo, a nad těmi binárními příkazy nadhled mít nesmí. Vymkly by se kontrole, získaly by vlastní vědomí….a to peklo připustit za žádnou cenu nechce. Raději vám bude dávat… Číst vice »

Gatta
Gatta
Reply to  Lena
21. 5. 2020 9:41

Tak, pri ctení karla rudolfa mě jen mmoděk nějak napadlo, že naposledy byl život srozumitelný za komančů. Rozhodně ne idaální, ale zákony byly mezi lidmi zažité, policie neskrývala své poslání, zloději seděli, nebo nakradené museli skrývat – prostě dalo se vtom orientovat. A pokud člověk moc nevyskakoval priti vedouci úloze, tak se dalo i slušně žít. To jsem to dopracoval – klíči jsem necinkal, ale listopadu 1989 jsem byl nadšený optimista, že za pár roků … Tak trocha pozitivní nostalgie: https://m.youtube.com/watch?v=ARz7nVzO6jw A něco z v podstatě současného : https://m.youtube.com/watch?v=fLR1Qdhn3Gs https://m.youtube.com/watch?v=KO5biiwzVsY pozn pro „neznabohy“ :-) Bibli možno nahradit jinou knihou a… Číst vice »

Botičky od Diora
Botičky od Diora
21. 5. 2020 13:48

„Ne tu moc na Ukrajině odsuzují za hladomor“, Nikolay Azarov, nejúspěšnejší ukr. ministr-předseda:

https://politikus.ru/events/128639-ne-tu-vlast-na-ukraine-osuzhdayut-za-golodomor.html

Azarov ví o čem mluví, jen nevysvětluje kam se podělo těch 20,5 mln ukropů 2014-2017. Smrdí to skutečnou, Západem prováděnou genocidou.

Botičky od Diora
Botičky od Diora
22. 5. 2020 14:51

Včerešího dne, před 47 lety, zemřel maršál Sovětského svazu Ivan S. Konev.
Právě včera jim osvobozené Česko oficiálně odmítlo vrátit (nebo odevzdat, či prodat) jeho zákeřně zneuctěnou sochu RF.
Pan Letko má pravdu – bouráme pomníky symbolizující přátelství, nedivme se, že tím zasejeme nepřátelství. Lokajství jako princip. Ukázka kultury a civilizace. Fůj.
Jak si nás pak mohou vážit druzí a za co?

Botičky od Diora
Botičky od Diora
24. 5. 2020 10:43

Pavel Letko: Pokud je tedy smyslem české státnosti vzorová servilita a účast na kdejakém svinstvu nemocných mocných, jak si nás mohou vážit druzí, nedivme se, že světu jednou scházet nebudeme.

Lokajství jako princip: Prahu 6 zkrášlí nová socha, pětimetrová Marie Terezie jako šachová figurka
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/foto-socha-marie-terezie/r~ed944a109c4011eaaabd0cc47ab5f122/r~da7bbbaa9c3d11eab0f60cc47ab5f122/
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/foto-socha-marie-terezie/r~ed944a109c4011eaaabd0cc47ab5f122/r~ff34fa349c4111eaa6f6ac1f6b220ee8

A ještě Mariánský sloup na Staromáku….Otrocká psychika. Jak uvařit žábu? Nehodíte ji rovnou do hrnce s vařící vodou, okamžitě by vyskočila. Necháte ji v teplé vodě a pomalu budete vodu zahřívat. Až se žába uvaří. Česko je už uvařeno.