Soud romantickému úředníkovi zabavil 122 nemovitostí a 95 luxusních předmětů

Velká země, velká zlodějna

Jen malý vzorek toho, jak státní úředníci a další vykukové pouštějí Matičce Rossiji žilou…

Nižněgorodský okresní soud v Ruské federaci zabavil ve prospěch státu bývalému šéfovi autonomní republiky Marijsko (Марий Эл) Leonidu Markelovovi 122 nemovitostí (mezi nimi víceúčelový sportovně relaxační komplex o ploše přes 10.000m², obchodní centrum o ploše 3,3 tis.m², 16 automobilů a dalších 950 luxusních předmětů – mezi nimi 25 zlatých slitků a patnáctery hodinky prestižních značek, včetně značky „Patek Phillip“ v ceně milion rublů).

Tým jeho právníků se proti rozhodnutí soudu odvolá.

Markelov šéfoval republice 16 let do roku 2017.

Zadrželi ho 13. dubna 2017 a eskortovali do Moskvy, kde byl následujícího dne vzat do vazby a tentýž den bylo pozastaveno jeho členství ve vládní straně „Jedinaja Rossija“ (ER). Před ER byl členem v LDPR Žirinovského a předtím v KSSS. Tento nositel Řádu za zásluhy o vlast 4. stupně, Řádu přátelství a vyznamenání od ministerstva spravedlnosti a ministerstva zemědělství je obviněn z převzetí úplatku (přes 235 mil. rublů od zřizovatele drůbežářského závodu za „krytí a součinnost“ při získání státní podpory), zneužití pravomocí a držení munice.

V jeho vile v centru Joškar-Oly (metropole republiky) vyšetřovatelé nalezli mj. vydání veršů A. S. Puškina s jeho osobním podpisem, rukopis spisovatele Nikolaje Karamzina, mistrovská díla světově proslulých italských malířů (Botticelli, Rafael), sochařů a architektů období renesance, po části z nichž bylo vyhlášeno mezinárodní pátrání atd.

„Mezi vší tou velkolepostí byly i obrázky s vyobrazením Markelova. Například – na procházce s Puškinem, anebo v rytířském brnění“ – poznamenala „Versija“ (týdeník vycházející od roku 1989). A „Komsomolská pravda“ v srdceryvném materiálu napsala, že Markelov šíleně miloval svoji mladou ženu, kvůli které drahé rarity a luxusní předměty kupoval. Ta dáma ale od manžela utekla za hranice. A už se nevrátila…

Zabásli toho romantika, zmije jedny…
(Leonid Igorjevič – samozvaný básník, autor sbírek veršů „Doufám v zázračný obraz“ a „Pod modrým nebem bezmezným“)