Už od rána mi hlavě straší tenhle tweet:
Je to totiž ilustrativní (v tomto případě doslova) ukázka stereotypů, které někteří (mnozí?) lidé chovají o rovnosti a spravedlnosti, a neschopnosti rozlišovat rovnost a stejnost, se kterou se tak často setkávám i v diskusích zde na blogu. Na obrázku vlevo totiž není rovnost, ale stejnost. Rovnost je vpravo, tam, co je spravedlnost. Spravedlnost tu není rovnosti navzdory, ale naopak díky rovnosti – rovnosti postavení. Vlevo je stejnost krabic, vpravo je rovnost výhledu. Vlevo je rovnost rovné daně, vpravo je rovnost příležitostí.
Převzato z blogu Tribun
Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.
QR platba 50 Kč
QR platba 100 Kč
- Končím… 2. 4. 2024
- Debatní klub o Ukrajině: Petr Drulák / Přemysl Janýr 2. 4. 2024
- Svět ruskýma očima 756 1. 4. 2024
- P. C. Roberts: Nejostudnější rys případu Assange 31. 3. 2024
- Svět ruskýma očima 755 25. 3. 2024
Asi jste to myslel dobře, ale s tou rovnou daní jste to celé zase postavil na hlavu: rovná daň není stejná pro všechny – je totiž procentuální, takže každý platí podle svého příjmu. Daň z hlavy, nebo „koncesionářský poplatek“, to je nespravedlivá daň – pro všechny je stejná. Také o spravedlnosti na pravé části obrázku by se dalo pochybovat – když někomu dáte vyšší stoličku, z malého a slabého to velkého a silného neudělá. Typická ukázka je dnešní feminacizmus v USA – soudy nerozlišují mezi ženou a mužem, to by byl ten ošklivý genderismus. Takže pak může být 29-letá učitelka… Číst vice »
Tribune, buďte, prosím, té dobroty a zvolte si nějaké objektivnější téma něčeho, co se v životě lidském skutečně vyskytuje nebo co bychom dokázali obecně ale přitom skutečně exaktně definovat. Pohleďme okem Wikipedie na tu „spravedlnost“: Spravedlnost je jeden ze základních pojmů pro dobré uspořádání lidských vztahů, regulativní idea pro uspořádání společnosti a zejména pro právo. Podle Aristotela je to nejdůležitější z ctností, protože se vztahuje ke druhému a „nazývá se také dobro pro druhé“.[1] V oblastech různých vztahů – osobních, pracovních, právních – kde by měla vládnout spravedlnost, ji lze charakterizovat několika principy: 1. rovné zacházení se všemi – spravedlnost… Číst vice »
Rovnost existovala už před „bolševikem“, za doby jeho vlády a existuje i po jeho pádu – i když ji vydávají pasáci demokracie z Passau. Takže i v této Rovnosti budou někteří lidé rovnější. Opravdu nechápu, Tribune, proč Vás ty od praktického života na hony vzdálené ideály tak úporně drží.
Na světě panuje velká nespravedlnost. Začíná to tím, že se člověk narodí. Někdo se narodí jako prvorozený anglické královně. Někdo se narodí hloupé a chudé uklízečce. Někdo se narodí v prosperující USA. Někdo v chudém a technicky zaostalém státě v Africe. Někdo se narodí jako zdravé a hezké dítě. Někdo se narodí jako ošklivé nemocné nedochůdče. Ve vyhlídkách na kvalitu prožití lidského života jsou už od narození na světě nespravedlivě propastné rozdíly, které provázejí člověka celý život. Nespravedlnosti je na světě příliš mnoho. Mělo by se s tím něco udělat tak, aby svět byl spravedlivější. Jedna možná alternativa zlepšení daného… Číst vice »
kchodl napsal Asi jste to myslel dobře, ale s tou rovnou daní jste to celé zase postavil na hlavu: rovná daň není stejná pro všechny – je totiž procentuální, takže každý platí podle svého příjmu. Daň z hlavy, nebo „koncesionářský poplatek“, to je nespravedlivá daň – pro všechny je stejná. Také o spravedlnosti na pravé části obrázku by se dalo pochybovat – když někomu dáte vyšší stoličku, z malého a slabého to velkého a silného neudělá. Typická ukázka je dnešní feminacizmus v USA – soudy nerozlišují mezi ženou a mužem, to by byl ten ošklivý genderismus. Takže pak může být… Číst vice »
Ten obrázek je samozřejmě špatně tak i tak, páč v životě nejde o dívání. Rovnost jsou stejné podíly na půdě a rozpočtu. Jestli si na svém podíle někgdo stoupne na bednu nebo na hlavu není zajímavé. Bylo by zajímavé jen to, co byse dělalo s rozpočtem, gdyby do něj poslali všichni písemně co si představují, že by se mělo jako postavit, udržet a ták. Něgdo by třeba chtěl robotizovanou botárnu, tkalcovnu, počítačovnu, autovnu či co a druhej by chtěl třeba mír, nějaké ty naše umělecké zážitky nebo jen nekurjvěné potraviny. O tom by se mohly vést diskuse do omrzení, když… Číst vice »
Je to divný svět, kde být velkým znamená ztratit právo na bedničku a být malým znamená právo na nejvíc bedniček.
Pokud funguje neodarwin & spol., znamená to, že v dalších generacích budou samí malí.
dam to sem, kategorie humor, jako wobrazek z bednickama:
„Pozri, Izrael podporuje moslimov v Európe, ale doma v Izraeli ich nechce. No a ja, podporujem moslimov v Izraeli ale, nechcem ich v Európe.“
Voľakedy v tom,čo je rovnosť mal štát jasno :
http://a.disquscdn.com/get?url=https%3A%2F%2Fbeo.sk%2Fimages%2Fzabava%2Fcikanum-vstup-prisne-zakazan.jpg&key=SoOozXqS5uVWcjGMS2ofkg&w=600&h=443
Peter, ty Dubňany jsou jen 18 km od rodiště mého otce a 6 km od bydliště mých bratranců. Jak znám místní, tak jejich přístup k našim skvěle se přizpůsobeným se i po odstranění té cedule vůbec nezměnil.
To je jako s Mekkou muslimů Saudskou Arábií, která podporuje ISIL a muslimské radikály ale doma je nechce.
http://echo24.cz/a/iVmtW/proc-david-rath-vyhraje
Rovnosti, nestejnosti slyšících a neslyšících, a Romů
„Pochlubila jsem se panu učiteli ve škole, že jsem napůl Romka – a v tu ránu se mi zhroutil svět. Říkal mi, že jsem špinavá cikánka a děti se mě díky tomu začaly štítit. Nikdo se mě nezastal a ani doma jsem si nemohla postěžovat, protože jsem byla na internátě. Od té doby jsem se bála někomu říci, kdo jsem a odkud můj tatínek pochází….“
http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/regina-polakova-romstvi-pro-me-znamena-neco-navic-takove-velke-plus
,, Spravedlnost tu není rovnosti navzdory, ale naopak díky rovnosti – rovnosti postavení…
Spravedlnost může fungovat i tam, kde rovnost postavení nefunguje vůbec. Navíc úplná rovnost všech nebyla ani za Solóna, ani za Kleisthéna, vždycky byli ti méně rovní. Ani v celkem demokratických kmenech si jsou někteří rovnější. Když dáte Downovi papír, že má s Vámi rovné postavení a příležitosti, tak jste se mu z mého hlediska vysmál dost ošklivě do obličeje. Preferuji spravedlnost pro všechny stejnou, které dosáhnout lze, před rovností, která je iluzorní a dosáhnout jí nelze.
Celý obrázek je zavádějící. Před jeho výkladem je třeba položit minimálně následující dotazy:
1. Je pro společnost významné, aby ten prcek nezbytně viděl zápas?
2. Kdo vynaložil úsilí, aby ty bedny zajistil? Komu patří?
3. Nemohl si to ten prcek zařídit jinak, aby viděl zápas a neotravoval s tím ostatní?
Po zodpovězení podobných otázek je teprve možné na obrázkem uvažovat.
Je to zajímavé. Jeden jednoduchý dvoj-obrázek na téma rovnost a spravedlnost, k tomu pár lehce provokujících slov a v následné rozpravě několika čtenářů se zrodí neuvěřitelně pestrý soubor profilů (nejen) obecné a emoční inteligence diskutujících, ale zejména struktury jejich sociálního vědomí a úrovně osobnostních morálních norem i normalit každého z nich. Možná původně pisatel článku takový úmysl ani neměl, ale podle mého názoru se mu podařil autorský majstrštyk. Zdá se, že smysl pro spravedlnost není jen záležitostí vyvinutého citu pro ni a dobré logiky při posuzování souvislostí a vztahů lidí v nějakém ději. Cosi mi rovněž našeptává, že tam asi… Číst vice »