Stovka českých vědců podpořila páteční studentskou klimatickou stávku

Tisková zpráva, 11. března 2019

Více než sto akademiček a akademiků dnes vydalo prohlášení na podporu stávky studentů pořádané v pátek 15. března jako protest proti nedostatečné aktivitě vlády v oblasti ochrany klimatu. Celosvětové výzvy k plnění závazků Pařížské klimatické dohody po vzoru švédské studentky Grety Thunberg se zúčastní středoškoláci ve městech po celé České republice.

„V situaci, kdy v produkci oxidu uhličitého na obyvatele stále patříme mezi největší světové znečišťovatele, se nemůžeme tvářit, že se nás problém změny klimatu netýká,” stojí v prohlášení iniciovaném prof. Pavlem Jungwirthem. „Jen rychlým naplňováním konkrétních kroků, týkajících se například útlumu těžby a spalování uhlí, jakož i péče o zemědělskou půdu, lesy, vodu v krajině a dalších aspektů klimatické adaptace, se nám může podařit předat zemi dalším generacím tak, abychom stávkujícím středoškolákům a jejich vrstevníkům zcela nezkazili budoucnost.”

Klimatolog Alexander Ač shrnul rozměr výzvy, před kterou lidstvo stojí: „V průběhu 12 let je potřeba snížit celosvětové emise CO2 o téměř 60 %, jinak oteplení překročí hranici 1,5 °C a riziko rozsáhlých nevratných změn se výrazně zvýší. Svět dnes není na cestě k naplnění závazků z Paříže, které by znamenaly oteplení o víc jak 2,5 °C do konce století. Krizi změny klimatu nepřikládáme náležitý význam a dosavadní snahy o řešení jsou nedostatečné. Proto považují aktivní přístup mladých lidí za zcela legitimní.“

Jedna ze signatářek, prof. Vladimíra Dvořáková, ke studentské klimatické stávce dodala: „Vychováváme studenty k většímu sebevědomí, posilujeme jejich schopnost prosadit se. Neučíme je ale odpovědnosti či spoluodpovědnosti, kterou nutně nesou i ti, co mlčí a nedělají nic. Navíc, tito dnešní středoškoláci budou svědky dopadů změny klimatu nejen na ně, ale i na celý svět. Oni budou čelit všem hrozbám a světovým konfliktům, které vyplynou z důsledků klimatické změny. Je dobrým signálem pro budoucnost, že se tato mladá generace začíná o problémy zajímat, je dobrým signálem, že se tato akce u nás koná a zároveň přesahuje rozměr České republiky.“


Stanův komentář: Podle twitterových zdrojů dal v této souvislosti najevo, že existuje, i německý prezident. Tentokrát se rozhodl podpořit páteční studentskou stávku proti klimatickým změnám. Na místo konání do 350 km vzdáleného Neumünsteru si z Berlína zaletěl letadlem. A letadlo s posádkou letělo ještě dalších 960 km z Bonnu do Berlína a zpět, aby prezidenta vyzvedlo a pak se vrátilo do sídla německé vládní letky.

Podle mého názoru tahle komická epizodka ukazuje kontroverznost současných metod boje proti klimatickým změnám. Kdyby to s ním někdo myslel vážně, musí začít u letecké a námořní dopravy a především u zbrojení. Místo toho se začalo s biopalivy a po dlouhých letech jsme se dopracovali k zákazu plastových brček. Měli bychom přestat proti klimatickým změnám bojovat, ale začít na vědeckém základě zkoumat a měnit politicko-ekonomický systém, který vede svět k ekologické a válečné katastrofě.

Za svoji osobu bych od vědců očekával, že v souvislosti s podporou studentské stávky vydají mnohem sofistikovanější stanovisko.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
18 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Admirál
Admirál
12. 3. 2019 12:45

Klimatická stávka.
Na základě nepřesných a cinknutých podkladů s nedostatečnou znalostí principů vývoje klimatu a s pominutím nepohodlných faktů se vytvořil pojem se došlo k tomu, že za změny klimatu na zemi může člověk a že je třeba proti změnám bojovat.
Nejlépe hezky po bolševicku. Hysterické stávkující svazačky, podpisují se petiční archy, akademici akademizují.

Ještě přidejte boj proti střídání ročních období. Bude to mít stejný dopad.

John Powder
John Powder
12. 3. 2019 15:05

Nejde o nic jiného než pokus o umělý „technologický skok“, který má zajistit prodloužení životnosti současného zlodějského finančního systému, a na něm postavenému korporátního fašismu.
Na Marsu se otepluje, a zmenšují se polární čepičky, asi proč? Tam to CO2 vypouští kdo?
A zelené Grónsko před malou dobou ledovou bylo způsobeno zřejmě prděním Římanů, ne?

Bety
Bety
12. 3. 2019 16:05

Nedávno sem Orinoko dal velmi zajímavý a znepokojivý odkaz týkající se praktik dnešní vědy ,jež je, také díky grantové politice a nutnosti „publikuj, nebo zhyň“ postižena v opravdu varujících procentech neprůkazností publikovaných výsledků. pokud neřekneme přímo, že některé z nich jsou zřejmě zcela vycucané z prstu. A podle mého názoru co se týče klimatu to Admirál opravdu vystihl – nepřesné a cinknuté podklady s nedostatečnou znalostí principů vývoje klimatu a s pomi- nutím nepohodlných faktů…. A když k tomu přidáme značnou lukrativnost této záležitosti, možnosti nátlaku, teplá místečka, další granty a víru založenou na : musí to být pravda, protože… Číst vice »

racek
racek
12. 3. 2019 18:44

Ach jo, tohle by nikoho nenapadlo ani v době „poručíme větru dešti..“ . Jak je vidět, přírodovědné vzdělání je dnešní generaci mládeže hodně vzdálené …

Dana
Dana
12. 3. 2019 22:34

Stavky jsou zatim spise evropska zalezitost, americke skoly se jeste nezbulikovaly. Zmena klimatu ale frci na universitach a u mladych lemplu vseobecne. Mam dojem, ze tyhle akce jsou v EU konstruovany, aby obcane tolik neprotestovali, az budou muset platit miliony za hospodarske zmeny u nich, ale hlavne platit statum tretiho sveta na ekologicke programy. Nekde se holt ty milardy, ktere chybi vystoupenim USA z Parizske klimaticke dohody vystrachat musi. A vubec, civilisace kvuli narustu sklenikovych plynu skonci stejne za 12 let, jak nam tu nekteri experti tvrdi. Na druhou stranu, magneticky severni pol se dosti rychle posunuje smerem Sibir, nikdo… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
13. 3. 2019 6:43

Vidím že US „hodnověrné info“ se opět zdárně šíří… Někdy má člověk dojem, že celý ten „kontinent“ za jedním oceánem je jedna velká Fake-news… Člověk se logicky při svém životě nemůže v určité míře mnohdy poškozování planety a přírody vyhnout. Tato logika by však měla znát, že i ono poškozování by mělo mít svou míru a rozsah, který by ještě zvládl, či se dokázal přizpůsobit reálně probíhajícím změnám. Člověk něco nemálo také dokáže napravit. Ač na klimatickou změnu „věřím“ (co kolem reálně probíhá přes 30 let se zvyšující se intenzitou jaxi nejsem schopen nevnímat- na to málo pobývám v uzavřených… Číst vice »

Bety
Bety
13. 3. 2019 8:16

Plošný alarmismus v jednom, vybraném směru tlumí opravdový výzkum
plošné ekologie, kterou skutečně potřebujeme. Protože všechno souvisí se vším.

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
13. 3. 2019 10:14

Budeme-li dále žít a nejen živořit či přežívat do smrti o tom rozhodne zda se většinově a v kritických místech a oblastech dokážeme včas jako společnost i „v jednotě jedince a jeho duše“ „znovuvřadit“ do koloběhu dějů přírody.
Zda dokážeme žít s přírodou, umně jí i procesů a jevů v ní probíhajících s mírou využívat. Nikoliv masově drancovat, znásilňovat, rabovat a žít proti ní.
JSME VŠICHNI DĚTI TÉ SAMÉ MATKY – PLANETY ZEMĚ.
Nekonečně krásné a nádherné.
A i tuto -naši SPOLEČNOU- maminku bychom měli mít v úctě a rádi.

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
13. 3. 2019 11:04
PPK
PPK
13. 3. 2019 18:35

Souhlasím s p.Admirálem. Klimatický alarmismus není nic jiného, než laciné politikum, jehož prvořadý smysl je dnes jednoduše trojí: Odvést aspoň na kraťoučký čas pozornost mladých od sociální otázky kapitalismu a od výročí 15. března a krom toho i na tom občas něco zdarma vydělat. Stačí mluvit, vymýšlet si údajné výsledky údajných vědeckých bádání – a lidé dostanou strach z budoucnosti. A výmyslům uvěří. Vezměme si na paškál např. ty naše hezké české lesy a zapněme logiku ve vlastním mozku. Brzy pochopíme, že pokládat a veřejně vydávat hospodářské lesy za výtvor přírody, je buď historická neznalost, založená na víře v pusté… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
13. 3. 2019 20:03

Pane PPK zdravím. Nemusím souhlasit s „Klimatickou stávkou“ a oblbováním mladých a dětí, ale jinak platí i u „aktivistů“, že „nejsou všechny holky stejný“… Je mezi nimi čím dál více poloprofesionálů- dalo by se říci. Např. je velký rozvoj studií zabývajících se významem mrtvého dřeva v lesích, jeho měření a sledování se neprovádí jen u nás- v podstatě jsou určitá data z celé Střední Evropy, velké č. Záp. Evropy. Pokud dnes „aktivista“ chce něco reálně dosáhnout musí tyto data studovat- a i jen v češtině je to na měsíce a měsíce čtení… Řada dat která před povrchními tvrzeními klidně obstojí… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
13. 3. 2019 20:33

Ke změně klimatu můžu hovořit za sebe a jen za svých ještě ne celých 50. Ale to co vidím a vnímám -ač mne (bohužel) nikdo neplatí, nejsem členem nějaké partaje či uskupení- mi naznačuje že se skutečně s klimatem celkově něco děje – a to hodně. Jistěže vztaženo ke geologickým obdobím to jsou „marginálie“, ale my jsme např. tuším jako druh ještě v devonu či křídě nežili. :-) Je tedy logické, že se zajímáme o změny řekněme hlavně od konce třetihor – širšího nástupu savců. V případě lesa jde myslím skutečně poctivě zainteresovaným o to, aby se člověk pokusil omezit… Číst vice »

PPK
PPK
13. 3. 2019 22:29

Také já Vás zdravím, p.Martine! Jsem dítě jižních Čech a Šumavy, kde lesy a rybníky byly, co by kamenem dohodil. A vím, že nevznikly jen samy od sebe, ale zakládal je pán kraje vždy jen kvůli výnosu z rychle rostoucího dřeva, kratochvíli z lovu zvěře a pro výnos při pravidelném výlovu ryb. Ani mračna komárů u pramenů Lužnice z Rožmberka či u Bezdreva ten zámecký pán neřešil a krajinu též jistě nevytvářel jen pro radost poddaných. Také stromy na okrajích rybníků a silnic pán kraje nikdy nekázal sázet pro krásné oči vesničanů, ale kvůli trvalosti hrází a sjízdnosti cest v… Číst vice »

Aleš
Aleš
14. 3. 2019 13:40

Zdravím Vás pane PPK. S valnou většinou toho, co tu padlo, nezbývá než souhlasit. Tak zjednodušeně, jak jste to však řekl v poslední větě, to určitě říci nelze. Krom toho, že tu nejsme jako lidská společnost na planetě sami a ono MIGRACE ve fragmentované krajině jde některým druhům moc snadno (se svými dalšími negativními dopady na životní prostředí i lidskou společnost (potkan, plísně, v zemědělství, lesnictví a potravinářství škodlivý hmyz) a pro jiné ten pokus o přestěhování skutečně může znamenat totálně konečné řešení jejich otázky. To není alarmismus, to je fakt. V prdech dobytka problém evidentně nebude, ale jiné organismy… Číst vice »

Aleš
Aleš
14. 3. 2019 14:45

Ale rozhodně ne proto, že to tvrdí nějaká zákulisními mocenskými silami použitá studentka, petice nějakých bůhvíkým placených vědců anebo že je to nějakým způsobem preferováno politickým systémem, ale NAVZDORY jim. Ono to totiž funguje zpravidla i zpětně. Nevykořeněná sociálně stabilní struktura obyvatelstva vede ke kvalifikovanějšímu a místně znalejšímu personálu s vnitřní motivací, který dokáže lépe pěstovat a obhospodařovat stabilnější lesy. To však není důkaz toho, že to jde bez těch žabiček a motýlků… Výročí 15. března již dokázali přehlušit jiným kulatým smutným výročím a ještě to dokázali prezentovat jako oslavu. V tomto směru si ti papaláši navzdory merdiálním šarvátkám o… Číst vice »

racek
racek
16. 3. 2019 21:29

No, takový obecný protest za možná správnou věc je protestem tzv. bez rizika které nepřináší žádné povinnosti … a možnost se ulejt, je fajn věc. Znám to sám z mého mládí. Šli jsme tenkrát pěšky podpořit prezidenskou kandidaturu jistého Čestmíra Císaře, člověka s krásným jménem pro presidenta, nicméně jinak … no… Ovšem v době, kdy již všichni věděli že kandidovat nebude a že kandidátem je gen. Svoboda. Jo ale prožít srandovní den v době vyučování bylo nade vše. No jo, studentská recese. Zapoměl jsem si vzít kecky a tak jsem šel v polobotkách. Ty puchejře cejtím dodnes. A vyléčilo z… Číst vice »

racek
racek
16. 3. 2019 21:34

Milá Dano, ten rychlý pohyb magnetických pólů může být velký průšvih. Ono totiž občas dochází po určité době, několika set tisíc až milionů let, k přepólování magnetických pólu. Existuje přiliš velká spojitost této události s hromadnými vymíráními a změnou biodiverzity prostředí.