Česko odmítlo vojenskou pomoc Ukrajině

Na pomoc Ukrajině vyčlenila česká vláda přes 2,5 mil. USD, a to na demokratickou transformaci, stipendia pro ukrajinské studenty, podporu nezávislých medií, ale ne na dodávky vojenského charakteru.

Tisková mluvčí českého ministerstva zahraničí Johanna Grohová o tom promluvila pro Radio Svoboda. Neuvažuje se o předání českého vojenského letadla An-26, jelikož vojenské letadlo se nezařazuje do humanitární pomoci. Česká armáda letadla An-26 nepoužívá, stojí na letišti ve Kbelích. Jejich uvedení do provozu by znamenalo velké náklady a mnoho času.

Námět: Stan

Převzato z Censor.net.ua

***

Ruská vláda zakázala státní nákupy cizích značek

14. červenec 2014

Premiér Medveděv oznámil, že ruská vláda zakázala státní a komunální nákupy aut cizích značek. Upozornil, že stát kupuje velmi mnoho produktů i služeb, na což se vydávají kolosální prostředky. Přímo řekl: „Nakonec je lepší, získají-li je (prostředky) domácí společnosti, než zahraniční výrobci, pokud jsou domácí schopni soutěžit s cizími v ceně i v jakosti.“

Podle něho může takové opatření navíc podnítit technologickou modernizaci výroby. Řekl dále: „Nejedná se jen o běžné věci, stále přetřásané, jako jsou osobní automobily pro úředníky, ale i o veřejnou dopravu, speciální techniku, kterou využívají naše zvláštní útvary nebo rozpočtové organizace, jedná se i o techniku, kterou využívá komunální sféra, stavebnictví a jiné.“

Podle ministerského předsedy neznamená dokument konec spolupráce, ale naopak předpokládá rozvíjení kooperace. Vicepremiér Dvorkovič doplnil, že se opatření týká jen techniky vyráběné mimo území Ruska. Netýká se výrobků sice cizích značek, ale vyráběných v Rusku.

Převzato z News.mail.ru

***

Putin v Latinské Americe

Nil Nikandrov

15. červenec 2014

Ruský prezident navštívil Kubu, Nikaraguu, Argentinu a Brazílii. K tak velké cestě dosud nedošlo, a to ani v období SSSR. Pravděpodobně bude možno podobné „komplexní“ návštěvy očekávat i do budoucna, pozvání už jsou a programy se dopracovávají. Dochází k obnovování vzájemných styků Ruska s jihoamerickými státy. Izolace Ruska je chimérou amerického ministra zahraničí a jeho snaha vydávat přání za skutečnost. Obamova administrativa nedokáže situaci ve světě strávit. Státy, které stojí na opačné straně než Washington s jeho anglosaskou skupinou (Velká Británie, Kanada, Austrálie a Nový Zéland), brání vytvoření jednopolárního světa, o který USA tolik usilují.

Vladimiru Putinovi se ve vedoucích kruzích Jižní Ameriky dostává vysokého ocenění za jeho přátelský, trvale konstruktivní charakter kontaktů s jeho zdejšími kolegy a rovněž za jeho snahu o vzájemně výhodné dohody v oblasti ekonomiky, financí, politiky i kulturních vazeb, což oceňuje i veřejnost těchto zemí. Lze to pozorovat v internetových diskusích. Je v nich hodnocen jako jeden z nejvlivnějších politiků zde. Jihoameričané porovnávají politiku Washingtonu a Moskvy a pro Severoameričany nevychází příznivě. Pisatelé si všímají i toho, že je ze strany Američanů snaha Putinovu návštěvu utajovat před americkým světem.

Jeden z pisatelů se vyjádřil takto: „Pouta solidarity mezi kubánským a ruský lidem posilují a napomáhají snaze o mír v celém světě, pokroku v boji proti chudobě a sociální nerovnosti v Latinské Americe. … USA, jejich ropné společnosti a výrobci zbraní přinášejí smrt a rozklad, pustoší celá území, jako dnes Sýrii a Ukrajinu. Prolévají potoky krve, aby se  zmocnily ropy a minerálních zdrojů. Proto přátelskému ruskému lidu a jeho prezidentu v Latinské Americe tleskají.“

Jiný komentář oceňuje, že se Rusko obrátilo k Jižní Americe se snahou zbavit ji vykořisťování Spojenými státy. Tentýž komentář připomíná, že Hugo Chavez předpověděl na polovinu století pád hegemona a uvádí, že USA drží některé americké státy pod krkem pomocí loupeživé finanční „pomoci“ a zabráním přírodních zdrojů. Je to Peru, Paraguay, Surinam a země Střední Ameriky. Ubránila se jen Nikaragua za podpory Číny a Ruska.

Západní media považují Putinovo turné po Latinské Americe za geopolitický tah: „Rusko podniká protiútok„. Tradičně protiruské španělské El País, ovlivňované americkými tajnými službami, si všímají především budoucího posilování spolupráce Ruska s jihoamerickými státy ve vojensko-technické sféře. Ty pak označují za ozbrojenou eskalaci. Tak vysvětlují pravidelné přílety strategických bombardérů (na dotankování) i vplouvání vojenských lodí do kubánských a nikaragujských přístavů na přátelské návštěvy. V Pentagonu vyvolává paniku i to, že vše probíhá v přátelské atmosféře, kdy si posádky potřebují odpočinout a provést technickou kontrolu lodí. Přitom Američané mají desítky válečných základen v Kolumbii, Guatemale, Hondurasu i jinde.

Americká sdělovadla moc prostoru Purinově cestě nevěnují. Jejich propaganda povykuje o ruské agresi na Ukrajině a prezident Ruska si přitom v tak náročnou dobu cestuje několik dní po západní polokouli. V Havaně byl podepsán velký balík dokumentů týkající se konkrétních projektů, mezi nimi i těžby ropy. Byl smazán mnohamiliardový kubánský dluh, který do určité míry kazil vzájemné vztahy.

V nikaragujské Managui byl ruský prezident poprvé. Daniel Ortega při návštěvě řekl: „Jsme připraveni spolupracovat na iniciativách Ruska na podporu míru na celé planetě i v jednotlivých regionech, tedy i v našem regionu. Řešení konfliktů není v bombardování, ale v rozumných přístupech a musí se především brát ohled na vůli lidí.“ Ortega jako jeden z prvních podpořil Putina ve věci připojení Krymu.

V Buenos Aires byly podepsány dohody, mezi nimi i prodloužená dohoda o práci v oboru mírového využití jaderné energie. Týká se výstavby jaderných energetických zařízení, výzkumných prací i výroby radionuklidů pro průmysl a zdravotnictví. Určité perspektivy se ukazují v účasti Ruska na těžbě břidlicového plynu ve Vaca Muerte v provincii Neuquen. Naleziště má mít životnost desítky let a má poskytovat energetické zdroje nejen Argentině, ale i ostatním zemím jihoamerického konusu.

Závěr návštěvy byl v Brazílii. Dilma Rousseffová naznačila spolupráci mezi oběma státy v ropném a železničním oboru a v rozvoji vojensko-technické spolupráce, jelikož Rusko vyvíjí a vyrábí moderní zbraňové systémy. Mnozí analytici považují srdečné přijetí ruského prezidenta Dilmou za důsledek znechucení ze špionážní aféry, kdy byly odposloucháváni brazilští představitelé tajnými službami USA na území Brazílie.

Převzato z Fondsk.ru

Pozn. překl.: Dodatečně jsem byla upozorněna na http://www.novarepublika.cz/2014/07/putin-na-zadnim-dvorku-usa-bude-mit.html. Je to článek  na stejné téma, ale podrobnější.

***

Kuba předá Rusku středisko pro radioelektronické sledování v Lurdesu

16. červenec 2014

Středisko umožní kontrolovat radiové i telefonické spojení s velkou částí území „potenciálního nepřítele“ – píše Kommersant. Moskva se střediska vzdala v roce 2001, aby vyhověla požadavkům Washingtonu. Jednání o návratu zahájila již před několika lety, ale až počátkem letošního roku je náhle zaktivizovala. Obě země se dokázaly dohodnout během několika měsíců a při Putinově návštěvě Kuby se věc uzavřela.

Jeden z pracovníků Kommersantu prohlásil: „Naše gesto dobré vůle neocenily (USA).“ Moskva měla všechny důvody projekt obnovit, čímž posílila svou rozvědku. Údajně nebude tolik personálu jako tomu bylo v dobách, kdy bylo nejsilnějším centrem radioelektronické rozvědky. Jeho parametry se nyní teprve rozpracovávají.

Už před tím Rusko Kubě odepsalo 90 % jejího dluhu, jehož celková částka je 35,2 miliardy USD. Zbylých 10 % bude Kuba splácet postupně během deseti let v půlročních splátkách.

Námět: Stan

Převzato z Politikus.ru

***

Polsko vstupuje do války

17. července 2014

V přístavu v Oděse byl 16. července za zvýšeného utajení vyložen náklad 12 samohybných dělostřeleckých kolových zařízení, houfnic ráže 152 mm, vzor Dana, české výroby, které jsou ve výzbroji vojenských sil Polska, dále štábní autobusy a nákladní auta.

Oddíl (pravděpodobně z 1. mazurské dělostřelecké brigády) se po vykládce, plně obsazené polskými vojáky, přesunul na železniční stanici Razdělnaja, aby se odtud přemístil na základny.

Není známo, zda to má být to Porošenkem ohlášené „nepříjemné překvapení pro opolčence“, avšak s otevřeným vstupem regulérních ozbrojených sil cizího státu do občanské války na Ukrajině (mezi jiným také člena NATO), se mění základní obraz vojensko-politické situace.

Doslova se tím rozvazují ruce Ruské federaci a jejím spojencům k adekvátní odpovědi.

Námět: Stan

Převzato z Politikus.ru