Irák: ti nahoře nemohou, ti dole nechtějí. Období poločasu

Anton Veselov

25. srpna 2015

Sliby před rokem ustavené irácké vlády nebyly splněny v žádném bodě. Premiér dělal, co mohl, ale soustavně se potýkal s odporem. Naplnily se nejhorší předpovědi.

Bezpečnost. Množství běženců i místních přestěhovalců se zdvojnásobilo a čítá přes 3 miliony. Loni bylo přes 17 tisíc zabitých civilistů, letos do dneška přes 10 a půl tisíce. Podařilo se vyhnat bojovníky IS z některých důležitých míst, například z největšího závodu na zpracování ropy. Hlavní roli nesehrála regulérní armáda, ale četné oddíly šíitských „lidových milicí“, jejichž metody se příliš neliší od metod bojovníků IS. Oddíly IS mají zabraných několik měst, jako je Ramádí, Fallúdža a Beidži. Posádka města Hadith v provincii Anbar  je spolu s civilním obyvatelstvem zásobována pouze letecky zásluhou dobré ranveje, vybudované ještě za Saddáma. Přítomno je přibližně 400 amerických vojáků označovaných za poradce a specialisty.

Hospodářství a finance. Podle iráckého vicepremiéra byl mezi lety 2004 a 2014 vynaložen téměř bilion USD (800 miliard z rozpočtu země a 200 miliard zahraničních investic), ale žádné citelné zlepšení hospodářské situace nenastalo. Korupce astronomického rozsahu, země na pokraji defaultu. Koncem roku 2015 by dluh mohl představovat 51 % HDP. Podle některých znalců je to prudkým pádem cen ropy (90 % příjmů iráckého rozpočtu) a růstem výdajů na boj s IS. Podle jiných je země do základu rozkradená. První vysvětlení se blíží pravdě a druhé je přístupné lidem. Mzdy zaměstnanců se opožďují až o půl roku a některým pracovníkům státní správy byla zpětně stanovena neplacená dovolená.

Něco lze také připsat přírodním podmínkám. Letošní léto bylo mimořádně horké, s teplotou až 53 °C, musely být vyhlašovány nepracovní dny. Výpadky v dodávce elektřiny trvaly 10 až 12 hodin denně, některé rajony byly odpojeny zcela. Lidé, ač zvyklí na těžkosti, vycházeli do ulic a žádali alespoň minimálně přijatelné podmínky pro existenci. Vláda se zachovala vstřícně alespoň v tom, že nařídila silovým strukturám nebránit „realizaci základních práv občanů“, ale naopak je chránit před „provokacemi a pronikání cizích sil“.

Bagdád se snažil předvést, že něco koná a oznámil, že MMF souhlasí s poskytnutím 1,24 miliardy USD (vzhledem k rozpočtu země zcela nedostatečná částka). Zároveň byl přijat radikální krok. Jako záminka – ochrana místního podnikání – byly zavedeny nové daně a výběry (například na operátory mobilních sítí 20 % na každou operaci). Vrcholem jsou dodatečná cla na dovoz (5 až 30 %) a dvěstěprocentní poplatky na dovoz klimatizace – přitom v době, kdy je vedro. Nic z těchto novinek nepostihlo Kurdistán. Vedení je jasné, že tam by to tak jako tak ignorovali.

Nastala dominová situace. Obchodníci viděli, že vláda nemá jiné argumenty a zastavili převoz přes hraniční přechody s Íránem a Kuvajtem (provincie Basra), přes něž a přes přístav Numm Qasr jdou 3/4 zboží. Nahromadili se tam tisíce mnohatunových nákladních aut. Místní úřady odmítly plnit nařízení vlády o vyšších poplatcích. Začaly bouřlivé akce za autonomii provincie Basra. Nato dal premiér pokyn celní službě odložit výběry nových tarifů do 15. srpna, ale to už bylo pozdě.

Politika. Hlavní duchovní vůdce šíitů, Velký ajatolláh Alí al-Sistání vyzval premiéra přemoci „železnou rukou“ korupci a v zemi zavést pořádek. Den nato byla oznámena reforma  veřejné správy a faktická decentralizace vlády, která nebude rychlá, bude trvat týdny až měsíce. Mají být: zrušeny funkce viceprezidentů a vicepremiérů, namísto osmi federálních ministerstev mají být pověřeny plnou mocí vlády patnácti provincií (krom členů kurdské autonomie), sníženy počty federálních ministerstev ze třiceti tří na dvacet dva (v další etapě na 15), zrušeny stranické kvóty jmenování do vedoucích funkcí, reforma justice, atd. Prezident země, podle jeho vlastních slov o reformě nebyl informován, nebyla s ním konzultována a vše se dozvěděl ze sdělovacích prostředků.

Došlo k dalším překvapujícím skutečnostem. Parlament, který celý minulý rok zjevně bojkotoval prakticky všechny iniciativy předsedy vlády a jeho snah najít řešení situace, nyní jeho iniciativu schválil a ve snaze vydávat ji za svoji, ještě ji rozšířil. Na zasedání se sešlo 80 % poslanců, což se nestalo od roku 2003.

Řadoví občané přijali změny s nadšením, po celé zemi probíhaly masové demonstrace. Lidé žádali krom obvyklého zlepšení svého života také potrestání defraudantů, skoncování s bratříčkováním a výměnu těch, kteří ztratili důvěru. Jedním z prvních opatření bylo uvolnění z funkcí desítek středních vedoucích kádrů, zrušení mnohých řídících struktur, ale objevily se i požadavky na sesazení gubernátorů a ministrů, rozpuštění rad provincií atd., až do sesazení premiéra a rozpuštění parlamentu.

Pustili se do sebe představitelé zákonodárné moci, soudní moci a exekutivy. Dne 28. srpna má být „manifestace milionů“, na kterou pozval šíitský duchovní Muktada al-Sadr. Podle něho existuje nebezpečí, že budou zákonné požadavky lidu zneužity silami s osobními zájmy neslučujícími se se zájmy republiky. Proč ke všemu dochází právě nyní? Plán rozdrobení Iráku byl vypracován dávno. První krok k tomu byla bezletová zóna v roce 1991, kdy donutili Bagdád stáhnout svá vojska z Kurdistánu a z jihu Iráku a vojenská letadla, která letěla na sever od Tikrítu a jižně od Nasseru byla zničena.

Druhou etapou drobení irácké společnosti bylo drobení podle konfesí – sunnité a šítové. O to se snažila především administrativa USA a jí dosazený premiér al-Malíkí (se souhlasem a schválením Íránu). Výsledkem je, že vpád cizích žoldnéřů IS je ve skutečnosti rozsáhlá občanská válka mezi sunnity a šíity Iráku, krutě ničícími jeden druhého.

Dnes je Irák natolik oslabený, že přišla třetí etapa – rozpad na tři části – kurdskou, šíitskou a sunnitskou, podle původního plánu. Ostatně existuje i radikálnější varianta. Předseda Sboru náčelníků štábů USA generál Dunford řekl v americkém Kongresu: „Upřímně řečeno, myslím, že jsou Kurdové a šíité lépe vybaveni v ekonomickém a zdrojovém projektu, krom toho mají dobré perspektivní systémy řízení, což jim umožňuje budovat své samostatné státy, a to nelze říci o sunnitech.“ Generál sloužil dlouho u námořní pěchoty, neovládá květnatou diplomatickou mluvu, ale podstatu vysvětlil přesně a dlouho mu tleskali.

Převzato z Fondsk.ru

***

Ruská armáda přichází na pomoc Sýrii

Thierry Meysan

24. srpna 2015

Do boje proti terorismu v Sýrii vstupuje ruská armáda. Po rozpadu Sovětského svazu odešla z mezinárodní scény a nyní dělá první kroky. Založila společnou rusko-syrskou komisi, dodává zbraně a průzkumná data a posílá vojenské poradce. Vše je v nějaké formě zkoordinováno s akcemi Washingtonu.

Rusko nejprve vedlo jednání se Saúdskou Arábií a Tureckem o vytvoření aliance pro boj s IS. Po turecké obrátce muselo svou strategii změnit. Ankara se rozhodla přetrhat své vztahy s Moskvou ve věci budování Tureckého proudu a spolu s Ukrajinou vytvořila Internacionální islámskou brigádu pro destabilizaci situace na Krymu (1), přičemž podpořila IS v boji proti kurdským organizacím PKK a PDS.

Analogicky musel svou strategii změnit i Washington, když chtěl generál Allen spolu s prezidentem Erdoganem vytvořit „bezpečnou zónu“ pro Islámský stát na severu Sýrie (2).

Nakonec došly Moskva s Washingtonem k dohodnutému řešení

• odstranit z tureckého území Patrioty
• založit rusko-syrskou vojenskou komisi.

Zrušení bezletové zóny

​ V lednu 2013 rozmístila NATO v Turecku Patrioty, což Sýrii znemožnilo upevnit svou pozici na hranicích. Proto mohli džihádisté z Fronty al Núsra​​ ​ (al Kájda) ovládnout sever země.​ Od léta 2014 je tato letectvu nedostupná zóna okupovaná IS.

V období bojů v Kobani nemohla syrská armáda bombardovat rozmístění bojovníků IS, k záchraně města potřebovala pozemní operace. Raketové komplexy Patriot patří dnes Německu a Nizozemsku, které je dodaly. Po opravě a modernizaci budou převedeny do Litvy na hranici s Ruskem.

Vstup ruské armády do války v Sýrii

Ruská armáda se od počátku války v Sýrii vyhýbala válečným operacím. NATO organizovala žoldnéřsky arabské jaro i válku proti Sýrii a koordinovala akce džihádistů i libyjských a syrských darebáků nazývaných povstalci. Měli základnu v tureckém Izmíru (3), byl to ve skutečnosti štáb pozemních vojsk 28 členů NATO.

V posledních několika týdnech přišel do Damašku větší počet vojenských poradců. Sýrie dostala 6 letadel MiG-31, což jsou nejlepší stíhačky na světě. Byly zakoupeny v roce 2007, jenomže kontrakt byl zablokován. Nespadají pod embargo, mohou být užity jen k národní obraně, konkrétně při napadení Sýrie Izraelem a Tureckem, jak už se několikrát stalo, když tyto dvě země podporovaly džihádisty.

Dne 30. ledna bombardoval Cahal vojenské výzkumné středisko v Džamráji nedaleko Damašku pod záminkou zničení zbraní určených pro Hizballáh. Ve skutečnosti se jednalo o zničení zařízení družicové komunikace zabraného Syrskou arabskou armádou, aby neodhalila kódovací systém (4). Operace byla provedena izraelským letectvem spolu se Svobodnou syrskou armádou, v níž jsou veliteli důstojníci francouzské cizinecké legie za dohledu Spojeného velitelství NATO.

Ruská armáda poskytla Sýrii zpravodajské prostředky, což od základu mění situaci. Džihádistům se totiž až dodnes dařilo vyhýbat se vládním vojskům zásluhou satelitních dat od NATO. V poslední době se už NATO asi s IS nedělí, ač informace dále poskytuje al Núsra (al Kájda).

Ruští vojenští poradci shromažďují potřebné informace ke studování možnosti zapojit mírové síly OSN. Moskva obdrží zprávu, podle níž budou zkoumány možnosti k realizaci ruské operace i obdobné operace silami ODKB (organizace Dohody o kolektivní bezpečnosti). V této vojenské alianci jsou tři muslimské státy, Kazachstán, Kyrgyzie a Tádžikistán, které mohou lépe než Rusko bojovat proti teroristům, krytým islámem. ODKB bude mít poradu 15. září v Dušanbe. ODKB nemá až dosud smlouvu s OSN o provedení mírových operací. Bylo ji možné podepsat 28. září 2012 a ODKB mohla být využita jak v Afghánistánu, tak v Sýrii (6).

Meze spolupráce Kremlu a Bílého domu

Spolupráce obou má své meze. Rusko si přeje zničit všechny džihádisty dokud se neukazují na jeho území, zatímco USA by rády některé z nich využily v dalších konfliktech, jako to dělaly dříve. Něco bojovníků už dorazilo do ukrajinského Chersonu, kde je umístěna takzvaná „vláda Krymu v exilu“.

Pochopitelně je odstranění amerických Patriotů z Turecka léčka. Washington by byl velmi rád, kdyby Rusko zničilo část džihádistů, avšak sotva ho uspokojí, pokud Rusko nadlouho v Sýrii zabředne. Ruský medvěd jedná opatrně.

Odkazy uvedeny pod originálem článku.

Převzato z Voltairenet.org

***

Nový obrat v tématu řeckého dramatu

Vladimir Něstěrov

27. srpna 2015

Pro pochopení peripetií řeckého dramatu: Po krizi v roce 2008 zavedla v Řecku Trojka věřitelů (ECB, MMF, EK) správu, kterou nazvala „pomoc“ a „záchrana před defaultem“. Nezachraňovala Řeky, ale peníze držitelů řeckých státních obligací – německé, francouzské a americké banky a to s pomocí sekvestury sociálních výdajů a rozprodávání státního majetku (především Němcům).

Koalice SYRIZY s mladým vůdcem Tsiprasem vyhrála předčasné parlamentní volby a Tsipras byl přijímán skoro jako spasitel. Vykresloval, že Řecko obrátilo stránku, sliboval konec úsporné ekonomiky a změnu EU. To bylo před sedmi měsíci.

***

Leč od Trojky nedosáhl ničeho. Ani částečné umazání dluhů, ani změkčení podmínek půjček. Vláda vyhlásila referendum o přijetí ultimáta zahraničních věřitelů a občané novým plánům na konečné zotročení Řecka řekli svými 62 procenty NE. Následoval obvyklý postup: vláda na NE nehleděla a odhlasovala ANO. Bylo přijato takzvané „třetí memorandum“, s ještě horšími podmínkami než byly ty, od nichž se Řeci odvrátili při referendu v červnu.

Vítězství koalice SYRIZA na lednových volbách bylo zajištěno dvěma navzájem se vylučujícími sliby voličům: Řecko zůstane v eurozóně; Řecko nepřistoupí na podmínky Trojky. Nyní mají Řeci euro i podmínky Trojky.

Politická cena kroku je rozkol ve vládnoucí SYRIZE a nová politická krize. Při hlasování o ratifikaci dohody a třetím programu pomoci odmítlo levé křídlo strany SYRIZA, vedené bývalým ministrem průmyslové reformy, energetiky a ekologie Lafazanisem podpořit Tsiprase, kterého obvinilo z porušení předvolebních slibů. Odmítlo dohodu se zahraničními věřiteli. Vznikla nová parlamentní frakce, která se nazývá Národní jednota. Má 25 poslanců a podle tisku k ní přešlo dalších 53 poslanců strany SYRIZA.

Důsledky ústupků zahraničním věřitelům. Řecko dostává 86 miliard EUR, ale zpřísní se zahraniční hospodářské řízení. Trojka bude řecký rozpočet nadále kontrolovat. Pomoc bude poskytovat záruční privatizační fond, v němž jsou soustředěna největší řecká státní aktiva ve výši 50 miliard EUR. Ty získají věřitelé, nebude-li země v budoucnu schopna platit dluh. Mezi ně patří největší banky Alpha, Piraeus Bank, National Bankо, dovozce plynu a distributor DEPA, společnost pro zpracování ropy Helpe, letiště a další objekty infrastruktury. Vláda už schválila prodej čtrnácti regionálních letišť německé společnosti Fraport AG-Slentel Ltd.

Krom toho všeho se Athény zavázaly pokračovat v daňových reformách, zjednodušit propouštění zaměstnanců, zastavit předčasný odchod do penze a zliberalizovat trh s plynem a léky a služby bytového hospodářství. Mnoho nebezpečných opatření pro řecké hospodářství, jako je zvýšení DPH na podnikání v turistice, bylo zavedeno už v červenci.

Italská Repubblica to ohodnotila následovně: „Evropa zůstala taková jaká byla, trojka nařídila Athénám nový rozvrh přísného hospodaření. Změnila se jen SYRIZA – rozpadla se ve dví.“

***

Podle řeckých sdělovacích prostředků chce Tsipras docílit dvě věci: chce se rozejít s levým křídlem SYRIZY, která hlasovala proti úsporné ekonomii a přeje si dostat od voličů další mandát dřív, než bude v Řecku spuštěn nový program úsporných opatření a než se rozjede rozprodávání státního majetku. Brusel nové volby podporuje.

Doba pro předčasné volby se jeví výhodná. Řeci chápou, že ponižující závislost na zahraničí není vyřešena. Avšak banky a bankomaty pracují a to je pro mnohé uklidňující. Všichni by chtěli věřit, že nejhorší mají za sebou. Bývalý ministr financí Varoufakis upozorňuje, že bankéři jsou bezohlední a pracují na tom, aby získali další peníze.

Může se stát, že Tsipras nezvítězí tak, aby  mohl sestavit vládu. Volby tak skončí ve slepé uličce. Nepředvídatelnost společensko-politického života v Řecku se v průběhu času stále zvyšuje.

Převzato z Fondsk.ru

***

V Číně vězní viníky tragédie v Tchien-ťinu

Sergěj Manukov

27. srpna 2015

Čínský tisk uvádí 12 zadržených. Mezi nimi je předseda vedení Tianjin International Ruihai Logistics Co. Ltd., v jehož skladech došlo k výbuchům. Kromě něho je zadržen náměstek předsedy a tři vysoce postavení manažeři společnosti. Jsou vznesena v Číně standardní obvinění – závažné porušení disciplíny a zákona. Sdělení čínských medií je jako obvykle strohé.

Tento týden byl uvolněn vedoucí Úřadu pro kontrolu bezpečnosti výroby, jehož zatím z tragédie neobviňují.

Peking slíbil pečlivě prošetřit příčiny výbuchu tisíce tun chemikálií, mezi nimiž bylo 700 tun kyanidu draselného (KCN). Podle informace místního Úřadu pro ochranu okolního prostředí se po výbuších prudce zvýšil obsah KCN v řece, v moři i v městských odpadech a v blízkosti města. Při jedné z analýz bylo zjištěno překročení povolené koncentrace této látky 356krát. Město má spolu s předměstími 15 milionů obyvatel. Vláda uvádí, že dodávanou vodu mohou obyvatelé pít.

Převzato z Expert.ru