Ruská humanitární operace na záchranu Aleppa

Alexandr Kuzněcov

1. srpna 2016

V Aleppu byly po obklíčení východní části města vládními vojsky vyčleněny tři koridory pro odchod civilistů a jeden koridor (na severu města) je určen pro bojovníky, kteří budou chtít z města odejít. Sergej Šojgu upozornil, že protivníky mnohokrát vyzývali k příměří, ale ti pokaždé klid zbraní porušovali, ostřelovali obydlené části a útočili na pozice vládních vojsk. V důsledku toho se v Aleppu vytvořila složitá situace. V koridorech pro civilisty i pro bojovníky, kteří chtějí složit zbraně, budou rozmístěna centra s teplou stravou a s lékařskou první pomocí.

V občanské válce trpělo Aleppo více než ostatní syrská města. Až do občanské války to bylo po ekonomické stránce hlavní město Sýrie. Bojovníci tam přišli v červenci 2012. Nejprve do východní části s 2,5 miliony obyvatel. Rychlý úspěch opozice byl v mnohém podmíněn přípravou, kterou tam provedly turecké tajné služby mezi sunnitskou buržoasií. Turci sunnitům v Aleppu nespokojeným s režimem Asada slibovali, že pokud převezmou bojovníci nad Aleppem kontrolu, přijde jim turecká armáda na pomoc. Měl být vytvořen nárazníkový stát, v němž nebudou místní podnikatelé platit daně. Oddíly milice Šabíha byly podplaceny a proti bojovníkům se nepostavily. Aleppo se mělo stát syrským Benghází s alternativní vládou Syrské národní koalice, což by Asadově vládě zasadilo citelný úder. Od podzimu 2012 do zimy 2013 zde měli bojovníci největší úspěchy. Odřízli cesty do vládou kontrolované části Sýrie, ovládli místní policejní akademii a byly nebezpečím pro strategické vojenské letiště v Aleppu.

Opozice zpočátku neměla silné postavení v západní části Aleppa. Východní část byla obydlena přistěhovalci z venkova, chudými a konzervativními muslimy. Na západě bydleli původní obyvatelé města, buržoasie. Obzvláště prudký odpor kladli bojovníkům místní Arméni. Bombardování, zastavení dodávek vody a elektřiny a neustálé spory mezi ozbrojenými skupinami vyvolaly snížení počtu obyvatel v okupovaných čtvrtích z milionu na 200 tisíc osob. V září 2014 dobyla vládní vojska průmyslovou zónu. Nyní je tato část, původně vyrábějící spotřební zboží, z velké části zničena, její zařízení rozkradeno a odvezeno do Turecka. Pro vládní vojska ani bojovníky už nemá cenu.

Nyní jsou mezi skupinami ozbrojené opozice v Aleppu otevření džihádisté prokatarské (totéž co proamerické), prosaúdské a proturecké orientace, kteří mají pod kontrolou důležité obvody na severních přístupech k městu. Prokatarskou skupinou je především Harakat Hazm s tisíci bojovníky. Dříve se hlásila k Muslimským bratřím, ale nyní se prezentuje jako sekulární. Další prokatarská skupina je Nureddin Zengí přibližně se dvěma tisíci lidí. Skupina Džaiš al-Mudžahaddin má asi tři tisíce lidí. Do začátku roku 2014 byla nejsilnější Kataru oddaná Liwa al-Tawhid napojená na Muslimské bratry, ale po mnoha porážkách a smrti vůdce Abdula Qadir Saleha se prakticky rozpadla.

V této chvíli je v Aleppu jednou z nejvíce bojeschopných skupin Džabhat an-Nusra s asi pěti tisíci lidmi. Turci se po odchodu ozbrojených oddílů napojených na Syrskou svobodnou armádu opírají hlavně o skupiny etnicky blízké syrským Turkmenům. Jedná se asi o sedm tisíc lidí.

Boje zničily kdysi nejkrásnější město Sýrie. Historické centrum je zcela demolované. Mnohde nefunguje elektřina, je devastovaná kanalizace a zásobování vodou. Průmyslové podniky jsou pryč. Přitom čtvrtě na severu města bývaly největším střediskem turistiky na Blízkém východě. Je zřejmé, že pokud budou boje ve městě pokračovat, nezůstane z něj nic než spálená země. Město je potřeba osvobodit od povstaleckých bojovníků. Dne 25. července informoval generální štáb Syrské arabské armády o úplném obklíčení Aleppa. Zároveň prý byly uzavřeny cesty pro dodávky zbraní a výstroje oddílům ozbrojené opozice.

Podle libanonského listu Al-Akhbar se různé skupiny bojovníků v Aleppu rozhodly zapomenout na starou rivalitu a poradily se, jak by bylo možno prolomit blokádu a odrazit útok Syrské arabské armády. Přitom padly dvě možné varianty. Za prvé bránit východní část města a za druhé roztrhnout pozice syrského vojska podle energetického vedení, přejít do západní části a snažit se prolomit blokádu jižním směrem.

Proč se uvažuje o uvolnění cesty z Aleppa bojovníkům se zbraněmi? Vzhledem k chaosu občanské války jsou ve městě smícháni ti z umírněných skupin s teroristy z Džabhat an-Nusra. Syrští patrioté jsou jak na straně vlády, tak na straně jejích odpůrců. To není možné ignorovat a také není možno zničit opozici nadobro. Musí se dát příležitost těm, kteří nebojují za chiméru kalifátu a nejsou natolik zuřiví, že by byli ochotni zničit svá města a vesnice jen proto, aby uškodili vládě. Jakési výsledky této spolupráce už jsou. Od dubna koordinuje syrská armáda své akce na osvobození důležitého letiště Damir od bojovníků IS spolu s ozbrojenou formací Organizace Ahmada Abdo (bývalí bojovníci Svobodné armády Sýrie). Občanské usmíření v Sýrii nebude řešeno jednáním s málokoho zastupující opozicí, ale přímo na místech. Skupiny bojovníků, které jsou skutečně ochotné k příměří a nepředkládají nepřijatelné požadavky na odchod prezidenta Asada, musejí být integrovány do národní domobrany, a jejich vůdci, v případě podpory místním obyvatelstvem, stanou v čele samosprávy.

Západní ochránci lidských práv, jednající na objednávku ministerstva zahraničí USA, prolévající krokodýlí slzy kvůli obyvatelům Aleppa, ztrácejí poslední trumf. Ruská humanitární akce počítá i s odchodem lidí z Aleppa a s dodávkou humanitární pomoci pro ně. Ve stejné době se Spojené státy, které stojí za počátkem syrských bouří a konají vše pro zmar ekonomiky této země, pod pláštíkem bombardování pozic IS snaží opevnit na severu Sýrie.

Převzato z Fondsk.ru

***

USA podvádějí dokonce i při volbě prezidenta

Ljubov Ljulko

2. srpna 2016

Donald Trump ujišťuje, že „volby budou zfalšované“. Pro taková prohlášení jsou důkazy, například odhalení WikiLeaksem toho, že souboj mezi Hillary Clintonovou a Bernie Sandersem byl zfalšován od samého počátku. Hlasy se převádějí, kupují, používají se „mrtvé duše“. Americký lid je nakonec mimo hru.

Kandidát na prezidentský úřad za republikány řekl pro Fox News: „Říkám vám, 8. listopadu musíme být obezřetní, protože volby budou zfalšovány.“ Takovéto varování nečiní Trump poprvé. Podle všeho uslyšíme ještě nemálo varování. Trump uvedl příklad voleb roku 2012, kdy republikánský kandidát Mitt Romney dostal v některých městských volebních okrscích sotva jeden hlas. „Vyskytly se volební okrsky, kde prakticky nikdo nehlasoval pro republikány“, řekl dále Trump.

Sanders mohl zvítězit, ale nenechali ho

Pro čtenáře upřesním, že například v okrese Severní Philadelphie se při sčítání hlasů ukázalo, že pro Obamu hlasovalo 105 % voličů a žádný pro Romneye. Podobná porušení byla i v Chicagu. Připočtěme k tomu nedávné odhalení WikiLeaks o tom, že mezi demokraty Clintonovou a Sandersem byla soutěž podvodná od samého počátku. Podle zveřejněných souborů, včetně hlasovacích, byla šéfka strany Debbie Wasserman-Schultzová domluvená s Hillary a jejich lidé zkreslili výsledky.

Důsledkem těchto machinací v primárkách je nebetyčný nesoulad výsledků exit poll (závěrečný průzkum veřejného mínění) s výsledky voleb. Tak například v okrsku Yavapal Country v Arizoně exit poll provedený Daily Courier předvedl vítězství Sanderse – 63 % oproti 37 % Clintonové. Nakonec volby dopadly tak, že Clintonová obdržela 59 % a Sanders 43 %. Tedy naopak. Konečně pokud v caucusech (uzavřené stranické shromáždění) získal Sanders 66 % hlasů, potom v primárkách, (kde hlasují všichni zájemci) 41 %, existuje ještě jeden závěr: na vaše hlasy, straničtí aktivisté z Wyomingu, vaši bossové kašlou.

I z dřívějška je možno uvést příklady falšování. Nejzářnější je z voleb v roce 2000, kdy se utkali Georg Bush starší s Albertem Gorem. O tom, kdo bude novým prezidentem USA, se rozhodovalo na Floridě. Podle oficiálních údajů získal v tomto státě Bush o 537 hlasů více a ve výsledku dostal většinu u volitelů. Potom se ukázalo, že v okrscích mohli hlasovat i lidé, kteří doma zapomněli pasy, bylo tam četné připisování, včetně mrtvých duší. Americký deník Miami Herald ujišťoval, že se při volbách ve státě Florida volební komise „dopustily spousty chyb“, kvůli nimž možná nebyl zvolen patřičný prezident.

Mají Američané volební právo?

Jakýsi John OShaughnessy vložil pod článek ve Wall Street Journal následující komentář:

„Nebuďte naivní! Pracuji v průzkumech veřejného mínění. Znám organizaci. Kalifornie, to je podvod s volnými hlasovacími lístky za úhradu. Registrují se i nelegálové. Existuje zákon, podle něhož je možno se registrovat při získání nebo obnovení řidičského průkazu, a to je také možnost pro registraci nelegálů (pozn. redakce: nelegální migranti – voliči Obamy). Pracovníci firmy ACORN hlasují podle seznamu (pozn. redakce: volby jsou všeobecné) v průběhu deseti dní, přičemž výsledek se nezahrnuje do celkové bilance volební komise. Falšují se výsledky (pozn. redakce: ve prospěch demokratů) v Ohiu, Pensylvánii, Illinois, New Jersey, New Yorku, Rhode Islandu, New Hampshire, Minnesotě (prostě se registrujete prezenčním způsobem), Novém Mexiku (došli do indiánských rezervací!). A tak dále. Za to se lidem dost platí. Vzpomeňte si na volební kampaně, které stály 150 až 200 milionů USD, to se platilo z peněz daňových poplatníků (peníze byly mimo politiku!)? Nyní vzrostly výdaje mnohonásobně. Ti podvodníci, kteří to organizují, potřebují stále více peněz. Nikdo neshromažďuje peníze lépe než Clintonové. Jsou neustále ve střehu – být bezcitní a dělat všechno pro vítězství. Koupili si prostředky masových informací a zapojili korumpované kapitalisty. Trump se snaží zvítězit prostřednictvím Twitteru. Myslím, že se cítí být mezi daňovými plátci.“

Na otázku kdo nyní vyhraje volby dobře odpověděl bývalý prezident USA Jimmy Carter: „Nyní je to jednoduše oligarchie s neomezeným politickým podplácením, jehož podstata je v tom, být kandidátem na funkci prezidenta, nebo být zvolen prezidentem. To samé se týká guvernérů, senátorů a členů Kongresu. Tak nyní vidíme rozpad našeho politického systému prostřednictvím úplatků velkým investorům, kteří chtějí, očekávají a pravidelně také dostávají výhody po ukončení voleb.“

Americká ústava začíná slovy: „My lid“, ale tento lid je zbaven hlavního práva – volebního, které ve skutečnosti ústava také definuje, pokud je země demokracií. Je velký problém Ameriky, je-li její prezident volen skupinou partajních zasvěcenců, kteří se už dávno prodali oligarchům za nejvyšší cenu. Miliony Američanů si to dnes uvědomují díky volební kampani Bernie Sanderse a Donalda Trumpa. Ten druhý se snaží vrátit národu volební právo. Budeme se dívat jak se mu to povede. Možné to bude jen při jeho mnohonásobné převaze, kdy žádné falšování nebude fungovat.

Článek není krácen

Převzato z Pravda.ru

***

Putin a Erdogan posoudí boj s terorismem

Jegor Sozajev – Gurjev

5. srpna 2016

Prezident Ruska provede sérii setkání se zahraničními vůdci, včetně hlavy Turecka.

Ruský prezident se ve dnech 8. až 10. srpna setká s vedoucími Ázerbájdžánu, Íránu, Turecka a Arménie. Témata jednání jsou široká: boj s terorismem, spolupráce v energetice, turismu a rozvoj dopravy.

Dne 8. srpna proběhne v Baku summit prezidentů Íránu, Ruska a Ázerbájdžánu. Budou projednávat třístrannou spolupráci, ekonomické vztahy a rozdělení dna Kaspického moře, na němž se okolní země dosud nedokázaly dohodnout. Složitých problémů je mnoho a je potřeba jednat společně. Asistent ruského prezidenta pro mezinárodní záležitosti Ušakov k tomu řekl: „Navrhujeme aktivovat výměnu informací mezi třemi zeměmi o mezinárodních teroristických organizacích, což by pomohlo efektivně zabraňovat tranzitu bojovníků, zbraní a drog přes naše země. Považujeme za mimořádně důležité posoudit perspektivy pevnější spolupráce v oblasti dopravní infrastruktury. Ve výhledu jsou plány k vytvoření západní větve mezinárodního koridoru „Sever – Jih“.“

V Baku bude Putin jednat odděleně s Alijevem a s Rúháním. Při setkání s Alijevem možná proberou východisko z krize po dubnovém ostřelování v Náhorním Karabachu. S prezidentem Íránu se bude jednat o rozšíření vojensko-technické spolupráce v rámci existujících mezinárodních omezení, o koordinaci postojů k urovnání situace v Sýrii a o boji s islámským terorismem. Rusko již dodává do Íránu systémy protivzdušné obrany S-300. Nedávno jednal ministr Šojgu s íránskými vojáky o možných společných cvičeních.

Dne 9. srpna se v Sankt-Petěrburgu setká Putin s Erdoganem. Projednají obnovení spolupráce svých zemí. Poté, co se Erdogan omluvil za sestřelení ruského letadla, si už oba vůdci několikrát telefonovali. Místo setkání není zvoleno náhodně – právě v Sankt-Petěrburgu mělo být v prosinci 2015 tradiční rusko-turecké fórum. Rok co rok jednaly postupně v Rusku a v Turecku delegace obou zemí vedené prezidenty.

Ušakov ohlásil širokou náplň setkání: turistika, energetika (včetně projektu plynovodu Turecký proud), návrat tureckých firem do stavebnictví Ruska a dodávky tureckého zboží (nikoliv reexportu ze zemí EU). Avšak hlavním tématem bude Sýrie a boj s terorismem. Může také být projednána kompenzace za sestřelený Su-24. Po jednání budou mít oba státníci tiskovou konferenci a setkají se se zástupci podnikatelských kruhů obou zemí.

Ve středu 10. srpna přijede do Moskvy arménský prezident Sargasjan. Budou s Putinem jednat o Náhorním Karabachu. Zatím nebylo dohodnuto třístranné setkání Putina, Alijeva a Sargasjana v Soči, jak se původně plánovalo.

Tentýž den se Vladimir Putin setká prostřednictvím videa s indickým ministerským předsedou Nárendrou Módím. Jednání se bude týkat spuštění prvního bloku jaderné elektrárny postavené v Indii ruskými specialisty.

Převzato z Izvestija.ru

***

Erdogan o dopise Putinovi

5. srpna 2016

V rozhovoru pro televizní kanál TRT Erdogan řekl, že rusko-turecké vztahy mají pro region ohromný význam. Uvedl: „Mezi Tureckem a Ruskem se udál nežádoucí incident s letadlem a jeho negativní důsledky trvaly kolem osmi měsíců. Poté jsme napsali dopis, navrhli ukončit tento vývoj, protože vztahy Turecka a Ruska mají velmi a velmi velký význam pro region.“

Dále řekl: „Proto rozkol mezi dvěma určujícími státy regionu, odstup mezi nimi – není správný. Problém se musí řešit. Také jsme vyjádřili lítost nad tím, co se stalo, a dostali jsme kladnou odpověď.“

Když Erdogan mluvil o nadcházejícím setkání s prezidentem Vladimirem Putinem dne 9. srpna v Sankt-Petěrburgu poznamenal, že očekává „plodná jednání“, jejichž témata mohou být „rozšířena už na summitu G20 v Číně“. Řekl: „Jsem přesvědčen, že po mojí návštěvě budou mnohé věci opět postaveny na koleje. A samozřejmě, jedno z nejdůležitějších pro nás témat – je Sýrie. Dříve jsme jej obšírně probírali.“ Dotkl se otázky, zda obnovení vztahů s Ruskem nevylučuje rozvinutí dialogu s dalšími zeměmi. Erdogan sdělil, že „princip“ odhoď jednoho a utíkej ke druhému „je chybný“. „Na mezinárodním poli chceme rozvíjet vztahy se všemi,“ zdůraznil turecký prezident.

Převzato z Vestikavkaza.ru