Před námi je zima a Evropa si nepřeje být závislá na Ukrajině

Igor Tomberg

2. listopadu 2016

V tom je hlavní důvod kroků vůči Gazpromu.

Podle Alexeje Millera ještě nenastala zima, ale požadavek z Evropy na dodávky ruského plynu dosáhl výše, jaká bývá v období silných mrazů.

Podíl do Evropy dodávaného plynu je už téměř 50 % a v Gazpromu počítají, že zájem evropských odběratelů bude narůstat. Loni bylo dodáno 158,56 miliard kubíků a v roce 2016 se očekává 166 až 170 miliard kubíků. V letošním prvním pololetí se dodávky hlavním evropským spotřebitelům zvýšily téměř o 40 %. V roce 2025 bude Evropa požadovat 100 miliard kubíků a kolem roku 2035 150 miliard kubíků.

Odborníci uvádějí, že řeči politiků z EU o „snížení plynové závislosti na Rusku“ nemají nic společného s realitou. Poptávka po ruském plynu v Evropě stále roste a tolik známá „závislost“ trvá. Spolupráce v dodávkách plynu mezi Evropou a Ruskem byla vždy otázkou vzájemné závislosti, byl to základ těsného partnerství. Dnes je podíl Gazpromu  na evropském trhu největší za celou historii: 31 %. Spotřeba paliva se stále zvyšuje a platí slova Vladimira Putina, která pronesl na energetickém fóru v Istanbulu: Éra uhlovodíků a tradičního paliva hned tak neskončí.

Blížící se zimní období v Evropě a předpovědi, že se rýsuje mimořádně krutá zima, přináší v energetice řadu nečekaných událostí. Nečekaná je zpráva, že EU učinila Gazpromu ústupky – rozšířila mu přístup k plynovodu OPAL. To je pozemní distribuční systém plynovodu Severní proud. Jím je možno dodávat plyn od Baltského moře po hranici s ČR, což umožňuje propojit Severní proud na odběratele plynu ve střední a východní Evropě, mimo trasu přes Ukrajinu.

U operátora plynovodu OPAL –  Opal Gastransport GmbH & Co. KG – má Gazprom 49,98 % kapacity, Wintershall 50,02 %. S ohledem na třetí energetický balík EU nesměl mít Gazprom více než 50 % jeho kapacity. Od roku 2011, kdy byl plynovod dostavěn, usiloval Gazprom o plný přístup k potrubí, ale Evropská komise to odmítala s odkazem na citovaný balík. A náhle, 28. října, potvrdila pro OPAL výjimku z této normy. Gazpromu to umožní využít 50 % kapacity plynovodu a samostatně kupovat u operátora kvóty ještě 40 %. Vynětí plynovodu OPAL z norem třetího balíku EU otevírá nové možnosti pro realizaci projektu Severní proud – 2.

Prakticky současně došly zprávy o urovnání antimonopolního vyšetřování Gazpromu, při kterém společnosti hrozily mnohamilionové pokuty. Situace připomíná balíkovou dohodu, kdy se Gazpromu podařilo zachovat si v podstatě monopol na trhu EU za ústupky, z nichž jeden se týká omezování přeprodeje svého plynu přes hranice uvnitř EU.

Dohoda je dohoda, nicméně obrat Evropy směrem k Rusku je bezprecedentní. Vysvětluje se především očekáváním kruté zimy, předpovídané odborníky. Brusel se snaží udělat všechno proto, aby zásobování EU v této zimě nebylo narušováno kvůli tomu, co se děje na Ukrajině. Ukrajina je opět ve středu pozornosti. Prezident Putin na zasedání Valdajského klubu 27. října projevil obavy ohledně plnění podzemních zásobníků plynu na Ukrajině. Aby bylo možno zajistit plynulé dodávky do Evropy, je potřeba stáhnout nutné objemy plynu do zásobníků, jak pro domácí potřeby, tak pro tranzit. Jenomže Ukrajina má staženo málo. Přitom je Rusko ochotno dodat po předchozí platbě jakékoliv objemy plynu. Zatím je zásoba plynu na Ukrajině jen 49 % celkového objemu zásobníků a Kyjev ještě ohlásil, že jejich plnění pozastaví. Navíc Ukrajina již plyn čerpá, protože podzimní chladna přišla o měsíc dříve.

Další nepříznivou věcí je prudký pokles tranzitu plynu přes Ukrajinu. V roce 2011 obdrželi Evropané touto trasou 104,2 miliardy kubíků, v roce 2012 jen 84,2 miliardy, v roce 2013 86,1  miliardy a v revolučním roce 2014 59,4 miliardy kubíků. Přitom pokles tranzitu pod 60 miliard kubíků je pro transportní systém plynu ztrátový. Není vyloučeno, že Ukrajina namísto zisku 2 miliardy USD za tranzit ruského plynu bude sama muset platit přepravu do Evropy. Další otázkou je, bude-li moci tranzit realizovat. Nebezpečí se zvyšuje vzhledem ke stavu transportního systému. Podle odborníků bude plynovod na Ukrajině k roku 2020 nezpůsobilý provozu. Už nyní je potřeba do něj investovat asi 10 miliard USD.

V Bruselu pochopili, že Rusko je jediný nadějný zdroj paliva. Beztrestně politikařit je možno jen tehdy, když nehrozí extrémní mrazy. Jinak se prosadí pragmatičnost manažerů. Nové trasy dodávek plynu vyvolají potřebu vybudovat celoevropskou propojenou síť s uzly jako je OPAL, spojující plynovod Severní proud s plynovodem JAGAL (Jamal – Evropa) na jedné straně a s trasou STEGAL (přepravní systém střední Evropy) na straně druhé. Na hranici Německa a České republiky se plánuje napojit plynovod na potrubí Gazelle k propojení plynovodného systému ČR. Takový systém evropského rozvodu plynu musí mít mohutný zahraniční zdroj paliva, jakým se má stát komplex Severní proud – 1 a 2.

Nyní proudí prvními dvěma větvemi Severního proudu do Evropy 55 miliard kubíků plynu. Po dobudování Severního proudu – 2 koncem roku 2019 se bude objem moci zvýšit o 55 miliard kubíků, tedy až na 110 miliard. Přístupem k plynovodu OPAL bude možno vyloučit Ukrajinu z tranzitu a zemím střední Evropy zachovat odběry ruského plynu.

Převzato z Fondsk.ru

***

BRICS – spolu i samostatně

Ljubov Ljulko

3. listopadu 2016

Co zůstalo nepovšimnuto při návštěvě Vladimira Putina v Indii? Nezkazily „věčné přátelství“ rusko-pákistánská cvičení a prodej vojenských vrtulníků? A z druhé strany obrat indického vůdce Módího k přátelství s Obamou? Věří Západ Módímu? Je možno mluvit o triumvirátu Rusko, Čína, Indie, který ve světě zajistí vyváženost se Západem? Jaký je politický význam summitu BRICS – zmírá tento blok, nebo se bude rozvíjet? O tom všem promluvil odborník na Indii Sergej Trojickij.

Jak to vypadá se spojenectvím v BRICS?

BRICS žije a žít bude. Ovšem není jasné v jaké podobě. Mnoho se změnilo. Ne co se týká zemí, ale změnily se tváře. Prezident Brazílie je jiný. Západní „partneři“ obvinili Dilmu Rousseffovou z korupce, která žádnou korupcí nebyla, neboť její úvěry ze soukromých bank byly vratné a měly podpořit chudé vrstvy obyvatel. Parlament odhlasoval impeachment k odstranění prezidentky. Viceprezident je k Západu loajální. Na tomto summitu jej příliš nebylo vidět a stejně odjel.

BRICS nemá formální status mezinárodní organizace, nemá stanovy. Dosud šlo vše dobře, ale pokles cen ropy způsobil úpadek naší ekonomiky. Brazílie je na tom ještě hůř, mají také pokles. O něco menší je v Jihoafrické republice. Tam jsou od loňského prosince nepokoje kvůli neplacení studia a chudobě. Jihoafrický prezident uvažoval kvůli velmi složité situaci o opuštění země, ale přesto přijel. Moloděc! Země je celkem bohatá, těží suroviny, zlato a platinu.

Čína je samozřejmě normální. Ovšem bývalá Čína, v níž byl růst až 10 %, je minulostí. V posledním roce byl 6,9 %. I to je hodně. Je pochopitelné, že je stále těžší udržet dynamiku růstu a při určité úrovni rozvoje je to již nemožné. Nastává útlum. Pro Číňany by bylo neštěstím, kdyby se sesypala americká nebo západoevropská ekonomika. Sem směřuje hlavní část exportu z Číny. Čínská ekonomika je založena hlavně na exportu, ač i domácí trh je ohromný.

Jediná země, která zvýšila tempo růstu je Indie. Loni byl její průměrný růst 8 %, čímž Čínu předstihla.

Proč Indie roste, když ostatní klesají?

Dnes jsou tam u vlády nacionalisté – hinduisté. Jsou to zastánci kapitalismu. Vždycky stáli proti SSSR, protože v Sovětskémsvazu byli komunisté. Mnozí Indové dosud odsuzují tak zvaný „socialismus Nehrúa“. Ovšem měli by mu být vděčni, protože Nehrú uzavřel indické trhy před zahraničním kapitálem. Indie se rozvíjela pomalu, ale na vlastním základě. V důsledku toho se indická buržoasie stala silnou, upevnila se a přijala nové technologie IT. Jakmile to bylo možné, začala se Indie pomalu otevírat, vstoupila do WTO. Něco také vyváží, ale není tolik závislá na exportu jako Čína. Má ohromný domácí trh. V Indii všechno umožňuje domácím kapitalistům investovat do rozvoje. Podle mne má na rozvoji zásluhu ohromný domácí trh. K udržení soběstačnosti a rozvoje je vždy potřeba mít alespoň 300 milionů obyvatel. My máme asi polovinu.

Oni mají více jak miliardu a čtvrt obyvatel.

Ano, to jsou spotřebitelé. Větší část z nich je do stáří 25 let.

V čem je zajímavý tento poslední summit?

Brazilský a jihoafrický prezident byli zamlklí, nechtěli si popudit svého západního pána. Podepsali mlhavou deklaraci, v níž se praví, že v Sýrii musí dojít k mírovému vyřešení, formulace byly blízké našim postojům.

V Indii byla nedávno válečná psychóza – rozbombardovat Pákistán, atd. Jenže za Pákistánem stojí Čína, jejíž ekonomika je dvaapůlkrát větší než indická. Módí chtěl do deklarace vložit formulaci, že Pákistán je „mother of terrorism“ (v ruštině se říká doupě terorismu). Neprošlo to. Byla proti tomu Čína, Rusko bylo neutrální. Nakonec se použila jiná formulace.

Je důležité, že se odsuzují jednostranné vojenské intervence, že musí být respektováno mezinárodní právo a Charta OSN. Krátké a vágní politické prohlášení je v pořádku. Jsou respektovány naše zájmy i zájmy ostatních.

Obrací se Rusko na Východ?

Po období jednostranné orientace na Západ došlo k vyvážení. Se Západem jsme vypořádáni. Východ nás neoblažuje sankcemi, proto jsme se sem obrátili. Zde je možno obchodovat, spolupracovat, atd. Zavedené sankce nás zasáhly, byli jsme totiž orientováni především na Západ. Když došlo k vyvážení, je vše normální. Neobrátili jsme se jen na Východ, ale přešli jsme k normálnímu vyvážení, mnohovektorovosti. Kromě Východu je tu přece také Jih, Afrika …. Musíme se orientovat na všechny strany.

Převzato z Pravda.ru

***

Řecký salát

Alexej Naumov

3. listopadu 2016

Při své návštěvě v Athénách projednal Lavrov vše: od kultury po vztahy s Američany.

Návštěva proběhla 2. listopadu. Lavrov se setkal s  premiérem Tsiprasem, prezidentem Pavlopulosem a s ministrem zahraničí Kotriasem. Všichni se snažili podtrhnout, že vztahy mezi Řeckem a Ruskem nejsou pouze dobré, ale zásluhou dlouholetých a široce rozvětvených  kontaktů se mohou považovat za blízké.

Vzájemná sympatie a rozumný cíl

Vážné problémy mezi Moskvou a EU neodradily Vladimira Putina od květnové návštěvy Athén a ještě o rok dříve Alexise Tsiprase od návštěvy Moskvy a Sankt-Petěrburgu. Bylo zřejmé, že i ve složité době chtějí Rusko a Řecko udržovat dialog na vysoké úrovni. Při jednání s Lavrovem bylo na pořadu  také zachování přátelských vztahů. Ministr Kotzias připomínal tradiční pouta přátelství. Lavrov uvedl, jak si Moskva vysoce cení toho, že Athény z principu odmítají konfrontaci a přiklánějí se k dialogu i v nejsložitějších otázkách.

Kotzias poukázal na to, že Řecko navrhlo obnovit jednání mezi NATO a Ruskem. Připomenul, že jednotliví členové NATO různě hodnotí úlohu Rudé armády ve 2. světové válce a také se různě stavějí k Rusku. Řekl k tomu: „Věříme, že v NATO i ve Washingtonu zvítězí pragmatismus, mezi aliancí a Moskvou začíná dialog a znovu se vynasnažíme udělat Evropu společným domem pro obě strany.“

Vztahy mezi Moskvou a Athénami jsou trochu zvláštní, jelikož obě země mají mnoho společného v historii, kultuře a náboženství. Ovšem mluvit o „přátelství“ se u mezinárodních vztahů nedá. Určité sympatie mezi nimi neznamenají, že jsou Athény „politickým klíčem“ k realizování zájmů Moskvy v EU. Vliv Řecka není příliš velký. Přesto Řecko vždy zaujímalo postoje pro Rusko příznivé. Tak soudí předseda Rady pro zahraniční a obrannou politiku Lukjanov. S ním je zajedno i jeden z vedoucích pracovníků Vysoké školy ekonomické Bordačev, který říká, že historické, kulturní, civilizační a náboženské svazky mají skutečný význam i v případě, že nyní je řecká vláda spoutána povinnostmi k EU a NATO.

Bordačev má zato, že Moskvu zajímá především atmosféra vztahů a ta se nepochybně vymyká vztahům Ruska s ostatními zeměmi EU a NATO. „Pro Moskvu to má význam proto, že jsme civilizačně blízko. Odtud přišla do Ruska víra a písemnictví, proto je zde trochu složité mluvit o zvláštním pragmatismu.“

Sergej Lavrov se dotkl i tématu konfliktu mezi Ruskem a USA. odmítl předpoklady, že se vztahy s USA sesypaly kvůli ukrajinské krizi. Problémy začaly v okamžiku, kdy Washington zjistil, že chce Rusko provádět samostatnou politiku. Prezident Putin před časem řekl, že Spojené státy jsou sice velká mocnost, ale neznamená to, že všechny země musejí jednat podle pravidel, které vymyslely. Obama před pár měsíci zase pronesl: „Pravidla ve světě musíme určovat my.“

Lavrov k tomu poznamenal, že pokud tomu Washington skutečně věří, čeká jej bolestné poznání, že v současném světě nelze existovat osamoceně. Asi měl na mysli prospěch, který Amerika čeká od dohody mezi ní a zeměmi Jihovýchodní Asie, v níž se jedná o mezinárodním obchodě.

Olivy za matrjošky

Bezprostředně za politikou následuje ekonomika. Dne 3. listopadu má začít pracovat mezivládní komise ve věci dalšího směrování ekonomické spolupráce, proto o ní ministři příliš nemluvili. V komisi se bude projednávat rychlý pokles oboustranného obchodu trvající již 3 roky. V roce 2014 to bylo téměř o 40 %, v roce 2015 o 34 % a v první polovině roku 2016 o dalších 10 %. O důležitosti obchodních svazků promluvila vedoucí jednoho oddělení Institutu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů Ruské akademie věd (IMEMO RAN) Něděžda Arbatova: „V důsledku odvetných sankcí zavedených Ruskem na dodávky zemědělské produkce a potravin z EU, mají řečtí zemědělci i zemědělci z dalších zemí EU ztráty. Ačkoliv jsou celkové ztráty EU způsobené ruskými sankcemi nižší než 0,4 % HDP Evropské unie, pro zemědělce jsou ztráty citelné.“ Řecko se domáhá zrušení sankcí proti Rusku, což Moskva pochopitelně vítá. Je to pro ni znamením, že všechny země nejsou protiruské a že není v izolaci. Athény tím mohou Bruselu předvést určitou samostatnost.

Silný turistický příval

Letos přijížděli Rusové do Řecka ve větším počtu než loni. Je to způsobeno také „uzavřením“ oblíbených míst v Turecku a Egyptě. Oba ministři zahraničí se shodli, že Řecko je a zůstane oblíbenou oblastí pro rekreaci. Řecko zřejmě tak brzy nedosáhne úroveň hospodářského rozkvětu jako třeba prosperující drahé Německo nebo Nizozemsko. Určitě si zachová svůj důležitý význam.

Kulturní svazky trvající dvacet století

Rok 2016 byl prohlášen za „Rok rusko-řecké výměny“ pod záštitou vůdců obou zemí. Obě země mají v plánu téměř 170 akcí v oblasti kultury, vědy, vzdělávání, turistiky, sportu, hospodářství a obchodu. Jednu ze sedmnácti desítek akcí ministři odstartovali při návštěvě – byla jí řecká etapa IV. rusko-řeckého fóra občanských organizací. Sál byl zcela zaplněn. Ruského ministra obstoupili novináři a dlouho mu neumožnili akci zahájit a promluvit.

Další akce: Do Byzantského muzea v Athénách přivezli z Ruska kolekci obrazů a dalších exponátů z Ermitáže. Sergej Lavrov obdržel titul čestného doktora Univerzity v Pireu. Athénám byl předán manifest Kateřiny II. (Kateřina v roce 1778 vyzvala Řeky, aby povstali proti utlačovatelům – Osmanům) a také žádost řeckých vojenských velitelů Mikuláši I. (v roce 1821 žádali cara o pomoc v boji za nezávislost).

Pátá kolona Parthenonu

Lavrov se rovněž setkal s předákem opoziční pravostředové strany Nová demokracie Kyriakosem Mitsotakisem,. s nímž se v květnu také neformálně setkal Putin. Tehdy Mitsotakis prezidenta ujistil, že pokud jeho strana přijde k vládě a on se stane premiérem, bude ctít názor Moskvy a její zájmy v otázkách geopolitiky.

Převzato z Lenta.ru