Vychytralý virus rozděluje státy v Evropě a v Americe

Vladimir Kudrjavcev

Rozšíření koronaviru znamená systémovou výzvu. Reakce na ni odhaluje pilíře, na nichž je postaven ten který socio-politický systém. Charakteristiky západní civilizace, které ji odlišují od ostatního světa, od „barbarů z Východu“, se v tyto dny ukazují v celém rozsahu.

Ve stručnosti se dá říci, že základem západní civilizace je individualismus, kde jsou jednotlivé sociální konstrukce (rodina, společnost, země) chápány jako soubor jednotlivých jednotek. Na Západě se to nyní projevuje na vysoké politické úrovni. Jde o prudké rozdělení „evropského společného bydlení“ na jednotlivé státní byty. V Americe se to ukazuje ve vzrůstající roli jednotlivých amerických států, kdy se například guvernér New Yorku dostává na stejnou úroveň s prezidentem USA.

To ale není to nejdůležitější. Tím je další základ západního světa – totální moc všeobecného peněžního ekvivalentu. Koronavirus otevřel „skříň kapitalismu“. Tak třeba když v zemi řádí epidemie, oznamuje americký prezident úmysl obnovit k Velikonocům ekonomiku a k tomu říká: „Ztratíte určitý počet lidí kvůli chřipce (popletl nemoc), ale více lidí ztratíte, když zemi ponoříte do velké recese nebo deprese. Přijdou tisíce sebevražd, může se stát cokoliv. Bude nestabilita. Není možno jednoduše přijít a říci: Pojďte, zavřeme USA – doposud největší a nejúspěšnější zemi světa.“

To znamená, že „továrnu“ nelze zavřít, tím spíše, že jsou v dohledu volby. Později přišel Trump trochu k rozumu, ale slovo není vrabec.

U americké veřejnosti je součástí života sport. Kvůli viru musely být zrušeny různé hry. Co se stalo v nejvyšší basketbalové lize? Liga vypočetla, že předčasné ukončení sezóny ji může stát jednu miliardu dolarů, a to nejde. „Továrna“ musí pracovat. Sezona se musí dokončit. I v době moru.

Američané se nejvíce bojí ztráty zdraví, ale ještě více ztráty práce. Zřejmě proto, že se o ně nestará stát. Očekávají, že jako pomoc dostanou haléře a hlavní sumu shrábnou banky, jako vždy. Ohledně pomoci zachraňuje vláda USA nejprve ekonomiku a její jednotlivé velké zástupce, a to málo, co zůstane, dostanou obyvatelé.

Při představě, že jsou v Americe místo lidí roboti, kteří se začnou porouchávat, to bude vypadat následovně: Když je není možno opravit, nebo vyměnit součástku, vyhodí se. Hlavně, aby pracoval podnik a tím je ve Spojených státech celá země. Když je na prvním místě individualistický přístup, hledá se americká cesta z krize v sociálním darwinismu – přežívá silnější a slabší, nemocný a neužitečný umírá. V Evropě to tak hrozné není. Tam se za roky vývoje vytvořila tradice sociálního zabezpečení.

Na Západě je sociálně-ekonomická záchrana tonoucích (neplést si obyčejné občany se žraloky byznysu) především dílem rukou samotných tonoucích. Jak píší americká média, mohou miliony lidí ztratit práci. A to už se nemluví o vychvalovaném systému amerického zdravotnictví, které je dnes na hranici možností (zdravotníci se na protest oblékají do pytlů na odpadky). Čím dále na východ, tím větší péče o člověka. Samozřejmě, že vše záleží na finančních možnostech, ale důležitý je přístup – zachránit lidi, a ne v první řadě „továrnu“.

V Evropě i v Americe se hodně začíná mluvit o strašných variantách hospodářského úpadku po epidemii, o tom, že nastává „velká deprese“, že ve srovnání s ní byla krize v letech 2008 až 2009 drobnou nepříjemností. Proč by to bylo?

Nyní odpovědět je těžké. Musí se hledět na průběh událostí. Avšak vypadá to, že lidé jsou vedeni k určitému myšlení. Může to být přesvědčení o nezbytnosti okamžité rekonstrukce globálního systému, ale přesvědčení o tom, že je čas systém změnit.

Převzato z Fondsk.ru

***

Hororové filmy v reálu

Inna Novikova, Jurij Kondratěv

7. dubna 2020

Čím více se ví o koronaviru, tím více konspiračních verzí získává formu faktů. Šéfredaktorka pravdy Inna Novikova zpovídá orientalistu Saida Gafurova.

Tajemství, která se dostávají na povrch

Dnes již víme, že v roce 2015 koronavirus neexistoval, ale byl v takovém stadiu přípravy, kdy o něm byly odborné publikace. Má se za to, že byly nejprve infikováni netopýři, potom se použili vačnatci, aby bylo možno koronavirus přenést na lidi. Přímo z netopýrů by to nešlo. Ve výsledku byla vytvořena tak hrozivá věc, kterou někteří nazývají novou platformou na výrobu nejmodernějších zbraní. V roce 2016 kdosi v USA pochopil, co způsobili, a hned se rozhodl takové práce na území USA zakázat. Ale ještě v roce 2015 byla zveřejněna zpráva o této práci při plnění grantu.

Covid-19 a jeho prarodiče a potomci

V časopise Nature Medicine

Takové věci se v normální situaci dějí a přirozeně, že se tajný vojenský vývoj nemůže publikovat. Vědecká reputace závisí na počtu publikací a při vývoji tohoto druhu autoři utrpí újmu. Proto je ve světě normální praxe, že se tajný vojenský vývoj změní na otevřený a obsah vede jako relativně neškodný. Zde je ale těžko mluvit o neškodnosti. Jedná se o virus k hubení lidí, který nebyl a zřejmě ani nemohl v přírodě existovat. Je velmi malá pravděpodobnost, že by byl v životním prostředí sám od sebe. K tomu by bylo potřeba mnoho současně působících faktorů, a to je v jednom momentě.

Náš prezident upozorňuje, že přes Úmluvu o zákazu vývoje bakteriologických zbraní v něm naši američtí partneři neustále pokračují, přestože se oficiálně rozhodli ho na území USA neprovádět. Existují podpisy pracovníků vývoje a finanční zpráva o výsledcích odborných grantů.

Jako poslední v řadě je Wuchanský institut virologie. Zde je jasně vidět, že se práce zakázaná v USA převádí k dokončení sem. Nevíme, v jaké etapě se práce přesunuly a co dělala čínská strana. Ale současné, ne příliš srozumitelné hrozivé obvinění, které učinilo čínské ministerstvo zahraničí, napovídá, že na konci výzkumu pochopili, že tento virus je ten samý, který byl vyvinut v USA a obvinili je z infikování. Vypadá to, že pátrají po viníkovi.

Rovněž se zdá, že Američané v pracích pokračovali i v USA. Ukázalo se, že tam epidemie začala již loni v srpnu. Je pravděpodobné, že virus je ten samý, nebo je to jedna z modifikací, které existují. Mluví se o mobilní platformě k vytvoření biologických zbraní. Viry mají mnoho variant, ale princip šíření je jeden. V této situaci by měli mít Američané vakcínu, alespoň proti některým variantám viru.

Jak je to v jiných zemích. V Itálii je velká úmrtnost. V severní Itálii a ve Švýcarsku byl také Institut mikrobiologických výzkumů. Írán byl prohlášen za jednoho z hlavních protivníků USA. I přesto, že Írán má dobře rozvinutý zdravotní systém, je tam situace velmi špatná.

Proč je to v Íránu tak zlé? Řada odborníků si myslí, že se jedná o jiný typ viru, modifikovaný, silný. Nejdřív byl určen jen pro Číňany a potom byl přesunut k Evropanům. Jak to je?

To se podobá pravdě. Zde se uplatní zákon velkých čísel.Jestliže virus nakazí statisíce lidí, zákon velkých čísel se už uplatní, virus může mutovat spontánně. Tak je možno pohlížet na ohniska v Číně a v Itálii, ale i v USA a v Íránu. Ve všech těchto zemích má své zvláštnosti. Je velmi pravděpodobné, že virus mutuje a s tím bojovat bude těžké.

Převzato z Pravda.ru

***

Může Írán vytlačit USA z Iráku?

Anton Veselov

8. dubna 2020

Napětí ve vztazích mezi USA a Íránem dosáhlo krajně nebezpečné meze. Případ vraždy generála Sulejmáního není zapomenut, Peršané nezapomínají. Sulejmáního prohlásili za národního hrdinu a zařadili jej mezi mučedníky padlé za víru. Nehodlají nechat tento zločin bez odplaty. Koordinovaný útok raketových jednotek Íránských revolučních gard na dvě americké základny v Iráku dne 5. ledna nebyl žádnou odplatou, v Teheránu jej označili za pouhý „políček kvůli pochopení“.

Írán zvažuje různé varianty akcí. Zároveň přijímá veškerá opatření, aby bylo možno se vyhnout přímému válečnému konfliktu s USA. Má dostatek prostředků na vedení proxy-války, která už probíhá v Jemenu, v Sýrii a v Iráku. Výsledkem, který by uspokojil potřebu odplaty by mohl být odchod letectva USA z Iráku a oslabení amerického vlivu v celém regionu. Dobrou zprávou pro Teherán by mohla být porážka Trumpa v dalších volbách a nejlepší variantou by bylo zrušení nebo podstatné oslabení sankcí proti Íránu a zahájení jednání za rovných podmínek. Íránci tímto směrem pomalu tlačí.

Ostřelování amerického velvyslanectví v Bagdádu a vojenských základem s americkými vojáky jsou již pravidelná. Dne 6. dubna bylo zaútočeno na tábor Haliburton na předměstí Bagdádu pěti neřízenými raketami. Společnost Haliburton patří mezi světové ropné a plynové giganty a je známá svazky s osobami z vyšších pater moci ve Washingtonu. Je jisté, že za útoky stojí proíránské síly a jde o zřejmé varování.

Zavražděný Sulejmání byl ve funkci velitele speciálních operačních sil Kuds nahrazen brigádním generálem Esmailem Káaním, který již dvakrát navštívil Irák a setkal se s vedením hlavních šíitských skupin, které mají páky a vliv na situaci a v mnohém závisí na Íránu. Jedním z výsledků jednání jsou radikální změny v postaveních aliance Fatah, hnutí Hikma a koalice Právní stát. Dohodli se na bojkotování nadcházejícího zasedání parlamentu a nechtějí postavit do čela vlády Adnana al-Zurfího, jehož považují za americkou loutku. Místo něho by vedoucí uvedených tří skupin jmenovali šéfa iráckého zpravodajství Mustafu Kademiho.

Americké tajné služby věnují velké úsilí špehování akcí Íránu. Asi se jim podařilo zjistit něco, co považovaly za důležité pro prezidenta Trumpa. Ten řekl 2. dubna, že podle informací, které dostal, plánuje Írán nebo jeho pověření zástupci útok na americké síly, nebo na jejich aktivity v Iráku. „Pokud k tomu dojde, zaplatí Írán skutečně vysokou cenu!“ varoval se svými navyklými manýry. Na to odpověděl náčelník generálního štábu vzdušných sil Íránu, generál major Bakeri, že na jakýkoliv útok USA bude následovat „co nejsilnější reakce“ Teheránu. Íránský ministr zahraničí Zaríf prohlásil, že „Írán válku nezačne, ale uštědří lekci těm, kteří ji naplánovali“.

Trumpova administrativa nyní není v lehké situaci: Do jednoho chumlu má spleteny problémy s Čínou a Saúdskou Arábií, cenu za ropu a samozřejmě koronavirus, za nímž následuje pokles výroby, nezaměstnanost a další nesnáze. Přitom budou za půl roku prezidentské volby, jejichž výsledek v mnohém závisí na efektivitě jednání Bílého domu. Za těchto okolností jiné otázky, které se donedávna jevily jako geostrategicky významné, se stávají druhořadými. Ve Washingtonu se již mlčí o světové kampani proti terorismu, hnutí Talibán se již nepovažuje za protivníka a snížení vojenského kontingentu v Afghánistánu je již prakticky vyřešené.

Podobně se vyvíjí situace v Iráku. Za poslední dva týdny odsud Američané vyvedli svá vojska a předali čtyři vojenské základny. Jedna z nich patří mezi největší letecké základny země a může přijímat libovolná letadla. Zároveň si letectvo USA vyhrazuje právo využívat velké objekty jako je základna Balád (65 km severně od Bagdádu), dvě letiště v iráckém hlavním městě, velkou základnu pozemních vojsk Tadži a další. Jedná se tedy o přeskupení a přesun sil a prostředků, ale odvelení vojsk se neplánuje navzdory rezoluci iráckého parlamentu z 5. ledna 2020.

Síly a prostředky se přesunují blíže ke hranici s Íránem a ještě se přerozdělují funkce. Trump nejednou požadoval od členů NATO, aby byli v operacích aktivnější a Stoltenberg dne 2. dubna řekl: „Ministři zahraničních věcí aliančních zemí se dohodli na aktivaci naší výcvikové mise v Iráku, na zavedení některých přípravných prací do jejího rámce, prací, které vedla mezinárodní koalice včetně přípravy poddůstojníků, ženistů a federální policie.“ Ještě před tím oznámil, že irácké vojáky nebude školit mezinárodní koalice, ale zástupci NATO pod vedením USA.

Toto oznámení vyvolalo mezi vojáky ostražitost. Dne 25. března schválila SRN rozšíření účasti v irácké misi, ale byl upraven mandát. Od 31. března německé letouny Tornádo umístěné v Jordánsku ukončily průzkumné lety nad Irákem. Koncem března informoval Bundeswehr o stažení hlavní části německého kontingentu z Iráku, formálním důvodem byl koronavirus.

ČR stáhla z Iráku všech třicet svých vojáků, včetně důstojníků „kvůli značným omezením operačních úkolů“ a mluvčí ministerstva obrany sdělil: „Důvody zahrnují nebezpečí, současnou epidemii koronaviru a plánovanou restrukturalizaci mise.“

Situace s koronavirem není v Iráku tak špatná, aby se musel vojenský personál evakuovat letadly. Jak uvádí irácké ministerstvo zdravotnictví bylo k 7. dubnu 1031 nakažených, 64 nemocných zemřelo a 344 se uzdravilo. Úřady zavedly nejtvrdší opatření. Byl zastaven letecký provoz, vyjma nákladního, v celé zemi je zákaz vycházení, ale jsou určité výjimky (silové struktury, vládní banky, lékaři, komunální služby, diplomaté a dodávání nezbytného zboží včetně potravin).

K velké úlevě irácké správy je zákaz protestů. Ty přešly do sítě. V internetu se objevuje velké množství dezinformací a jejich část slouží k vyvolávání paniky a k destabilizaci. Je slyšet, že má karanténa v zemi trvat i po 19. dubnu, až tak, že bude podléhat omezení i muslimský svátek ramadán, jehož začátek má být 25. nebo 26. dubna.

Převzato z Fondsk.ru