Amerika nedokáže zastavit narůstající převahu Číny

Jelena Pustovojtova

23. srpna 2020

Čína jako první začala vytvářet nový trh, tentokrát kosmický, průlomový v rozvoji laserové komunikace s orbitální skupinou satelitů, formujících se k obsluze kosmického internetu věcí (Io T). Spojení mezi satelity zajišťuje laserový svazek paprsků, přenášející obraz, zvuk a další údaje v kosmu. Laserové zařízení má vysokou rychlost přenosu dat, odolnost proti poruchám, relativně malé systémové terminály, malou hmotnost a malou spotřebu energie. Čínská společnost Sanjing oznámila, že družice Xinyun 2 01 a Xinyun 2 02 mezi sebou vyzkoušely klíčové technologie v laserové komunikaci. Tyto satelity jsou určeny k realizaci čínského projektu pro vývoj kosmického Io T a seřídily obousměrnou telekomunikaci s bezproblémovým spojením a stabilitou telemetrie.

Laserová komunikace mezi satelity dovoluje značně zmenšit závislost skupiny družic na pozemní síti, snížit potřebný počet pozemních stanic a výdaje na jejich výstavbu a prakticky rozšířit zónu pokrytí  signálem (t. zn. realizovat globální kontrolu).

Před čtyřiceti lety byl HDP Číny 190 miliard USD a o dvacet let později se zvýšil na dva biliony. Za stejnou dobu se počet vědeckých výzkumů v Číně zvýšil osmnáctkrát. O dva roky později ČLR předstihla USA, když se stala největší ekonomikou světa v objemu HDP přepočteném na kupní sílu jüanu. Kalifornský web Quora píše, že tato kinetická energie posouvá Čínu dopředu, ač se USA beznadějně snaží využívat všelijaké fígle ke zpomalení růstu čínské převahy.

Čína pozvedla z bídy přes půl miliardy svých občanů a vytvořila největší střední třídu na světě a nejmohutnější vnitřní trh – 20 % světového. Ve vzdělání předběhla USA desetinásobně. Ročně vychází z vysokých škol země přes 8 milionů absolventů a v oboru vědy a techniky pracuje přes 100 milionů lidí. Věrní spojenci Washingtonu, Japonci, zvažují, zda by nebylo vhodné přeorientovat se na čínské vědecko-výzkumné zkušební a konstrukční práce namísto amerických.

Agentura Nikkei Asian Review uvádí, že ze všech vědecko-výzkumných prací ve světě pochází 19,9 % od čínských vědců a technologů, od amerických jen 18,3 %. Mezi lety 2016 až 2018 bylo v Číně publikováno 305 928 vědeckých prací, v USA 281 487. V Německu, které zaujímá třetí místo – 64 041 (4,4 %). Čtvrtí Japonci publikovali 64 874 vědeckých prací. Objem výzkumných prací v Číně bude významně ovlivňovat její vojenskou a obchodní aktivitu.

Kvalita čínského výzkumu ve vědě se přiblížila americké. Z deseti procent nejcitovanějších studií ve světě je asi jedna čtvrtina amerických – 24,7 %. Čínských je 22 %. Z jednoho procenta nejcitovanějších je amerických 29,3 % a čínských 21,9 %. Rozdíl není velký a stále se zmenšuje. Čína vládne v přírodních vědách, chemii, strojírenství informatice a v matematice. Američané se soustředili na klinickou medicínu a základní výzkum.

Motorem vědy v kterékoliv zemi jsou investice do vědecko-výzkumného, zkušebního a konstrukčního oboru a vysoký počet výzkumných pracovníků. V roce 2019 dal Peking do vědy a výzkumu o 10 % více prostředků, USA jen o 5 % ve srovnání s předešlým rokem. Od roku 2000 se čínské výdaje na vysokoškolské vzdělávání zvýšily desetinásobně, americké jen 1,8krát. Čínský základ pro budoucnost je mnohem dynamičtější než americký. Peking hodlá v roce 2020 zvýšit výdaje na vědu z 1,5 % HDP na 2,5 %. Dnes má Čína 1,87 milionů vědeckých kádrů, Spojené státy 1,43 milionů.

Britské Financial Times navrhují spolupracovat s Číňany a neničit vazby s nimi. Dnešní dvě hlavní technologické mocnosti, USA a Čína, jsou spolu těsně svázány a rozkol způsobí těžký hospodářský úder stovkám amerických technologických společností. Apple, která je na hranici tržní hodnoty 2 biliony dolarů, se opírá o výrobní základnu Číny, pětina jeho ročních prodejů připadá na ni. Pět amerických společností vyrábějících čipy (Ndivia, Texas Instruments, Qualcomm, Intel a Broadcom) má tržní hodnotu po více než stech miliardách dolarů a čtvrtinu až polovinu čipů prodává do Číny.

Project Syndicate píše: „Čína je již plnoprávný účastník soupeření ve dvou programech – komerční a národní bezpečnosti a vytvoření umělé inteligence.“ Protože má Čína čtyřikrát více obyvatel než USA, nebudeme mít problém s největším domácím trhem umělé inteligence. K tomu ještě čínská vláda stanovila umělou inteligenci pro vědu a techniku jako prvořadou. Peking zdvojnásobil půjčky šedesáti osmi státům, což je srovnatelné s tím, co jim půjčila Světová banka, a zároveň se neomezil zrcadlově uvalit sankce  na jedenáct amerických politiků a šéfů organizací, které zasahovaly do záležitostí Hongkongu. Linie Pekingu ohledně ochrany státních zájmů je pevná.

Převzato z Fondsk.ru

***

Někdo šeptá Lukašenovi: „Rusko tě zradí, Rusko tě opustí…“

Kristina Melnikova

24. srpna 2020

Běloruské protesty jsou jiné než byly ty ukrajinské v letech 2013 až 2014, a to svojí živelností, bez bojového organizování a malým vlivem radikálních nacionalistů. Jenom za nepříznivého působení se mohou radikalizovat a nabýt rysy ukrajinského majdanu. Pro Eadaily i tom promluvil vojenský dopisovatel a spisovatel Semjon Pegov, který v době protestů pracoval v Minsku a byl zadržen se skupinou dalších ruských novinářů, ale brzy se dostal na svobodu a v klidu se vrátil do Ruska. Pegov také okomentoval obsah svého projektu WarGonzo s tím, že běloruští pracovníci speciálních služeb bojují v tureckých proxy bojích v Sýrii proti Kurdům, proti syrské armádě a proti Rusku.

Jaké máte dojmy z běloruských protestů? V čem se odlišují od těch na Ukrajině?

Dlouho jsem kolem nich nepracoval. Dostal jsem po hlavě a byl jsem zadržen. V běloruských protestech není taková organizace, jako byla na Ukrajině. Nejsou tam militarizované skupiny jako na majdanu, kdy se protestující řadili po stovkách. Na majdanu se hlasitě projevovali radikálové, jako je Pravý sektor, UNA-UNSO a další ukrajinské nacionalistické organizace, které pro události byly vycvičené. To v Bělorusku není.

Demonstrace jsou převážně živelné, ale myslím, že po čase budou vystavěny na principu majdanu a za několik měsíců budou na ulicích stejné skupiny, které dosud nejsou. Běloruští nacionalističtí radikálové dosud zcela nepředvedli svůj potenciál, pokud jej vůbec kdy předvedou. Organizované skupiny nebo oddíly, které byly později vidět na videích, ty tam nebyly. Byli jednotliví provokatéři, ale nemělo to masový charakter. Z dvou až tří set osob je možno vyčlenit  4 až 5 provokatérů. Ti vybíhají dopředu a vykřikují něco na OMON, podobně jako na otočném revolverovém bubínku. To nejsou bojovníci.

Můj kameraman byl v cele s radikálními nacionalisty. Tetovaní byli umístěni v odděleném izolovaném patře na ulici Okrestina, která byla prohlášena skoro za hlavní mučicí zařízení Běloruska. Kameraman měl na ruce vytetovaného Motorolu a několik vlasteneckých motivů. Proto šel s nacionalisty na třetí patro. Viděl, že mezi nácky není jednota. Podle toho, jak by dopadla situace v Bělorusku, by se zachovali. Kdyby se zhoršila, chtěla by polovina z nich odvézt své rodiny do Litvy nebo Polska a druhá polovina do Ruska. Rozkol a dezorientace je v celé běloruské společnosti. Dokonce jsem viděl, že i uvnitř kolektivu. Jeden projeví k Rusovi ohledy, druhý jej nemilosrdně odežene. Oni nechápou situaci a nemají stejné chování.

Některé západní fondy platí protestujícím pokuty vystavené za účast na manifestacích.

To funguje už dlouho. Profesionálním demonstrantům, kteří se již dostali do nějaké patálie, jsou známy nevládní organizace. Vezmou si potvrzení o zaplacení pokuty a v uvedených organizacích se jim to proplatí. Tyto nevládní organizace byly připraveny předem.

Jak je to s Vagnerem? Jde o provokaci SBU, provokace Lukašenka před volbami, nebo nedorozumění?

Moc na provokaci ukrajinských zvláštních služeb nevěřím. Srovnáním ukrajinských tajných služeb a běloruské KGB je běloruská KGB profesionálnější než SBU. Lukašenko jistě o této operaci věděl. Vždyť už několik dní před zadržením vagnerovců vykládal o mýtických bojovnících, kteří do Běloruska přijdou. Připravoval půdu. Zřejmě chtěl vydírat Rusko. Jenže přecenil své možnosti, jeho syn se musel omlouvat, a on skoro denně volal Putinovi, aby zachránil situaci. Asi když se sám nedokáže změnit  a navázat dialog s opozicí, bude mu těžké pomáhat. Bělorusy nelze klamat, křiky, že Putin vtrhne s vojskem, to je jen vyostření situace. Kdyby se to mělo stát, ztratili bychom běloruský lid. Poslat vojsko je možné jen při nebezpečí ze zahraničí. Lukašenko ve věci vagnerovců vystoupil jako hlupák.

Jak je to s informací o spolupráci běloruských tajných sil s Tureckem?

Pracují nejen s Tureckem, ale i s Čínou. Čínská lobby je v Bělorusku silná. Už jen pohled na to, kolik času věnuje Lukašenko Číňanům v projevu v parlamentu. Ke zvolení mu jako první blahopřál Si Ťin-pching. Lukašenko po vyhlášení výsledků nejprve nakráčel na otevření společné čínské a běloruské výroby. Dostal tam čínskou misku plnou běloruského obilí. Diplomaticky se to čte tak, že se obrací k Číně. Rusko si s Čínou konkuruje v Africe a Jižní Americe. Je zřetelný vliv jiných sil na Lukašenka. Možná i tureckých. Funguje svazek Lukašenko – Alijev – Erdogan, navzájem si přihrávají. Vagnerovce asi nezadržel proto, že pracovali v Sýrii. Ale přeje si obtěžovat a zasahovat do ruských zavedených schémat ve válce v Sýrii, k čemuž je popichován Erdoganem a čínskou lobby. Mohl k tomu přihlédnout. Asi někdo stojí vedle a šeptá mu do ucha: „Rusko tě zradí, Rusko tě opustí…“ On je schopen vidět nepřátele z obou stran hranice a z nějakého důvodu hledat  přátele na jiných koncích světa.

Změní se po dnešní situaci vztah k Rusku?

Už se změnil. Kde je prohlašování, že Rusko poslalo bojovníky? Nazýval je všelijak, ale také obecně vojáky. Vojáci – to už je přímo obvinění státu, jsou to oficiální struktury. Nyní se rétorika změnila. Rusko je nyní „jediná naděje a opora“. Dokonce dřívější Lukašenkovi nepřátelé – novináři – přestali být nepřáteli. V poslední době se potvrdila informace projektu WarGonzo, že jeho administrativa pustila novináře z Ruska k práci v Minsku. Jeho vlastní novináři už nechtějí pracovat.

Jak se k vám chovali při zadržení?

Každý mluví jinak. Jedni tvrdí, že mě po hlavě udeřili protestující, druzí, že ti z OMON. Stál jsem mezi OMON a protestujícími a kamera, na které by to bylo možno vidět, se rozbila. Vysoce kvalifikovaní lidé ze speciálních služeb Alpha nemají v kompetenci tlačit lidi, rozhánět mítinky, ale plní speciální úkoly. Snadno jsme s nimi našli společný jazyk bez agresivity. Během zadržení se stráže chovaly různě, někteří s pochopením a někteří ne.

Myslíte, že v Bělorusku vydrží protesty dlouho, třeba i několik měsíců?

Jsem si jist, že potrvají nejméně do listopadu, protože proběhla informace, že je na listopad plánován podpis dohod v rámci Svazového státu. A samozřejmě, že Západ podněcující protesty dal do toho své síly i prostředky a udělá všechno, aby podpis dokumentů zhatil. Může tak činit nátlakem na Lukašenka, nebo státním převratem. Při protestních akcích mohou být období klidu  a období žhavá, jako to bylo na majdanu.

Převzato z Eadaily.com