Lavrov: Německo utajilo informace o „otravě“ Navalného

27. 8. 2021

Chtěl bych zjistit, proč je část německých informací o tzv. otravě Alexeje Navalného utajována, řekl Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničních věcí.

„Zvu všechny, kteří se upřímně zajímají o pochopení této otázky, aby se seznámili se stenozáznamem zasedání Bundestagu, na němž německá vláda odpovídala na zcela konkrétní otázky poslanců týkající se situace s ‘otravou Navalného’. Nemám ani nejmenších pochybností, že objektivní člověk, který se s těmi dokumenty seznámí, udělá sám pro sebe velmi důležité závěry, totiž že podstatná část tohoto problému je z neznámých příčin utajena. Velmi bych si přál tomu porozumět,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci v Římě.

Navalného 20. srpna loňského roku hospitalizovali v Omsku poté, co se mu udělalo nevolno v letadle po cestě z Tomska. Omští lékaři podle výsledků vyšetření diagnostikovali zdravotní problém jako metabolickou poruchu, která způsobila prudkou změnu hladiny cukru v krvi. Co bylo příčinou, zatím není jasné, ale jedy v krvi ani v moči Navalného podle údajů omských lékařů nebyly.

Později ho přepravili letadlem do Německa. Poté vláda SRN oznámila, s odkazem na vojenské lékaře, že Navalného „otrávili“ substanci ze skupiny otravných bojových látek „novičok“. Později německý vládní kabinet oznámil, že závěry německých expertů potvrdily laboratoře ve Švédsku a Francii a že OPCW souběžně provádí na žádost Berlína další zkoumání. V té době v Kremlu uvedli, že Berlín Moskvu o svých závěrech neinformoval, a ruské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že Rusko čeká od Německa odpověď na oficiální žádost týkající se celé situace. Během měsíce Rusko poslalo Německu tři žádosti o právní pomoc se situací kolem Navalného, ale nedostalo na ně odpověď. V ten samý den, kdy byl Navalnyj hospitalizován, začala věc šetřit ruská prokuratura a policie…

Přezvato z RIA Novosti

***

Americká armáda přijde o ruské teplo

Andrej Rezčikov

28. 8. 2021

Pentagon od 30. srpna zakázal svým vojenským základnám v Evropě uzavírat kontrakty na nákup veškerých ruských zdrojů energie, včetně vytápění, chlazení a elektřiny. Ze sborníku oficiálních dokumentů americké vlády vyplývá, že byla provedena změna Federálního nařízení o vojenských zakázkách pro fiskální rok 2022 (v originále uvedeno 2020, zřejmě chybně – pozn. překl.), který začíná 1. října, jež „zakazuje uzavírání kontraktů na nákup energetických zdrojů z RF pro vojenské objekty v Evropě“.

Americké ministerstvo obrany tvrdí, že zákaz byl zaveden „za účelem upevnění energetické bezpečnosti v Evropě“, přičemž Pentagon připouští možnost výjimek z pravidla. Kromě toho, jak je uvedeno v dokumentu, „zákaz se týká pouze Evropy, ale ne Asie (například té části Turecka, která se nachází v Asii)“.

Nehledě na to, že za posledních několik let bylo uzavřeno několik set základen v Iráku a Afghánistánu, Spojené státy stále udržují asi 800 takových vojenských objektů ve více než 70 zemích a územích v zámoří, od gigantické „Malé Ameriky“ až po malé radarové stanice. Velká Británie, Francie a Rusko mají dohromady asi 30 zahraničních základen.

Spojené státy aktivně rozmisťovaly vojenské objekty v Evropě v letech studené války. Jen v Německu, jednom z nejtěsnějších spojenců Washingtonu, je jich více než 80, včetně vojenské základny Rammstein. V Evropě je trvale rozmístěn sedmdesátitisícový kontingent, k tomu dalších šest tisíc lidí na rotačním principu. V roce 2017 americké ozbrojené síly denně nakupovaly kolem 269 tisíc barelů nafty (více než 42 mil. litrů. Většina výdajů byla na letectvo (asi 4,9 mld. USD) a námořnictvo (2,8 mld. USD).

Sergej Pikin, ředitel Fondu pro rozvoj energetiky, říká, že dodávky ruských energetických zdrojů americkým vojenským základnám v Evropě se nedějí přímo, ale přes dceřiné společnosti velkých společností. „Takové dodávky se opravdu dějí, proto je z politického úhlu pohledu takový zákaz logický. Informace o tom, kolik paliva se dodává Američanům v Evropě, však nikde nezveřejňují. Jestliže se však USA rozhodly takové dodávky zakázat, tak existovaly. Ale nemyslím si, že to bude mít velký vliv na zisky ruských společností. Je to spíše politické gesto,“ domnívá se Pikin.

Alexandr Perendžijev, docent katedry politologie a sociologie Plechanovovy ruské ekonomické univerzity a člen expertní rady „Důstojníků Ruska“, upozornil na to, že Pentagon nepřijal zákaz tajně, ale zveřejnil tuto informaci. „Vidím v tom signál vojenským partnerům USA. Byl stanoven trend na principu: Dělejte to jako my a odmítněte veškeré ruské energetické zdroje,“ vyjádřil se Perendžijev.

Američané chápou absurditu nového zákazu, domnívá se expert, protože Rusko zůstává jedním z největších dodavatelů energetických zdrojů do USA. V minulém roce Ruská federace předstihla Mexiko a dostala se tak na druhé místo mezi největšími exportéry ropy a ropných produktů do USA. V roce 2020 tedy Spojené státy každý den importovali z Ruska v průměru 538 tisíc barelů ropy denně, v roce 2019 to bylo 520 tisíc barelů.

Nový zákaz však způsobí potíže evropským společnostem, tvrdí Perendžijev. „Zpracování ruských energetických surovin probíhá přímo v Evropě. Zjistit, zda americká armáda dostává ruský či evropský benzín, není vždy jednoduché. Proto je úder veden proti evropským ropným rafineriím, které budou přinuceny nekupovat ropu v Rusku, ale v jiných zemích,“ uvedl.

Navíc není vyloučena situace, při níž americká letadla a obrněná technika prostě zůstanou bez paliva. „V Evropě prostě neexistuje palivo, které by nebylo spojeno s Ruskem. Američané dostávají své vojáky v Evropě do hloupé situace, kdy tanky v potřebné situaci nebudou v pohotovosti kvůli nedostatku nafty,“ vysvětlil expert. Perendžijev zdůrazňuje, že další nástroj geoekonomického soupeření Američanů s Ruskem „zasahuje bumerangem samu americkou armádu v zahraničí, podřezává větev, na níž sedí“.

Konstantin Sivkov, viceprezident Ruské akademie raketových a dělostřeleckých věd a doktor vojenských věd, dodává, že americké základny v EU „používají elektřinu vyrobenou spalováním ruského plynu v evropských elektrárnách“.

„Americká armáda potřebuje topení, které získává od těch samých Evropanů a to jen díky ruskému plynu.“ Proto je takový zákaz v první řadě škodlivý pro samotné americké základny, které budou muset hledat jiné zdroje energie.

„Vezmeme-li přitom v úvahu skutečnost, že nyní hrají v Evropě hlavní roli ruští přepravci plynu a energie, bude to pro americkou armádu představovat zcela jednoznačné problémy,“ řekl Sivkov.

Expert dodal, že na takovém rozhodnutí měly primárně zájem soukromé struktury ve Spojených státech, který chtějí „aby energetické zdroje do těchto základen byly dodávány výhradně ze Spojených států a spojeneckých zemí, jako je Katar nebo Saúdská Arábie. Dodání z těchto zemí vyžaduje podstatně více zdrojů a času než z Ruska. Obchod je to ziskový, takže hlavním důvodem není, že někomu překáží ruské energetické zdroje. Připomínám, že Američané pro své vazaly v Afghánistánu klidně koupili ruské helikoptéry Mi-17. Z toho je zřejmé, že elitní korporace teď pracují pro vlastní kapsu a způsobují obrovské škody Spojeným státům jako státu,“ uvedl diskutující.

Převzato z Vzgljad.ru

***

Ruské úřady informovaly o revolučních změnách v řízení veřejných financí

30. 8. 2021

Ruská vláda připravila návrh zákona, který požaduje revoluční změny v řízení státních finančních zdrojů. Podle dokumentu obdrží vláda nové pravomoci, přičemž rolí ministerstva financí zůstane plnění účetních funkcí.

Ruská vláda se vzdává rozpočtového pravidla politika a ekonoma Alexeje Kudrina, který je v současnosti šéfem Účetní komory RF. Dnes o tom informoval „Nezygar“, kremelský účet na sociální síti Telegram.

Podle tohoto zdroje ruské ministerstvo financí vypracovalo návrh zákona, který požaduje revoluční změny v řízení veřejných financí. Dokument vládě dává právní podklad pro to, aby mohla co nejoperativněji měnit konsolidovaný rozpočet, aniž by se měnil zákon o federálním rozpočtu. Dříve taková možnost neexistovala a úprava federálního rozpočtového zákona vyžadovala zdlouhavé parlamentní procedury a schvalování.

Mezi nejdůležitější fiskální oblasti, na něž bude aplikován návrh zákona, patří:

Ministerský kabinet získává možnost průběžně používat prostředky Ruského národního sociálního fondu přesahující objem předpokládaný zákonem o federálním rozpočtu v případě, že se ceny na ropu dostanou pod základní úroveň. „Rozpočtové pravidlo“, jež bylo zavedeno Kudrinem pod nátlakem MMF a které po mnoho let blokovalo vnitřní investice, tak fakticky pozbylo účinnost. Je na rozhodnutí vlády, jestli ho bude dodržovat. Rezervní fond vlády se může zvětšit o částku ve výši prostředků federálního rozpočtu, jež nebyly v daném roce využity (anebo nemohou být využity do konce probíhajícího období) plánovaným způsobem. Na konci roku 2020 se nashromáždil 1 bilion rublů takových zůstatků.

Kromě toho vláda dostane možnost přerozdělit až 10 procent celkového objemu celkových ročních výdajů na provádění státních programů, aniž by se zvýšil celkový objem výdajů předpokládaný federálním rozpočtem.

Jednoduše řečeno, v závislosti od toho, jak se plní ten či onen program, peníze mohou být přesunovány tam, kde se věci daří…

Zdroj: EADaily

***

V Evropě vysvětlili příčiny nebývale vysokých cen plynu

31. srpna 2021

Ceny plynu v Evropě nepřestávají trhat rekordy. Cena této důležité energetické suroviny dosáhla 30. srpna na burze Intercontinental Exchange (ICE) 608 USD za tisíc kubických metrů (s listopadovou dodávkou z nizozemského hubu TTF).

ICE je největší světový burzovní holding a operátor derivátového trhu a zahrnuje síť burz a clearingových center finančních a komoditních trhů v Severní Americe a Evropě. Cena této suroviny okamžitě ovlivnila opční ceny elektrické energie v EU. V Německu se například zvýšila na 110 euro/MWh.

Nepřetržitý letní růst cen plynu se přirozeně odrazil na výkonnosti společnosti Gazprom. Čistý zisk plynového giganta v prvním pololetí letošního roku činil 995 mld. rublů, což je 22krát více než v roce 2020, kdy karanténní opatření proti pandemii Covid-19 vedly ke snížení poptávky i cen paliv.

V létě jsou ceny komodit obvykle na nejnižší úrovni. Studená zima a jaro a také hospodářské oživení v EU však vedly k vydrancování zásobníků plynu v Evropě. Půldruhého měsíce před zahájením další topné sezóny jsou zásobníky plynu naplněny pouze ze 66 procent.

Stephen Stapczynski, analytik tiskové agentury Bloomberg, na svém twitterovém účtu vyjmenoval příčiny nebývalých cen plynu. Podle jeho názoru jsou to: Vysoká cena emisních povolenek, nízké dodávky surovin z Norska a Ruska, a také obavy, že hurikán „Ida“, který řádí v USA, negativně ovlivní dodávky plynu spotřebitelům.

Všimněte si také toho, že za posledních 8 měsíců se dodávky LNG do Evropy zmenšily o více než 17 mld. kubických metrů. Surovina byla přesměrována do regionů, kde jsou poptávka i ceny ještě vyšší – do Asie a Jižní Ameriky. Gazprom přitom informoval o tom, že společnost plní všechny své závazky a dodatečné dodávky surovin budou zahájeny po spuštění plynovodu Severní proud 2.

Připomínáme, že stavba plynovodu prakticky skončila. Původně se plánovalo, že jeho stavba bude dokončena do konce roku 2019. Poté byl projekt kvůli neustálému odporu rusofobů odložen na první polovinu roku 2020. Očekává se, že první plyn ze Severního proudu 2 doteče z Ruska do Německa už letos na podzim.

Převzato z Topcor.ru