Znalci tvrdí: pro Rusko není výhodné, aby Kazachstán uznal Krym

Irina Gusakova

9. ledna 2022

Masové protesty v Kazachstánu začaly v prvních dnech ledna. Země CSTO vyšly vstříc žádosti prezidenta Tokajeva a pro normalizaci situace vyslaly do Kazachstánu mírové síly.

Šéfredaktorka RT Simoňanová předem uvedla, že ruská pomoc závisí na splnění řady podmínek, například uznání Krymu a návrat cyrilice. Jsou tyto požadavky v Kazachstánu dnes aktuální a výhodné pro Rusko?

Je pro Kazachstán potřebná „měkká síla“ RF?

Politolog Igor Dibrov uvedl, že Kazaši jsou nejen bratrský lid, ale Kazachstán je také dlouholetý partner. Není třeba příliš klást podmínky, ale spíše jednat o prohloubení užitečného partnerství. Uznat Krym, navrátit cyrilici a udělit ruštině status druhého státního jazyka jsou určující momenty pro rozvoj vztahů mezi Ruskem a Kazachstánem. Jejich realizace by měla proběhnout v klidné situaci, a ne když se tam bojuje.

Stojí za pozornost, že v Kazachstánu pracuje mnoho západních nekomerčních organizací a think-tanků, které Kazachům dávají granty pro realizaci projektů. V této věci je ruská spolupráce významně menší jak po stránce množství, tak prestiže. Nyní, za krize, je možnost zvýšit prestiž spolupráce Ruska s Kazachstánem.

Dibrov uvedl: „Mnoho mladých Kazachů, hlavně z lépe situovaných rodin mluví lépe anglicky než rusky, a to do budoucna určuje směr rozvoje země. Realizace ruského plánu cestou zapojení ke spolupráci s Kazachstánem veřejné organizace RF přinese více užitku ohledně využití ‘měkké síly’ než zveřejnění podmínek, které povedou k nepříznivému přijetí Ruska v mediálním prostoru.“

Přitom není otázka Krymu a dlouhodobého vztahu Kazachů k Rusům kamenem úrazu pro spolupráci. Jeho uznání v této etapě by nemělo pozitivní efekt jak pro Kazachstán, tak pro Rusko. V této chvíli to v zájmu Ruska není.

Expert poznamenává: „Kazachstán byl nejednou neutrálním územím k jednání a řešení globálních otázek. Například Astanský formát ohledně Sýrie. Jestliže bude Krym uznán v této době, nastolí země Západu otázku změny platformy pro vyjednávání, což pro RF nebude výhodné ani krátkodobě, ani dlouhodobě.

Rusko potřebuje přistupovat k realizaci každé otázky opatrně a vyváženě. Snížení napětí v Kazachstánu neznamená ukončení krize, ale přechod na novou úroveň, na kterou je potřeba se mimořádně soustředit,“ uvedl expert.

Krym jako kámen úrazu

Ředitel útvaru pro šíření digitální platformy legislativních iniciativ „Iniciátor“ řekl, že de facto Kazachstán Krym uznal, ale právní uznání si mohou dovolit jen ty země, které tím nemají co ztratit, jimž bude Rusko připraveno kompenzovat hospodářské a politické ztráty od nevyhnutelných sankcí Západu.

Požadavky Simoňanové na odstranění protiruských nevládních organizací v Kazachstánu by se daly adresovat všem postsovětským zemím. Působí tam různé hlásné trouby amerického ministerstva zahraničí. Týká se to hlavně Arménie, Kyrgyzie, Tádžikistánu a Ruska.

Denis Bančenko, bývalý pracovník Roskosmosu, poznamenal, že Krym je krvácející rána Ruska i Ukrajiny, která znepokojuje svět. Krym má vztah k otázkám existenčních hrozeb, jako jsou například rakety s jadernými hlavicemi na Kubě, systémy protivzdušné obrany USA v Polsku, nebo u ruských hranic. Svůj pohled vysvětlil: „Při potenciálním riziku globálního zničení, nebo zániku státu jako takového, se územní otázky odsouvají na druhé místo. Proto se podle mne pomoc Kazachstánu nemá činit ultimativně, pod nátlakem a s podmínkami. Pomáhá přítel příteli, nebo sousedu a příště zase pomůže on vám.“

Analytik Dmitrij Nova je přesvědčen, že Rusko nikterak nepotřebuje, aby někdo uznával Krym. Uznáním se ve světě nic nezmění. A vracet cyrilici nebo jako druhý státní jazyk ruštinu je věcí Kazachů.

Dmitrij Nova uvažuje takto. Pokud by Rusko vzneslo tyto požadavky a přitom se ocitlo pod novými sankcemi, mělo by další výdaje na vojenskou pomoc, vyvolalo by špatný obraz expandujícího impéria podporujícího uzurpátory. Zavedlo by to Rusko do slepé uličky a ve výsledku by se mohla opakovat historie Sovětského svazu.

Převzato z Pravda.ru

***

Kosačev: Ohledně krize v Kazachstánu se USA třikrát vyznamenaly, vždy nechvalně

Konstantin Kosačev je zástupce předsedy Rady federace.

Ke krizi v Kazachstánu se Washington třikrát vyjádřil a vždy velmi neohrabaně a nepodařeně.

Nejprve vyzval vládu Kazachstánu, aby Spojeným státům objasnila, proč se o pomoc obrátil na CSTO.

Podruhé ministr zahraničí USA Blinken drze hulvátsky naznačil, že Rusové, kteří přišli do Kazachstánu s misí CSTO, už ze země neodejdou.

Potřetí představitel ministerstva zahraničí Price vyzval kontingent CSTO opustit Kazachstán na první žádost jeho vlády.

Kde je Kazachstán s CSTO? Američané, toto není vaše sféra vlivu a navíc takové termíny v poslední době odmítáte u Ruska a licoměrně jej z toho obviňujete.

Ve všech uvedených tématech je jen vaše přání přidat se a řídit. V prvních dvou požadavcích je odmítnutí svéprávnosti Kazachstánu a práva CSTO na kolektivní rozhodování a zajišťování míru a ve třetím bodě je další snaha o znevažování Ruska.

Převzato z Rg.ru

***

Nestabilní Kazachstán představuje vážné riziko pro energetické trhy

Deutsche Welle

10. ledna 2022

Kazachstán je největším výrobcem uranu ve světě a velkým producentem ropy a uhlí. Současné protesty v této zemi vyvolaly nervozitu na energetických trzích. Země je bohatá na suroviny a její energetiku podpořily mnohamiliardové investice globálních korporací, především Chevronu a francouzské TotalEnergies. Nepokoje ze začátku ledna donutily kazašského prezidenta Tokajeva vyhlásit výjimečný stav a požádat o pomoc partnery z CSTO, aby stabilizovali situaci.

Investoři se začali obávat, že sociální a politická nestabilita může uškodit reputaci Kazachstánu, dosud nadějné země pro zahraniční financování. Timoty Ashe, ekonom a odborník na region řekl, že „přímé zahraniční investice jsou slípka, která snáší zlatá vejce“. Existuje přesvědčení, že sektor přírodních zdrojů je dobře ochráněn, nedochází totiž k žádným vážným zásahům do výroby energie a surovin. Otázka je, jak tvrdá bude reakce vlády na protesty a zda západní vlády neuvrhnou zemi do sankcí. Snad bude Západ pragmatický v otázce životního prostředí, sociálním oblasti a správy a řízení korporací s ohledem na důležitost Kazachstánu v globálním řetězci dodávek.

Světový producent uranu

Na největšího výrobce uranu Kazachstán připadá 40 % celosvětového vývozu tohoto paliva pro jaderné reaktory. Zásluhou toho se země stala důležitým účastníkem globální politiky postupného odklonu od fosilních paliv. Mnohé vlády, včetně některých členů EU, sázejí na atomovou energii a realizují plány na dekarbonizaci svých ekonomik.

Státní společnost Kazatoprom je ve světě největším výrobcem uranu. Oznámila, že nepokoje neovlivnily těžbu ani vývoz. Přesto minulý týden významně vzrostly spotové ceny kvůli nebezpečí přerušení dodávek ve spojitosti s protesty.

Prezident poradní společnosti UxC Hinze, pracující na trhu jaderné energetiky tvrdí: „Pokles jakéhokoliv objemu vývozu z Kazachstánu se odrazí ve světové ekonomice. Trh s jadernou energií je charakteristický dlouhými dobami plnění objednávek, Takže zpracovatelské a další závody zapojené do cyklu jaderného paliva mají potřebná potrubí a určité strategické rezervy, aby se vyhnuly problémům s dodávkami.“

Největší kanadský producent uranu Cameco je ve společném podniku s Kazatompromem. Ten varoval, že problémy s dodávkami z Kazachstánu mohou vést k „vážným potížím na trhu s uranem“.

Kazachstán zajišťuje každým rokem 20 % evropské spotřeby uranu a na trhu je stálým hráčem zásluhou nízké ceny výroby, což je po tragédii ve Fukušimě základním faktorem pro výrobu uranu. V posledních letech ceny uranu rostou v souvislosti se zvyšujícím se zaváděním jaderné energetiky ve světě. Hinze k tomu řekl: „Události v Kazachstánu se staly stimulem pro velké producenty, aby diverzifikovaly svoji závislost na kazašském uranu.“

Zásoby fosilních paliv

Kazachstán je členem OPEC+ a největším producentem ropy ve světě. Těží kolem 1,6 milionů barelů denně. Většina vytěžené ropy se vyváží do zahraničí, včetně Číny a EU. V zemi je 12 nalezišť kvalitní ropy a zásoba 30 miliard tun.

Kazachstán je také na jednom z předních míst ve vývozu uhlí. V roce 2018 tam bylo vytěženo 108 milionů tun.

Sektor uhlovodíků zabezpečuje 60 % přímých zahraničních investic v Kazachstánu a přes polovinu příjmů země. Světoví giganti, jako jsou ExxonMobil, Chevron, Eni a TotalEnergies vložily v minulých letech do země miliardy dolarů. Podle Mezinárodní energetické agentury byl Kazachstán v roce 2018 na devátém místě ve vývozu uhlí a na dvanáctém ve vývozu plynu. Přes 60 % ročního vývozu ropy jde do EU. Dosud není známo jak protesty ovlivnily tři největší naleziště v zemi: Tengiz, budovaný konsorciem pod vedením Chevronu a Kašagan a Karačaganak, oba provozované Shellem.

Craig Erlam, hlavní analytik trhu z OANDA uvedl: „Demonstrace připadly na období, kdy se OPEC+ usilovně drží těžebních kvót, vytvářejících nátlak na ceny ropy. Pokud budou protesty pokračovat, překročí ceny ropy říjnová maxima. V závislosti na rozsahu nepravidelností v dodávkách mohou ceny surovin vyskočit až na tříciferné hodnoty.“

Převzato z Vestikavkaza