Proč Indie volí Rusko a ne USA

Ljubov Stěpušova

20. dubna 2022

Bílý dům oznámil, že Biden provedl „konstruktivní přímý rozhovor“ s předsedou vlády Indie Nárendrou Módím o tom, aby Dillí ekonomicky tlačilo na Rusko kvůli jeho „vpádu na Ukrajinu“. Na brífinku řekla tisková mluvčí Bílého domu Psakiová, že Biden řekl Módímu, jak by mohla jeho administrativa pomoci Indii „diverzifikovat dovoz ropy“, a že „zvyšování dovozu energie z Moskvy „není v zájmu Dillí“. Jenže Módí se tohoto skrytého nátlaku nezalekl. Indie se ukázala být jistějším spojencem Ruska než někteří formální spojenci, nebo ti, kteří se prohlašují za neutrální z postsovětského prostoru.

Indie zvýší nákupy ropy v Ruské federaci

Deník The Economist Times píše, že vláda země je v ekonomických otázkách rozhodnuta řídit se výhradně národními zájmy a indičtí dovozci „v nejbližších týdnech“ zvýší v Rusku nákupy ropy. Článek informuje, že v důsledku událostí na Ukrajině a vypuknutí covidu-19 v Číně může Indie dostat více ropy za lepší cenu než dříve. Podle listu Indie v podmínkách sankcí proti RF nakoupila 15 milionů barelů ruské ropy u obchodníků i u ruských společností. Pročpak by asi Indie investující do ruských těžebních ropných a plynových polí odmítala výhodné dohody s dlouholetým strategickým partnerem?

Indická státní komise pro ropu a zemní plyn se například dávno podílí na těžbě paliv u ostrova Sachalin. Když se vezme v úvahu to, že Indie dováží asi 85 % potřebné ropy, jistě s radostí přijme vyšší dodávky z Ruska.

Na nedávné schůzce ve formátu 2+2 doporučili Indové Američanům podívat se na Evropu, která dováží mnohem více ruské ropy než Indie a podotkli, že není nic špatného na hledání výhodnější dohody, když ceny letí nahoru. Indie odmítla sankce proti Rusku.

Dillí je od počátku ruské speciální operace na Ukrajině neutrální a je přesvědčeno, že dialog je jediné řešení sporu. Indie žádala nezávislé vyšetření tragédie v Buči a odmítla obvinit z ní Rusko.

Při vyvrcholení štvanice Západu na Rusko přijel ministr Lavrov do Indie, aby zhodnotil perspektivy vytvoření nového systému plateb, který umožní vést účtování v rupiích a v rublech. Tady se jedná o odmítnutí sankcí nikoli slovy, ale skutky.

Američané samozřejmě nejsou spokojeni. Vysoce postavený úředník Rady národní bezpečnosti USA Singh oznámil, že Indie nemůže počítat s podporou Ruska, jestliže Čína zorganizuje provokaci na hranici s Indií. Možná to tak je, ale s podporou USA Indie také počítat nemůže. Může však vždy počítat s podporou Moskvy v otázce svrchovanosti nad státem Džammú a Kašmír a tato otázka je pro ni mnohem důležitější, než územní spory s Čínou.

V této náročné věci Sovětský svaz a Rusko šestkrát v RB OSN podpořily Indii, což jí umožnilo zabránit různým nežádoucím mezinárodním výrokům o Kašmíru.

Spojené státy nejednou „pustily Indii k vodě“

USA se vždy držely postoje, že Džammú a Kašmír jsou „sporná území“ a nejednou Indy oklamaly, jednou jim slíbily pomoc a potom ji odmítly.

Ve vojenském konfliktu Pákistánu a Indie v roce 1965 se Washington postavil na stranu Pákistánu a přestal Indii poskytovat peníze. V roce 1971 před válkou mezi Indií a Pákistánem podepsalo Dillí obrannou smlouvu s Moskvou, a ne s Washingtonem. Tehdy dal Nixon na vědomí, že podporuje Pákistán a vznik Bangladéše.

V Indii si pamatují mnohatisícové demonstrace proti politice Washingtonu a protesty proti tehdejší premiérce Ghándíové, která obvinila CIA z podněcování nepokojů. Tehdy se země div neutopila v občanské válce podnícené rozmarem Spojených států.

Spolupráce s USA přivádí Indii ke ztrátě svrchovanosti

Zadržování Číny vyvolalo zájem USA o Indii. Indové proto považují partnerství s USA ve čtyřkoalici Quad (Indie, Austrálie, USA, Japonsko) ne jako ochranu, ale spíše jako nástroj manipulace vedoucí ke ztrátě suverenity.

Po zahanbujícím odchodu USA z Afghánistánu si to Dillí potvrdilo. Sankce proti Rusku po událostech na Ukrajině skutečně poškozují indické hospodářství, a to kvůli nebezpečí druhotných sankcí. Vláda Módího dostala od USA ultimátum: Buď budou sankce proti Rusku, nebo ruské zbraně a ropa. Indie zvolila Rusko.

Indie si Rusko vybrala ze tří důvodů

1. Čína není bezprostředním nebezpečím pro Indii, což ruší „cukr a bič“ Washingtonu. Naopak, Indie vedle Číny spolupracuje v ŠOS a v BRICS, kde spolu s Ruskem budují alternativní svět. Přitom jí v západní alianci navrhují pouze roli přizvukujícího vazala.
2. Indie vyrostla na hospodářské pomoci Sovětského svazu a jeho technickém know-how klíčovém pro vybudování průmyslu, a to i ropného, plynového, těžebního a chemického. Sovětský svaz pomohl i energetické bezpečnosti Indie a později Rusko ve sféře obrany i s předáním moderních technologií.
3. Politický vztah Ruska a Indie jsou prověřeny v průběhu mnoha desetiletí, kdy země zaujímaly komplikovaný postoj a podporovaly se v mezinárodních záležitostech navzájem. Například když Chruščov kritizoval Mao Ce-tunga za konflikty na hranicích s Indií v roce 1959, zhoršily se brzy vztahy s Čínou. Samozřejmě, že s Indií ne. V době války Indie s Pákistánem posílal Brežněv do Indie vlaky s pšenicí, aby ji zachránil před hladomorem. Tak to trvá stále, za Sovětského svazu i nyní za Ruska. Indie se vždy revanšovala. Byla jediná nezúčastněná země, která se zdržela hlasování o rezoluci VS OSN, odsuzující Sovětský svaz za vyslání jeho vojsk do Afghánistánu. Dále se zdržela hlasování o rezoluci VS OSN z roků 2013 a 2016, která kritizovala vládu Bašára Asada a v roce 2020 hlasovala proti iniciativě Ukrajiny ohledně porušování lidských práv na Krymu. Také ve věci speciální operace na Ukrajině hlasovala Indie buď proti, nebo se hlasování zdržela. Jednalo se o odsouzení ruské speciální operace na Ukrajině.

Ve 20. století se ve vědomí obyvatel obou zemí ustálilo povědomí, že se lid obou zemí má navzájem rád. V Sovětském svazu se dabovaly indické filmy a byly tam velmi populární a Indie zajistila překlady ruské a sovětské literatury, z ní velmi oblíbené v Indii byly pohádky. Mezi Ruskem a Indií panuje upřímné přátelství.

Převzato z Pravda.ru

***

Zbytečné křečovité úsilí Washingtonu a Londýna v Dillí

Dmitrij Minin

26. dubna 2022

Poté, co Washington s Londýnem neuspěly proti Rusku ve věci Ukrajiny v Číně, začaly zpracovávat Indii. Podle Anglosasů neutrální postoj Indie, její neochota odsoudit Rusko a připojit se k rozsáhlým sankcím proti němu, významně podráží jejich úsilí přivést Moskvu do „absolutní izolace“. Přitom Londýn a Washington jako vždy vůbec nedocenily zájmy samotné Indie a přecenily svůj vliv na ni.

V polovině dubna se Američané vypravili do Dillí. Nejdříve jednal Biden telefonicky s Nárendrou Módím. Potom se ministři obrany a zahraničí USA v jednání se svými indickými protějšky snažili Indy zlomit a přimět je, aby se postavili na stranu USA. Avšak dostali odpověď, že Indie je pro mírové řešení ukrajinského konfliktu, ale proti svým zájmům nic dělat nebude. Rusko nekritizoval ani šéf opozice Ghándí. Západní tisk konstatoval, že v nových mezinárodních podmínkách se Bílý dům neodvážil začít s obzvláště tvrdou konfrontací s Dillí a omezil se na výzvu, aby Indie kupovala „u Ruska méně ropy“. Indové upozornili, že jejich země ve srovnání se Západem kupuje podstatně méně nezbytných energetických zdrojů

V hospodářských vztazích Ruska s Indií existují i těžkosti. Příkladem může být ruský finanční systém, včetně Státní banky, tradičně těsně napojené na anglo-americký kapitál. Ale v zemi jsou i nezávislé organizace pro vypořádání. Řada velkých národních obchodníků s ropou (ač ne všichni) odstoupila od již domluvených dohod o rozšíření dodávek ruské ropy, ale ne od nákupů dřívějších množství. I Indonésie chce nakupovat ruskou ropu s platbami prostřednictvím Indie.

Vláda Indie se dívá na ukrajinské události dostatečně zeširoka, jako na část zápasu za vytvoření nového světového pořádku, v němž se vidí dost vysoko. The Economist píše: „Populární komentátoři v indické televizi dnes zaujímají rozhodný proti-americký postoj. Ze zahájení války viní Ameriku s tím, že Rusko vyprovokovala také tím, že rozšiřovala NATO. Takto mluví ještě neústupněji a houževnatěji než samotná vláda, která neukazuje na viníky jmenovitě.“ Podle průzkumu Yan Gov z konce března „schvaluje 54 % Indů akce Putina na Ukrajině“. Spolupráce mezi Indií a Ruskem se upevní a vzroste poté, co Putin v prosinci 2021 při své návštěvě podepsal v Dillí 28 dohod. Angličané uvažují, že ke spolupráci s Moskvou povede Indy i obava z „velkého sbližování“ s Pekingem. Indie a Rusko dosud obchodují v dolarech, ale posuzuje se otázka návratu k rupiím a rublům „což bývalo dříve normální“. Nyní budou prozkoumány všechny možnosti, které mohou prodloužit obchodní spojení s Ruskem. U Indie je už s ignorováním sankcí zkušenost, když se dříve podílela na platbě íránského dovozu.

Poté, co Rusko začalo speciální vojenskou operaci na Ukrajině, provedla indická vláda vlastní akci „Ganga“, jejímž cílem bylo osvobození indických občanů, včetně studentů a ještě studentů vojenských učilišť, kteří z Ukrajiny nemohli odejít. Po dohodě Vladimira Putina a premiéra Módího přikázal ruský prezident, aby armáda „zajistila bezpečný odchod indických občanů ze zóny ozbrojeného konfliktu“. Od února bylo domů do Indie odvezeno 22 tisíc osob. Cestou byli indičtí občané vystaveni ponižování, a to i rasovému, ze strany ukrajinských úředníků a bezpečnostních pracovníků. Byli biti a zraňováni. Byla to pomsta za to, že se Kyjevu jevil indický postoj ke konfliktu jako příliš proruský. Po takovém jednání příliš sympatií ke kyjevskému režimu nepřibylo.

Nyní, po selhání všech předešlých pokusů, došlo k dalšímu pokusu – Indii koupit. Provedení na sebe vzal Boris Johnson při své návštěvě bývalé britské kolonie. Představil nové rozšířené partnerství v oblasti obrany a bezpečnosti mezi Británií a Indií. Přislíbil „celý pugét“ privilegií. Většinou měly nahradit Rusko, hlavního partnera Indie v této oblasti. Tak Británie slíbila vydat pro Indii otevřenou generální exportní licenci, která umožňuje vývozcům urychlit proceduru při dodávkách vojenských zařízení Indii. Takové povolení bylo dosud vydáváno jen USA a členským zemím EU. Johnson také informoval, že je možno pomoci Indii při vývoji a výrobě nové stíhačky. Slíbil i další výhody za to, že Indie opustí svoji nynější linii vůči Ukrajině a přejde na kompletní západní stanovisko.

V současné době by se těžko hledala ještě méně vhodná figura pro popsanou akci, než je Johnson, „chromá kachna“ na světové politické scéně, kvůli politické krizi v britské vládě. Johnson je na tom podobně jako Zelenskij, je adeptem na předního komika na světové politické scéně. Jak může být brán vážně? Jeho humorné výstupy jsou směšné. I britská media mu vytkla jeho operetní vystupování.

Zde nejde jen o výhodné dodávky ruských energetických surovin, nebo o dodávky indického software do Ruska i přesto, že to Západ nechce přiznat.

Indie je dávno samostatnou velmocí a povýšenecké poplácávání po rameni ze strany bývalého vrchního pána v osobě Johnsona už nejsou ani urážlivé, jako spíš směšné. Samozřejmě, že Dillí rádo přijme nové modely a technologie výroby vyspělých západních zbraní a rovněž využije další možnost k získání trhů zemí Západu. Ale tancovat podle píšťalky Angličanů, to ne. V novém světě se bude britský karabáč kroutit spíše podle píšťalky „bývalého poslušného indického chlapečka“.

V Londýně a Washingtonu nechápou, že Moskva nenavrhuje Dillí výhody a preference, ale že Indii pomáhá dosáhnout statusu samostatného velkého hráče ve světě, hodného jeho historického odkazu. Nic takového pro ni Anglosasové nemají a ani mít nemohou.

Převzato z Fondsk.ru

***

Proč Gruzie neotevřela druhou frontu proti Rusku

Igor Bukker

27. dubna 2022

Brzy po zahájení ruské speciální operace na Ukrajině oznámil gruzínský předseda vlády Irakli Garibašvili, že jeho země nepodpoří sankce proti Rusku a zachová neutralitu. Proč kyjevský režim odvolal z Tbilisi svého velvyslance? Jakou úlohu mají zahraniční zpravodajské služby a Saakašvili ve vyvolávání napětí mezi oběma zeměmi?

Pohled gruzínské vlády

Gruzie nechce střet s Ruskem. Není to jen kvůli událostem roku 2008, kdy vpád gruzínských vojsk ohrožoval ruské mírové síly v Cchinvali, načež byla uznána nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Dnes se neposuzují minulé hříchy, ale současné zájmy gruzínského vinařství a turismu. Vyloučeno není ani to, že sankce ze strany Gruzie by neuškodily ani tak Rusku, jako Gruzii.

Premiér uvedl: „Musíme zachovat mír, stabilitu a napomáhat rozvoji. Budeme pokračovat v ochraně našich občanů, našeho státu.“ Premiér Gruzie přiznal, že v letech 2013 až 2021 vyváželo Rusko do Gruzie jen zemědělských plodin za 2 miliardy dolarů, k tomu pak za 3 miliardy dolarů ostatní produkce. Za posledních 5 let navštívilo Gruzii přes 5 milionů Rusů. V Rusku žije přibližně milion Gruzínců, jejichž každoroční převody peněz odpovídají 500 milionům dolarů.

Na své tiskové konferenci Garibašvili řekl, že existoval záměr otevřít druhou frontu. „Máme konkrétní informace o tom, že válka na Ukrajině musí nastat v listopadu nebo v prosinci loňského roku. Kvůli tomu přijel Saakašvili, aby se zde všechno připravilo k otevření druhé fronty. Bohužel nám to potvrdili i naši ukrajinští přátelé.“

Pohled gruzínské opozice

Nehledě na to, že Gruzie přijala si 5 tisíc běženců z Ukrajiny, poslala na Ukrajinu humanitární pomoc a odsoudila ruskou „agresi“, obvinil Kyjev, z podnětu západních tajných služeb, Garibašviliho vládu z dodávek zboží, na které byly vyhlášeny sankce do Ruské federace, a k tomu ještě z pašování zbraní.

Předseda vládnoucí strany Gruzínský sen Kobachidze poukázal na to, že tyto pověsti v Kyjevě šíří vysoce postavení členové ze strany Jednotné národní hnutí (založeno Saakašvilim). Jsou to bývalý náměstek gruzínského ministra vnitra Lordkipanidze a bývalý státní zástupce Sakverelidze.

Západ není s postojem Gruzie spokojen, The Economist napsal, že „situace ohledně Ukrajiny se komplikuje“. Jak by bylo dobré, kdyby se proti Rusku spojily všechny bývalé sovětské republiky. Takto Evropě chybějí rohy k trkání.

Převzato z Pravda.ru

***

K čemu dojde, jestliže bude Vladimir Putin uvězněn, nebo na něj bude spáchán atentát v zahraničí

Alexandr Štorm

29. dubna 2022

Je zřejmé, že se anglosaský svět nezastaví před ničím, aby zničil Rusko. K tomu jsou desítky přímých důkazů, všechny červené čáry byly vždy ignorovány a dnes není ani náznak toho, že by takové jednání skončilo.

Autoři sdělují: „Existuje verze, že kolektivní Západ se připravuje zatknout ruského prezidenta, aby ho alespoň takto odstavil od vlády. Situace je jasná pro myslící část západních občanů, i přes jejich zombifikaci médii ovládanými liberálními elitami.“

Západní tisk se vytrvale snaží vytvořit takový obraz Ruska, který dovolí provést jakékoliv nepřátelské, nebo otevřeně agresivní akce NATO, EU a jiných západních struktur i jednotlivých zemí proti RF.

USA mají přednostní zájem na odstranění od vlády Vladimira Putina. Jenže v Rusku k tomuto nedochází, protože jeho lid demonstruje semknutost kolem svého vůdce, přesto nechat to v klidu je pro Západ nepřijatelný luxus.

Přitom není nutné zorganizovat atentát.

Za prvé je prezident střežen jako nikdo jiný na světě, a to obzvláště nyní i při cestách do zahraničí. Za druhé útok na automobil, letadlo atd. hlavy státu vyvolá s tou nejvyšší pravděpodobností  jadernou odpověď.

Avšak existuje známý mechanismus, vyzkoušený na srbských vůdcích před dvaceti lety. Putinovi může hrozit podle autorů zatčení podle zatykače Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu (ICC).

Bývalý soudce ICC v Haagu Wolfgang Schomburg řekl nedávno v Bavorském rozhlase, že „na Vladimira Putina bude vydán tajný zatykač za údajné válečné zločiny na Ukrajině“.

Právní kličkování, které nemá obdobu, to je vydání zatykače tajně, bez uvědomění osoby, které se to týká. Čeká se, že Vladimir Putin překročí ruské hranice a možná bude zatčen.

Proč to není reálné?

1. Hlava státu má při zahraničních cestách diplomatickou imunitu.
2. Ukrajina není účastníkem Římského statusu, který ICC zřídil, a proto ze „zločinů“ nemůže obviňovat.

Rusko vystoupilo z ICC v roce 2016, poté, co tribunál uveřejnil dokument, který klasifikoval připojení Krymu po referendu jako „okupaci“. Pokud země není smluvní stranou ICC, nemohou být její představitelé tribunálem stíháni.

Rada bezpečnosti OSN může předat toho, kdo není smluvní stranou ICC soudu, ale Rusko je stálým členem rady a má právo veta. Takže toto neprojde.

Avšak je nezbytné přijmout dokonalá bezpečnostní opatření.

Metody Západu ilustrují smutné osudy Saddáma Husajna a Muamara Kaddáfího. To, jak fungoval v Haagu Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, svědčí o tom, že tento soud je ustaven výhradně proto, aby legitimizoval zločiny kolektivního Západu proti těm národům, které nejsou poslušné vůči USA a NATO.

Západ chce opakovat tehdejší postup, se kterým se svět smířil.  Rusko nikoliv.

Převzato z Pravda.ru