Jak může speciální vojenská operace upevnit potravinovou bezpečnost Eurasijské ekonomické unie
Vladimir Čuškin

7. května 2022

Stabilní společenská a politická situace v Rusku, bez ohledu na úsilí Západu zavést do ruské společnosti rozkol, umožňuje rozvíjet hospodářský potenciál země i v podmínkách sankcí. Rusko ve světě vede ve výrobě řady zemědělských výrobků. Konkrétně vyváží přibližně 10 % světového objemu pšenice a 25 % slunečnice. Dále pěstuje 15 % světového množství cukrové řepy a vyrábí asi 10 % minerálních hnojiv. Jak uvádí ministr zemědělství Patrušev, vystačí si země ve všech základních produktech. K tomu dopomohla rozličná opatření i dočasný zákaz vývozu obilí, slunečnice a cukru. Také běloruská vláda zakázala vývoz řady obilovin, pšeničné mouky a pohanky. Podobně jednají i další členové Eurasijské hospodářské unie. Odchod části západních společností z ruského trhu a sázka na nahrazení vývozu otevírají pro země EAEU nové možnosti v nových podmínkách.

V celé EAEU je ukazatelem potravinové bezpečnosti „obilní problém“. Celková úroveň soběstačnosti je zde 93 % a její zvyšování je jedním z cílů koordinované zemědělské a průmyslové politiky a regulace společného zemědělského trhu Unie. Zde je důležitá specializace na výrobky každé země EAEU s ohledem na historické tradice a klimatické podmínky. Například Bělorusko je dlouholetým dodavatelem mléka a mléčných výrobků. Arménie zajišťuje čerstvé ovoce. Rusko pěstuje a zpracovává obilí, dále maso, ryby, vyrábí cukr a rostlinné oleje.

V krizové situaci Rusko ohledně potravin zavedlo rozličná regulační opatření. Omezení nesouvisela s nutností zajistit potravinovou soběstačnost, která existuje, ale vytvořit strategickou zásobu obilní jistoty. Co se týká Kazachstánu, ten letos vyvážel obilí ve větší míře než loni.

Problémem je nedostačující soběstačnost u řady produktů, třeba u ovoce. V EAEU připravují návrh státní podpory pro zvyšování produkce ovoce a drobných plodů v rámci Unie. Důležitá je i soběstačnost v materiálních, technických a výrobních zdrojích. Unie dováží genetiku, sadbu i osivo. Proto se pracuje na podpoře semenářství.

Pro regulaci trhu a zajištění kolektivní potravinové bezpečnosti v EAEU se přistupuje k omezování vývozu zboží. Další z opatření je bezcelní dovoz některých kategorií výrobků a potravinových položek. Tak se také může omezit růst cen. Eurasijský ekonomický svaz zavedl na dobu půl roku bezcelní dovoz brambor, cibule, česneku, zelí, mrkve a surovin pro výrobu náhražek mateřského mléka a dalších.

Podle ruského ministra zemědělství vyloučí tato opatření možnost deficitu a skokového nárůstu cen surovin a sociálně významné produkce. Podle Rosstatu byla v roce 2021 úroda obilí 120,7 milionu tun, z toho bylo 75,9 milionu tun pšenice a meslinu (směs pšenice a žita). Za prvních 11 měsíců se ze země vyvezlo 29,9 milionu tun pšenice a meslinu. Ač je to o něco méně než v roce 2020, přesto se jedná o největší vývoz tohoto produktu ve světě. Takto to probíhá již několik let. Nejvíce nakupuje Turecko, Egypt a Saúdská Arábie. Partnerem v EAEU je Kazachstán.

Potravinovou bezpečnost EAEU pomáhá udržovat pěstování pro tu kterou zemi vhodných potravin. Například Bělorusko má příznivé podmínky pro výrobu cukru, ale osivo cukrové řepy nemůže pěstovat, což zase může Arménie a Kyrgyzie.

Kvůli rozsáhlým sankcím proti Rusku a Bělorusku musí nyní EAEU prohlubovat integraci. Pro zajištění dovozu kriticky důležitého zboží bez potíží, se přijímají celní opatření. Více se platí v národních měnách. Nový impuls dostalo nahrazování dovozu. Arménie má vysoký potenciál náhrady dovozu ve výrobě potravin kooperací dodávek  ze zemí EAEU, odhadovaný na 110,5 milionu USD. V Rusku by taková náhrada dovozu mohla obnášet přes 112 milionů USD.

Převzato z Fondsk.ru

***

Imrán Chán proti „importované vládě“

Leonid Savin

12. května 2022

S novým prezidentem Šahbárem Šarífem se do Pákistánu vracejí staré problémy a v nově se formujících geopolitických souvislostech se mohou ukázat jako závažnější než ty předchozí.

V poslední době byla pákistánská rupie stabilní a dnes se sotva podaří zachránit hospodářství od inflace a poklesu, neboť na následky omezení kvůli koronaviru se vrší efekt od ukrajinského konfliktu, řetězce dodávek se rozrušují a nová vláda se bojí omezování ze strany USA. Navíc je Pákistán na černém seznamu Skupiny přípravy finančních opatření pro boj s praním peněz (Financial Action Task Force – FATF – Finanční akční výbor). Další nátlak vyvolaný vazbami země na RF není pro Islamabád žádoucí. Loni v Rusku koupil rekordní množství obilí. Letos měly nákupy pokračovat a k tomu se měly kupovat ropné produkty. Příklad Indie ukazuje, jak je možné v této oblasti vést zodpovědnou politiku.

Důvodem k vyslovení nedůvěry Imránu Chánovi je jeho proruský postoj. Po svém odstavení zorganizoval několik masových mítinků ve velkých městech Pákistánu. V zemi se vzedmul antiamerikanismus a nová vláda se s tím bude muset vyrovnat. Rozkol mezi novou opozicí a vládou může v blízké době vyvolat střety. Při vystoupení bývalého premiéra v Láhauru, Karáčí a Péšávaru se shromáždily mnohatisícové zástupy jeho přívrženců. Bývalý premiér zavedl nový pojem „importovaná vláda“.

Dne 26. dubna došlo v Karáčí k teroristickému útoku. Sebevražedkyně odpálila výbušninu na zastávce u vchodu do Institutu Konfucia, přičemž přišli o život dva učitelé a řidič mikrobusu. K útoku se přihlásila separatistická skupina Balúčistánská armáda osvobození. Cílem jejích bojovníků jsou čínští občané. V Gwadaru vybudovaný hlubokovodní přístav je součástí čínsko-pákistánského hospodářského koridoru a řídí jej Číňané. Dříve napadal čínské dělníky pákistánský Tálibán.

V zemi je etnická situace složitá. Například Lidová strana Balúčistánu byla ve vládě s hnutím Imrána Chána (Hnutí za spravedlnost), ale potom podpořila jeho odstoupení. Nová vláda zadržuje v celé zemi bělošské studenty.

Varovné je, jak se pákistánští vojáci chovají v sousedním Afghánistánu. Pákistánské letectvo dne 15. dubna zaútočilo na tábory uprchlíků v provinciích Kunara a Chóst. V Islámabádu tvrdí, že tyto tábory využívá Talibán k přípravě bojovníků terorizujících území Pákistánu. Incident zasáhl vztahy obou zemí, které byly těžce urovnány za vlády Imrána Chána.

Afghánský ministr školství uvedl, že bude v každé afghánské provincii vybudováno několik medres. Tak se bude radikalizovat afghánská mládež v duchu islamismu a důsledky toho se projeví jak v Afghánistánu, tak i v Íránu a Pákistánu a možná i v středoasijských post-sovětských republikách. Odstoupení Imrána Chána pravděpodobně bude mít negativní důsledky ve vztazích Pákistánu s Íránem.

Vztahy s hlavními partnery Pákistánu – Čínou, Saúdskou Arábií a Tureckem – se zřejmě nezmění. Za Imrána Chána umožnily vztahy s Íránem spustit řadu hospodářských projektů, včetně budování nákladní železniční tratě a společné řešení pohraničních problémů. Za nové vlády bude součinnost Pákistánu s Íránem zastavena, či zpomalena.

Šahbáz Šaríf navštívil koncem dubna Saúdskou Arábii, kde se setkal s korunním princem a dalšími oficiálními osobnostmi. Zřejmě požádal Rijád o finanční pomoc.

Převzato z Fondsk.ru

***

Washington je rozzuřen kategorickým odmítnutím Indie připojit se k sankcím proti Rusku

Vladimir Prochvatilov

13. května 2022

Rusko a Indie mají dohodu o programu vojenské a technické spolupráce do roku 2030.

V poslední době USA vytrvale naléhají na Indii, aby se připojila k sankcím proti Rusku. Biden nejprve plísnil Indii, že se nechce k sankcím připojit, potom do Indie přiletěla Nulandová s tím, že se Indie musí připojit k odsouzení Ruska.

Začátkem dubna se v Dillí ukázal Dalip Singh, zástupce poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost a architekt sankcí proti Rusku. Setkal se s novináři a vedl si tak neurvale, že v indických mediích vyvolal ostrou odezvu.

Strašil těžkými následky pro země, které podpoří rubl a podrazí finanční dolarový systém. Ještě ke všemu Indům vyčinil s tím, že Spojené státy by nechtěly vidět velké urychlení dovozu ruské energie a další produkce do Indie.

Biden 11. dubna Módího při video konferenci přemlouval, aby Indie nezvyšovala dovoz ruské ropy, prý dovoz ropy a jiného zboží z Ruska není v zájmu Indie. Odpověď dostal hned druhý den. Ministr zahraničí Indie řekl na tiskové konferenci s ministrem zahraničí USA, že „Indie dováží tolik ropy, kolik nezbytně potřebuje k zajištění energetické bezpečnosti“. Nyní dovoz ropy z Ruska do Indie strmě roste.

Když Spojené státy s Indií nic nepořídily, použily starý kolovrátek – nedodržování lidských práv v Indii. Blinken vykládal o porušování lidských práv indickou vládou, policií a vězeňskými pracovníky. Indický ministr zahraničí Jaishankar upozornil na porušování lidských práv v USA a poznamenal, že Indie o tom mlčet nebude.

Nespokojenost Američanů s rozhodnou reakcí Indie už dosahuje vrcholu. Přitom se Indie neomezuje  na deklarace o záměru rozvíjet hospodářské vztahy s Ruskem. V indických komerčních mediích jsou konkrétní analýzy mechanismu spolupráce s Ruskem za okolností sankční války. Economic Times píše o vytvoření „mezinárodního systému převodů k provádění pomocí finančních transakčních platforem, z nichž si ruská vláda zvolila určitý protokol“.

Indická komerční media píší, že Indie bude dělat to, co je pro ni výhodné, nakupovat ruskou ropu a zbraně. Indická centrální banka a ruský VEB (státní rozvojová korporace, financuje projekty hospodářského rozvoje) dokončují vytvoření alternativního okna  pro dvoustranný obchod. Americké vydírání je neúčinné.

Indie oznámila, že bude dále využívat svůj tržní mechanismus s Ruskem a s dalšími zeměmi s ohledem na své národní zájmy. Tyto země začaly s Indií obchodovat se zkapalněným plynem ještě před konfliktem Ruska s Ukrajinou. Důležitým důvodem je snížení ceny přírodního plynu pro indické společnosti o 29 % a cena za ropu z Ruska je oproti světovým cenám o 20 % nižší. Indie také nakupuje zboží, které odmítly evropské země. Rusko a Indie studují alternativní platební systém, když bylo Rusko odpojeno od systému SWIFT. Alternativou může být spojení indického jednotného platebního systému (UPI) a ruského systému rychlých plateb. Indie má s Ruskem několik obranných partnerství, včetně společných projektů na výrobu raket, tanků a dalších, ale i na kosmické lety. Rusko je hlavním dodavatelem zbraní Indii.

V Asii stále více chápou, že USA opustí bez váhání své spojence, kdykoliv se jim to hodí. Proto začalo sbližování Indie s Čínou. Podle The Washington Post čínský ministr zahraničí Wang Yi při své návštěvě v Dillí po konfliktu na hranicích, který začal před dvěma léty, byl k Indii smířlivý a vyzval, aby se oba asijské giganty smířily. Americká administrativa nyní zkoumá možnost zavedení sankcí proti Indii, ve spojitosti s její závislostí na vojenské technice z Ruska.

Dne 6. prosince 2021 proběhlo v Dillí zasedání ruské a indické mezivládní komise pro vojenskou technickou spolupráci do roku 2030. Obě země také podepsaly dohodu o společné výrobě 600 tisíc automatů AK-203 v závodě Korwa ve státě Uttarpradéš.

Ve společném prohlášení o výsledcích 21. summitu Indie a Ruska „Rusko-Indie: partnerství pro mír, rozvoj a rozkvět“ se uvádí: „Vojenská a vojensko – technická spolupráce je tradičním základním kamenem rusko – indického, zvláště privilegovaného strategického partnerství.“

Převzato z Fondsk.ru