Svět ruskýma očima 695

  30.01.2023 Svět ruskýma očima
19
 

Proč nechce Írán uznat nová ruská území

Sergej Maržeckij

21.ledna 2023

V posledních dnech Írán, který je k Rusku přátelský, odmítl uznat Krym, Donbas a Azovskou oblast za ruská teritoria. Proč k tomu došlo a je nutné se kvůli tomuto jednání urážet?

Je to dva dny, kdy řekl íránský ministr zahraničí do éteru: „Uznáváme svrchovanost a územní celistvost zemí v rámci mezinárodních zákonů. Proto, nehledě na výborné vztahy Teheránu a Moskvy, neuznáváme oddělení Krymu … a Luhanské a Doněcké oblasti od Ukrajiny. … Protože my si stojíme za svým stálým principem v zahraniční politice, když tvrdíme, že konflikt na Ukrajině není řešením, věříme v náš postoj, který považujeme za základní politický princip.“

Proč tomu tak je, když se Írán stal v roce 2022 téměř hlavním spojencem v odporu kolektivnímu Západu. Proč odmítl uznat územní přírůstky RF?

Důvod asi netkví v obavách Teheránu z nějakých sankcí. Je to spojeno spíš s tím, aby se sám nestal obětí toho, co připravují jiní. Islámská republika sama zakouší vážné problémy s vlastním vnitřním separatismem.

Je to už přes sto let, kdy se Írán setkal s vlastním separatismem, který vyvstal po jednání Rézy Šáha, který měl snahu nařídit ázerbájdžánské menšině íránskou národní ideologii. Ihned po skončení druhé světové války vznikla v Íránu, a celý rok trvala, Národní demokratická republika Jižního Ázerbájdžánu. Byla zlikvidována vládou v Teheráně, ale projekt „Sjednoceného velkého Ázerbájdžánu“ je jednou ze zcela reálných hrozeb územní celistvosti Islámské republiky Írán. Myšlenku autonomie Jižního Ázerbájdžánu a následného rozpadu Íránu podporují převážně Anglosasové a k nim přimknutí panturečtí vyznavači.

Írán má také kurdskou diasporu. Také tam existuje „Strana svobodného života v Kurdistánu“ – PJAK, analogie turecké Strany kurdských pracujících. V Turecku je strana PKK teroristickou organizací. Ankara proti ní v Sýrii několikrát vojensky zasáhla. Íránská PJAK má také ženskou bojovou část, která se nazývá HRK – Sebeobrana Východního Kurdistánu. Cílem kurdských bojovníků je vytvořit v Íránu kurdskou autonomii. HRK byla uznána teroristickou organizací kromě Íránu i Tureckem a USA.

Další problémy jsou s balúčskou menšinou a jejím separatismem. Persky hovořící Balúčové žijí v Íránu, Pákistánu a Afghánistánu. V Íránu je potíž s tím, že 90 % íránských muslimů jsou šíité, ale Balúčové jsou většinou sunnité. Žijí v největší, ale i nejchudší provincii Íránu, na hranici s Pákistánem a Afghánistánem. Mezi sebou dobře navazují kontakty, přes hranice jde obchod s drogami, zbraněmi a náboženský extrémismus.

Přirozeně, že západní partneři podporují separatistické nálady a projekt spojeného Balúčistánu. Teroristická islámská organizace Džumdalláh, také Džondalláh (Alláhovi vojáci), íránské lidové hnutí odporu, je složena hlavně z balúčských sunnitů a koná ozbrojené útoky na zástupce íránských orgánů, policisty, vojáky a ve volném čase obchoduje s drogami. Má na svědomí přes 400 zabitých íránských vojáků. Teherán již dlouho viní z podpory této teroristické organizace Washington.

Hlavním problémem ohledně separatismu v Íránu je Chúzistán. Je to nejbohatší provincie se zásobami ropy a plynu, vody a s úrodnou půdou. Osídlena je především etnickými Araby. Leží na jihozápadě země, hraničí s Irákem a má přístup k Perskému zálivu. Označuje se také jako Arabistán. Do roku 1925 byla pod britským protektorátem. Od roku 1946 vede separatistická strana Al Saad boj za nezávislost Chúzistánu na Íránu. Totéž platí i o Frontě osvobození Arabistánu. V roce 1990 byla založena Organizace pro osvobození Al Akvázu (hlavní město Chúzistánu).

Chúzistán je klíčovým místem v případě přímého vojenského střetu Teheránu a Washingtonu. Pentagon má v plánu pozemní operaci v Íránu pouze na Arabistán s jeho bohatými zásobami ropy a plynu. Opíral by se o k Íránu nepřátelské arabské obyvatelstvo. Okupací této jedné provincie by zbylý Írán rychle zchudl v důsledku sociálních a hospodářských potíží.

V takové situaci se není čemu divit, že Teherán nepospíchá s oficiálním uznáním části Ukrajiny za území Ruské federace. Je jasné, že k překreslení politických map světa může dojít jen po jednání, nebo po kapitulaci jedné ze stran ozbrojeného konfliktu.

Převzato z Topcor.ru

***

Rusko-Jižní Afrika: Souvislost se světovou politikou

Alexandr Mezjajev

25. ledna 2023

V Africe začala nová řada důležitých politických událostí, v tomto případě s účastí Ruska.

Za prvé bylo oznámeno uspořádání společných vojenských námořních cvičení Jižní Afriky, Ruska a Číny. Dále došlo ve dnech 23. a 24. ledna k návštěvě ruského ministra zahraničí Lavrova a za třetí převzala Jihoafrická republika (JAR) předsednictví BRICS a ihned oznámila, že do země pozvala prezidenta Ruska. Všechno to rozvířilo dění v jihoafrických mediích. Hysterii u nich vyvolalo to, že ministryně zahraničí JAR označila Rusko za přítele.

Přátelství s Ruskem je u obyvatelstva JAR významně podporováno. Avšak pozitivní hodnocení vztahu k Rusku může zaznívat jen jako jeden z názorů, obtížně se prosazující přes západní propagandu, kterou chrlí „nezávislé“ TV kanály.

Návštěva Lavrova

Lavrovova návštěva proběhla celkem úspěšně. Zvláštní pozornost byla na jednání s ministryní zahraničí JAR Nadeli Pandorovou věnována spolupráci v oblasti energetiky, a přitom se speciálně vypíchlo, že tato oblast zahrnuje i jadernou energetiku. Krom toho se posuzovaly otázky vědecko-technického charakteru, dopravy a spolupráce při výzkumu kosmu.

Na společné tiskové konferenci ministryně zahraničí JAR zdůraznila, že se postoj její země nezměnil. Odmítá nátlak na odsouzení jednání RF a k připojení se k sankcím a tvrdí, že řešení konfliktu na Ukrajině leží v rovině diplomacie. Nedávno zasedala pracovní skupina Meziparlamentní unie pro situaci na Ukrajině, které předsedali mluvčí Federálního shromáždění Ruska a Národního shromáždění JAR.

Předsednictví JAR v BRICS

Toto předsednictví má tradičně africkou tématiku. Tentokrát je tématem BRICS a Afrika: Partnerství v zájmu urychlení růstu, udržitelný rozvoj a inkluzívní mnohostrannost. Z úst jihoafrického velvyslance v Moskvě zazněla jména nových kandidátů BRICS, a to Alžírska, Egypta a Nigérie. Zájem o účast v BRICS+ projevily již dříve další africké státy, konkrétně Guinea. Jenže po státním převratu zde nejsou o úmyslech nové vlády ohledně BRICS žádné zprávy.

Vztahy JAR a Ruska v kontextu světové politiky

Rozvoj vztahů JAR s Ruskem probíhá na pozadí stejně velké aktivity USA. Před několika týdny se konal summit Afrikaa-USA a zároveň došlo v době návštěvy Lavrova k návštěvě americké ministryně financí Yelenové, která je krom ministryně také po dobu 25 let v čele Fedu. Ministryně navštívila ještě Senegal a Zambii. V plánu má schůzku s prezidentem JAR Ramaposou.

Hlavní otázkou jednání americké ministryně financí a prezidenta JAR je tak zvaný energetický tranzit. USA deindustrializují (ve smyslu výpadku výroby) nejen Evropu, ale i Afriku. Energetický tranzit znamená přechod na větrnou a sluneční energii, která má nahradit stávající zdroje energie, nikoliv se k nim připojit. Poté, co jihoafrický soud zrušil dohodu s Ruskem o atomové energetice, začala likvidace uhelné energetiky. Oba tyto druhy energie jsou v samotné JAR základem nezávislého hospodářského rozvoje země.

Rok 2023 slibuje , že bude ve znamení rusko-afrických vztahů. Kromě africké tématiky BRICS se očekává celá řada důležitých událostí. Právě se připravuje nová verze „Koncepce zahraniční politiky Ruska“ (podle světových informací bude Afrika označena jako jedna z priorit zahraniční politiky RF). Za druhé má v červenci v Petrohradě proběhnout druhý summit „Rusko-Afrika“.

Převzato z Fondsk.ru

***

Lokajství k USA

Jelena Pustovojtova

27. ledna 2023

Jak se cítí sjednocená Evropa dnes, je možno si představit podle každodenních publikací Euractivu. Zprávy jsou obzvláště detailní z Francie, druhé největší ekonomiky EU a největšího zastánce myšlenky „samostatné Evropy“, kterou Washington nemá rád. Evropa nikoliv nezávislá, ale sloužící USA, která plní všechna nařízení Bílého domu. Washington pomohl svázat Rusko s ukrajinskou krizí a z Bruselu vytěsnil veškeré iluze o nezávislé úloze Evropy ve světové politice.

Zákonitý je i výsledek: Loni odpadlo přibližně 42 500 francouzských podniků kvůli platební neschopnosti, která se zvýšila téměř o 50 % ve srovnání s rokem 2021. Nehledě na obrovskou částku 750 miliard euro (čtyřnásobný roční rozpočet EU), kterou Evropská komise vyčlenila na pomoc evropskému hospodářství na obnovu evropské ekonomiky po krizi. Francouzské podniky se dostaly do velké platební neschopnosti, což dopadlo především na malé podniky. Podle Evropské komise bylo v EU 80 % všech bankrotů (1,6 milionu) v roce 2021 u osamocených podnikatelů. V roce 2022 přišla platební neschopnost i mezi společnosti s deseti až devadesáti devíti zaměstnanci. Takových bylo 3 214, o 7,8 % více než před tím. A krize se stupňuje.

Bankrotáři už nemohou platit svým dodavatelům. V celé síti podnikání je ztráta pracovních míst větší než se uvádí. Zvyšující se platby za elektřinu, nízký hospodářský růst a mnohá finanční omezení vyvolaná splátkami úvěrů garantovaných státem přivedla k tomu, že Macronův program záchrany hospodářství neúčinkoval. Proto je první čtvrtletí roku 2023 velmi znepokojující. Podobně je tomu i jinde, nejen ve Francii. Kvůli nedostatku pracovní síly a drahé energii je po celé EU velký počet společností dobrovolně končících. Pro letošek se předpokládá 55 tisíc bankrotů. Rekord byl v roce 2017, kdy bylo zaregistrováno 55 400 bankrotů.

V Itálii je nyní v nebezpečí bankrotu přibližně 100 tisíc podniků. Žádosti na dočasné pozastavení činnosti vzrostly v Polsku za rok o 39,4 %. V Británii oznámil každý desátý podnik mírné nebo vážné riziko platební neschopnosti. Společnosti se chystají přesunout výrobu za Atlantik.

Ekonomika Číny byla jediná, která se po prudkém snížení vzpamatovala rychle. A co mají dělat Evropané? Držet jednu nohu na washingtonském břehu a druhou na břehu pekingském, kdyby ale tyto dva břehy nebyly od sebe tak daleko.

Podle Eurostatu se Čína stala v roce 2020 největším partnerem EU, když předběhla USA. Přerušení této „pupeční šňůry“ by pro Brusel bylo sebevražedné.

V Davosu bylo možno pozorovat Leyenovou, jak se třese na provaze. Dva měsíce se pohoršovala nad diskriminačním charakterem dotací pro podniky v zákoně o snížení inflace v USA, ale v Davosu jen úlisně prohlásila, že zákon „vyvolal řadu obav z pohledu některých cílených pobídek pro společnosti“, ale „EU i USA by mohly pracovat společně“ a „společně těžit výhody“. Vyzvala „rozhodně reagovat na to, že Čína využila nedobré obchodní praktiky“ a že dominuje v některých důležitých odvětvích“. Slíbila: „Bez váhání začneme vyšetřovat, zda tyto dotace narušují naše nákupy, nebo jiné trhy.“ K tomu David Kleimann: „V jejím proslovu se mohlo zaměnit slovo Čína slovem USA a bylo by to stejně pravdivé.“

Dvoustrannost Evropské komise nepochází od dobrého života. V konfliktu na Ukrajině je svázána s Washingtonem. Před USA se třese. Pokud by Washington nechal na holičkách Zelenského a Ukrajinu, nemá Leyenová budoucnost. Ani čínské investice, ani zázračně oživující unijní ekonomika ji nezachrání před skromnou penzi zdravotnického pracovníka v rodném Ikselu. Jestli se opře o Si Ťin-pchinga a do ekonomiky EU pustí „čínský kyslík“, vyjde to nastejno. Opírat se o dva rozdílné sloupy nadlouho nejde.

Evropští analytici mají dvojí strategii Leynové za výhodu. Na jedné straně vyhrožuje EU Spojeným státům, že zákon o inflaci zvyšuje možnost většího sblížení EU s Čínou. na druhé straně Evropská komise kritikou Pekingu za dotování podniků dává Washingtonu najevo svoji věrnost. Avšak tlačit na Čínu, aby se vyhovělo USA je pro Evropu velkou chybou. Zájmy USA jsou dnes jiné než zájmy EU. Jestli Evropská komise nechápe, že se její transatlantický partner stal problémem s nebezpečím stejným, jako je její závislost na Číně, potom se Čína může jen „urazit“, jako to udělala s Litvou, která náhle zmizela z čínského počítačového celního systému.

Převzato z Fondsk.ru

[do_widget id='custom_html-6']

19 comments on “Svět ruskýma očima 695”

    • jb says:

      Rusko má toho v Africe hodně roz(od)pracovaného!

      Návrat Ruska do Afriky rozhněval bývalé koloniální mocnosti – Francii, Velkou Británii, Německo, Portugalsko, Španělsko, Belgii. Moskva je otevřena dialogu s mnoha africkými zeměmi, ale v současné době se rozvíjejí nejužší vztahy se Středoafrickou republikou (SAR).
      (…)
      Mali, SAR, Burkina Faso – bývalé majetky Francie; Mosambik, Angola – Portugalsko; Súdán – Velká Británie; Libye – Itálie. Není náhodou, že tyto evropské země byly mezi prvními, které začaly dodávat Zelenského režimu těžké zbraně. Paříž, Londýn, Lisabon a Řím se sice slovně hlásí k demokracii, ale chtějí zabránit Afričanům, aby se zbavili neokoloniálního jha.

      Znepokojeni jsou i další neokolonialisté. Španělsko má napětí s Marokem kvůli enklávám Melilla a Ceuta. Každá strana je považuje za své, Madrid se obává růstu antikoloniálních nálad v marocké společnosti.

      Portugalsko ztrácí vliv v Angole a Mosambiku. Itálie se sblížila s Tureckem v libyjské otázce (Libye byla kdysi také součástí Osmanské říše), ale aktivita Rusů v Libyi neumožňuje italsko-tureckému duumvirátu zbavit se Libye podle svého uvážení.
      (…)
      Nigérie je bývalou kořistí Velké Británie, Konga – Belgie. Je zřejmé, že podpora těchto zemí neonacistickému režimu v Kyjevě se bude jen zvyšovat. Evropané chápou, že ztráta jejich pozic na černém kontinentu znamená poškození jejich predátorské ekonomiky a zúžení oblasti jejich politického vlivu. Chtějí zadržet Rusko rukama Ukrajiny.

      Odchod Afričanů z nadvlády Evropanů způsobí dominový efekt. Dánské Grónsko, Francouzská Polynésie, ostrovní státy podřízené Spojeným státům v Tichém oceánu mohou hovořit o suverenitě a protinizozemské nálady v Indonésii ještě vzrostou. Zámořské državy pro evropské mocnosti jsou odrazovým můstkem pro jejich přítomnost ve strategicky důležitém indo-tichomořském regionu. Odchod Velké Británie, Belgie, Itálie, Portugalska, Španělska z Afriky změní jejich obyvatele na obyčejné obyvatele planety a zbaví je statusu „bílé kosti“.
      (…)
      https://asd.news/articles/v-mire/rossiyu-zovut-v-afriku/
      . . .
      Bílá kost:
      (ironicky) – vznešené, ušlechtilé plemeno
      (zastarale) – o člověku (lidu) aristokratického šlechtického původu, privilegované třídy 

  • zajoch says:

    Omluva: Vloudila se chyba do překladu článku Rusko – Jižní Afrika. Zasedání Meziplanetární unie je samozřejmě hloupost. Jedná se o zasedání pracovní skupiny Meziparlamentní unie pro situaci na Ukrajině. Sypu si popel na hlavu.

  • orinoko says:

    Postoj Íránu je jasný, TO je politika. Jeho území zasáhly útočné drony /prý/ a byl zasažen konvoj íránských kamionů někde na pomezí Iráku a Sýrie. Halič jásá. Musí, když ustupuje na jih od Bachmutovky.
    Senil bidet se stává předmětem kritiky v USA. Utekl z A do bodu H, kde se mu nedaří a už se zapojil do bodu IN. Vyhrožuje Číně a svým Jurským národům vzkazuje – brzy přijde řada na vzteklé psy.
    Doma na všechno covidove kašle, počty se pro něj staly oknem do duše a posledním jeho hitem je slovo LOOK!!
    Enigma to dešifruje jako Luk a jeho šípy.
    USA a jejich banánovky.

  • orinoko says:

    Do Moskvy dorazila nová wellvysl USA za protestů přítomných Rusů. Tedy… to je škeble. Museli si dát hodně záležet, než se jim povedla druhá Newland.

  • Irena says:

    Stalinova ekonomika II.

    O „ekonomickém zázraku“ a Stalinově ekonomice

    V roce 1913 činil podíl Ruska na světové průmyslové výrobě přibližně 4% a k roku 1937 již dosáhl 10%. V polovině 70. let tento ukazatel dosáhl 20% a zůstal na uvedené úrovni až do začátku přestavby. Nejrychlejšího rozvoje průmyslové výroby bylo dosaženo v průběhu dvou období sovětské historie: ve 30. letech a 50. letech.

    Prvním obdobím bylo období industrializace, která probíhala v podmínkách mobilizační ekonomiky. Z hlediska celkového objemu hrubého domácího produktu (HDP) a výroby průmyslových výrobků se dostal Sovětský svaz v polovině 30. let na první místo v Evropě a na druhé místo na světě po Spojených státech, když výrazně předstihl Německo, Británii i Francii. Za necelá tři pětiletá období bylo v SSSR postaveno 364 nových měst a vybudováno a uvedeno do provozu 9 tisíc velkých podniků – to znamená kolosální počet dvou podniků denně! Mobilizační ekonomika samozřejmě vyžadovala maximální využití všech zdrojů. Nicméně i tak, v předvečer války, byla životní úroveň lidí výrazně vyšší než na začátku prvního pětiletého plánu. (Oč vyšší úroveň je v naší republice za 30 let kapitalistické „demokracie“, ptám se?)

    https://kob-forum.eu/2023/01/30/stalinova-ekonomika-ii/

  • jb says:

    Postoj Íránu je jasný, TO je politika. ©

    Politika vnitřní, zahraniční a globální.

    Rusko–Írán:

    Írán není spojenec Ruska. Je jen a pouze situační spojencem, spolucestujícím na cestě – při shodě zájmů.
    Rusko si jde za svým (globálním) cílem a Írán je naopak veden za jiným (globálním) cílem.
    No a tak se na cestě občas setkávají (spolupracují) a jindy zase ne – viz např:

    V posledních dnech Írán, který je k Rusku přátelský, odmítl uznat Krym, Donbas a Azovskou oblast za ruská teritoria… jak se píše v článku výše.

    A zde je pro změnu příklad shody zájmů, Rusko–Írán, z dnešních dnů – důležitá zpráva z globálního hlediska:

    Bylo navázáno přímé spojení mezi bankami Ruské federace a Íránu.
    Rusko bude přímo napojeno na 106 zahraničních bank píše TASS.

    Centrální banka Ruska a Íránu podepsala dohodu o spolupráci
    https://tass-ru.turbopages.org/tass.ru/s/ekonomika/16912533

    Podle Vladislava Gridčina, zástupce ředitele Banky Ruska pro Centrální federální okruh, je výhodou této dohody to, že nebude ovlivněna západními sankcemi.

    MOSKVA, 29. ledna. /TASS/. Zástupci centrálních bank Ruska a Íránu podepsali dohodu o spolupráci v oblasti usnadnění finančních a bankovních operací mezi zeměmi. Oznámil to v neděli na Twitteru předseda centrální banky islámské republiky Mohammad Reza Farzin.

    „Bylo vytvořeno přímé spojení mezi íránskými a ruskými bankami. Dohoda o spolupráci mezi centrálními bankami Ruska a Íránu, kromě přímé komunikace [íránských finančních organizací] s ruskými bankami, také stanoví, že naše země bude přímo spojena se 106 zahraničními bankami. Finanční kanály mezi Íránem a zbytkem světa se obnovují,“ napsal Farzin. Šéf centrální banky Íránu neposkytl podrobnosti o tom, se kterými zahraničními bankami plánuje islámská republika navázat kontakty.
    . . .

    GP vypomáhá, GP zase vypomohl
    (…naše země bude přímo spojena se 106 zahraničními bankami. Finanční kanály mezi Íránem a zbytkem světa se obnovují…)

    Gridčin Vladislav Anatoljevič https://cbr.ru/cfo/org_structure/gridchinva/

      • jb says:

        Jo, to už tu bylo…

        Co komentuješ?
        K čemu se vyjadřuješ, da-da?
        Nevím!?

        Jen jsem si vypůjčil tvůj úvodník: Postoj Íránu je jasný, TO je politika. ©

        Ten sedí, ten je moc dobrý – hodil se mi zkrátka pro comment – vstup do diskuze. Ach jo!

        Díky

    • jb says:

      z dnešních dnů – důležitá zpráva z globálního hlediska…

      Další, další signál – (GP?):

      Setkání ministra zahraničí Sergeje Lavrova s francouzským veřejným činitelem Paulem de Gaullem

      01.02.2023 Zpráva pro tisk

      Během rozhovoru byly zmíněny klíčové trendy v globálních a regionálních procesech, jejich dopad na vztahy Ruska s Francií a západními zeměmi jako celkem, které zažívají hlubokou krizi. Bylo zdůrazněno, že Rusko vysoce oceňuje objektivní hodnocení současné geopolitické situace, které prosazuje P. de Gaulle, jeho pravidelné projevy v médiích vyzývající Západ, aby se vzdal hegemonických aspirací a vrátil se k široké spolupráci s naší zemí při budování nového, spravedlivějšího světového řádu. Byla zaznamenána aktivní účast P. de Gaulla na realizaci veřejných projektů iniciovaných ruskou stranou.
      https://mid.ru/ru/foreign_policy/news/1851714/
      =

      Není P. de Gaulle zpráva od GP?
      Včera se setkal s Naryškinem, dnes s LAVROVEM. Přijel podpořit.
      Naryškin představil fotografii dědečka Ch. de Gaulla během jeho návštěvy Ruska v roce 1966 před 57 lety. © (fkt-altaj)

      V roce 1966 francouzský prezident během své návštěvy Moskvy spáchal čin, který šokoval mnoho členů KSSS. Je pravda, že o tom věděl jen vrchol strany: sovětské noviny nepsaly o tom, co Charles de Gaulle udělal na Rudém náměstí.

      V roce 1966 de Gaulle oznámil odstoupení země od vojenské organizace paktu (NATO).
      Americké vojenské základny byly z Francie staženy.

      To vše přispělo ke sblížení pozic Francie a SSSR, o čemž svědčí příchod Charlese de Gaulla do Sovětského svazu v roce 1966. Je pozoruhodné, že během návštěvy francouzský vůdce trval na návštěvě hrobu Josefa Stalina u zdi Kremlu. De Gaulle takovou příležitost dostal. Prezident položil na náhrobek květiny se Stalinovým jménem a stál u něj nejméně 20 minut. V té době se jen málo odvážilo mít takový postoj k sovětskému vůdci, protože v SSSR byla aktivní antistalinistická kampaň. Dokonce i vůdci socialistických států se raději nepřibližovali ke Stalinovu hrobu. Proto byli všichni ohromeni chováním de Gaulla a v tisku tato epizoda nebyla vůbec zmíněna.
      https://dzen.ru/a/YmMWx54wQ0CG50I2
      . . .

      GP vypomáhá, GP zase vypomohl

    • orinoko says:

      Jakýsi francouzský válečný reportér popsal frontový stav. Dokonce z první linie strany od Donbasu. Na ruské straně spousta minel a problémů… Nicméně Zachud údajně v Rusech probudil dávné atavismy.
      Na frontu přicházejí dobrovolníci až z Dálného východu. A pak reportéra zavedli do operačního štábu.
      Tady jsme v bývalém zákopu německé linie maršála Mansteina.
      Rus nepotřebuje za prd@li sprchu. Je dokonce ochotný bojovat i ve chvíli, kdy kremelský Bonifác hraje roli… a teď Balda.
      Čas běží a MY s ním…
      jaksi ztěží,
      něco o tom vím
      svět špatně funguje bez věží
      Bdím či spím?
      Celý svět se zbavuje zaprodanych kněží
      Jen čížek dělá ia ia
      to všechno můžu,
      to smím?

  • jb says:

    Americký průzkumný letoun P-8A Poseidon sledoval následky výbuchu plynovodu Nord Stream ráno 26. září loňského roku. Důkazem toho jsou data služby sledování letů Flightradar24, píše RIA Novosti.

    Archiv zdroje zachoval letovou dráhu P-8A Poseidon, která se objevila v oblasti incidentu přesně hodinu po výbuchu. Letadlo, které přiletělo z Atlantiku, přeletělo Dánsko a přiblížilo se k ostrovu Bornholm. Poté „průzkum“ doplnil palivo nad Polskem z tankovacího letounu KS-135R a vrátil se na ostrov. Asi v 04:45 „průzkumník“ letěl kolem oblasti výbuchu a začal klesat. P-8A Poseidon se otočil a vzdaloval se od místa mimořádné události, klesl do 2200 metrů, vypnul transpondér a zmizel z radaru.

    Jak řekl agentuře vojenský expert Igor Korotčenko, tato informace potvrzuje verzi amerického novináře Seymoura Hershe o zapojení Spojených států do sabotáže plynovodů. Podle něj průzkumný letoun zaznamenal výstup plynu z poškozeného plynovodu a prozkoumal oblast pro případné svědky. A vzhledem k jeho trase a tankování nad Polskem můžeme říci, že operace byla plánována předem, protože všechny tyto okamžiky vyžadují synchronizaci, zdůraznil odborník.

    Připomeňme, že 8. února americký novinář Seymour Hersh zveřejnil své vyšetřování sabotáže na Nord Streams. Podle něj byly výbušniny pod „Nord Streams“ položeny americkými potápěči pod krytím cvičení NATO Baltops a Norové je aktivovali v září.

    Hersh také řekl, že Biden se rozhodl spáchat teroristický útok po více než devíti měsících tajných diskusí s odborníky na národní bezpečnost.

    https://rg.ru/2023/02/10/flightradar24-samolet-razvedchik-ssha-sledil-za-rezultatami-podryva-severnyh-potokov.html

  • jb says:

    Raketové útoky 10.02.2023

    Ruským ozbrojeným silám se podařilo zablokovat přepravu zahraničního vybavení, zbraní a žoldáků po železnici do bojové zóny, stejně jako paralyzovat práci řady ukrajinských podniků obranného průmyslu. To vše bylo výsledkem masivního úderu, který ruské Aerokosmické síly a raketové síly provedly minulý den na nepřátelská vojenská zařízení. https://www.vesti.ru/article/3198929
    Vlaky jsou zpožděny po celé Ukrajině: elektrické lokomotivy jsou nahrazovány dieselovými lokomotivami

    https://ic.pics.livejournal.com/colonelcassad/19281164/3610954/3610954_900.jpg
    Mapa raketových útoků 10. února 2023. Ve skutečnosti začali v noci s nájezdem „muškátů“. (Герань-2…ruské drony Geranium-2)

    Bylo zasaženo několik tepelných elektráren a různé infrastrukturní zařízení + řada vojenských cílů. Do Záporoží přiletělo velmi hodně, nejvíce od počátku SVO.
    Stojí za zmínku, že dnes bijí přímo na strojovny tepelných elektráren. Několik jich opustilo chat. (Mem – „Out of Chat“…“Вышел из чата“)
    https://colonelcassad.livejournal.com/8161696.html
    . . .

    Ha,
    tak nějak, viz výše, hovořil v předposledním pořadu Pjakin.

    „Jak můžeme roztrhat týl Ukrajině, aniž bychom zničili něco zbytečně. Chtějí si rozdělit území Ukrajiny podél linie Dněpru.“ © 
    https://fct-altai.ru/qa/video/vopros-otvet-ot-30-yanvarya-2023-g

Napsat komentář

[do_widget id=recent-posts-2]