Střelba do vlastní nohy: Jak může být zvýšení cel na dovoz ruského hliníku nebezpečné pro Spojené státy

Vladimir Cegojev

10. března 2023

Od 10. března platí Američany avizovaná 200procentní cla na dovoz hliníku z Ruska. Washington předpokládá, že takto bude uplatňovat nátlak na ruský průmysl a na rozvoj Sibiře. Jenže odborníci namítají, že jednání USA může dopadnout i na americké výrobce.

Americký prezident oznámil již dříve, že Spojené státy zvyšují cla na dovoz ruského hliníku a výrobků z něj na 200 %. Rozhodnutí objasnil tím, že výroba hliníku je klíčová pro obranný průmysl RF. Řekl, že Moskva je pátým největším dodavatelem hliníku do USA a v posledních letech se dodávky tohoto kovu do USA zvýšily.

Jenže odborníci předpokládají, že případný odchod z amerického trhu sotva Rusku způsobí nějaké vážné ztráty v byznysu. Ruské dodávky od RUSALU tvoří jen 5 až 6 % vývozu tohoto největšího výrobce. Společnost se dávno přizpůsobila neustálým změnám v obchodu s USA. Dané objemy je možno přesměrovat na jiné kupce. Informovala o tom analytička komoditních trhů „Otevřené investice“ Oksana Lukičjeva.

Aleksandr Razuvajev, člen dozorčí rady Cechu finančních analytiků a manažerů rizik se domnívá, že skutečnou příčinou sankcí není iluzorní aluminiová zbraň a nárůst prodeje na americký trh, ale to, že aluminiové odvětví je jednou z hlavních páteří rozvoje Sibiře. Podle Razuvajeva jsou hlavně v tomto makroregionu soustředěny hlavní kapacity k výrobě hliníku pro civilní letectví, stavebnictví, k výrobě obalů, pro energetiku a strojírenství, včetně produkce hliníku pro hlavní světové koncerny na výrobu automobilů.

Razuvajev uvedl: „RUSAL je jeden z hlavních zaměstnavatelů v regionu, pokračuje v dodržování principů svého zakladatele Děripasky a investuje do sociálního rozvoje. Za posledních deset let investoval RUSAL přes 10 miliard rublů do výstavby a modernizace více než 250 objektů sociální infrastruktury ve městech. v nichž je odpovědná jeho společnost.“

Kromě toho se podle Razuvajeva Spojeným státům nelíbí, že na rozdíl od většiny výrobců získává Rusko hliník s pomocí čisté energie sibiřských řek, a ne s pomocí paliva. Hlavně zásluhou toho kov z Ruska ideálně vyhovuje zemím, které kvůli klimatu nejhlasitěji křičí o snižování uhlíkové stopy. Komě toho podle Jeleny Bezdenežnychové, viceprezidentky společnosti RUSAL, může na jenisejské Sibiři (Krasnojarsk, Saganogorsk) začít v perspektivě pracovat průmyslové uskupení vyrábějící výrobky s vysokou přidanou hodnotou, které potřebuje Asie. Například výrobky pro letectví, komponenty pro strojírenství a automobilový průmysl, pro kabely, baterie atd.

Razuvajev předpokládá a odborníci jsou přesvědčeni, že se USA snaží zničit všechny zavedené vazby Ruska s Evropou a Asií, vytlačit konkurenci a podnítit rozvoj severoamerického aluminiového odvětví. Kvůli tomu je Washington ochoten hrát dlouho a v první etapě i dokonce dost přeplatit za kov.

Podle analytika Černova se očekává, že v USA cena hliníku poroste. Více než jiná odvětví mohou doznat újmu odvětví automobilového a leteckého průmyslu. V nejbližší době se patrně zvýší nákupy v Číně.

Podle předpovědí Goldman&Sachs může zavedení cel vést ke krajnímu zpřísnění podmínek na západních trzích s hliníkem. Možná bude následovat rozsáhlá vlna antidumpingových cel a odvetných tarifů.

Aleksandr Razuvajev počítá s tím, že ve výsledku bude platit konečný spotřebitel v USA. Ruský hliník se používá všude, proto mohou stoupnout ceny aut, vlaků, letadel, nástrojů i bytů. Dokonce mohou zdražit i nápoje, které se plní do hliníkových obalů a podražit mohou rovněž léky v hliníkových blistrech.

Převzato z RT.com

***

Amerika kráčí svojí cestou ke ztrátě světového primátu

Vladimir Prochvatilov

14. března 2023

Podle Úřadu pracovní statistiky USA se v posledních třech letech počet absolventů středních škol, kteří postupují na univerzity, snížil z 66 % na 62 %. Je to nejméně za dvacet let. V letech 2019 až 2022 se přijímání na VŠ snížilo o 8 %. Pokles počtu studentů na VŠ (s bakalářským programem) je v roce 2018 nejvýraznějším v celé historii.

Absolventi středních škol nemají zájem o další studium hlavně kvůli růstu nákladů na něj. V roce 2019 byl objem trhu všech vzdělávacích služeb v USA 1,62 bilionů dolarů a prakticky stejná se odhadovala zadluženost ze studentských úvěrů, a to 1,54 bilionů dolarů. Studentské půjčky jsou vyšší než ty spotřebitelské i než půjčky na auta.

Podle průzkumu většina studentů s půjčkami na vzdělávání toho následně litovala: „Téměř třetina studentů si na zaplacení studia půjčuje u federální vlády. Je kolem 43 milionů Američanů, kteří nemají studentské půjčky splaceny. Celkově se jedná o 1,6 bilionu dolarů.“

Za posledních 15 let se průměrná cena studia v USA zvyšovala rychleji než index spotřebitelských cen, zvýšila se o 50 %. Celková suma studentského dluhu se za stejné období zvýšila pětkrát. Nyní je studentský dluh více než 1,5 bilionu dolarů. A dále roste.

Lidé musí rušit spoření na penzi, musí přestat kupovat byty a využívat zdravotní péči, aby mohli platit studentské půjčky. Dlužníci se studentskými půjčkami, kterých je 43 milionů – to je neúspěch systému placeného vzdělávání v USA. Je problém pochopit, proč se učit, když je potom člověk po celý život nevolníkem.

Mnohým Američanům už dochází nesmyslnost astronomických útrat pro získání vysokoškolského vzdělání, jehož úroveň v posledních desetiletích viditelně klesá, především v přírodovědných oborech. Velký ruský matematik Vladimir Arnold ve své době poznamenal, že američtí studenti (ne žáci) nedokáží zvládnout zlomky bez počítačů.

Od roku 1980 ztratily Spojené státy svůj primát ve vzdělávání a pedagogice. Nyní mezi vyspělými státy zaujímají 11. místo v procentu studujících, kteří dokončí střední školu. Amerika spadla z prvního místa ve světě v procentu osob mezi 18 a 24 roky studujícími VŠ na místo patnácté. Ještě horší to je, když se hodnotí přímo úroveň vzdělání. Podle hodnocení studentů mezinárodním ohodnocením v programu OECD jsou američtí patnáctiletí studenti ve čtení na 17. místě, v přírodních vědách na 20. místě a v matematice na 27. místě. Takto píše Greenspan.

V říjnu loňského roku se vyjádřil k neúspěchu vzdělávacího systému v USA majitel informační agentury Bloomberg. „Místo toho, aby se u absolventů středních škol vyžadovala odpovědnost, školy snižují jejich očekávání.“

V hodnocení v matematice a ve čtení ve čtvrtém a osmém ročníku se ukazuje „katastrofální pokles“, a to podle Národního hodnocení vzdělávacího procesu. Za poslední rok podíl testovaných, kteří nedosáhli žádnou srovnávací úroveň ve čtyřech předmětech (čtení, angličtina, matematika, přírodní vědy) se zvýšil ze 38 na 42 %. Výjimkou jsou jen asijští studenti. U všech jiných opět dosahují studenti výsledky horší než v roce 2017. Jen čtvrtina (22 %) všech, kteří postupují na VŠ, dosáhli kontrolních kritérií testu ACT. ACT je standardizovaný test používaný pro přijetí na VŠ v USA. Skládá se z angličtiny, matematiky, čtení a vědeckého uvažování.

Systém státních škol USA není schopen připravit většinu žáků pro vysokoškolské vzdělávání a pro kariéru. Přesto se VŠ a univerzity tváří, že to nevidí. Od roku 2020 se zdvojnásobil počet VŠ, které přestaly od uchazečů vyžadovat výsledky ACT nebo SAT testů. SAT je standardizovaný test pro přijímání studentů na americké VŠ. Takových škol je více než tisíc. Patří mezi ně i nejelitnější vysoké školy země. Tvrdí to Michael Bloomberg.

Avšak situace na amerických školách je ještě mnohem horší, než stav, na který poukázal Bloomberg. Většina amerických žáků neumí číst a počítat. Uvádí to Fox News. Ministerstvo školství státu Illinois uvádí pro rok 2022, že v 55 státních školách v Chicagu není nikdo silný v matematice a ve čtení. V celém státě nebyl v 53 školách ani jeden žák, který by byl dobrý v matematice a ve 30 školách není dobrý ani jeden žák ve čtení.

Vysokým školám je jasné, že pokud nesníží bodové kritérium, nebudou moci nabrat potřebný počet platících studentů, aby přežily. Z toho důvodu přijímají v podstatě i negramotné absolventy středních škol. Z takových není možno vychovat specialisty. Z toho jsou nešťastní Greenspan i Bloomberg.

Rostoucí nechuť Američanů k vysokoškolskému vzdělání se také váže k politizaci vysokých škol. V Americe se nutí do vysokoškolských programů rasově-genderová tématika. Bílé muže neláká perspektiva povinného pokání za chybu, se kterou se narodili a za „bílá privilegia“, což některé univerzitní kampusy zavedly.

Amerika dál svou cestou kráčí ke ztrátě svého světového primátu.

Převzato z Fondsk.ru

***

Putin udělal mnoho pro Čínu, nastal čas, aby Si pomohl Rusku

Ljubov Stěpušova

16. března 2023

Podle informací médií plánuje prezident Číny Si Ťin-pching navštívit příští týden Moskvu a setkat se s prezidentem Vladmirem Putinem. Setkání má strategický význam. Putin udělal mnoho pro Čímu a nyní je na řadě Si, aby pomohl Rusku.

Si může své ambiciózní úkoly rozhodovat jen s Ruskem

Bude to první zahraniční návštěva čínského prezidenta po jeho opětovném zvolení pro třetí prezidentské období. Nyní se bude věnovat dvěma hlavním cílům:

• sjednocení s Tchaj-wanem
• dosažení postavení první ekonomiky světa do roku 2049, kdy bude sté výročí Čínské lidové republiky.

S takovými úkoly musí Si vsadit na Rusko. Čím více Rusko vyčerpá Západ ve speciální vojenské operaci na Ukrajině, tím bude čínská ekonomika konkurenceschopnější (a ještě na levných ruských energetických zdrojích), tím lépe bude bojovat Čínská lidová osvobozenecká armáda za několik let s Tchaj-wanem.

Postoj Číny vůči Ukrajině je pevný – toho, co se stalo, jsou viníkem USA a jejich politika rozšiřování NATO na východ.

Čína bude nepochybně pomáhat Ruské federaci zvítězit nad Západem v proxy-válce, ale utajeně, vzhledem k velké závislosti svého hospodářství na Západu.

Je dost možné, že se bude posuzovat rozsah technologické pomoci Rusku, rozsah nákupu energetických surovin a potravin v RF a dodávky zbraní do Ruska.

Úkolem Vladimira Putina bude přesvědčit Si o pomoci v kritických věcech, bez nichž by RF těžko odolávala ukrajinskému vojsku. Dá se čekat, že se bude jednat o bezpilotníky, munici, prostředky radioelektronického boje a kosmickou navigaci.

Si se připravuje k těsnějšímu partnerství s RF

Si jistě nevylučuje zpřísnění západních sankcí proti Číně, proto se připravuje užší spojenectví s Ruskem. Z domácího čínského pohledu je pro Si aktuální vytvořit systém schopný vyrovnávat se s hospodářskými a sociálními krizemi v kritické situaci. K tomu Si vytvořil jemu loajální vedoucí tým, včetně kandidátů do kabinetu Státní rady. Když se RF připravila a zvládla sankce, zvládne to rozhodně Čína také.

Čína stále upevňuje svůj tábor, do čehož patří i setkání s vedoucími Běloruska, Íránu, Saúdské Arábie, Kazachstánu a zdá se, že i Brazílie. Čína se tak snaží, aby si zabezpečila skupinu spojenců pro konfrontaci s USA. Rusko se z toho nevylučuje, proto se od Číny nedá čekat „zrada“.

Putin toho pro Čínu udělal moc

Ohromnou roli v utváření strategického partnerství mezi RF a ČLR hraje obraz Putina v Číně. Právě on zakončil zbytečně konfliktní situaci svým podpisem rusko-čínské dohody v roce 2001. Smlouva je o dobrém sousedství, přátelství a spolupráci. V roce 2004 přišla dohoda o demarkaci hranic. Ruský vůdce se také ukázal být tak vstřícným, že přijel na slavnostní zahájení zimních olympijských her v Pekingu v roce 2010, na které Západ neposlal své čelné představitele.

Partnerství Ruska s Čínou se stále upevňuje. Čína je největším odběratelem ruské ropy a plynu. Rusko hodlá investovat skoro 100 milionů dolarů na vybudování dvou plynovodů do Číny. Čína takto kompenzuje odchod západních automobilů z ruského trhu. Je to pro ni podnět k hospodářskému růstu. Vojenská cvičení obou zemí jsou stále komplikovanější, rozsáhlejší a častější. Právě budou společná námořní cvičení Ruska, Číny a Íránu v Ománském zálivu.

Časem bude vytvořen svazek RF s Čínou s účastí zemí globálního jihu. Stane se základem nového globálního centra s vojenskou silou a s klíčovou mezinárodní měnou.

Převzato z Pravda.ru