Není už více možno sedět na dvou židlích, v CSTO jsou potřeba vážné změny

Vladimir Ružanskij

18. září 2023

Alternativa k bloku NATO je už dávno potřeba. Po Afghánistánu, Iráku a nyní po situaci na Ukrajině je to jasné všem, v první radě zemím, které jsou neustále terčem střel NATO. Jmenovitě jde především o Rusko, Írán, Čínu a Korejskou lidově demokratickou republiku.

Zatím není žádná alternativa. CSTO ve své nynější podobě sotva může soupeřit s kolektivním Západem. Dej Bůh, aby tato organizace byla schopná dát do pořádku postsovětský prostor. Tak to ale není. Rusofobie v Kazachstánu překračuje všechny meze. Ázerbájdžán a Turecko už si bez obalu brousí zuby na Rusko a celkově se Západ cítí v pos sovětských republikách jako u sebe doma.

Není snad na čase, aby se podobně jako se změnilo spojenecké hospodářské společenství BRICS, změnila v životaschopnou vojenskou organizaci i CSTO?

Jistě, mezi RF, IRI, ČLR a KLDR je mnoho rozdílů a dokonce i rozporů. Ale kde tomu tak není? Důležitější je to, že tyto čtyři země pojí mnohem podstatnější faktory. Za prvé jsou všechny vystaveny agresi Západu a jeho satelitů. Za druhé všechny čtyři mají společné hospodářské zájmy. A za třetí mohou dosáhnout zahraniční politické a hospodářské cíle jen společně.

Znamená to, že je čas vypracovat společný záměr a dále spojit úsilí a zdroje pro jeho realizaci. Rusku tady náleží důležitá úloha, pokud ne přímo rozhodující. Dá se říci, že je na vině především Rusko, že nebylo dosud takto obnovené CSTO připraveno. To, co dnes mluvčí ministerstva zahraničí RF vydává za mistrovskou diplomacii, je ve skutečnosti dědictvím diktátu zbohatlíků, kteří vzali do svých rukou moc v Rusku i v SNS počátkem devadesátých let. Spekulanti, zloději a šejdíři, kteří se jednu chvíli stali magnáty a politiky, se snažili řešit mezinárodní problémy tak, jak bylo u nich zvykem, smlouváním, slibováním a kompromisy. Na úkor země a jejího lidu. Proto byli v krátké době zrazeni a ztraceni spojenci, zhroutil se celý systém mezinárodní bezpečnosti budovaný po desetiletí Sovětským svazem.

Převzato z Eadaily.com

***

Militarizace Černého moře zadními vrátky

Jurij Borisov

19. září 2023

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton pro Sud Radio řekl, že EU může posoudit možnost postavit vlastní letadlovou loď z důvodu obrany moře. Uvedl: „Je to velmi důležité. Je potřeba pomyslet na ochranu mořského prostoru, například Baltského moře, Středozemního moře, Atlantiku i Pacifiku. Osobně si myslím, že je to otázka, která by se zvážit měla.“ Breton připomenul, že podle bezpečnostní doktríny EU existují tak zvaná sporná prostranství, „pro jejichž obranu musí být společná strategie“.

Breton je od roku 2019 evropským komisařem pro vnitřní trh, průmyslovou politiku, cestovní ruch, digitální, audiovizuální, obranné a kosmické technologie a tedy není nikterak divné, že právě on je tak silně iniciativní ve vojenské strategii. Dříve přednášel na Harvardské univerzitě a není mu cizí politika. To jej přivedlo do funkce eurokomisaře v oboru průmyslu, obrany a vesmíru.

To, že Breton při výčtu „mořských oblastí, které musí EU ochraňovat“ vynechal černomořskou oblast, není náhoda. Taková opatrnost se dá pochopit, protože Černé moře je ze všech příslušných oblastí dnes nejvýbušnější vodní plochou na planetě.

Po zahájení speciální vojenské operace na Ukrajině zavedlo Turecko v Bosporu a Dardanelech, které kontroluje, zvláštní režim, vylučující vplutí jakýchkoliv vojenských plavidel do Černého moře, tedy i námořnictva západních mocností (USA, Británie, Francie, Německa a Itálie).

Tato skutečnost silně ztěžuje vojenskou námořní aktivitu NATO v Černém moři a neumožňuje alianci projevovat v tomto regionu svoji agresivitu, na kterou je zvyklá.

Pokusy západních států přimět Turecko, aby odblokovalo průlivy, nebyly úspěšné. Od samého počátku speciální vojenské operace se turecké úřady zavázaly přísně dodržovat Konvenci z Montreux z roku 1936 v režimu černomořských průlivů. A dokonce ani při zavedení obecného zákazu na proplouvání válečných lodí, aby bylo umožněno jednotlivým bojovým jednotkám zemí okolo Černého moře odplout na své základny,.

Tehdejší ministr zahraničí Turecka Cavusoglu sdělil v únoru 2022: „Turecko může uzavřít Bospor a Dardanely pro plavbu vojenských lodí, ale i v této situaci bude mít Ruská federace právo využít průplavy pro návrat námořnictva na základnu. Ukrajina nás oficiálně požádala (o uzavření průlivů pro průjezd ruských válečných lodí). Ustanovení úmluvy z Montreux jsou velmi jasná a přesná. Úmluva také předpokládá, že lodě ve válce bojujících zemí se mohou vracet na své základny, to se jim musí povolit.“

Ve Washingtonu i v Bruselu určitě vědí, co a jak, a sotva nepřemýšlejí o tom, jak se nepříjemnému vyhnout. Avšak perspektivy změny turecké politiky ve věci průlivů nejsou pro Západ nikterak příznivé ani pro budoucno, hlavně kvůli stálé tendenci dalšího zhoršování vztahů mezi Ankarou a kolektivním Západem.

Tvůrčí Breton přemýšlí o nalezení nejméně nestandardní cesty k obejití zákazu vplouvání lodí hlavních sil NATO, včetně letadlových lodí přes úžiny do Černého moře. Mohlo by se zvážit postavit a následně přidělit letadlovou loď jedné z černomořských zemí NATO. Ne, příliš vzpurnému Turecku, ale třeba Bulharsku, nebo ještě lépe Rumunsku.

V případě Rumunska by nebylo potřeba stavět loď mimo Černé moře a potom ji přemisťovat. Tato země má dobré možnosti stavby lodí v oblasti Galati a také dobré zkušenosti spolupráce v této sféře s námořnictvy západních zemí. Takový objekt může postavit. Je málo známé, že v roce 2021 postavila rumunská loděnice výzkumnou loď třídy ledoborec RSV Nuyina pro Austrálii.

Charakteristika lodě: Výtlak 25,5 tisíce tun; délka 160.3 m; šířka 25,6 m; maximální ponor 9,3 m; tloušťka ledu až 1,65 m při rychlosti 3 uzly; autonomie 90 dní; hmotnost nákladu 1,2 tisíce tun; počet cestujících 117 osob; posádka 32 osob.

Loděnice patří nizozemskému loďařskému holdingu Damen Shipyards Galati. Má možnost stavět lodi o nosnosti 50 tisíc tun i více, což letadlové lodi odpovídá.

Jestliže některé součásti nelze vyrobit na místě, mohou být dodány z jiných zemí v rámci evropské vojenské kooperace.

Evropská letadlová loď bude své úkoly plnit v součinnosti s těmi nařízeními, která dostane z Bruselu, kde je krom velení EU také velení NATO.

Tuto myšlenku již prakticky propracovává úřad Thierryho Bretona. Bude-li myšlenka realizovaná, může významně změnit válečnou rovnováhu v Černém moři. A to i v případě, že potrvá omezení podle Konvence Montreux.

Převzato z Fondsk.ru

***

Kyjev od USA dostal sedmdesátkrát nižší obnos, než o jaký požádal. Proč?

Petr Jermilin

22. září 2023

Spojené státy pošlou Ukrajině nový balík vojenské pomoci v hodnotě 325 milionů USD. Tuto informaci rozeslal v písemném prohlášení americký ministr zahraničí Blinken. Agentura RIA Novosti uvedla, že v balíku je sedmdesátkrát méně, než očekával Kyjev. Dříve bylo poskytnuto 24 miliard USD.

Obsah nového balíčku

Bude to munice pro protivzdušnou obranu, která má Kyjevu patrně posílit jeho systém PVO. Dále tam je dělostřelecká munice, protitankové zbraně a kazetová munice. Vše má „pocházet ze zásob ministerstva obrany USA“. Konkrétně jde o tyto zbraně: Střely AIM-9M pro PVO; munice pro RS30 Himars; protiletadlové raketové komplexy Avenger; kulomety proti bezpilotníkům; dělostřelecká munice ráže 105 a 155 mm; střely pro protitankové systémy TOW; protitankové systémy Javelin a AT-4; přes 2 miliony nábojů pro ruční zbraně; různé náhradní díly.

Zklamáni ohledně očekávaného

Kongres má s Kyjevem údajně velké a nekontrolovatelné výdaje. Zelenskij byl s novým balíkem spokojen. Řekl: „Právě to naše armáda nyní potřebuje.“ Nezmínil se o skandálním ATACMS, jehož dodávka byla posuzována již dříve.

Již dříve se hovořilo o tom, že by Kyjev podle Bidena mohl dostat pomoc24 miliard USD. Biden požádal v srpnu Kongres o 40 miliard USD, ze kterých chtěl 24 miliard poslat Ukrajině jako vojenskou, finanční a humanitární pomoc. V USA byla tato žádost tvrdě kritizována s žádostí některých politiků o zamítnutí. Výsledkem bylo, že Kyjev dostal jen 325 milionů USD. Podle mluvčího Sněmovny reprezentantů McCartyho se USA nezavázaly poskytnout Kyjevu 24 miliard USD, které požadoval Bílý dům.

Miliardové injekce

Západ stále na Ukrajinu posílá balíky pomoci, a to prostřednictvím místních iniciativ i mezinárodních organizací. Některé země vyčleňují pomoc ze svých národních rezerv. Nejštědřejší je stále Washington se svými zbraněmi i penězi, za které si Kyjev může od Američanů zbraně nakupovat.

Jeden z posledních velkých balíků USA vázaných na fond Iniciativa pro pomoc Ukrajině zahrnoval platbu kontraktů pro několik měsíců až let. Celková hodnota balíku pomoci byla 2,1 miliardy USD.

Největší balík pomoci od Washingtonu byl v částce 3,075 miliard USD. V dubnu Bílý dům oficiálně informoval, že od začátku speciální vojenské operace dosáhl objem americké vojenské pomoci Ukrajině 35,4 miliard USD

Postoj Ruska

Rusko považuje každou vojenskou pomoc Ukrajině za akt nepřátelství k Moskvě. Sergej Šojgu uvedl: „Ochota Západu poskytovat Ukrajině velkou část existujících zdrojů ke zvrácení situace na poli boje ve svůj prospěch vytváří vážné riziko další eskalace konfliktu.“

Ruský prezident Vladimir Putin, když komentoval dodávky, řekl, že nikterak nepomáhají Kyjevu. Připomenul to, když mluvil o protiofenzivě vojenských sil Ukrajiny. Zdůraznil: „Nepomáhají ani ohromné zdroje, které byly natlačeny kyjevskému režimu, ani dodávky západních zbraní, tanků, děl, obrněné techniky a raket, ani vyslání tisíců cizích žoldnéřů a poradců, kteří byli nejvíce využíváni ve snaze prolomit frontu naší armády.“

Převzato z Pravda.ru

***

Ukrajina pravděpodobně dostala zbraně s jedovatým azbestem. Jaké je nebezpečí?

Petr Jermilin

22. září 2023

Ministerstvo obrany Británie přiznalo, že od nich bylo zřejmě Kyjevu dodáno 2 tisíce kusů techniky obsahující jedovatý azbest. Jaké mohou být následky?

List Daily Express sděluje: „Ministerstvo obrany uvádí, že přes 2 tisíce jednotek britské vojenské techniky může obsahovat potenciálně smrtelné materiály s azbestem. Pracovnici ministerstva uvedli, že jsou mezi touto technikou tanky Challenger 2, bojová vozidla pěchoty Warrior a obrněné vozy pěchoty Bulldog.“

Ministerstvo obrany informovalo, že 2699 kusů náležejících armádě obsahuje azbest, ale počet kusů nacházejících se ve skutečné činnosti na frontě může být mnohem menší. Například 765 Bulldogů; 324 Challengerů 2, 75 vyprošťovačů Challenger; 11 obrněných vyprošťovacích stojů Fuchs, 14 průzkumných vrtulníků Gazelle, 31 mobilních přívěsů; 871 vozů Pinzgauer 4×4; 64 obrněných vozidel Stormer a 34 vrtulníky Wildcat. Ministerstvo obrany Británie dodalo, že je „rozpracován plán k odstranění“ všech potenciálně smrtelných materiálů obsahujících azbest.

Zdravotní rizika

Dlouhodobý kontakt s předměty obsahujícími azbest může způsobit neléčitelné poškození plic. Působení azbestu je spojováno s mezoteliomem, což je forma rakoviny se zjizvením plic. Může se to projevit až za několik let (pozn. udává se 20 až 40 let) od kontaktu s azbestem.

Podle pneumologa profesora Igora Stepanjana jsou prvním orgánem, který je po kontaktu s azbestem postižen, plíce. Používání techniky obsahující azbest může přivodit nejvážnější zdravotní následky.

Možná reakce Moskvy

Vojenský odborník Anatolij Cyganek vyzval Rusko, aby jednalo. Řekl: „Je potřeba dát věc k soudu. Musí se najít všechna munice s azbestem a výroba této munice. Nyní je to obtížné. je potřeba najít výrobu, kdo je provozovatelem, kdo výrobcem a zažalovat buď Ameriku nebo Anglii. Tak by to šlo. OSN jen mluví, ale nikdo tam nic neřeší.“

Převzato z Military.pravda.ru

Pozn. překl.: Překlad článku je velmi zkrácen, jsou uvedeny jen informace týkající se bezprostředně zbraní s azbestem dodaných Ukrajině.