Jak Evropu tlačí k beznadějnému zápasu s Čínou

Valerij Iljin

6. října 2023

Agentura Bloomberg oznámila, že francouzský prezident Macron tlačí Evropu k boji s Čínou. Objem obchodu, který je v nebezpečí, představuje 900 miliard USD.

Tvrdší postoj EU k Číně je ovlivněn nespokojeností Francouzů, že obchod s Pekingem znamená riziko pro jejich průmysl. Podle Bloombergu se musí Evropa znovu zaktivizovat. Francouzi a francouzská vláda hrají klíčovou roli ve zformování takové politiky EU, jejíž nečinnost staví hospodářství bloku na cestu dlouhodobého zhoršování.

Nedlouho před tím ohlásily Německo a Británie výrazné ochlazení vztahů k Číně. Projevily nespokojenost s rostoucí „autoritativností“ Číny, jejím „šavlováním“ kvůli Tchaj-wanu a těsnými vazbami Pekingu a Moskvy. Německá strategie ohledně Číny se od francouzské liší ve „stupni radikalismu“. Podle Associated Press je v posledních letech největší hrozbou pro bezpečnost Rusko, a proto musí být přístup k Číně vyvážený.

Autoři dokumentu konstatují: Klesá závislost Číny na Evropě v oblasti ekonomiky a naopak závislost Německa na Číně za poslední roky narostla. Proto německé úřady chtějí, aby byla hospodářská spolupráce s Čínou stabilnější, vzájemnější a spravedlivější.

Podle článku se země EU stávají úplně závislé na Číně v oboru lithiových baterií a palivových článků. Jedná se o stejnou závislost na Číně jako byla energetická závislost EU na Rusku před zahájením speciální vojenské operace na Ukrajině. Evropské ekonomiky si musí pospíšit. Čína se také kromě akumulátorů snaží zajistit si naleziště surovin například v Africe. Evropa musí pro snížení závislosti na Číně investovat spolu s USA do inovací. EU chce zavést plnohodnotnou výrobu baterií. První závod byl spuštěn ve Francii, jenže dobrý efekt vzniká až po kontrole celého výrobního řetězce, od těžby suroviny až po recyklaci použitých baterií. Čína tím, že hledá nové zdroje surovin v Africe, předhání EU a vytlačuje Francouze z trhu.

Panikaří i Itálie. Řím chce odstoupit od investičního paktu. Italská premiérka Meloniová upozornila čínského premiéra, že Itálie má v úmyslu odstoupit od paktu Jeden pás – jedna cesta. Přitom ale chce být s Čínou nadále v přátelském vztahu.

Itálie je jediná velká západní země EU, která se v roce 2019 k tomuto paktu připojila. Projekt předpokládá rozšíření svazku Číny se zeměmi Střední Asie, Evropy a Afriky kvůli rozsáhlým investicím do infrastruktury. Podle tehdejšího italského ministra obrany Crozetta „dala tato iniciativa italskému exportu málo“. Podle něho i dalších činovníků má Peking projekt jen k rozšíření svého geopolitického a ekonomického vlivu.

S ohledem na to se americká media snaží ujistit Peking, že Čína ztratila evropské partnery kvůli svým těsným vztahům s Ruskem. Skutečné příčiny naléhavé výzvy USA nespolupracovat s Čínou a nechuť EU stát se hospodářsky závislou na Číně jsou uváděny jen tak mimochodem.

Zato jsou zřetelně popisovány ztráty výhod z gigantického projektu, který mohl přitáhnout 1 bilion USD a propojit Asii s Evropou, Afrikou a Jižní Amerikou prostřednictvím mnoha způsobů dopravy (železnice, silnice, přístavy a další), pro Peking.

To, že se ještě před pěti lety některé evropské země aktivně připojily do Iniciativy pásu a cesty a rok od roku bylo stále více těch, které byly přítomny na fórech projektu vysvětloval Washington špatnou volbou mezi „absolutně toxickým Putinem“ a vedením evropských zemí. Nakonec se dosáhlo toho, že na fórum projektu Jeden pás – jedna cesta odmítlo vedení evropských zemí přijet, protože na něj byl pozván Putin.

Podobné rozeštvávání Pekingu a Moskvy je namířeno na podporu tendencí v čínských zahraničně ekonomických aktivitách, které jdou proti zájmům Ruska. Čína do poloviny letošního léta zvýšila téměř dvakrát dodávky do Evropy, přičemž obešla Rusko.

Zájmem Washingtonu je, aby byla zajištěna surovinová nezávislost států Střední Asie na Rusku a aby se orientovaly na Čínu. Ruský vliv ve Střední Asii se i tak snižuje. Čína má těmto procesům dodat dynamiku a spolu s tím na sebe vzít ekonomickou zátěž postsovětských republik. USA chtějí snížit obchodní postavení Ruska a utvořit pro něj slabou pozici při jednání s Čínou. Na podporu těchto trendů a procesů se ze západu euroasijského kontinentu proti Pekingu šikují vedoucí mocnosti EU a Británie.

Toto rozložení dává Rusku příležitost najít rovnováhu vztahů se Západem i s Čínou, která bude prospěšná pro jeho suverénní rozvoj.

Převzato z Fondsk.ru

***

Co je potřeba vědět o postojích mimoregionálních aktérů v palestinsko-izraelské krizi?

14. října 2023

Ruský orientalista, arabista a bývalý diplomat Igor Matvějev předložil expertní názor na postoje mimoregionálních aktérů k eskalaci násilí mezi Hamásem a Izraelem.

Matvějev uvádí:

„Rusko vystupuje pro vytvoření plnohodnotné nezávislé Palestiny, což znamená, že vystupuje pro koncepci „dvou států“. Současná eskalace je považována za sled neúspěchů v úsilí USA vnutit zemím účastnícím se konfliktu nevyvážené vyrovnání. Moskva rovněž podporuje kontakty s Izraelem i s Palestinci a vystupuje proti teroristickým akcím (na mysli je braní rukojmí a zabíjení civilistů bojovníky Hamásu) a proti nepřiměřeným akcím síly (izraelské útoky izraelských obranných sil IDF v Gaze) na civilní objekty. Vedení RF chce aktivizovat jednání s umírněným křídlem palestinského odporu zastoupeného hnutím Fatah (rival Hamásu) a přijmout prezidenta Palestiny Abbáse. Eskalace v krátkodobé perspektivě povzbuzuje návrat izraelských vojenských instruktorů z Ukrajiny do vlasti. Snižoval by se tak potenciál ukrajinského vojska vzdorovat ruským vojenským silám. Na druhou stranu mohou veřejné i neveřejné podpory Palestinců Ruskem prudce zvýšit vojensko-technickou pomoc Kyjevu.“

K postoji USA orientalista uvedl:

„V současnosti je situace v Rusku složitá. USA vyslaly do Středozemí dvě letadlové lodě se snahou, aby nedošlo k internacionalizaci konfliktu, v němž jsou účastny Írán a Sýrie a nestátní aktéři – íránští zástupci v Iráku, Talibán a jemenští Húthíové. V téže době mohou Američané využít tato zapojení jakožto casus belli pro útoky nejen na Národní geokosmickou zpravodajskou agenturu, ale i na území Íránu. Je to ale málo pravděpodobné. Washington aktivizoval vojensko-technickou a zpravodajskou pomoc Izraeli. Nedá se vyloučit, že se k operaci Izraele v Gaze může připojit centrum pro zvláštní (ve skutečnosti tajné) operace CIA, aby byla osvobozena americká rukojmí držená Hamásem. Bidenovu americkou administrativu znepokojuje výhled na prudký růst cen energií, jako tomu bylo v krizi v roce 1973. Rusku by to mohlo přinést větší finanční zisky.“

Matvějev také mluvil o postojích Číny a Indie:

„Čína je také znepokojena špatnými perspektivami konfliktu pro její iniciativu na vytvoření největšího transportního koridoru z Asie do Evropy přes Blízký východ. To může konkrétně eliminovat úspěch plánovaného fóra Jeden pás – jedna cesta, které má proběhnout v Pekingu 17. až 18. října 2023. Nemusí se ho účastnit vůdci arabských zemí, mající problémy spojené s eskalací. Stejné obavy má i Indie, protože eskalace konfliktu na Blízkém východě může ohrozit realizaci alternativního projektu transportního koridoru Indie – Blízký východ – Evropa, pro nějž je nutná normalizace vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií.“

Orientalista se dotkl politiky EU v rámci současného konfliktu:

„Nehledě na deklarovanou podporu dvou států (stejné jako ruská podpora), není v zemích Evropy jednota v otázce konfliktu Palestiny s Izraelem. Německo, Rakousko a Maďarsko jsou nyní více na straně Izraele, Itálie, Francie, Irsko a Slovinsko jsou na straně Palestiny. Je to důvod pozastavení pomoci Palestině Evropskou komisí. Brusel spolupracuje s umírněnými vládami západního břehu, ale ne s Hamásem. Potvrdilo se to na mimořádném zasedání Rady EU v Ománu dne 10. října. Úsilí se soustřeďuje na humanitární pomoc. Je odmítána kolektivní odpovědnost Palestinců vůči Izraeli, takže Evropa asi nepodpoří trestnou expedici izraelských obranných sil Cahal v Gaze.“

Nakonec Matvějev analyzoval postoj Baku:

„Ázerbájdžán je v Zakavkazsku spojenec Izraele a je v krajně složité situaci. Baku získává ze spolupráce s Izraelem ekonomické a obranné výhody, ale musí brát v úvahu tradiční sympatie svého muslimského obyvatelstva k ‘palestinským bratrům’. Tím se také vysvětluje ázerbájdžánská neutralita, která ladí se zdrženlivostí klíčového spojence Baku – Ankary.“

Převzato z Eadaily.com

***

Ministr zahraničí Maďarska Szijjártó: Sankce nedokázaly „srazit Rusko na kolena“

15. října 2023

Maďarský ministr zahraničí a zahraničních ekonomických vztahů uvedl: Kolektivní Západ by měl posoudit to, komu více škodí sankce proti Rusku. Podle něho se EU a USA nepovedlo „srazit v hospodářství Rusko na kolena“. Položil důraz na to, že restrikce nedokázaly pomoci v otázce urovnání ukrajinského konfliktu.

V rozhovoru pro RIA Novosti řekl: „Komu (sankce) více škodí – nám nebo Moskvě? Mají nějaký smysl, vedly k výsledkům, dosáhly cíle do nich vložené a zejména zničit Rusko v oblasti hospodářské, přiblížit se k míru?“

Ministr si myslí, že je všem jasné, že přitlačit na Rusko se pomocí restrikcí nepovedlo. Kromě jiného se politici EU snaží nevystupovat s tímto tématem a jestliže o tom někdo otevřeně hovoří, „zaženou ho do kouta“.

Převzato z Pravda.ru

***

Ukrajina a Izrael se utkají o dodávky zbraní NATO

15. října 2023

Ukrajina a Izrael půjdou do boje kvůli dodávkám zbraní ze západních zemí. Podle deníku Die Welt bude Kyjev s Tel Avivem soutěžit o dodávky zbraní i munice.

Země NATO se obávají dát v nebezpečí vlastní obranyschopnost s tím, že mají omezené zásoby a drahé zbraně. Zvláštní zájem je o systémy protivzdušné obrany, jako jsou Iris-T a Patriot, a také o dělostřelecké náboje, což potřebuje jak Izrael, tak Ukrajina.

Média informují, že v alianci už došlo k debatám ohledně vzniku konkurence Ukrajiny a Izraele.

Převzato z Pravda.ru