San Francisko: Americko-čínský summit byl ukončen, konfrontace pokračuje

Jurij Tavrovskij

20. listopadu 2023

Z materiálů v médiích ČLR se v poslední době téměř zcela vytratilo téma čínsko-amerického summitu. Do té doby bylo mnoho optimistických prohlášení odborníků. Tehdy jako na příkaz zmizely zprávy o spolupráci s Ruskem a namísto toho se začaly objevovat zprávy o období války s Japonskem a účasti amerických „Létajících tygrů“ v ní, zprávy o příjezdech veřejných činitelů a místních představitelů propagujících družbu. Peking oznámil rekordní nákup amerických sojových bobů a možnost, že po čtyřleté pauze dojde k obnovení dovozu letadel Boeing. Takové informace měly za cíl pomoci předsedovi Si Ťin-pchingovi překonat jeho odpor z poslední doby k opouštění Číny.

V Číně zavládl optimismus. V den, kdy odjížděl Si do USA  napsaly hlavní čínské noviny: Vztahy Číny a Ameriky jsou nejdůležitější dvoustranné vztahy na světě. Si sám optimismus korigoval: „Rozvoj a růst Číny mají vnitřní logiku, nezastaví je vnější síly.“ Vyjádřil naději, že se Spojené postaví zodpovědně k obavám Číny, zruší jednostranné sankce a přijmou opatření, aby zajistily spravedlivé, nediskriminační prostředí pro čínské podniky.

Americké obchodní sankce způsobují potíže současnému čínskému hospodářství. Začal s nimi Trump v roce 2018 a od té doby se rozšiřují na nové oblasti ekonomiky. Za Bidena trend pokračuje a přechází v obchodní válku. Cla a další omezení způsobily zvýšení cen. Byla přijata opatření, která znemožňují vývoz moderních zařízení do Číny. Biden nečekal na schválení zákonů Kongresem a sám svými dekrety omezil investice amerických společností příslušným čínským podnikům. Je zakázáno vyvážet čipy, které se v Číně používají k vývoji umělé inteligence.

Sankce se již na čínském hospodářství projevují. Roste nezaměstnanost. Klesá kupní síla střední třídy. Sankce Ameriky a Západu jsou schopny zpomalit v blízké budoucnosti oživení čínské ekonomiky.

Na počátku osmdesátých let dvacátého století dosáhla Čína při vzájemně výhodných vazbách s USA ohromné pokroky v „reformách a otevřenosti“. Jenomže Ameriku to vystrašilo a za Obamy se používala proti Číně politika zadržování, za Trumpa probíhala obchodní válka a nyní za Bidena válka studená.

V čínském hospodářství narůstá namísto vazeb s Amerikou a Západem obchod s Ruskem, se zeměmi Jihovýchodní Asie, s Blízkým východem, s Afrikou a Jižní Amerikou. Pozitivní roli hrají partneři z ŠOS, BRICS, z iniciativy Jeden pás – jedna cesta. Setkání s Bidenem byla bez výsledku. Avšak na počest setkání a na počest Si uspořádaly asociace podnikatelů a politiků, kteří přejí vazbám s Čínou, společenskou večeři. Přední kapitalisté, jako Elon Musk, Tim Cook, Ray Daho a vedoucí firem Nike, Pfizer, Qualcomm a Mastercard stáli trpělivě frontu na fotografii s hlavním komunistou planety.

V letech vedení Si byla role vnějších trhů záměrně snížena. Nejprve byla strategie „nové normálnosti“ a poté strategie „dvojí cirkulace“, které nakonec daly přednost domácímu trhu, rozvoji ekonomiky ve prospěch zvýšení blahobytu a kupní síly obyvatel. Nezměněn zůstává rozvojový podíl „socialismu s čínskými specifiky“. Spočívá v soužití plánované socialistické ekonomiky se soukromým kapitalistickým sektorem a regulováním vládnoucí komunistickou stranou. Tento model pomohl Číně vydržet těžkosti tříletého boje s covidem a pětileté „obchodní války“ s USA. Čína má tempo růstu, které jí závidějí USA a jiné vedoucí ekonomiky světa. V letošním roce může Čína očekávat přibližně  5% růst HDP. Poslední předpoklad MMF je dokonce 5,4 %.

V proslovu v San Francisku užil Si svoji oblíbenou mantru, že „ve světě probíhají grandiózní změny, jaké tu nebyly posledních sto let.“ Dodal, že budoucnost – partnerství nebo konfrontace – závisí na Washingtonu a Pekingu. Když jednal s prezidentem Putinem, nehovořilo se po jeho slovech „o nebývalých změnách za sto let“ o volbě variant. Na schodech Velkého kremelského paláce letos v březnu následoval podstatný dodatek: „My dva tyto změny určujeme.“

Převzato z Fondsk.ru

***

Nyní jedině úplná kapitulace: Co mohou učinit Zelenskij a Trump pro mír

23. listopadu 2023

Vojenský odborník Igor Nikulin uvádí: „Bývalý prezidet USA Trump může navrhnout Zelenskému pro dosažení míru jen jedno. Jít na územní ústupky, a ty budou užitečné Rusku.“

V jistém rozhovoru Zelenskij promluvil o ochotě jednat s Trumpem o novém „mírovém plánu“, jestliže má konkrétní návrhy, jak ukončit konflikt.

Nikulin dále říká: „Jediné, co může předložit Trump, to je mír na oplátku za území. V případě, že Rusko na takové podmínky přistoupí, nastanou i další podmínky. Určitě to bude neutrální status Ukrajiny, odmítnutí vstupu do NATO, odzbrojení ukrajinského vojska a postavení zločinců před válečný soud. Na nic menšího asi Ruko nepůjde.“ Nejlepší by bylo ještě zabrat Nikolajevskou a Oděskou oblast a spojit se s Podněstřím.

Nikulin připomenul, že od února 2022 trvalo Rusko na úplném stažení ukrajinského vojska z území LNR a DNR. Předpokládá, že by na něm žilo půl milionu Ukrajinců a že by milion ukrajinských uprchlíků nebylo, kdyby tehdy Kyjev souhlasil s podmínkami Moskvy. Ty byly dost měkké. Nikulin řekl: „Odmítli to. Rozhodli se bojovat. Taková rozhodnutí bývají velmi drahá.“

Podle něho je nyní jediná cesta: Úplně dostat nacionalisty od moci, aby na Ukrajině nemohly být rozmístěny britské, americké a jiné vojenské základny. Svou úvahu uzavřel: „Nyní budou podmínky mnohem tvrdší. … Jak řekl Žukov v květnu 1945: ‘Jen úplná a bezpodmínečná kapitulace banderovského kyjevského režimu’“.

Rusko dalo nejednou najevo ochotu ke konstruktivnímu jednání a hledání mírové cesty k urovnání konfliktu, avšak Zelenskij jednání s RF zakázal, k čemuž použil zákon.

Kyjev dávno usiluje o zorganizování jednání Zelenského s Trumpem. Myslí si, že bývalý prezident USA může pomoci k přidělení dodatečných prostředků pro potřeby ukrajinské armády.

Převzato z Eadaily.com/ru

***

Volba prezidenta v Argentině: Nový ekonomický zázrak nebo krach

Alexej Gončarov

22. listopadu 2023

Jižní Amerika je provokována. Prezidentem Argentiny byl zvolen krajně konzervativní pravicový politik Javier Milay, vůdce politické koalice „Svoboda přichází“.

Zvolený Milei ihned v prvních  minutách naznačil svůj postoj: „Nebudu obchodovat nejen s Čínou, ale ani s jedním komunistou. Jsem ochráncem svobody, míru a demokracie. Komunisté a Číňané k tomu nepatří. Ani ruský prezident Vladimir Putin není ochráncem svobody, míru a demokracie. Nepatří sem ani brazilský prezident Lula da Silva. My chceme být morálním majákem kontinentu. Jako stát nebudeme podporovat žádné společné aktivity ani s komunisty, ani se socialisty. Neznamená to však, že s nimi Argentina nemůže obchodovat. Pokud oni sami chtějí obchodovat s Čínou, Ruskem a Brazílií, je to jejich problém.“

Přijdou-li v Jižní Americe k vládě konzervativci a pravicoví, začne utahování šroubů a zbavování obyvatel jejich práv. Je známo, že jsou zde vládci, kteří ve svých zemích uchopili moc a u vlády se drželi po celá desetiletí.

Příkladem je vláda Somozy v Nikaragui (1896 – 1956), Železného Diaze v Mexiku (1830 – 1915), Pinocheta v Chile (1915 – 2006), Castilla Armase v Guatemale (1914 – 1957) a Stroessnera v Paraguayi (1912 – 2006). Většina těchto režimů přišla k vládě s přímou nebo utajenou podporou USA. Byla proti komunistům, sociálnímu zajištění, právům a svobodám občanů.

Rafinovaný libertarián a ctitel USA

Rétorika Mileia jde podle historické posloupnosti. Staví se za dolarizaci ekonomiky, za zrušení argentinského pesa ve prospěch jakékoliv měny pro oběh na domácím trhu bez výměny za místní měnu. Chce pokračovat v privatizaci a zrušit veškeré státní společnosti, včetně vzdělávacích a zdravotnických.

Chce zavést pojištění pro nezaměstnanost, aby ji to snížilo spolu s inflací. Odmítá spolupráci s Čínou, Brazílií a Ruskem, aby to přineslo prospěch USA a Izraeli. Odmítá vstup Argentiny do BRICS. Roztržka mezi Čínou a Ruskem by mohla dát velkou ránu argentinské i čínské ekonomice.

Argentina je jedním z hlavních dodavatelů potravin v Jižní Americe a v oblasti Pacifiku. Vyváží soju, kukuřici, pšenici a hovězí maso. Má velké zásoby přírodního lithia. Podle výsledků geologického průzkumu má ohromný potenciál břidlicového plynu a ropy.

Chystá se „dělení koláče“

Dnes se země nachází v celkem dlouhém hospodářském úpadku s rostoucí inflací a je velkým dlužníkem MMF. Maximálně otevřená neregulovaná liberální ekonomika povede k velkému přílivu zahraničních investorů, přitom však k mopolizaci v hospodářství a ke koncentraci přírodních zdrojů v rukou monopolů. Ne státu. Hlavně amerických korporací. A ještě Číny, jíž Argentina dluží v dluhopisech miliardy dolarů.

Nyní jsou Čína a USA viditelně rozhodnuty vytlačit jeden druhého od „chutného sousta – Argentiny“.

Milei po kursu ve sbližování s USA odpověděl na dotaz, zda bude podporovat Ukrajinu a zda zavede sankce na Rusko, jestli bude hlavou státu, odpověděl: „Samozřejmě“.

Nyní se Argentina intenzivně přibližuje USA. Budeme dále sledovat, jak bude politika nového prezidenta efektivní.

Převzato z Pravda.ru