San Francisko: Americko-čínský summit byl ukončen, konfrontace pokračuje
Jurij Tavrovskij
20. listopadu 2023
Z materiálů v médiích ČLR se v poslední době téměř zcela vytratilo téma čínsko-amerického summitu. Do té doby bylo mnoho optimistických prohlášení odborníků. Tehdy jako na příkaz zmizely zprávy o spolupráci s Ruskem a namísto toho se začaly objevovat zprávy o období války s Japonskem a účasti amerických „Létajících tygrů“ v ní, zprávy o příjezdech veřejných činitelů a místních představitelů propagujících družbu. Peking oznámil rekordní nákup amerických sojových bobů a možnost, že po čtyřleté pauze dojde k obnovení dovozu letadel Boeing. Takové informace měly za cíl pomoci předsedovi Si Ťin-pchingovi překonat jeho odpor z poslední doby k opouštění Číny.
V Číně zavládl optimismus. V den, kdy odjížděl Si do USA napsaly hlavní čínské noviny: Vztahy Číny a Ameriky jsou nejdůležitější dvoustranné vztahy na světě. Si sám optimismus korigoval: „Rozvoj a růst Číny mají vnitřní logiku, nezastaví je vnější síly.“ Vyjádřil naději, že se Spojené postaví zodpovědně k obavám Číny, zruší jednostranné sankce a přijmou opatření, aby zajistily spravedlivé, nediskriminační prostředí pro čínské podniky.
Americké obchodní sankce způsobují potíže současnému čínskému hospodářství. Začal s nimi Trump v roce 2018 a od té doby se rozšiřují na nové oblasti ekonomiky. Za Bidena trend pokračuje a přechází v obchodní válku. Cla a další omezení způsobily zvýšení cen. Byla přijata opatření, která znemožňují vývoz moderních zařízení do Číny. Biden nečekal na schválení zákonů Kongresem a sám svými dekrety omezil investice amerických společností příslušným čínským podnikům. Je zakázáno vyvážet čipy, které se v Číně používají k vývoji umělé inteligence.
Sankce se již na čínském hospodářství projevují. Roste nezaměstnanost. Klesá kupní síla střední třídy. Sankce Ameriky a Západu jsou schopny zpomalit v blízké budoucnosti oživení čínské ekonomiky.
Na počátku osmdesátých let dvacátého století dosáhla Čína při vzájemně výhodných vazbách s USA ohromné pokroky v „reformách a otevřenosti“. Jenomže Ameriku to vystrašilo a za Obamy se používala proti Číně politika zadržování, za Trumpa probíhala obchodní válka a nyní za Bidena válka studená.
V čínském hospodářství narůstá namísto vazeb s Amerikou a Západem obchod s Ruskem, se zeměmi Jihovýchodní Asie, s Blízkým východem, s Afrikou a Jižní Amerikou. Pozitivní roli hrají partneři z ŠOS, BRICS, z iniciativy Jeden pás – jedna cesta. Setkání s Bidenem byla bez výsledku. Avšak na počest setkání a na počest Si uspořádaly asociace podnikatelů a politiků, kteří přejí vazbám s Čínou, společenskou večeři. Přední kapitalisté, jako Elon Musk, Tim Cook, Ray Daho a vedoucí firem Nike, Pfizer, Qualcomm a Mastercard stáli trpělivě frontu na fotografii s hlavním komunistou planety.
V letech vedení Si byla role vnějších trhů záměrně snížena. Nejprve byla strategie „nové normálnosti“ a poté strategie „dvojí cirkulace“, které nakonec daly přednost domácímu trhu, rozvoji ekonomiky ve prospěch zvýšení blahobytu a kupní síly obyvatel. Nezměněn zůstává rozvojový podíl „socialismu s čínskými specifiky“. Spočívá v soužití plánované socialistické ekonomiky se soukromým kapitalistickým sektorem a regulováním vládnoucí komunistickou stranou. Tento model pomohl Číně vydržet těžkosti tříletého boje s covidem a pětileté „obchodní války“ s USA. Čína má tempo růstu, které jí závidějí USA a jiné vedoucí ekonomiky světa. V letošním roce může Čína očekávat přibližně 5% růst HDP. Poslední předpoklad MMF je dokonce 5,4 %.
V proslovu v San Francisku užil Si svoji oblíbenou mantru, že „ve světě probíhají grandiózní změny, jaké tu nebyly posledních sto let.“ Dodal, že budoucnost – partnerství nebo konfrontace – závisí na Washingtonu a Pekingu. Když jednal s prezidentem Putinem, nehovořilo se po jeho slovech „o nebývalých změnách za sto let“ o volbě variant. Na schodech Velkého kremelského paláce letos v březnu následoval podstatný dodatek: „My dva tyto změny určujeme.“
Převzato z Fondsk.ru
***
Nyní jedině úplná kapitulace: Co mohou učinit Zelenskij a Trump pro mír
23. listopadu 2023
Vojenský odborník Igor Nikulin uvádí: „Bývalý prezidet USA Trump může navrhnout Zelenskému pro dosažení míru jen jedno. Jít na územní ústupky, a ty budou užitečné Rusku.“
V jistém rozhovoru Zelenskij promluvil o ochotě jednat s Trumpem o novém „mírovém plánu“, jestliže má konkrétní návrhy, jak ukončit konflikt.
Nikulin dále říká: „Jediné, co může předložit Trump, to je mír na oplátku za území. V případě, že Rusko na takové podmínky přistoupí, nastanou i další podmínky. Určitě to bude neutrální status Ukrajiny, odmítnutí vstupu do NATO, odzbrojení ukrajinského vojska a postavení zločinců před válečný soud. Na nic menšího asi Ruko nepůjde.“ Nejlepší by bylo ještě zabrat Nikolajevskou a Oděskou oblast a spojit se s Podněstřím.
Nikulin připomenul, že od února 2022 trvalo Rusko na úplném stažení ukrajinského vojska z území LNR a DNR. Předpokládá, že by na něm žilo půl milionu Ukrajinců a že by milion ukrajinských uprchlíků nebylo, kdyby tehdy Kyjev souhlasil s podmínkami Moskvy. Ty byly dost měkké. Nikulin řekl: „Odmítli to. Rozhodli se bojovat. Taková rozhodnutí bývají velmi drahá.“
Podle něho je nyní jediná cesta: Úplně dostat nacionalisty od moci, aby na Ukrajině nemohly být rozmístěny britské, americké a jiné vojenské základny. Svou úvahu uzavřel: „Nyní budou podmínky mnohem tvrdší. … Jak řekl Žukov v květnu 1945: ‘Jen úplná a bezpodmínečná kapitulace banderovského kyjevského režimu’“.
Rusko dalo nejednou najevo ochotu ke konstruktivnímu jednání a hledání mírové cesty k urovnání konfliktu, avšak Zelenskij jednání s RF zakázal, k čemuž použil zákon.
Kyjev dávno usiluje o zorganizování jednání Zelenského s Trumpem. Myslí si, že bývalý prezident USA může pomoci k přidělení dodatečných prostředků pro potřeby ukrajinské armády.
Převzato z Eadaily.com/ru
***
Volba prezidenta v Argentině: Nový ekonomický zázrak nebo krach
Alexej Gončarov
22. listopadu 2023
Jižní Amerika je provokována. Prezidentem Argentiny byl zvolen krajně konzervativní pravicový politik Javier Milay, vůdce politické koalice „Svoboda přichází“.
Zvolený Milei ihned v prvních minutách naznačil svůj postoj: „Nebudu obchodovat nejen s Čínou, ale ani s jedním komunistou. Jsem ochráncem svobody, míru a demokracie. Komunisté a Číňané k tomu nepatří. Ani ruský prezident Vladimir Putin není ochráncem svobody, míru a demokracie. Nepatří sem ani brazilský prezident Lula da Silva. My chceme být morálním majákem kontinentu. Jako stát nebudeme podporovat žádné společné aktivity ani s komunisty, ani se socialisty. Neznamená to však, že s nimi Argentina nemůže obchodovat. Pokud oni sami chtějí obchodovat s Čínou, Ruskem a Brazílií, je to jejich problém.“
Přijdou-li v Jižní Americe k vládě konzervativci a pravicoví, začne utahování šroubů a zbavování obyvatel jejich práv. Je známo, že jsou zde vládci, kteří ve svých zemích uchopili moc a u vlády se drželi po celá desetiletí.
Příkladem je vláda Somozy v Nikaragui (1896 – 1956), Železného Diaze v Mexiku (1830 – 1915), Pinocheta v Chile (1915 – 2006), Castilla Armase v Guatemale (1914 – 1957) a Stroessnera v Paraguayi (1912 – 2006). Většina těchto režimů přišla k vládě s přímou nebo utajenou podporou USA. Byla proti komunistům, sociálnímu zajištění, právům a svobodám občanů.
Rafinovaný libertarián a ctitel USA
Rétorika Mileia jde podle historické posloupnosti. Staví se za dolarizaci ekonomiky, za zrušení argentinského pesa ve prospěch jakékoliv měny pro oběh na domácím trhu bez výměny za místní měnu. Chce pokračovat v privatizaci a zrušit veškeré státní společnosti, včetně vzdělávacích a zdravotnických.
Chce zavést pojištění pro nezaměstnanost, aby ji to snížilo spolu s inflací. Odmítá spolupráci s Čínou, Brazílií a Ruskem, aby to přineslo prospěch USA a Izraeli. Odmítá vstup Argentiny do BRICS. Roztržka mezi Čínou a Ruskem by mohla dát velkou ránu argentinské i čínské ekonomice.
Argentina je jedním z hlavních dodavatelů potravin v Jižní Americe a v oblasti Pacifiku. Vyváží soju, kukuřici, pšenici a hovězí maso. Má velké zásoby přírodního lithia. Podle výsledků geologického průzkumu má ohromný potenciál břidlicového plynu a ropy.
Chystá se „dělení koláče“
Dnes se země nachází v celkem dlouhém hospodářském úpadku s rostoucí inflací a je velkým dlužníkem MMF. Maximálně otevřená neregulovaná liberální ekonomika povede k velkému přílivu zahraničních investorů, přitom však k mopolizaci v hospodářství a ke koncentraci přírodních zdrojů v rukou monopolů. Ne státu. Hlavně amerických korporací. A ještě Číny, jíž Argentina dluží v dluhopisech miliardy dolarů.
Nyní jsou Čína a USA viditelně rozhodnuty vytlačit jeden druhého od „chutného sousta – Argentiny“.
Milei po kursu ve sbližování s USA odpověděl na dotaz, zda bude podporovat Ukrajinu a zda zavede sankce na Rusko, jestli bude hlavou státu, odpověděl: „Samozřejmě“.
Nyní se Argentina intenzivně přibližuje USA. Budeme dále sledovat, jak bude politika nového prezidenta efektivní.
Převzato z Pravda.ru
Tak Argentina má svého Klause. Kde je Perronová, aby nad ní zaplakala?
Já myslím,že tento argentínsky exot toho s Klausom veľa spoločného nemá! Skôr by som ho prirovnal ku krížencovi starej Clintonky so Zelenským,Matovičom,B.Johnsonom,s prímesou nejakého treťotriedneho komedianta. Žiadna Evita nad Argentínou nezaplače….zaplačú Argentínčania nad svojou hlúposťou s ktorou tohoto zjavne deviantného človeka zvolili.
Len….mne sa zdá,že voliť psychicky narušených,bezdetných,neraz sexuálne deviantných ľudí do čela štátov sa stalo módnou záležitosťou v celom svete.
Velký privatizátor jako velký privatizátor. . Jediný rozdíl je, že ti dnešní už nepovažují za nutné své cíle nějak maskovat.
Argentinský exot už odjel do emeriky a chce zpátky Malviny. Dneska se to jmenuje Falklandy.
Kromě české generální srandy je celkově nějak chciplo.
Pravda, Rusko začíná vyrábět vrtulnikove drony, od roku 2024 by se měl vyrábět Su Chechmate, ale jinak nás odporný Alzak přesvědčuje, že už běží vánoční klid s kýblem kaposlichty.
Úplně s vámi peter souhlasím. Klaus je asi i přes to derebáctví, které ve své zemi nadělal, přece jen jiná třída. Tento Milay vypadá na opravdového primitiva. Možná ani Argentínci nebyli tak hloupí jak to vypadá z výsledku voleb. Docela bych věřila i tomu, že jim k výsledku pomohly nějaké sčítací prográmky. U nás prý také sčítala americká technika.
Podiel HDP ZSSR – RF na európskej ekonomike na časovej osi.Obdobie r. 1986 – 1992 je obdobím Gorbačovovej „perestrojky“. Prognóza na r.2024 – 2027 „stojí na vode“,lebo ekonomika Nemecka a celej EÚ je životne závislá na ruských zdrojoch.Takže EÚ sa bude dariť len tak,ako si usporiada svoje vzťahy s Ruskom.Ak bude pokračovať vo svojich rusofóbnych vyjadreniach a samovražedných protiruských sankciách tak vývoj po r. 2023 sa bude výrazne odlišovať od vývoja vyznačeného vo videu.
https://www.youtube.com/watch?v=WjNhC1Z_fk8
Zvláštní přehled, takový Nostradamovsky. Zobrazuje se v něm dokonce i rok 2027 a ty předešlé.
Co bylo – zde je otázka metodiky měření.
Co bude – to je vždy nejisté.
Peter, současné chazarské Rusko není alternativou ke kolektivnímu západu, je to pouhá odnož, frakce toho samého svinstva ( ale o tom jsme tady už vedli docela dlouhousáhlou diskuzi a podalo se spousty materiálu, který tento stav flagrantně popisují ) – ale to je život, lidská populace prostě inklinuje k darebáctví a k sebelikvidaci, k vlastní destrukci. ..)
Už to jede: Volgogradská regionální Duma navrhla uspořádání referenda o přejmenování regionálního centra – k přejmenování Volgogradu na Stalingrad bude stačit 50 % + 1 hlas. Přitom samotný region, pokud se město přejmenuje, zůstane Volgogradem. Návrh schválil Státní stavební výbor místní Dumy.
Instalaci 8metrového pomníku soudruha Stalina na území závodu Mikron ve Velikiye Luki uznala prokuratura jako legální:
Instalace nových pomníků Stalinovi v Rusku je historicky nevyhnutelná.
„Na můj hrob bude hazeno spousta špíny, ale vítr dějin to odnese.“ Vítr dějin je holt takový.