Bilance roku v Bělorusku: Život pod sankcemi a jaderné zbraně Ruska

Vsevolod Šimov

30. prosince 2023

Rok 2023 v Bělorusku znamenal pokračování a upevnění tendencí, které se ukázaly po politické krizi roku 2020: Život pod sankcemi, pokračování pomalu se vlekoucí konfrontace se Západem a upevňování vojenského a politického svazku s Ruskem. Bělorusko se dost úspěšně adaptovalo na nové geopolitické reálie, a přitom dokázalo zůstat ostrůvkem klidu uvnitř vzrůstajícího napětí ve východní Evropě.

Život pod sankcemi

Již tři roky má Bělorusko nad sebou západní sankce, zavedené na podzim 2020. Byly vyhlášeny tři balíky sankcí dotýkajících se běloruských podniků a osob, které EU obvinila z podpory a placení „Lukašenkova režimu“.

Tím to však neskončilo. V létě 2021 běloruské úřady nařídily letadlu Ryanair letícímu na trase Athény – Vilnius přistát na letišti v Minsku, když bylo potřeba zadržet Romana Protaseviče dlícího na palubě letadla, bývalého redaktora extrémistického kanálu Nexta (zakázán v Rusku). Pro dopravce Belavia bylo poté  uzavřenoevropské nebe. Leasingové firmy začaly vypovídat letadla, která byla využívána společností Belavia. Tak přišla o polovinu arzenálu používaných letadel. Západní společnosti rovněž odmítly užívat vzdušný prostor nad Běloruskem k průletu svých dopravních letadel. Litva a Lotyšsko zablokovaly tranzit běloruského vývozu přes své přístavy, ač to pro ně bylo ekonomicky nevýhodné.

Dále se pro běloruské občany významně zkomplikovalo vydávání schengenských víz. Do roku 2020 bylo Bělorusko ve světě na prvním místě v jejich počtu na obyvatele.

Avšak běloruské hospodářství vydrželo nátlak sankcí bez zvláštní újmy. Nedošlo k sociální a ekonomické destabilizaci, se kterou architekti sankcí počítali.

V Bruselu předpokládali, že běloruská ekonomika je závislá na vazbách s EU, ale nebylo tomu tak. Bělorusko vyváželo do EU hlavně suroviny – produkty z ruské ropy a draselná hnojiva. Ostatní zboží bylo vyváženo jen v nepatrném množství. Na USA a EU byl orientován především běloruský sektor informačních technologií, který před rokem 2020 představoval nejvýše přibližně sedm procent HDP. Význam tohoto odvětví se ukázal jako přeceňovaný a zveličovaný.

Bělorusko má přístup k levným ruským energetickým surovinám a běloruské výrobky se vyvážejí hlavně do Ruska. V podmínkách změny vývozu od běloruských výrobců se na ruském trhu otevřely nové možnosti. Bělorusko se přeorientovalo ve svém vývozu na ruské přístavy v Leningradské oblasti a v Murmansku. Během dvou až tří let mají pro jejich dopravce sloužit přístavy ruské.

Ruské jaderné zbraně a Bělorusko

Asi hlavní událostí v Bělorusku v roce 2023 bylo, že se zde objevily ruské jaderné zbraně. Poprvé od roku 1991 Rusko své zbraně neodebírá, ale znovu je ve východní Evropě rozmisťuje. Dříve v Bělorusku sovětské jaderné zbraně byly, ale v roce 1994 byly staženy do Ruska. Později Lukašenko tohoto rozhodnutí veřejně litoval. Rozmístění ruských taktických raket v Bělorusku je odpovědí na expanzi NATO ve východní Evropě a na konfrontaci na Ukrajině.

Pro Bělorusko to znamená obrat. Dochází k definitivnímu ukončení předešlého mnohovektorového směřování oficiálního Minsku s jeho pokusem balancovat mezi Ruskem a kolektivním Západem a snahou o neutralitu.

Napětí na západních hranicích

Kvůli jaderným zbraním stoupalo napětí mezi Běloruskem a zeměmi EU: Polskem, Litvou a Lotyšskem. Západní sousedi plánovitě odsekávají kontakty s touto zemí. V roce 2023 uzavřely značnou část hraničních přechodů na běloruské hranici. Na hranici s Polskem fungují ze šesti přechodů jen dva, na litevské hranici jen jeden. Zdůvodňuje se to ochranou před nelegálními migranty.

Po rozmístění ruských taktických jaderných zbraní a vagnerovců v Bělorusku informovalo Polsko o vytvoření desetitisícové vojenské skupiny ve východních vojvodstvích hraničících s Běloruskem. Litva a Polsko vyhrocují téma vojenských hrozeb z Běloruska, především pro tak zvaný Suvalkský koridor. Je jasné, že to má být zdůvodnění pro vyslání kontingentů NATO do regionu.

V Litvě se rozbíhá opravdová špionománie. Její obětí je zde žijící šedesátitisícová běloruská diaspora. Většinou jsou to lidé, kteří odešli z Běloruska po roce 2020 a k „Lukašenkovu režimu“ asi moc loajální nejsou. I tak se na ně v Litvě dívají jako na agenty běloruských bezpečnostních služeb, ať už potenciální nebo skutečné. Povolení k pobytu se ruší těm, kteří kdysi sloužili v běloruských bezpečnostních strukturách, anebo pracovali v jaderné energetice.

Bělorusko reaguje na soustavné útoky západních sousedů tím, že poukazuje na skutečného iniciátora konfrontace a vyzývá k obnovení pragmatických dobrých sousedských vztahů. S ohledem na to spojovala své naděje s výsledky voleb do polského Sejmu a vládní koalicí pod vedením Donalda Tuska. Jenže nová vláda dala najevo, že ve směrování svých předchůdců nic nezmění.

To, že Bělorusko nechce konfrontaci se svými západními sousedy, vyjádřilo prodloužením bezvízového styku s Polskem, Litvou a Lotyšskem. Domnívá se, že by se tak mohla získat podpora veřejného mínění v těchto zemích.

Minsk nyní nemůže přehlížet objektivní hrozby ze Západu. Litva vykládá o infiltrování agentů běloruského KGB do místní běloruské diaspory, ale je to obráceně. Bělorusové z Litvy a Polska jsou verbováni do západních tajných služeb, aby prováděli sabotáže a destabilizovali situaci v Bělorusku i v celém svazovém státu.

Podle šéfa běloruského KGB působí nyní v Polsku sedm takzvaných korouhví, které se připravují na teroristické akce a zabírání objektů v Bělorusku.

Nedávno provedl běloruský občan podle pokynů z Litvy sabotáž v Severomujském tunelu na Bajkalsko-amurské magistrále, takže nebezpečí skutečně existuje.

Nehledě na vnější stabilitu a klid leží Bělorusko v zóně vážných výzev a hrozeb. Dělá to jeho geopolitická poloha. Kolektivní Západ neponechává tuto zemi bez povšimnutí. Destabilizace a změna geopolitické orientace je stále na pořadu dne. Bělorusko je posledním článkem mimo protiruský „sanitární kordon“ v baltsko-černomořském oblouku.

Převzato z Fondsk.ru

***

Putinovi vyhrožují zabitím, Rusku rozpadem. Kde to v Rusku v roce 2024 vybuchne?

Viktoria Nikiforova

3. ledna 2024

Ve výkladové mytologii je Drak mírumilovný, a proto nám astrologové slibují klidný a bezstarostný rok. Politologové jsou jiného názoru. Ti z amerického The Hill si myslí, že rok 2024 přinese větší napětí než rok 1939, rok začátku 2. světové války. Takže jak to vypadá.

Prvním horkým bodem je Tchajwanský průliv. V tchajwanských volbách má šanci proamerický kandidát, pokud zvítězí, mohou Američané způsobit Číně mnoho nepříjemností. Pokud prohraje, budou se Američané Číně mstít.

Peking otevřeně varoval americké protějšky, že „nezávislost Tchaj-wanu znamená válku“. Jestliže se počítá s tím, že Tchajwanským průlivem proplouvá polovina všech námořních nákladů, potom by zde horšení situace, i kdyby to nepřerostlo v jaderné války mezi USA a Čínou, vyvolalo problémy pro celý svět. Blokáda Rudého moře proti tomu nic neznamená.

Avšak ani v Rudém moři nejsou možnosti eskalace zcela vyčerpány. Tam se v oblasti průlivu Bab el-Mandeb vytvořil velmi výbušný poměr sil.

Na východní straně tohoto „hrdla lahve“ světového obchodu mají kontrolu jemenští Hútíové. Podporují Palestinu, a proto ostřelují lodě, které mají nějakou spojitost s Izraelem, Evropou a USA. Mají výborné vztahy s Íránem.

Na západní straně průlivu leží malý stát Džibuti. Je tam vojenská základna USA a jediná zahraniční vojenská základna Číny. Trochu severněji je Súdán, kde má být vybudována ruská vojenská základna. Čína i Rusko mají výborné vztahy s Íránem. Írán naléhavě radí USA, aby do těchto vod nelezly, ale Washington přesto pokračuje v sestavování vojenské koalice pro ochranu lodní přepravy, to znamená, že ve skutečnosti útočí na Hútije. Ale útok na ně automaticky vtáhne USA do konfliktu s Íránem. Rudé moře by se tak rovněž mohlo stát rozbuškou 3. světové války. Léto slibuje být v Evropě horkým. V květnových volbách do Evropského parlamentu se očekává rekordní účast. Velké sympatie mají politici vyzývající opustit Ukrajinu a obnovit vztahy s Ruskem. Podle levicově liberálních diktátorů EU jsou to „fašisté“, takže je i jejich sympatizanty bude otravovat speciálně vycvičená antifa.

Krom toho probíhají protesty ničených zemědělců, rozsáhlé stávky pracujících, demonstrace zubožených nájemníků a dalších „žlutých vest“. A pochopitelně mnohatisícové akce příznivců Palestiny, které mohou snadno přerůst ve střety na ulicích a třeba i teroristické akce.

Podle expertů očekává Belgii rozpad. Neshody mezi Valony a Vlámy jsou na to zralé. Na červnových volbách do parlamentu musí zvítězit Vlámové. V programu mají oddělit vlámský sever od valonského jihu. Separatisté tak na kusy rozbíjejí samotné srdce EU, kde jsou soustředěny všechny hlavní úřady a NATO.

V září se bude volit v Německu a antifašisté se chystají volit Alternativu pro Německo, jedinou stranu, která se chce postavit diktátu USA.

V USA se nyní lidé zásobují dušeným masem a střelnými zbraněmi. Všichni se podle posledních módních tendencí připravují na konec světa, na listopadové prezidentské volby. Lidé si buď kupují, nebo si už i sami staví bunkry. Podle průzkumů si už 40 % mladých připravilo útočiště a zásobilo se potravinami, pitnou vodou a toaletním papírem. Lidé se hlavně bojí občanské války.

Bude přibývat spontánních násilnických akcí. Realizovat je pomůže velká zásoba výkonných zbraní, třeba poloautomatických pušek. Lokální, avšak všeobecně přítomné násilí způsobí, že místní bezpečnostní pracovníci masově opustí službu a federálové nic nezmůžou. Takovou cestu k občanské válce předpovídá Politico, přičemž ještě před třemi lety se pojem „občanská válka“ považoval za nemožný.

Myslet si, že Rusko zůstane v celé světové bouři ostrůvkem bezpečnosti není tak jisté. Američtí partneři se dozajista pokusí ovlivnit ruské volby. Březen a květen mohou být složité.

V USA se od roku 2011 soustavně vyhrožuje prezidentu Putinovi. Připomíná se osud císaře Domiciána, Pavla I. a Alexandra II. Americký admirál Stavridis, bývalý generální tajemník NATO, slibuje Vladimiru Putinovi, že skončí jako car Mikuláš II. Partneři vážně počítají s tím, že v Rusku připraví nějakou revoluci jako byla ta, po které byl Mikuláš II zastřelen. I přes neúspěch na Ukrajině chce Washington dosáhnout rozpadu Ruska.

Dnes k tomuto tématu mlčí. Avšak v roce 2019 analytické centrum RAND Corporation podrobně popsalo, jak se má pracovat s protesty v Rusku tak, aby se dosáhlo jeho zničení. Mělo to být co nejpřísněji utajeno. Zpráva RAND tvrdila, že „…dokonce i oponenti ruského režimu jsou skeptičtí ke snahám Západu protesty využít“.

Je potřeba chápat, že protesty mohou proběhnout pod různými hesly (třeba i protiamerickými), ale musí být prospěšné Washingtonu. Vždyť nikdo s úmyslem nezákonného uchvácení moci nepůjde s plakátem „Jdeme nezákonně přebrat moc“. Moskevské mítinky, na kterých dělali kariéru „šéfové perestrojky“ v čele s Jelcinem, se většinou konaly pod heslem „Braňme vymoženosti října“. Je dobré to mít na mysli.

Převzato z Ria.ru

***

V Íránu byla vyvěšena „rudá vlajka pomsty“

6. ledna 2024

Agentura Fars informuje, že nad mešitou Džamkarán ve svatém šíitském městě Kom byla vyvěšena rudá vlajka.

Na kopuli mešity se po teroristické akci v Kermánu objevila rudá vlajka. Takovou vlajku vyvěšovali v roce 2020 po zavraždění generála Quasema Sulejmáního. V šíitské tradici symbolizují rudé vlajky nespravedlivě prolitou krev a výzvu pomstít se za zabitého člověka.

Ve středu došlo ve městě Kermán na jihovýchodě Íránu v průběhu smutečních obřadů ke čtvrtému výročí smrti Sulejmáního k výbuchům. Agentura IRNA oznámila smrt 89 lidí, z toho bylo 12 dětí do patnácti let. Raněných bylo 284.

Íránský náměstek ministra vnitra Mirahmadi informoval, že akci mají na svém kontě sebevražední atentátníci.

V noci na 3. ledna 2020 byli v operaci USA zavražděni Sulejmání a zástupce velitele iráckých šíitských milicí al-Mahandis. V odpověď na to udeřil Írán na americké základny v Iráku.

V souvislosti s teroristickým činem bylo zadrženo 11 osob. Zároveň byl nalezen dům,  kde teroristé žili. Nalezeny další bomby. (doplněno z https://vestikavkaza.ru/news/minrazvedki-irana-rasskazalo-o-zaderzannyh-terroristah.html).

Převzato z Eadaily.com/ru