„Slova se nerozcházejí s činy“: Proč slovenský premiér ohlásil úmysl blokovat vstup Ukrajiny do NATO

Alexandr Karpov, Jelizaveta Komarova

21. ledna 2024

Slovenský předseda vlády bude blokovat vstup Ukrajiny do NATO.

Robert Fico oznámil, že Slovensko bude blokovat vstup Ukrajiny do NATO, protože v opačném případě „to bude základem třetí světové války“. Odpovídající prohlášení udělal těsně před setkáním s ukrajinským předsedou vlády Šmygalem dne 24. února v Užhorodu. Fico také poznamenal, že ukrajinská vláda nechce, aby po tomto setkání byla tisková konference. Podle politologů je v sousedních zemích Ukrajiny určitá únava z konfliktu a někteří politici dost otevřeně říkají, že si nepřejí podporovat Kyjev.

Fico vystoupil v místní televizi a oznámil, že na nadcházející schůzce s vedoucím ukrajinského kabinetu ministrů Šmygalem jej bude informovat o úmyslu vetovat potenciální členství země v NATO. Řekl: „Vím, s čím půjdu (na setkání z ukrajinským premiérem – pozn. RT). Půjdu s humanitární pomocí, potvrdím, že nebudou dostávat žádné zbraně od slovenské armády, ani ze státních skladů, řeknu o tom, že existují věci, na které máme úplně opačný názor. O jejich vstupu do EU přemýšlíme, ale oni musí vyhovovat podmínkám. … Jsme proti členství Ukrajiny v NATO, využiji právo veta a zablokuji vstup, protože by to bylo základem pro třetí světovou válku.“

Setkání obou předsedů vlády bude 24. ledna v Užhorodu. Podle Fica bude zajímavé, že Ukrajina nechce na konci tiskovou konferenci.

Zrušení pomoci

Po vítězství ve volbách v roce 2023 vystoupil Fico proti dodávkám zbraní Ukrajině. Jím sestavená vláda neschválila rozhodnutí předešlého kabinetu o balíku veřejné pomoci Kyjevu ve výši 40,3 milionu EUR. Mělo v ní být střelivo, munice, minomety a rakety pro systém protivzdušné obrany Kub.

Předešlé slovenské vlády poslaly od začátku konfliktu Kyjevu zbraně a techniku za 671 milionů EUR. Potom zůstalo Slovensko fakticky bez raketové obrany a válečného letectva. Uvedl to slovenský ministr obrany Robert Kaliniak. Slovensko se tak zbavilo svého jediného systému S-300, který poslalo do Kyjeva. Obdrželo slib, že jako kompenzaci dostane americký systém Patriot, ale Pentagon podtrhl, že je to jen dočasné. Jak uvedl Kaliniak, Bratislava nedostala slíbenou kompenzaci za stíhačky MiG-29, předané Kyjevu. Kaliniaka citovala agentura TASS: „Minulá vláda způsobila (republice takovou škodu – RT), že jsme zůstali bez vlastní raketové obrany, bez bojového letectva a nakonec nemáme ani těch slíbených 700 milionů EUR za MiGy, které (bývalá – pozn. RT) vláda také dala Ukrajině. Není jisté, že něco přijde v budoucnu. Nevíme.“

Bratislava předala Kyjevu všech svých 13 stíhaček MiG-29. Ke konci prosince zahájil slovenský Nejvyšší kontrolní úřad prověrku zákonnosti předání této vojenské pomoci Ukrajině.

Kromě těchto aktivit podporuje Fico Viktora Orbána v otázce vyčlenění finanční pomoci Evropskou unií kyjevskému režimu. V prosinci Orbán zablokoval balík padesáti miliard eur pro Ukrajinu. Maďarský premiér byl jediný, který byl proti. Tvrdí, že další peníze pro Ukrajinu musí pocházet ze zvláštního zdroje, vytvořeného pro tyto účely, a ne z rozpočtu EU.

Brusel hledal způsoby k obejití Orbánova veta ještě před summitem EU dne 1. února. Dříve podepsalo 120 poslanců EU petici, aby EU zakročila vůči Maďarsku a omezila jeho právo hlasovat.

Fico se postavil za Orbána a souhlasil s jeho návrhem najít alternativní zdroje pro pomoc Ukrajině a EU za její snahu omezit maďarské právo na hlasování odsoudil. Řekl: „Návrhy, které jsem (Orbánovi – pozn. RT) učinil a učiním v souvislosti se změnou rozpočtu EU, znovu podtrhuji, považujeme za zdravé a racionální.“ Zdůraznil, že Brusel musí brát v úvahu výhrady Budapešti a hledat kompromis. Přitom Fico ještě dodal, že Bratislava by chtěla, aby EU vyčlenila více prostředků na boj s nelegální migrací.

„Začínají se plnit sliby“

Fico tento postoj zaujímá dávno a vytrvale. Svými prohlášeními dává Slovákům, kteří jeho postup podporují, vědět, že tento jeho postup zůstane nezměněný. Takto o něm promluvil politolog, docent Ruské státní univerzity Vadim Truchačev, který říká: „Začíná plnit sliby, které dal svým voličům a tak demonstruje, že jeho slova jsou v souladu s jeho činy, a protože je vedle něho Orbán, který má také v úmyslu blokovat členství Ukrajiny v NATO, nepodaří se ostatním členům aliance toto veto obejít.“

Truchačev připomíná, že váha Slovenska v evropských poměrech je nevýznamná a vysvětluje: „Role Slovenska v EU není velká. Pokud by analogické teze přišly z ČR, měly by už jinou váhu, ale tam, bohužel, jsou u moci beznadějní rusofobové, kteří se snaží Fica shodit“. Proto by se nemělo to, co Fico říká, zveličovat, ale přesto má v EU určité možnosti. Jenomže vedle premiéra je také protiruská prezidentka a ta bude stát proti jeho linii. Truchačev upozornil, že se stejně nikdo  přijmout Ukrajinu do NATO nechystá a není k tomu potřeba případné veto Slovenska. Říká: „Ani dříve to nebylo. Většina evropských zemí není na válku s Ruskem připravena. Jenže takové věci si nedovolí říkat veřejně, aby Ukrajině nebrali motivaci k dalšímu boji s Ruskem, i když jí nikdo neslíbil členství v NATO. Fico, který není protiruským politikem, ač není ani proruským, si může dovolit říci věc, kterou si dost lidí v Evropě stejně myslí.“

Docent politologie Finanční univerzity při vládě Ruské federace Leonid Krutakov poznamenal v rozhovoru pro RT, že postoj Fica je racionální, neboť je zcela v souladu s chartou Severoatlantické aliance. Zdůraznil: „Je to úplně přirozený postoj, v souhlase s chartou NATO, ve které se praví, že se nepřijímají země, které mají územní konflikty a nároky na sousední státy, natož země, které jsou ve vojenském střetu. Zde slovenský předseda vlády jen potvrdil chartu NATO. Podle jeho slov je nyní v Evropě zřejmá únava z ukrajinské otázky, ale ne všichni politici si mohou troufnout otevřeně Kyjevu podporu odmítnout.“

Situaci shrnul: „U vůdců východní Evropy, alespoň u Slovenska a Maďarska, nevyvolává tento konflikt nadšení. Dělají všechno pro to, aby vyhladily dopady této situace na své země a své občany.“

Převzato z RT.com

***

Proč se Francie bojí „obilného vítězství“ Ruska

Valerija Verbinina

22. ledna 2024

Ministr zahraničí Francie straší svět tím, že kdyby na Ukrajině zvítězilo Rusko, kontrolovalo by pak prý „30 % světového vývozu obilí“.

Francouzský ministr zahraničí Sejournet odcestoval na Ukrajinu a po návratu poskytl rozhovor listu Le Parisien. Mluvil podle očekávání: Ukrajina se může spolehnout na podporu Francie v boji proti Rusku. Na tiskové konferenci v Kyjevě byl ještě sdílnější: „Zejména na Ukrajině se dnes brání základní principy mezinárodního práva, evropské hodnoty a také bezpečnost Francouzů.“

Pomoc Ukrajině argumentoval tím, že v případě vítězství Ruska na Ukrajině bude Rusko kontrolovat „30 % světového vývozu obilí“. Ohrozí to na světovém trhu francouzské obilí a v samotné Francii to povede k finanční krizi a k prudkému nárůstu inflace. Občany ujistil, že dohoda o zárukách bezpečnosti Ukrajiny, plánovaná k uzavření na únor, neznamená vstup Francie do války.

Francie je největším producentem a vývozcem obilí v EU. Dlouho a úspěšně si chrání svoje postavení, nehledě na výkyvy v objemu vývozu při některých těžkostech (třeba sucho v roce 2003).

Zvláštnost trhu s obilím se skrývá v tom, že základní potravinou lidstva je chléb. Různé druhy obilí se pěstují v mnoha zemích, ale málokde se jej vypěstuje tolik, aby bylo na vývoz. Nejvíce vypěstuje Čína, 122 milionů tun v sezóně 2022 – 2023, ale i ona musí ročně dovézt 10 až 12 milionů tun obilí, aby měla pro obyvatele a také jako rezervu.

Nejvíce obilí vyvážejí Rusko, Kanada, Austrálie, USA, Francie a Ukrajina. Francie vyváží polovinu své produkce, a to i do svých zámořských departmentů. Export obilí představuje významnou část francouzských příjmů. Doma se spotřebuje jen polovina vypěstovaného.

Na výrobě a zpracování obilí, spolu s výrobou chleba, je zaměstnáno 540 tisíc lidí.

Francouzský ministr zahraničí svými informacemi o ohrožení 540 tisíc francouzských občanů naznačuje, že situace těchto lidí je křehká a že se vláda stará, aby nepřišli do nepříjemné situace. Ve skutečnosti je situace s francouzským obilím složitější. Nejde zde o Rusko, ale o problémy, které si vytvořili sami Francouzi. V říjnu 2022 vyhlásila Národní agentura pro bezpečnost a hygienu potravin, že bude od dubna zakázáno používání insekticidu fosfinu, který se používá k ochraně skladů před škůdci.

Rozhodnutí bylo přijato, aby se vyhovělo EU, ale na dodávky do jiných zemí to nebylo třeba. Francie dodává do EU jen asi třetinu svého veškerého vývozu.

Značné objemy francouzského obilí jdou do zemí severní Afriky, ale ty vyžadují dokumentovat ošetření fosfinem. Jinak obilí nepřijmou.

Předseda francouzského sdružení producentů obilí v celkovém zklamání uvedl, že tyto země nebudou čekat až u nich nastane hlad a obrátí se k „prvnímu světovému vývozci, jímž je Rusko, které jim začne dodávat obilí (místo nás)“.

Nakonec musel Národní úřad pro bezpečnost potravin a hygienickou nezávadnost změnit své rozhodnutí a používání fosfinu exportérům povolit. Čas, který všechny byrokratické kroky vyžadovaly, byl pryč. V září se ukázal prudký pokles zájmu o francouzské obilí v Alžírsku a Maroku. Navíc bylo ruské obilí levnější.

Z údajů francouzských úřadů je vidět, že vývoz do Belgie, Nizozemí, Lucemburska, Itálie a dalších zemí EU ve druhé polovině roku 2023 není nikterak změněný. Vývoz do Alžírska kolísá a vývoz do Maroka prudce klesl. Francouzi se snažili o vývoz do Egypta, ale tato země se tradičně orientuje na ruské obilí a místo Ruska těžko zabere konkurence.

Francouzští úředníci měli své kroky lépe promyslet. Když se jim fosfin nelíbil (a on skutečně není neškodný), měli zavést nějaká lokální omezení, která by neohrozila tak důležité odvětví francouzského vývozu. Nyní se odvětví, kde bylo všechno zavedeno bez problémů, stalo problémovým. Obilí se pěstuje ve stejném množství jako dříve, ale co s ním? Druzí pěstitelé nespí a například Kanada a Austrálie nehodlají uvolnit své pozice.

Francie si přeje, aby válečný konflikt na Ukrajině trval hodně dlouho. Ruské oblí je konkurentem obilí francouzského. Jestliže se z jakýchkoliv příčin sníží podíl Ruska na obilném trhu, bude Francie ve výhodnějším postavení. Je to obchod.

Ve Francii budou volby do Evropského parlamentu a Macronovi příznivci chtějí také obsadit místo prezidenta, které je už pro Macrona nedostupné. Není možno prozradit voličům, že jsou podporovány vojenské akce kvůli ekonomickým zájmům. Navíc ještě političtí konkurenti, jimiž je Národní sdružení Marine Le Penové, přibírá body a nemá daleko k tomu, aby vytěsnilo současné hospodáře.

Jenže jako hrozba musí být vždy označováno Rusko, i když jde výhradně o místní záležitosti, kdy místní úředníci zakázali známý insekticid a nepřemýšleli o důsledcích.

Převzato z K-politika.ru

***

„Západ zabíjí Slovany“. Na Slovensku připomenuli záchranu – Slovanský svaz

Ljubov Stěpušova

17. ledna 2024

Poslanec Evropského parlamentu za Slovensko vystoupil s myšlenkou sjednotit Slovany proti anglosaskému a dalšímu Západu. Idea vznikla u ruských i u Ukrajinských politiků.

Západ zabíjí Slovany

Poslanec Evropského parlamentu Miroslav Radakovský na jeho zasedání řekl, že „musíme ukončit dodávky zbraní Ukrajině, a přestat podporovat zabíjení Slovanů“. Jinak „se my, Slované, spojíme a srovnáme Západ se zemí“.

Poslanec je přesvědčen, že to by v západní Evropě nikdo nechtěl, prolože „válka na Ukrajině, to je problém USA, je to v jejich zájmu. EU se stala vazalem USA. Musíme začít jednání, ale bez Američanů“.

O slovanském bratrství promluvil i premiér Fico na tiskové konferenci s premiérem Orbánem.

Silný ruský stát je záchranou Slovanů

Ukrajinský politik Arestovič prohlásil, že takové země, jako jsou Rusko a Ukrajina, by v případě spojení byly schopny mít důležitý vliv na světové společenství. Řekl: „Představte si co se stane, jestliže se Rusko a Ukrajina spojí. Všechny země Evropy klesnou před tímto medvědem, který se postavil na zadní.“

Místopředseda ruské bezpečnostní rady Medveděv navrhl, aby se Ukrajinci zbavili loutkového západního režimu a vybrali si život, který je možný jen v případě členství v Ruské federaci. Jakákoliv „nezávislá Ukrajina“ bude Západem učiněna protiruskou.

Vybírat mezi věčnou válkou s jistou smrtí a životem, bude většina Ukrajinců nakonec pro život. Pochopí, že život ve velkém společném státě, dnes nedoceňovaný, je lepší než smrt.

Volba mezi životem a smrtí stojí před celou Evropou. Myšlenka panslavismu se obnovila. Změnila se nálada Ukrajinců i nálada v Evropě – lidé volí život.

Rusko panslavismus potřebuje

Pro Rusko je spojení všech Slovanů na základě křesťanství nadějným směrem i přesto, že Slované jsou dnes nejvíce roztříštěným etnickým společenstvím. Dříve to tak nebylo, i Polsko žilo spokojeně v Ruské říši. Během Velké vlastenecké války bylo heslo u vojáků na frontě: „Bratři Slované! Všichni do boje proti společnému nepříteli – fašismu!“

Nikolaj Danilevskij měl ideu vytvořit Slovanský svaz (zahrnoval tam i Řecko, Lotyše a Litevce), s hlavním městem Konstantinopolí. Jestliže má Turecko projekt panturkismu, kam přibírá i ruské turkojazyčné regiony, proč by Ruská federace nemohla mít projekt Slovanského svazu se zahrnutím zemí východní Evropy a Balkánu.

Byl by to velký trumf Moskvy ve velké hře. Byla by to odplata za rozpad Jugoslávie, která byla k Rusku přátelská a s ideou panslavismu. Ve své době Moskva nepomohla Jugoslávii a Západ si na Rusko, Bělorusko a Ukrajinu došlápl.

Projekt panslavismu je na dlouhou dobu, ale navždy by odsunul NATO od ruských hranic.

Potom podle Danilevského dojde namísto evropské rovnováhy k otázce rovnováhy světa mezi Evropou, Slovany a Amerikou. Práce je to klopotná, plná kompromisů a nových přístupů, ale soudě podle prohlášení Slováků, mnohé Slovany situace už vytáčí a mají toho dost. Musí se to využít.

Převzato z Pravda.ru