Chraňme si vlastní sebeúctu a pracujme i na té nejmenší dosažitelné míře vlastní integrity a suverenity, kterou nám život v poctivosti ještě dovolí. Zachovejme si čest a nevstupujme na cestu oportunismu, protože právě z toho bodu je už jen krok ke lži a zradě těch, které jednou můžeme potřebovat.
Všechna nespravedlivá krveprolití a všechny dobyvačné války vždy startují intriky a lži manipulativních sociopatů. Jejich peníze nejprve zaplatí vzpouru násilníků, kteří by jinak neměli co dělat a pro něž je pochodeň a klacek hlavním nástrojem seberealizace.
Dejme si velký pozor na argumenty typu „vždyť ten model funguje“, nebo „jinde to dělají také tak“, anebo dokonce .. „zavázali jsme se, že to či ono také tak budeme dělat“. Mohlo by se to totiž po čase ukázat jako kolaborantská či ekonomická sabotáž a podle toho by to mohlo být i u soudů přísně souzeno.
…a oni mu časem uvěří. Dejte do příběhu nějakou filosofii o smyslu jejich života a oni ji po čase přijmou za vlastní.
Na internetových webech – a zejména v těch diskusních a politických – najdeme mnoho různých a často velmi protichůdných výroků, stanovisek a názorů. Názorů, které mnozí jejich nositelé často obhajují s vehemencí velmi velikou, danou však víc citovým přesvědčením, než nějakými rozumnými důvody a životními zkušenostmi.
Základem demokratického práva je volební zákon. Základem demokratického volebního systému by především měla být jeho spravedlnost, bez fint účelově vymyšlených procentních kvór a bez nezasloužených výhod jakéhokoliv dopočítávání hlasů, které voliči ve skutečnosti neodevzdali.
Ten, kdo nezná konstrukci a algoritmus funkcí zla, ten ani nerozezná systémové slabiny toho zla a proto ani není schopen obrany proti němu. Symetrická politická obrana, je přitom ta nejúčinnější: Je to použití stejných metod a postupů, jaké pro sebe a zároveň proti ostatním občanům používají sami politici a na ně napojené majetkové a profesní „elity“.
Jestliže politický hardware, čili stát, bude neustále oslabován a navíc i vybavován jen vadným, chaotickým a nefunkčním legislativním softwarem, softwarem chybných, asociálních a chaotických zákonů, jestliže navíc i obsluha systému (administrativa státu) bude zkorumpovaná a lajdácká, tak kdo asi z té občanské a údajně „politicky tržní“ společnosti si takový státní hardware bude přát a kdo si ho politicky „koupí“ k vlastnímu neprospěchu?
Politický cíl = peníze + realizační mechanismus + propagandistická nebo kamuflážní legenda.