Tak jsme se konečně dočkali – část první

=Ano, dočkali, ale namísto majora Gagarina přijelo ve vládní limuzíně oznámení o povinném očkování lidí nad 60 let. Návrh Ministerstva zdravotnictví byl přijat, vyhláška vyjde do týdne a bude platit od 1. března 2022. Očkování prosadil ministr Vojtěch, který leží doma nemocný, spolu s hlavní hygieničkou Svrčinovou, která je rovněž nemocná a v izolaci. Návrh bude schvalovat vláda, která ale už vládou není. Ještě, že se jedná jen o vyhlášku, zákon by musel podepisovat prezident Zeman, toho času v izolaci v Lánech. Co mají všechny jmenované osoby společné? No přece všichni byli nejméně desetkrát očkovaní a všichni mají covid. Taková šaškárna se nedá brát vážně, řeknete si. Bohužel to, že za povinným očkováním stojí jen bláznivý Vojtěch, Babiš mstící se důchodcům, kteří ho nevolili a nekompetentní Svrčinová, je jen zdání, iluze. Oni jen plní zadání sociopatických pseudoelit řídících současnou Evropu.

Vždyť rozhlédněme se po okolních státech: Rakousko povinně očkuje, Itálie v podstatě také, Německo k tomu spěje mílovými kroky, EK už je natěšená, že bude moci zase přikazovat. Současně ale závodíme o to, kdo rychleji zkrátí dobu platnosti očkovacího pasu a přísaháme na třetí dávku, o které nikdo neví, jak dlouho vydrží. A na horizontu se roji omikroni, na které Babišovy znásilňovací vakcíny ani nebudou reagovat.

Budoucí ministr zdravotnictví se zatím sice tváří na nařízené injektování seniorů odmítavě, stejně jako Česká vakcinologická společnost, a budoucí ministr práce a sociálních věcí dokonce vyjevil, že je vyhláškou pobouřen.

Ale pozor, když sledujete pozorně tok jeho řeči, dozvíte se, že “plošně to zavádět nechceme, napřed chceme slyšet od lékařských organizací, že tu je většinový názor, že chtějí povinné očkování” (diskuse u Moravce 5.11). Lepší příklad jasného vyjadřování českého politika abys pohledal. To média jsou mnohem přímější. Nejen Česká televize, která si na Kavčích horách může rovnou otevřít očkovací centrum, ale i televize Prima, která dosud byla relativně neutrální. Do nedělní Partie na Primě si pozvala k diskusi o očkování čtyři přesvědčené vakcinátory. To byla jízda! Vypadá to, že ti, co spolu mluví, pracují k tomu, aby ministr Válek musel ustoupit tlaku “lidu” a u vyhlášky o povinném očkování s mírným krčením ramen “víte, měl jsem snahu, ale nejde to” zůstal.

Máme-li zformovat plán, jak se rozhodnutí českého “deep state” bránit, a má-li mít takový plán šanci na úspěch, musíme nejprve najít alespoň základní shodu na popisu současné situace. O takovou pracovní definici se snaží první část tohoto příspěvku. Druhá část bude věnována návrhu konkrétních aktivit, kterými bychom mohli bojovat proti spiknutí prorůstajícímu celou společností.

Slyšíme, že někteří lékaři nevybíravě dehonestují neočkované pacienty. Odpouštím jim, neboť doba je pro lékaře těžká. Klepou však na špatné dveře. Měli by nadávat globálnímu kapitálu a politickým vůdcům zemí euroatlantického světa, kteří mu nedokáží nasadit ohlávku. Už v polovině roku 2020 totiž bylo jasné, že má-li se efektivně a rychle bojovat proti covidu očkováním, budou muset být použity experimentální vakcíny, které neprošly standardním několikaletým testovacím cyklem, který musí absolvovat každý lék.

To mělo být jasnou výzvou s experimenty to nepřehánět a použít při vývoji vakcín osvědčené principy, aby nedocházelo k dalším nejistotám. Bossové farmaceutické mafie však rychle naskočili na vlak a podstrčili nám vakcíny na bázi mRNA (a rekombinantní DNA). Nákladný (ale zázraky slibující) výzkum těchto látek probíhá od osmdesátých let dvacátého století a pracují na něm stovky vědců. Až do loňského roku bez úspěšného realizačního výstupu, ale za spoustu peněz. Výsledky jsou přinejmenším různorodé a nikdo se před covidem neodvážil pustit komerční přípravek do nákladného schvalovacího procesu. Ale přišla pandemie a zapomnělo se na veškerá pravidla medicíny i na zdravý rozum. A teď už dvojitě experimentální vakcíny firem Pfizer a Moderna vydělávají svým výrobcům miliardy. Potlesk.

Jen o málo lépe jsou na tom vakcíny vyžívající rekombinantní DNA. Zatímco mRNA proniká díky speciálnímu obalu do našich buněk sama, DNA vakcíny využívají pomocných virů (adenovirů), které genetickou informaci pro výrobu virových proteinů zavádějí do buněk (Astra Zeneca, Sputnik 5). I tyto vakcíny jsou dvojitý experiment. Rekombinantní DNA vakcína byla totiž dosud použita (ano, úspěšně) pouze v experimentální vakcíně proti Ebole (rVSV-ZEBOV).

Většina odmítačů Pfizera a Moderny nebo Astry Zenecy je očkovaná proti tetanu a nedělalo by jim problém se nechat očkovat vakcinou, založenou na klasickém principu (injekce nefunkčního nebo oslabeného viru či jeho části) nezahrnujícím v sobě manipulaci s naším genetickým materiálem. Takové vakcíny existují a jsou dokonce levnější než genetické manipulativní přípravky. Ve velkém je vyrábí například Čína (vakcína Sinopharm). U nás na “Západě” se už dlouho připravují dvě vakcíny na principu injekce syntetického spike proteinu (Vidprevtyn od Sanofi Pasteur a Novaxovid firmy Novavac). Tyto vakcíny vnesou do organismu velmi malé množství virového proteinu a reakce organismu je nastartována zesilovačem účinku (adjuvans). V těle očkovaného se nic nevyrábí a princip adjuvans se dlouhodobě používá v běžných vakcínách.

Nevíme ale bohužel, kdy EMA zmíněné vakcíny schválí. Pan Babiš se už v dubnu prsil, kolik že vakcín od Novavacu (část jeho produkce je lokalizována v ČR) koupíme – ale teď kde nic tu nic. Nejperspektivnější alternativou pro evropské odpůrce očkování genovými preparáty se však jeví vakcína od francouzské firmy Valneva pracující stejně jako Sinopharm s “usmrceným” virem. Mohla by pokrýt širší spektrum mutací koronaviru, než vakcíny operující na bázi spike proteinu. Bohužel její schvalování se také záhadně vleče, Velká Británie odmítla nasmlouvané dodávky (navzdory slibným výsledkům testování) a EU objednala směšných 27 miliónů dávek. Česká republika pochopitelně žádnou.

Za rozhodnutím, že my čeští progresivní demokraté si budeme navždy opakovaně píchat Pfizera nebo Modernu, stojí nejen farmaceutické firmy, ale mocné spolčení politiků, úředníků, vědců, lékařů a novinářů. Ti všichni – řada z nich v dobré víře – se na přelomu roku 2020 a 2021 pustili do propagace genově manipulativních vakcín. Politici se řídili přáními svých loutkovodičů z ekonomické sféry, kteří potřebovali “business as usual” bez lockdownů, úředníci plnili přání politiků, lékaři uvěřili tomu, co jim farmaceuti podstrčili (jako obyčejně), novináři zavětřili dobré kšefty. A vědci?

Už Aldous Huxley napsal, že věda je jako život. Najdete v ní napínavá dobrodružství, krvavé boje, trpké porážky a opojná vítězství. Ale ať děláš, co děláš, život to není a lidé klášterem vědy odchovaní mají v chaotické realitě vnějšího světa problémy. Jenže sláva na obrazovkách je pro některé z nich těžkým pokušením. Její vidina nutí i osoby vzdělané a k provádění vědy vyškolené, aby se chovali neprofesionálně. Věda je především o necenzurovaném střetávání se různých názorů a a falsifikaci existujících teorií a hypotéz (grálem mladého vědce bývalo vyvrátit teorii svého učitele), ale oni se ji snaží předělat na stalinistickou ideologii.

Všichni ti, kteří se v hektických zimních a jarních měsících letošního roku namočili až po nos v bahně vakcinačních nepravd, teď zjišťují, že z bláta nemohou vybřednout, aniž by ublížili své věrohodnosti a/nebo svým kariérám. Vakcíny nezaručují slibovanou bezinfekčnost, ani nechrání proti onemocnění a návdavkem k tomu časem “vyvanou” a zbude po nich jen ten pověstný smrad.

A tak se dávají dohromady, podpírají se navzájem, zapírají a zamlčují fakta. A útočí hlava nehlava. Kořeny těchto metod sahají do začátku pandemie, kdy se ovšem bojovalo “jen” proti lockdownům a dalším ekonomice škodícím opatřením. Dnes jde především o to svést veškeré zlo na neočkované, zneuctít nositele jiných názorů, zabraňovat jim publikovat, předvolávat je před kárné senáty.

To vše v situaci, kdy se množí informace o zdravotních komplikacích očkovaných, které vedou v některých případech až k úmrtím nebo trvalým poškozením organismu. Některé z komplikací se projevují až po delší době a je pravděpodobné, že na některé ještě v čase nedohlédneme. A u přeočkovávaných by komplikací mohlo ještě přibývat.

Podle výrobců a obhájců vakcín by aktivita mRNA či adenoviru (a tudíž produkce spike proteinu) v těle měla za několik hodin skončit a být lokalizována jen v okolí vpichu. Dnes ale víme prakticky s jistotou, že vakcíny způsobují u některých osob zánět srdečního svalu iniciovaný spike proteinem a že adenoviry modifikující DNA zase reagují s krevními destičkami. Obě složky se tedy dostávají do krevního řečiště a tak do celého těla. Od toho je jen krůček k pozorování komplikací v játrech, ve vaječnících, v ledvinách.

Každé očkování představuje zásah do organismu, který není jen obyčejným strojem ale superkomplexním výtvorem přeplněným informačními toky a zpětnými vazbami. Zázračnou částí našich těl je imunitní systém zajišťující, že přežijeme zvenčí i zevnitř obklopeni miliardami mikrorganismů a virů. Imunitní systém těží z genetické paměti a učí se nás dále chránit po dobu dospívání. I později si vytváří “pro budoucnost” řadu paměťových “záseků” aby jeho reakce na nebezpečné breberky byla co nejrychlejší.

Je ale připraven i na likvidaci vlastních buněk produkujících viry a na odstraňování jejich zbytků. Buňky donucené k produkci virového proteinu se pro něj stávají novým cílem. V červenci 2021 USA Today zveřejnil informaci amerického FDA, že nakažení očkovaní mají vyšší virovou nálož než nakažení neočkovaní. Na základě tohoto sdělení informoval Robert Malone (jeden z objevitelů mRNA vakcín) veřejnost, že by se takto mohl projevovat “strašák imunologů” zvaný ADE (antibody dependent enhancement). Protilátkově závislé zesílení vede k tomu, že protilátky se sice naváží na patogen, ale imunitní systém ho nezlikviduje. Takový “neviditelný” virus je trojským koněm, který si v organismu dělá, co chce, a rychle se množí.

USA Today článek po dvou dnech stáhl a posléze nahradil konstatováním, že očkovaní i neočkovaní mají virovou nálož stejnou. Ale to neznamená, že hrozba vymizela. Ještě v říjnu 2021 poskytoval český ÚZIS údaje o počtu zemřelých očkovaných a neočkovaných osob. Od této doby tak nečiní a dá se odhadnout, že dobrým důvodem je vyšší počet úmrtí osob očkovaných. Nicméně ve velké Británii (jak v Anglii tak ve Skotsku) vycházejí skvělé přehledy vývoje pandemie včetně údajů o očkovaných a neočkovaných (on to pan Dušek jistě umí také, ale nechce nebo nemůže). Z toho posledního anglického vyplývá, že na covid umírá v současnosti v Anglii cca 81 % očkovaných a 19 % neočkovaných (obrázek). To vcelku přesně odpovídá proočkovanosti v Anglii (81% plně očkovaných nad 12 let), nicméně to také říká, že pokud se dostanou dvě osoby do nemocnice s covidem (prostřední sloupec grafu), má ta očkovaná vyšší pravděpodobnost, že umře. Právě oslabení imunitního systému může být důvodem.

Diskuze o komplikacích po očkování (je jich referováno daleko víc) stojí a padají s dvěma slovy “kvantita” a “pravděpodobnost”. Každý organismus totiž reaguje jinak. Abychom mohli zobecňovat, potřebujeme velké množství dat. Bohužel osoby očkované nejsou dlouhodobě sledovány a ti, co zemřeli  s podezřením na následky vakcinace, nejsou pitváni. Tato záměrná nečinnost zakrývá možné problémy, aby bylo obtížné najít (například při soudních řízeních) kauzální způsoby, jak komplikace prokázat.

Všechna shora uvedená fakta jsou příčinou relativně velkého počtu českých seniorů odmítajících očkování (cca 15 %). Zdaleka se ale nejedná o neinformované osoby, osoby neschopné se dopravit do očkovacích center nebo osoby psychicky narušené či mentálně postižené – jak se nám snaží média podstrčit. Jejich kroky pryč od jehel vede spíše moudrost věku a zkušenost se státní propagandou – někdy ještě i tou Goebblesovskou.

Neočkovaných seniorů se bolestně dotýká masové ostouzení (v Evropě a v České republice zvlášť) založené na lžích o tom, že oni se nejčastěji nakazí nemocí, mají těžký průběh a způsobují kolaps nemocnic. Z tabulky, která popisuje současný stav u nás (týdny od 15. 11. 2021 do 28. 11. 2021) je vidět, že mezi neočkovanými osobami nad šedesát let bylo nalezeno 9054 (31 %) případů infekce, mezi očkovanými pak 19441 (69 %) případů. O tom, že očkování chrání seniory proti infekci, tedy nemůže být řeč. A můžeme předpokládat, že případů infekcí očkovaných je zřejmě daleko více, jen díky jejich statutu „bezinfekčnosti“ o nich nevíme.

I argument, že neočkovaní senioři přetěžují nemocnice, které prý nemají možnost věnovat se jiné práci, je nepravdivý. Ve zmíněných listopadových týdnech bylo kvůli nákaze koronavirem hospitalizováno 2815 neočkovaných a 3229 očkovaných ve věku nad šedesát let. Nelze než konstatovat, že očkovaní důchodci zřejmě leží v utajených nemocnicích a lékaři o nich neví (v médiích nemocniční personál zásadně tvrdí, že ošetřuje jen neočkované). Neočkovaní senioři výhradně nepřetěžují ani JIPky – přibylo tam 426 neočkovaných ale také 341 očkovaných.

Tabulka 1: Nakažení, hospitalizovaní, JIP, listopad 2021

(N= neočkovaní, O= očkovaní, červeně týden od 15.11., zeleně týden od 22.11.)

Nutno podotknout, že i kdyby byli všichni dědci a babky očkovaní, nemocnice by se zaplnily stejně, jen o tři týdny později. A také, že nikdo neví, zda v průběhu příštích let nebudou nemocnice plněny spíše očkovanými seniory s postvakcinačními komplikacemi. V Anglii už evidují zvýšenou “necovidovou” úmrtnost především na srdeční choroby.

Zahlcenost nemocnic, která je nám vyčítána, je ale jen další pletoucí mantrou. České nemocnice disponují šedesáti tisíci lůžek. Kvůli covidu je jich obsazeno necelých sedm tisíc (na jaře 2021 to bylo víc jak devět tisíc). Pacientů ve vážném stavu (JIP) je ve srovnání s jarem polovina. Zahlcenost nemocnic (pokud někde existuje) není způsobena nedostatkem lůžek nebo techniky, ale nedostatkem vyškoleného personálu, neboli dlouhodobou nepřipraveností. Pod dojmem samospásné tečky a zaneprázdněni pronásledováním seniorů zapomněli zdravotničtí bossové, že jen ten, kdo je připraven, není překvapen. Podpis: Omikron.

Nepodařeným denunciačním trikem je i spojování neočkovaných seniorů s hnutím antivaxerů, kteří se domáhají zrušení všech proticovidových opatření. Je jistě nelehké pohybovat se už druhým rokem v omezujícím prostředí pandemie. Nikdo ale zatím proti ní nic lepšího než omezení kontaktů osob a jejich vybavení respirátory nevymyslel, neboť jak vidíme v přímém přenosu, očkování ji nezastaví. Nejsme sice schopni kvantifikovat účinnost dílčích lockdownů, ke kterým se (příliš pozdě) opakovaně uchylujeme. Ale fakt, že tato opatření snižují rozsah pandemie, je nesporný a několikrát prokázaný. A neočkovaní senioři jsou paradoxně ti, kteří (pro ně diskriminační) nařízení dodržují. Důkazem je prostě to, že jsou po roce a půl řádění koronaviru ještě naživu.

Za špatné stanovení strategie boje proti epidemii covidu 19 v podzimu 2021 jsou evidentně zodpovědné osoby Babiš, Vojtěch, Svrčinová a Hamáček (a odborníci typu dr. Smejkala, člena vládní Rady pro rizika). Oni už v polovině srpna (Izrael) věděli, jak to dopadne, když nechají bezpříznakové očkované šířící kolem sebe virus pobíhat bez omezení. Přesto to udělali. Věděli, že nemocnice mají mít vypracované krizové plány včetně nouzové mobilizace lidských zdrojů, protože těžce onemocnět mohou i očkovaní, jejichž ochrana se časem snižuje. Úmyslně zanedbali dlouhodobé sledování očkovaných s ohledem na možné povakcinační komplikace. A last but not least nevěnovali pozornost vytvoření systému včasného léčení covidu ve spolupráci hygieniků, praktických lékařů a nemocnic ještě předtím, než by byla nutná hospitalizace.

Nechybila však jen malá skupina výše jmenovaných. Těch, kteří jim pomáhali, nebo je naváděli, je mnohem víc. Nyní se snaží hodit na všechno deku, jejíž součástí je i vyhláška o povinném očkování. Boj proti této semknuté frontě nebude v žádném případě jednoduchý, ale je možný, pokud bude založen především na průkazných faktech – použití neodzkoušených vakcín vyvinutých na neodzkoušeném principu a jejich prokázané nedostatečné ochraně proti šíření infekce. A pokud budeme zdůrazňovat, že všechna proticovidová opatření jsou dočasná, zatímco očkování je nevratné. A co vím, ruce dnes sekají jen v Saúdské Arábii.

Zdroj: Prozítřek