Tak se hovoří

v novinových a televizních mediích … a také tak hovoří politici.

Zcela běžné je „bysme“ místo bychom. Vzpomínám si, že asi v šesté třídě obecné školy naše učitelka matematiky říkala „bychme“. Když jsme na to upozornili naši češtinářku, tak říkala – no víte paní učitelce je skoro šedesát a ona by to ode mne pětadvacetilé asi vzala dost nedůtklivě. Takže naši novináři a politici jsou určitě také nedůtkliví a vůbec nemají rádi kritiku.

Běžné je také rčení „budeme vidět“ místo uvidíme, „můj úřad se bude soustředit“ místo „se soustředí“!

Naprosto obvyklé od téměř všech politiků je prohlášení, že „jsme se bavili „o problému“. Představují si tu zábavnou debatu, kdy se všichni prohýbali smíchy, místo aby seriózně o věci JEDNALI.

Čeština, přecházející do slovenštiny je u našeho premiéra obvyklá a silně medii kritizovaná. Jen se tak zamýšlím, jestli by si povšimli, kdyby se kdysi realizovala touha některých našich lokajíčků a prezidentkou se stala Madlenka zpoza oceánu a měla inaugurační řeč.

No a pak je tady velice časté zamékání při řeči. Třeba při rozhovoru s moderátorkou rozhlasu od politika slyšíme: „Já jsem ééé přesvědčený antikomunista. Na druhou stranu ééé umím pochopit ééé lidi, kteří ééé z nějakého důvodu podlehli ééé tlakům, které tu ééé tehdy byly.“ Je to tak podmanivé, že i moderátorka do další otázky alespoň dvě ééé vloží.

Pro udělení našeho státního občanství se vyžaduje zkouška z češtiny. Nejsem si jistý, že by tuto zkoušku někteří naši politici dokázali složit.